Raymond Leo Burke – 3. stránka

Kázání kardinála Burkea na Strahově

22. 10. 201629. 12. 2016 - by Ignác Pospíšil - 13 Comments.

Pochválen buď Pán ježíš Kristus! Nyní i na věky.

Je pro mě velikou radostí slavit pontifikální Mši svatou v tomto překrásném kostele zasvěceném Našemu Pánu a Nanebevzetí Jeho Neposkvrněné Matky. Jsem vděčný všemohoucímu Bohu za to, že mi umožnil vykonat pouť do historického, premontstrátského kláštera na Strahově a dal mi možnost pomodlit se u hrobu sv. Norberta. Děkují tímto otci opatovi a všem zdejším kanovníkům za vřelé přijetí, jakož členům Institutu Krista Krále a jejich představenému Mons. Wachovi, kteří pečlivě připravili slavení této Mše svaté. Rád bych také využil této příležitosti a poděkoval paní Lucii Cekotové a všem, kteří se spolu s ní podíleli na organizaci mé návštěvy do vaší vlasti, České republiky. S nejhlubší vděčností obětuji tuto Mši svatou na úmysly Církve v České republice a na úmysly strahovského opatství.

Dnes slavíme svátek sv. Terezie Ávilské, Panny a učitelky Církve. Připomínáme si heroický stupeň svatosti jejího života a mnohé plody, které z něj vzešly. Mezi ně patří i reforma karmelitánského řádu, kterou uskutečnila za přispění sv. Jana od Kříže, a její duchovní spisy, které po celá léta inspirují a duchovně posilují mnohé duše k hledání dokonalejšího sjednocení s Bohem. Život a smrt sv. Terezie otevírá naše oči a uschopňuje nás nahlížet tajemství Kristovy lásky, jež denně působí v našich duších. Dom Prosper Guéranger v komentáři k dnešnímu svátku vyzdvihl veliký přínos jejích duchovních spisů:

„Jakmile dospěla na vrchol Hospodinovy hory, popsala cestu, jíž prošla, bez jakýchkoliv nároků, v pouhé poslušnosti tomu, kdo její (duchovní) život vedl ve jménu Páně. S výjimečnou prostotou a bez jakéhokoliv sebevědomí, sepsala díla s myšlenkou na svého Snoubence; svým dcerám předala poučení založené na vlastní zkušenosti; a popsala mnohé komnaty hradu, jímž je lidská duše; hradu, v jehož středu ten, kdo tohoto středu dosáhne, najde Nejsvětější Trojici prodlévající zde jako v předzvěsti nebe. Nic víc již nebylo třeba: vzdálená spekulativním abstrakcím, obnovena ke své subtilní jednoduchosti, křesťanská mystika opětovně zaujala každého člověka; světlo zase probudilo lásku; ctnosti v Církvi znovu vzkvétaly; a zhoubné důsledky hereze a její předstírané reformy nalezly svůj protipól.“¹

Kristus povolal sv. Terezii k tomu, aby se zcela odevzdala Jemu, každou částí svého bytí, proto, aby mohla přinést Jeho světlo a lásku svým bratrům a sestrám. Ze Svého oslaveného, probodeného Srdce Kristus vlil sedminásobný dar Ducha svatého do srdce sv. Terezie, aby tak ona, jako Jeho nevěsta, jíž se stala prostřednictvím řeholních slibů, mohla být účinným znamením a nástrojem Jeho čisté a nezištné lásky. (Pokračování textu…)

Kardinál Burke: Můj dojem z České republiky je velmi pozitivní

18. 10. 201629. 12. 2016 - by Ignác Pospíšil - 7 Comments.

Tento rozhovor poskytl kardinál Burke Duším a hvězdám v Brně během odpolední části konference Nejmenší z nás. Původně mělo jít o plnohodnotný rozhovor s asi osmi otázkami, bohužel byl jsem až na konci zástupu žadatelů o rozhovor a ty předchozí se poněkud protáhly, což bylo nutno nějak kompenzovat – takže nakonec jsem mohl dát jen tři otázky, které již nebylo možné dál rozvíjet.

