Tag Archives: Portugalsko
Sestra Lucie lhala?
Německojazyčná agentura KAP zveřejnila 8.5.2017 (KAP) tuto zprávu: „Pravicová Salazarova diktatura v Portugalsku, jež padla v r. 1974, zneužila fatimské poselství pro své cíle. Řekl to rektor fatimské svatyně P. Carlos Pedrosa Cabecinhas v interview rakouskému rozhlasu 7. května. Prohlásil: „Dnes jsme si ve Fatimě vědomi problematiky zneužití poselství bývalým antikomunistickým režimem, který si z něho udělal politický nástroj. Zjednodušil ho a zredukoval na boj proti komunismu. Poselství však ve skutečnosti poukazuje na potřebu obrácení…“
Zjevení Matky Boží třem pasáčkům se uskutečnilo před ruskou revolucí. V 50. letech belgický jezuita P. Edouard Dhanis poukázal na problematiku protiruských pasáží v zápiscích vizionářky sr. Lucie dos Santos. Jsou v nich nesrovnalosti, poukazy na zpětnou dataci a vlastní vnější či vnitřní zážitky, které souvisely mj. s pronásledováním katolíků za španělské občanské války, které Lucie osobně ve Španělsku zažila.
S řídící pákou a růžencem
Hrabě de Grunne
S řídící pákou a růžencem – příběh katolického vojáka hraběte de Grunne
Stíhací eso je vcelku mladý pojem. Obvykle označuje pilota stíhacího letounu, který ve vzdušném boji zvítězí nad pěti protivníky, čímž tohoto neoficiálního statusu dosáhne. Během první i druhé světové války i za válek v mezičase se objevilo velké množství vynikajících stíhacích pilotů, ktetří tento titul právem získali, náš příběh se však týká katolického vojáka, který se stal stíhacím pilotem spíše šťastnou náhodou a nakonec i osudovým okamžikem.
Hrabě Rodolphe Ghislain Charles de Hemricourt de Grunne, jak zní titul a celé jméno našeho pilota, se narodil 18. listopadu roku 1911 v Etterbeeku, obci při okraji Bruselu. Jeho rodiči byli belgický hrabě Charles de Grunne a jeho žena Marie, která pocházela z francouzského hraběcího rodu de Montalembert. Po vypuknutí první světové války rodina odešla do Anglie, kde malý Charles získal vzdělání a znalost anglického jazyka, a později do Francie, odkud se po konci bojů Velké války vrátili do rodné Belgie.
Kristus nad Lisabonom
Kristus Král nad Lisabonem
V čase, keď nad Európou prelietajú divé husi, v Portugalsku sú ešte vztýčené na celú žrď zástavy leta. Nad starými mestami zvonia kláštorné zvony a za dedinami zvonce ovčích stád. Nad Portugalskom s triumfálnymi mestami a pokorným vidiekom; nad Portugalskom s mohutnými riekami Douro a Tajo; nad Portugalskom, ktoré kedysi tvorilo svetové impérium a ktorého jazyk je šiesty najpoužívanejší na svete – len dnes zostalo akoby na okraji Európy a o jeho hrdinoch a o jeho hlboko zakorenenom katolicizme je lepšie verejne nehovoriť.
Jedným z týchto zamlčiavaných hrdinov je dlhoročný predseda vlády António Salazar de Oliveira (1889-1970), ktorý na niekoľko desaťročí pozdvihol a stabilizoval krajinu a ako jeden z posledných rytierov Európy sa postavil za obranu katolíckej štátnosti. Napriek tomu, že si ho Portugalci zvolili roku 2007 v národnom hlasovaní za „najväčšieho Portugalca všetkých dôb“, médiá i učebnice ho označujú za najdlhšie vládnuceho „fašistického“ diktátora Európy. Tento postoj azda najlepšie vystihuje situácia v Lisabone, kde monumentálny most spájajúci hlavnú časť mesta so štvrťou Almada, premenovali z Mostu A. Salazara na Most 25. apríla – dňa, kedy v Portugalsku prebehla socialistická Karafiátová revolúcia.
