Tag Archives: Občanský institut
Roman Joch: Pro-life tematika a feminismus
Sobotní odpolední sérii přednášek na Vyšebrodském pro-life víkendu zahájila přednáška MUDr. Romana Jocha, ředitele Občanského institutu a bývalého poradce premiéra Nečase pro lidská práva a mezinárodního politiku. Ten zadání „právo na život od početí po smrt – současný stav a trendy u nás i ve světě“ konkretizoval do podoby „Pro-life tematika a feminismus„.
Chrastavské výstřely vážně zranily Jocha i Klause
Chrastavská „střelba na Klause“ se ve výsledku ukázala býti nadmíru úspěšným „nekrvavým atentátem“, jehož výsledkem je diskreditace ředitele Občanského institutu doktora Romana Jocha a prezidenta Václava Klause – čímž střelec dosáhl fantastického úspěchu, který si rozhodně nezasloužil…
Prezident Klaus se nejprve tvářil rozumně, později to ale rozjel trochu moc a snažil se vytěžit z akce co nejvíc, až to přehnal. Na což správně poukázal Roman Joch. Atentát opravdu není vhodné slovo k popisu hanebné události, ke které v Chrastavě došlo. A o tom, že byla hanebná a pachatel patří za mříže, nemám nejmenší pochyby: uvědomuje si vůbec ten médii propagovaný idiot, že (krom toho, že jeho akce byla už ze své podstaty nevhodná a neomluvitelná) vážně ohrozil nejen život svůj, ale minimálně i lidí stojících bezprostředně kolem něho?
Španělská pravice dnes i zítra
1. prosince 2010 uspořádal Občanský institut v Praze přednášku s videoprezentací na téma španělská pravice. Přednášejícím byl pan Petr Foglar, hispanista dlouhodobě pobývající ve Španělském království a zajímající se o realitu politického života španělské pravice.
Dost bylo antidiskriminace
28. 4. 2010 proběhlo v Praze protestní shromáždění občanské iniciativy D.O.S.T. „Dost bylo antidiskriminace“. Na Malostranském náměstí úvodem promluvil předseda Akce D.O.S.T. Ladislav Bátora, který poukázal na hrůznost situace v současném světě, kdy jsou veskrze pozitivní hodnoty, jako je láska k vlasti a národu, nebo pouhé nazývání svého národa jeho jménem, interpretovány jako neonacismus nebo fašismus. V současné době, která se tváří jako velmi tolerantní a skýtající svobodu všem, ve skutečnosti probíhá cenzura ve věcech jazyka, vyjadřování, přiznávání se k lásce vůči vlastní zemi nebo hájení tradičních hodnot rodiny a svazku mezi lidmi. Situace nebezpečně připomíná totalitní režim, kdy za obyčejné slovo hrozil postih vězením, neřku-li ztrátou života. Všechno podléhá požadavkům tzv. politické korektnosti, která není ničím jiným, než terorem novodobé totality.