Vaše Eminence, jak se Vám líbí v České republice, která je proslulá coby jedna z nejateističtějších zemí světa? Vidíte tu na první pohled nějaké rozdíly oproti např. Polsku či USA?

Během návštěvy v České republice se setkávám převážně s věřícími katolíky, a tak musím říci, že jsem v této tzv. ateistické zemi potkal mnoho velmi zbožných lidí. Navštívil jsem například Jihočeskou univerzitu, kde byla na mé přednášce a následné diskusi velmi pěkná účast. Z otázek, které účastníci kladli, bylo znát, že mají hluboké myšlení i hlubokou víru. Můj dojem z České republiky je tedy velmi pozitivní. Z rozhovorů s katolickými věřícími vím, že tu jsou i velké problémy, protože mnoho lidí v Boha nevěří a i ti, kdo se považují za věřící, mnohdy svou víru nepraktikují. Také na mě ale udělaly velký dojem skupiny zbožných katolíků, které v České republice vydávají silné svědectví o své víře. (Pokračování textu…)

Akce / Hnutí pro-life / Katolická církev / Pospíšil, Ignác

Návštěva kardinála Burkea v ČR

5. 10. 20165. 10. 2016 - by Ignác Pospíšil - 16 Comments.

Příští týden navštíví ČR J. Em. Raymond Leo kardinál Burke, patron Maltézského řádu a člen Kongregace pro svatořečení. V minulosti byl mimo jiné biskupem La Crosse, arcibiskupem St. Louis a prefektem Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury.

V dnešní době těžké krize a obrovských zmatků, podporovaných a šířených i z nejvyšších pater hierarchie, patří mezi nejznámější a nejhlasitější obhájce katolického učení a šiřitele tradiční liturgie. Dlouhodobě aktivně podporuje pro-life hnutí.

Zde je stručný přehled veřejně přístupných položek jeho programu. Všechny Mše sv. v něm uvedené budou slouženy podle misálu z roku 1962. Účast vřele doporučuji.

12. říjen, středa

9:00 – pontifikální Mše svatá v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve vyšebrodském klášteře

14:30 – přednáška Setrvat v pravdě Kristově: manželství, přirozený zákon a nauka Církve, kterou na pozvání biskupství českobudějovického a Teologické fakulty JU přednese v Aule Jihočeské univerzity (Studentská 1410/23 – tzv. Bobík), České Budějovice) (Pokračování textu…)

Chretien, Claire / Krize Církve / O víře

Kardinál Burke: Tvrdit, že islám ctí křesťanského Boha, a je tedy mírumilovný, je „vysoce pochybné“

13. 9. 2016 - by Ignác Pospíšil - 31 Comments.

ŘÍM 30. srpna 2016 (LifeSiteNews) — Tvrdit, že katolíci a muslimové uctívají téhož Boha a že islám je náboženstvím míru, je „vysoce pochybné“, řekl kardinál Raymond Burke v telefonickém rozhovoru s novináři.

Američan Burke je bývalým prefektem Apoštolské signatury, vatikánského nejvyššího soudu. V současné době je patronem Suverénního řádu maltézských rytířů. Interview pro média se týkalo knižního rozhovoru s francouzským novinářem Guillaumem d’Alançonem, který nedávno pod názvem Hope for the World: To Unite All Things in Christ vyšel v angličtině a v němž se pan kardinál zabývá řadou kontroverzních témat, např. antikoncepcí a jejím vztahem k potratu, transgenderovými toaletami, svatým přijímáním pro znovusezdané rozvedené a krizí v Katolické církvi.

