Tag Archives: misál z roku 1962

Význam změn v liturgii Svatého týdne z roku 1955

Portál OnePeterFive se v nedávné době v několika článcích pokusil o sondu do krize Církve v době před druhým vatikánským koncilem a o zkoumání kořenů mnoha problémů na koncilu i po něm, které sahají až do 19. století. Články zdůrazňovaly boj s klerikalismem 19. století (https://onepeterfive.com/what-is-the-false-spirit-of-vatican-one/ ) pomocí nauky o dvou mečích (https://onepeterfive.com/category/two-swords/) a odporování hyperüberultramontanismu (https://onepeterfive.com/category/ultramontanism-spirit-of-vatican-i/) – což je jen odrůda klerikalismu – tradiční naukou o papežství. Katastrofa Novus ordo je výsledkem toho, co se dělo před druhým vatikánským koncilem. To je důvod, proč na liturgii Svatého týdne před rokem 1955 záleží.

Dr. Kwasniewski ve svém novém monumentálním díle o římském ritu (The Once and Future of the Roman Rite: Returning to the Traditional Latin Liturgy after Seventy Years of Exile) shrnuje léta svého zaníceného liturgického výzkumu takto:

„Katolíci hledající tradici už několik desetiletí upřednostňují návrat k Missale romanum z roku 1962 a s ním spojeným liturgickým knihám z doby před lavinou změn, které následovaly po koncilu. Tyto liturgické knihy však spadají přímo doprostřed období zrychlujících se mutací, které již předtím tvrdě udeřily na jádro tridentského dědictví: nová velikonoční vigilie v roce 1951, nový Svatý týden v roce 1955, nové rubriky z roku 1960 a tak dále. To všechno byly prozatímní projekty připravující „totální rekonstrukci“ neboli instauratio magna (použijeme-li sousloví filosofa Francise Bacona), k níž došlo v deseti letech po vydání [koncilové konstituce o liturgii] Sacrosanctum Concilium z roku 1963. V době chaosu byl misál z roku 1962 ,pevnou skálouʼ, jak ho kdysi nazval Michael Davies, ale také ostrovem, na němž není možno kempovat nastálo.“

Noví svatí v tradičním kalendáři?

Obvykle dobře informovaný portál Messa in Latino zveřejnil zprávu, že podle informací od jeho vysoce postavených zdrojů ve Vatikánu bude „počátkem ledna“ zveřejněn dokument Kongregace pro bohoslužbu obsahující seznam sedmi světců, jejichž nepovinná připomínka bude přidána do univerzálního kalendáře římského misálu z roku 1962.

Stojí za připomenutí, že když František počátkem roku 2019 zrušil papežskou komisi Ecclesia Dei, která řešila záležitosti související s tradiční mší svatou, byly všechny její kompetence (včetně těch, které uvádí Summorum pontificum) začleněny do pravomocí Kongregace pro nauku víry a ani liturgické otázky z toho nebyly vyjmuty. Budeme tedy muset počkat na předpokládaný dokument Kongregace pro bohoslužbu, abychom se dozvěděli, proč ho vydává toto dikasterium (které se zabývá novou mší), a nikoli Kongregace pro nauku víry.

Sekty 1955

Putování do Lurd je dobré. Dát přednost tomuto poutnímu místu před nějakým lokálním poutním místem toho kraje je jistě za obvyklých okolností rozumné. Když ale začnou vznikat skupiny poutníků, kteří budou uznávat pouze Lurdy, všechno ostatní s despektem odmítnou a kolem Lurd obmotají celý svůj náboženský život od A do Z, bude taková praxe zavánět sektářstvím. A přitom na počátku stála dobrá myšlenka: Lurdy jsou za normálních okolností „lepší“ než jiné poutní místo nedaleko Lurd. A toto nikdo nepopírá. Setkáváme se zde s přeháněním, a to se stalo základem sektářského přístupu. Odmítáme ono přehánění doceňování Lurd, přehánění projevené v praxi a praktickém přístupu.
I když se hovoří o božské liturgii, samotný ritus je dílem lidským. Každé lidské dílo má jak kladné, tak i slabší stránky. Mnohdy je to věc názoru, nicméně se zdá, že skutečně, objektivně, mají co do svých charakteristik v rámci tradičního ritu liturgické formy doby 1955-62 z jistého(!) hlediska více negativ než formy před rokem 1955. Toto poznání vede mnohé k postoji upřednostňujícímu tuto podobu tradičního ritu před podobou téhož ritu po roce 1955. A v tuto chvíli hrozí nebezpečí přehánění. Hrozí něco podobného, co bylo popsáno výše v přirovnání k lurdským poutníkům. Není problém v samotném upřednostnění. Problém je v domnělé výlučnosti „ritu 55“ jako údajně jediného správného a jediného přijatelného způsobu. Když k tomu přistoupí ještě pár falešných soukromých zjevení, která lidé přijímají, evidentně se pohybují na hranici sektářství. Otázkou zůstává, z které strany hranice. Otázka pouze řečnická. Odpověď je jasná: Toto už je sektářství. Jenže sektářství nemá v tradičním katolicismu co dělat. Když někdo nemá možnost mše svaté v „ritu 55“ a nejde na tradiční 1962, ale místo toho si pustí videokazetu se „mší 55“, není žádným tradičním katolíkem. Je ujetým sektářem a i z hlediska teologického a věroučného je mimo, o disciplinárním hledisku ani nemluvě. Kdo v rámci tradičního ritu považuje „úzus 55“ za jediný přijatelný, je sektář.