Nostra aetate, deklarace 2. vatikánského koncilu o vztahu Katolické církve k jiným náboženstvím, „není dogmatickým dokumentem“, uvedl Burke v odpovědi na otázku, zda katolíci a muslimové uctívají stejného Boha a zda jsou katolíci povinni věřit tomu, jak se o islámu vyjádřil 2. vatikánský koncil. Nostra aetate uvádí: „Církev také s úctou pohlíží na mohamedány, kteří uctívají jednoho Boha, živého a svébytného, milosrdného a všemohoucího, Stvořitele nebe a země, který mluvil k lidem a jehož příkazům, někdy i záhadným, se snaží podrobit, jak se podřídil Bohu Abrahám, jehož se islámská víra ráda dovolává […] očekávají den soudu, kdy Bůh všechny lidi vzkřísí a odmění. Proto si také velmi váží mravního života a uctívají Boha hlavně modlitbou, almužnami a postem.“^¹ (Pokračování textu…)

Krize Církve / Malý, Radomír / O víře

Současné katolické magisterium: jeden hot, druhý čehý

8. 7. 2016 - by Ignác Pospíšil - 9 Comments.

Nejhorší na současném stavu Církve je zmatek. Jak se mají věřící v tom všem vyznat, konkrétně v navzájem si odporujících vyjádřeních čelných kardinálů za situace, kdy papež se vyslovuje nejasně a vyhýbavě?

Konkrétně: Ohledně exhortace papeže Františka Amoris laetitia, která otevírá možnost přijímání Těla Páně „za určitých okolností“ lidem žijícím v hříšných svazcích, prohlásili opakovaně kardinálové Raymond L. Burke, Carlo Caffara a Walter Brandmüller, že se nejedná o závazný dokument učitelského úřadu Církve. To ovšem vyvolalo kategorický nesouhlas vídeňského kardinála Schönborna, známého zastánce přístupu znovusezdaných rozvedených ke sv. přijímání. V rozhovoru pro italský list Corriere della Sera (informace o něm poskytuje portál www.katholisches.info 7.7.2016) důrazně připomíná, že AL je dokumentem řádného magisteria velké důležitosti a veškeré předchozí dokumenty magisteria týkající se tématu manželství a rodiny (např. Casti Connubii Pia XI. nebo Familiaris Consortio Jana Pavla II.) „musí být čteny ve světle AL“, prý podobně jako dokumenty I. vatikánského koncilu „musí být čteny ve světle II. vatikánského koncilu“, neboť to nové, aktuální, je prý závažnější než to starší. Výše zmínění kardinálové naopak zdůrazňují, že aktuální dokumenty musí být v souladu s předchozí naukou a podle ní poměřovány a hodnoceny. Pokud jí odporují, postrádají závaznost učitelského úřadu. (Pokračování textu…)

Burke, Raymond Leo / Fier, Don / Krize Církve / O víře / Rozhovory

S kardinálem Burkem o stavu Církve po synodě (3)

16. 2. 201629. 12. 2016 - by Ignác Pospíšil - 13 Comments.

Jeho Eminence Raymond Leo kardinál Burke, patron Suverénního řádu maltézských rytířů, poskytl tento rozsáhlý rozhovor americkému listu The Wanderer během své nedávné pouti do kostela Panny Marie Guadalupské v La Crosse v americkém státě Wisconsin. Zabývá se v něm celou řadou témat, včetně nedávné řádné synody o rodině, a uvádí svá doporučení, jak se mají věřící vyrovnávat s nejistotou a zmatkem, které v současné době vládnou mezi klérem i věřícími laiky.

Rozhovor uveřejňujeme se souhlasem listu The Wanderer. První dva díly naleznete ZDE a ZDE.

Otázka: Mohl byste něco říci věrným kněžím, které zbavuje odvahy současná atmosféra věroučného zmatku a rozvratu v Církvi? A co laici? Jestliže jsou věrní laici ve farnostech (nebo diecézích), kde dochází k praktikám odchylujícím se od autentické nauky Církve, jaká je správná reakce? Na koho se mají laici obrátit, jestliže učitelský úřad Církve přijímá za své pastorační praktiky, které protiřečí jejímu nezměnitelnému učení?

Odpověď: To slýchám od mnoha dobrých kněží. Dokonce i biskupové se mnou mluví o tom, jak je obtížné vypořádat se se zmatkem, když předkládají nauku Církve. Prý nedrží krok se současnou církevní praxí nebo jsou dokonce proti papeži. Jeden arcibiskup mi řekl: „Jak to, že o nás, kteří učíme jen to, co Církev učila vždycky, najednou média a jiní říkají, že jsme nepřátelé papeže?“ Odpovídám: „Víme, co Církev učí. Je to uloženo v Katechismu Katolické církve, a pokud jde o manželství a rodinu, v dokumentech Magisteria. Přečtěte si Familiaris consortio, přečtěte si Casti connubii, přečtěte si Humanae vitae! Víme, co Církev učí, a toho se držíme.“

Nesmíme se dát zbavit odvahy. Situace všeobjímajícího zmatku je skličující. Chápu to a vím o tom. Je to těžké, protože věřící si přečtou noviny a různé zprávy a říkají kněžím: „Vy nejdete s dobou,“ nebo „vy nenásledujete papeže Františka.“ Papež nemůže učit nic jiného než to, co Církev učila a praktikovala vždycky, ani nás k ničemu takovému nemůže vybízet.

I pro mě je skličující pozorovat takový zmatek. Člověka to může dezorientovat a může vzniknout pokušení prostě mlčet a dovolit, aby to tak šlo dál, s tím, že to je Boží vůle. Tak to ale nemůže být. Přemýšlel jsem o tom a řekl si: „Ne, my kněží a biskupové jsme skutečnými učiteli víry. Církev nám svěřila poklad víry a toho se musíme držet. Nezradíme ho a neopustíme ho tím, že budeme následovat populární trendy všeho druhu.“

V apoštolském listu papeže Jana Pavla II. Novo millennio ineunte je překrásná pasáž, kde se říká, že lidé pořád hledají nějaké zaklínadlo nebo nějaký nový program pro pastorační praxi Církve. Jan Pavel II. však odpovídá: „Ne, program je stejný jako vždycky. Je to Ježíš Kristus v živé tradici“ (srv. č. 29).
Pokud jde o laiky, všude, kam přijdu, velmi povzbuzuji laická hnutí, organizace a sdružení, aby pořádaly „dny víry“, na nichž by dobří, solidní řečníci prezentovali pravdy víry, a ještě více s tím související dny modlitby. Laici musejí o těchto věcech psát. Když zůstáváme zticha, vyvolává to dojem, že i my se účastníme všech těchto zmatků a omylů. To je, jak víme, dílo ďáblovo – to je mistr zmatku a omylu. (Pokračování textu…)

Burke, Raymond Leo / Fier, Don / Krize Církve / O víře / Rozhovory

S kardinálem Burkem o stavu Církve po synodě (2)

5. 2. 201629. 12. 2016 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Počátek rozhovoru naleznete ZDE.

Otázka: Zdá se, že se uvažuje o decentralizaci hierarchické struktury řízení Církve. Jinými slovy biskupské konference a ordináři diecézí by dostali větší pravomoc k tomu, aby na místní úrovni řešili pastorační přístupy k některým ožehavým otázkám, jimiž se zabývala synoda. Mohl byste se prosím vyjádřit k možnosti, že k tomu dojde? Jsou na obzoru trhliny v jednotě Církve či dokonce schizma, jak naznačují některá média?

Odpověď: Myslím, že to je reálné nebezpečí. „Decentralizace“ je slovo převzaté od sekulárního světa a pro rozhovory o Církvi se opravdu nehodí. To, čeho je třeba, je návrat k evangeliím a k Církvi, jak ji Kristus ustanovil. Od samého začátku svého veřejného působení povolal Dvanáct, vyčlenil si je a připravil je k tomu, aby v Církvi v každé době a všude vykonávali jeho pastýřskou vládu.