Žena a tradiční Mše svatá

Už devět měsíců se smím účastnit tradiční latinské Mše svaté. Neváhám říci, že přechod k ní je nejlepší změnou mého života. Navždy jsem se zamilovala do katolické tradice a z milosti Boží zjistila, že se nikde neprojevuje se svou dechberoucí krásou více než v tradiční Mši svaté. V ní stále žijí obřady, modlitby a symboly, jinak do značné míry zapomenuté, s veškerou svou duchovní silou a účinností, kterou mají již 1500 let.

Tradiční Mše svatá se mnou jedinečným způsobem souzní jako se ženou. „Na ženství je něco neobyčejně velkého a tajemného,“ prohlásila dr. Alice von Hildebrandová. Žena je jedním z nejkrásnějších tajemství Božího stvoření už od úsvitu času, kdy Adam v Ráji poprvé spatřil svou ženu a s úžasem a láskou zvolal slova chvály.

Je to něco, co jsem si začala uvědomovat pomalu, týden po týdnu, když jsem klečela v lavici (úplně sama s misálem z roku 1962) a připravovala se na to, že začnu chodit na tradiční Mši svatou. Prvních dvacet let života jsem se účastnila Mše podle novus ordo. Můj vztah lásky a adorace k našemu Pánu se během těchto let jistě prohluboval, až jsem si uvědomila, že pouze tam, při tradiční Mši, mám pocit, že opravdu vnímám svou krásu a tajemství jako ženy – když klečím před krásou a tajemstvím Božím.

Návštěva kardinála Burkea v ČR

Kardinál Burke

Příští týden navštíví ČR J. Em. Raymond Leo kardinál Burke, patron Maltézského řádu a člen Kongregace pro svatořečení. V minulosti byl mimo jiné biskupem La Crosse, arcibiskupem St. Louis a prefektem Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury.

V dnešní době těžké krize a obrovských zmatků, podporovaných a šířených i z nejvyšších pater hierarchie, patří mezi nejznámější a nejhlasitější obhájce katolického učení a šiřitele tradiční liturgie. Dlouhodobě aktivně podporuje pro-life hnutí.

Zde je stručný přehled veřejně přístupných položek jeho programu. Všechny Mše sv. v něm uvedené budou slouženy podle misálu z roku 1962. Účast vřele doporučuji.

12. říjen, středa

9:00pontifikální Mše svatá v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve vyšebrodském klášteře

14:30přednáška Setrvat v pravdě Kristově: manželství, přirozený zákon a nauka Církve, kterou na pozvání biskupství českobudějovického a Teologické fakulty JU přednese v Aule Jihočeské univerzity (Studentská 1410/23 – tzv. Bobík), České Budějovice)

Vyšší Brod: Tradiční Mše sv. již v 7:30


Tuto neděli (3. srpna 2014) bude klášterní Mše svatá (tridentská) sloužena v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve vyšebrodském klášteře již od 7:30!

Od (jinak obvyklých) 10:00 bude sloužena Mše svatá pro poutníky ze zahraničí (celebranta si přivezou s sebou a Mše svatá patrně nebude tradiční).

Ignác Pospíšil

Vyšebrodský klášter zve na pontifikální Mši svatou ku 100. výročí úmrtí sv. Pia X.

Cisterciácké opatství Naší Paní ve Vyšším Brodě zve na pontifikální Mši svatou ku příležitosti 100. výročí úmrtí papeže sv. Pia X., která bude sloužena v sobotu 9. srpna 2014.

V 10:00 začne v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie pontifikální Mše svatá s asistencí podle misálu z roku 1962, kterou bude celebrovat  Jeho Milost Josef Vollberg, O.C.S.O., opat mariawaldský.

V podání netolických literátů vedených magistrem Churáčkem při Mši zazní Palestrinova polyfonní mše ke cti papeže Marcela (Missa Papae Marceli), která byla poprvé uvedena na závěr Tridentského koncilu.

Vyšebrodský klášter zve na oslavy Božího Těla

Cisterciácké opatství Naší Paní ve Vyšším Brodě zve na oslavy svátku Božího Těla, které se uskuteční ve čtvrtek 19. června 2014.

V 10:00 začne v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie Mše svatá podle misálu z roku 1962. Poté bude následovat božítělové procesí se zastaveními u čtyř oltářů v křížové chodbě a svátostné požehnání (rovněž v klasickém provedení).