Pro naplnění této odpovědnosti Kristus ustanovil Petra hlavou sboru apoštolů jako princip jednoty mezi všemi biskupy i mezi všemi věřícími. Je to naprosto jasné z jeho slov k Šimonu Petrovi v Cesareji Filipově: „Ty jsi Petr a na té skále zbuduji svou Církev a brány pekelné ji nepřemohou“ (Mt 16,13).
To je dar od Boha. Jde o Boží zákon v Církvi: apoštolský úřad římského papeže a biskupů, kteří jsou s ním v jednotě. Ti mají odpovědnost za vládu v Církvi. Biskupská konference je lidský konstrukt, který má napomáhat koordinaci pastorační činnosti a podporovat kolegialitu mezi biskupy. Náš Pán o ní nikdy nic neučil, ani v tradici Církve není nic, co by biskupským konferencím dávalo pravomoc rozhodovat o pastoračních praktikách, jež by zahrnovaly změnu v učení Církve. Mějme na paměti, že každý pastorační postup je spojen s nějakou věroučnou pravdou. (Pokračování textu…)

(Ne)doporučujeme / Akce / Aktuality / Krize Církve / Modlitby

Útočme na nebesa modlitbou!

31. 1. 20161. 2. 2016 - by Ignác Pospíšil - 8 Comments.

Staňte se jedním z miliónu katolíků, kteří se 1. den každého měsíce modlí růženec!

„Dejte mi armádu, která se modlí růženec, a dobudu svět!“

Papež bl. Pius IX.

Připojme se v tomto svatém roce milosrdenství ke kardinálu Burkeovi v duchovní křížové výpravě a útočme na nebesa modlitbou za to, aby rozptýlila zmatek,

vnesla naději do duší i myslí lidí celého světa,
poskytla duchovní podporu v boji proti pokušení ztráty odvahy,
chránila naši rodinu a naši víru,
zastavila postupující zlo v naší společnosti,
a zaplavila duše milostí, světlem a pravdou.

(Pokračování textu…)

Burke, Raymond Leo / Fier, Don / Krize Církve / O víře / Rozhovory

S kardinálem Burkem o stavu Církve po synodě (1)

26. 1. 201629. 12. 2016 - by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

+ + +

Otázka: Od synody o rodině uplynulo několik týdnů. Předpokládám, že jste již měl čas pečlivě prostudovat závěrečnou zprávu. Jaké jsou podle vašeho názoru hlavní plody synody a jak je Církev může nejlépe využít?

Odpověď: Závěrečná zpráva je složitý dokument, sepsaný způsobem, kdy není vždy snadné pochopit přesný smysl toho, co se tam tvrdí. Například tři odstavce (č. 84-86) naznačují, že poslední zasedání synody nalezlo cestu, jak by lidé žijící v neregulérních svazcích mohli i přesto přijímat svátosti.

Nedostatečnou jasností dokumentu jsem se zabýval ve stručném komentáři k těmto odstavcům, který jsem napsal, abych objasnil, co Církev ve skutečnosti učí. [1] Po skončení synody P. Antonio Spadaro, jezuita, který byl jedním ze synodních otců a členem komise, která koncipovala závěrečnou zprávu, uveřejnil článek, v němž jako ústřední bod synody uvádí něco, čeho synoda nemohla dosáhnout, totiž otevření cesty ke svatému přijímání a svátosti pokání pro rozvedené a civilně znovusezdané. [2] Ve svědomí jsem cítil, že musím zveřejnit vysvětlení k tomu, co napsal.

V závěrečné zprávě je mnoho dobrých věcí, ale je tam i mnoho jiných, o nichž mám v úmyslu psát, abych objasnil učení Církve. Například si nemyslím, že výrok o odpovědnosti rodičů za výchovu je formulován adekvátně. Mohl by vyvolávat dojem, že rodiče nejsou první, kdo odpovídá za výchovu jejich dětí. (Pokračování textu…)

Cekotová, Lucie / Knihy / Pospíšil, Ignác / Rozhovory

Rozhovor s Lucií Cekotovou (1): O knize pěti kardinálů

10. 6. 20157. 7. 2015 - by Ignác Pospíšil - 18 Comments.

Duše a hvězdy přinášejí čtenářům ve dvou dílech rozhovor s Lucií Cekotovou, hlavní překladatelkou knihy Setrvat v pravdě Kristově a zakladatelkou a funkcionářkou Výboru na obranu rodičovských práv. První díl je věnován knize, druhý (věnovaný organizaci) naleznete ZDE.

Jak se člověk dostane k překladu takové knihy, jako je Setrvat v pravdě Kristově?

Prvotním iniciátorem vydání knihy byl můj dlouholetý spolupracovník z mnoha iniciativ (Výboru na obranu rodičovských práv, Sdružení přátel domácích školy a dalších) Michal Semín, který se na mě obrátil již někdy na podzim loňského roku s tím, že má přes nějaký svůj americký kontakt možnost zajistit autorská práva na vydání této knihy v češtině, a dotázal se mě, jestli bych měla zájem knihu překládat a jestli bych eventuálně mohla zajistit vydavatele, který by ji vydal. Já jsem samozřejmě měla zájem velký, protože o knize jsem věděla už před tím, zajímala mne a možnost, že bych knihu překládala, jsem považovala za čest a svým způsobem za vrchol mé překladatelské kariéry.

Proto jsem ráda souhlasila a obrátila se na nakladatele Jiřího Braunera, majitele Kartuziánského nakladatelství z Brna, se kterým také spolupracuji dlouhodobě, zda by chtěl knihu vydat, a on rovněž hned a ochotně souhlasil. Pak se ukázalo, že původní americký kontakt selhal, zajištění autorských práv přes něj se nepodařilo, ale shodou okolností pana Braunera v téže době kontaktoval jáhen Štěpán Smolen, který se už mezitím dohodl s vlastníky autorských práv a sháněl pro knihu nakladatele. Tyto naše představy jsme tedy spojili do jedné a společně jsme se obrátili na otce Roberta Dodara, jednoho ze spoluautorů knihy a vlastníka práv k osmi z devíti esejů, a posléze na list Osservatore Romano, který vlastní práva k poslednímu z nich, eseji kardinála Müllera. Všichni autoři práva poskytli velmi velkoryse, zdarma. A pak už to bylo jednoduché – mohli jsme začít překládat a chystat české vydání. (Pokračování textu…)

Hnutí pro-life / Krize Církve / Malý, Radomír / Politika / Pronásledování křesťanů

Totalitní zvůle kanadských úřadů

4. 1. 20154. 1. 2015 - by Ignác Pospíšil - 28 Comments.

Loni byla po 23 měsících vězení propuštěna na svobodu praktikující katolička Mary Wagnerová, statečná obhájkyně nenarozeného života, která se dostala do vězení jen za to, že navštěvovala potratové kliniky, kde se buď před nimi, nebo v jejich ambulancích modlila růženec, rozdávala ženám jdoucím na potrat bílé růže a přesvědčovala je, aby své dítě nezabíjely. Soud to kvalifikoval jako „narušení práva svobodného podnikání“, protože paní Wagnerová odrazovala klientky klinik od potratu a tím ohrožovala zisky těchto na vraždách vydělávajících firem.

Mary Wagnerová po svém propuštění přijela na návštěvu Polska, kde byla nadšeně přijata tamními prolife organizacemi i některými církevními hodnostáři. Přednášela na řadě míst, mimo jiné i v Radiu Maryja a v televizi Trwam. Jenže po návratu do Kanady těsně před vánočními svátky byla znovu zatčena – a to z toho samého důvodu jako předtím: Navštěvovala potratové kliniky, modlila se, rozdávala ženám růže a rozmlouvala jim úmysl dát své dítě pod srdcem zabít. Její matka Jane Wagnerová napsala nyní list jejím polským přátelům, který je ale ve skutečnosti adresován široké veřejnosti. Zde je jeho redakčně zkrácený překlad: (Pokračování textu…)

Krize Církve / Malý, Radomír

O co vlastně šlo na letošní biskupské synodě?

21. 10. 2014 - by Ignác Pospíšil - 57 Comments.

Už od 18. a 19. století osvícenci, liberálové a socialisté bojovali za legalizaci rozvodů. Když toho dosáhli, volali po maximálním uvolnění rozvodových pravidel, což nabylo svých hrůzostrašných forem v sovětském Rusku hned po revoluci, kdy stačilo jen vyplnit „bumážku“ se žádostí o rozvod a jakékoliv soudní řízení se stalo zbytečným. Dalším výchozím bodem byla tzv. „sexuální revoluce“ v západním světě r. 1968, kdy především mládež žádala totální uvolnění sexuálních vztahů kohokoliv s kýmkoliv. Tím započal, podporován všudypřítomnou pornografií v médiích, frontální útok na monogamní rodinu, tvořenou jedním biologickým otcem, jednou biologickou matkou a dětmi, jenž trvá dodnes a získává stále větší úspěchy. Již nejde jen o legalizaci úplné sexuální promiskuity (toho bylo už dosaženo), ale o prosazení homosexuálních svazků na stejné úrovni s řádným monogamním manželstvím. Toto nazýváme „genderismem“, neboli „genderovou ideologií“, jak skvěle analyzuje ve své knize „Globální sexuální revoluce“ Gabriele Kuby.

Katolická církev tomu od prvopočátku čelila a je zbytečné uvádět tady velké množství dokumentů jejího magistera. Nicméně v důsledku známého rozkladu věrouky a mravouky po II. vatikánském koncilu zhoubný jed genderu pronikal postupně i do jejího nitra, jak markantně ukazuje průběh současné mimořádné synody o rodině. To bohužel podporuje sám papež František, který se v tomto diametrálně liší od svých předchůdců Benedikta XVI. a Jana Pavla II. (srvn. např. dokumenty JP II. Familiaris Consortio, Veritatis Splendor a Evangelium Vitae). Jeho ostentativní podpora kontroverzního německého kardinála Waltra Kaspera, hlavního prosazovatele změn v praxi podávání sv. přijímání rozvedeným a znovusezdaným a přístupu k homosexuálním a lesbickým párům, nenechává nikoho na pochybách, na čí straně papež stojí. Hned 4. den po volbě papežem Kasperovi poděkoval za jeho „hlubokou“ teologii, ačkoliv musel velmi dobře vědět, že Kasper patří k duchovním dědicům Rahnera a Schillebeeckxe a ve smyslu jejich teologie odmítá uznat, že zmrtvýchvstání Krista je historickou událostí, přiznával mu pravdivost pouze v oblasti víry a náboženské mystiky. V 90. letech byl biskupem v německém Stuttgartu a podepsal spolu s mohučským biskupem Karlem Lehmannem a freiburským arcibiskupem Oscarem Seierem prohlášení, že ke sv. přijímání mohou přistoupit „alle wiederverheiratete, die sind in seinem Gewissen ueberzeugt, dass ihre erste Ehe ist Nichtigkeit“, přeloženo do češtiny: „…všichni znovusezdaní, kteří jsou ve svém svědomí přesvědčeni, že jejich první manželství je nulitní.“ Kongregace pro nauku víry v čele s kardinálem Josephem Ratzingerem toto kategoricky odsoudila, přesto však v rozporu s veškerou logikou Kasper postupoval po žebříčku církevních hodností a stal se jedním z nejvýznamnějších kuriálních kardinálů. Papež František na konsistoři kardinálů v předvečer říjnové synody vřele poděkoval Kasperovi za jeho referát, v němž naznačil otevření možnosti pro přístup sezdaných po rozvodu ke svátostem, a řekl, že jeho teologie „by měla být studována na kolenou“. (Pokračování textu…)

Akce / Pospíšil, Ignác

Slavná pontifikální Mše svatá ve Vídni

21. 10. 201421. 10. 2014 - by Ignác Pospíšil - 9 Comments.

V úterý 4. listopadu 2014, tj. na svátek sv. Karla Boromejského, bude ve Vídni v Karlskirche sloužena slavná pontifikální Mše svatá.

Celebrantem bude J. E. Raymond Leo kardinál Burke, přední vůdce těch, co na Synodu o rodině 2014 bránili katolickou víru před nájezdy kardinála Kaspera, a (zatím ještě) prefekt Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury.

Hudební doprovod zajistí Cappella Borromea: uslyšíme Messa a cinque voci od Giovanniho Rovetty (1596-1668) a hymnus z Graduale Medicæum (1613/1614). (Pokračování textu…)

Hnutí pro-life / Krize Církve / Pospíšil, Ignác / Zprávy

František pokračuje v čistkách

18. 9. 201420. 9. 2014 - by Ignác Pospíšil - 61 Comments.

František I. pokračuje v čištění Kurie a potvrzuje trend, že pod jeho vládou je pravděpodobnost vyhazovu kardinála přímo úměrná jeho pravověrnosti a odvaze veřejně hájit katolickou víru.

Nyní má být na řadě definitivní vyhazov z Kurie pro kardinála Burkeho, který má být z postu Prefekta Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury (tj. šéfa nejvyššího církevního soudu) přesunut na vpodstatě jen ceremoniální roli kardinála – patrona maltézských rytířů, úřad natolik bezvýznamný, že dosud je používán jen jako funkce navíc či jako čestné místo pro kardinály-důchodce. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Pospíšil, Ignác / Zprávy

Přijde další skandální výměna v Římě?

28. 8. 201429. 8. 2014 - by Ignác Pospíšil - 8 Comments.

Postupně a nenápadně provádí papež František I. obměnu klíčových osob v Římské kurii. A bohužel, katolíci, co svoji víru berou vážně, musí na mnohé z nich pohlížet s neklidem. Na konci minulého roku jsme v Duších a hvězdách věnovali pozornost zatím asi nejskandálnější a nejsmutnější výměně, když z řad Kongregace pro biskupy vypadl kardinál Burke, aby „místo něj“ nastoupil kardinál Wuerl. Jak to tak ale vypadá, čeká nás v brzké době dost možná ještě mnohem smutnější a skandálnější výměna.

Dnes papež František obsadil dva důležité arcibiskupské stolce ve Španělsku. „Svatý otec jmenoval nové arcibiskupy Madridu a Valencie„ – hlásí nadpis zprávy na stránkách České sekce Radia Vatikán. Zní to až nenápadně a pro mimošpanělské čtenáře nudně. Bohužel, nudného na této zprávě není nic pro žádného katolíka. Arcibiskupem Valencie byl totiž jmenován Mons. Antonio kardinál Cañizares Llovera, dosavadní prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. (Pokračování textu…)

Krize Církve / Pospíšil, Ignác

Ostudná změna v Kongregaci pro biskupy

18. 12. 201329. 8. 2014 - by Ignác Pospíšil - 88 Comments.

Papež František I. vyhlásil změny ve složení Kongregace pro biskupy. V čele jedné z nejdůležitějších kongregací, která rozhoduje o výběru nových biskupů, zůstává kanadský kardinál Ouellet, ovšem beze změny složení kongregace nezůstalo a musím říci, že jedna změna je tu nanejvýš ostudná a hanebná. Z rozhodnutí papeže kongregaci opouští kardinál Burke a naopak nově se stává jejím členem kardinál Wuerl.

Velice si vážím kardinála Burkeho, o jehož pravověrnosti nepochybuji, stejně jako nepochybuji o erudici, s níž zastává svůj úřad prefekta Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury. Přesto by mi jeho odvolání z Kongregace pro biskupy vlastně zas až tak nevadilo, pokud by mělo jít o rozšíření Kurie a větší rozdělení pravomocí a on byl nahrazen někým toho místa hodným. Bohužel jeho nahrazení ultraliberálním a nezodpovědným kardinálem Wuerlem je výsměchem všem katolíkům, co svoji víru berou vážně… (Pokračování textu…)