Tag Archives: lidská práva
Sexuální a reprodukční práva
Stoupenci potratů a volného sexu užívají termín „sexuální a reprodukční práva“ k obhajobě svých nemorálních postojů a snaží se vnutit své pojetí společnosti. Jejich pojetí uvádí dokument „Charta sexuálnych a reprodukčných práv IPPF“[1], jenž v některých bodech překračuje tuto tématiku, což je ale nepodstatné pro další text tohoto článku. Dokument sice hovoří o právu na život, ale omezuje ho na všechny lidské bytosti, které se narodily, tedy ještě nenarozeným nepřiznává toto právo. Stojí v něm: „Každý má právo svobodně využívat a kontrolovat svůj sexuální a reprodukční život“ (s přiměřeným ohledem na práva druhých) a „Každý má právo na ochranu před vynuceným těhotenstvím, sterilizaci nebo potratem.“ Jinými slovy Společnosti pro plánované rodičovství jde o právo na sex bez omezení a potrat, což je výslovně uvedeno i ve větě: „Všechny ženy mají právo samostatně se rozhodovat o reprodukčních možnostech, včetně možnosti bezpečného potratu.“ Dále pak „Každý má právo na svobodu myšleni a projevu v souvislosti so svým sexuálním a reprodukčním životem;“ jinak řečeno každý může volně šířit uznávání jakýchkoli zvrhlostí, jako jsou sodomie, antikoncepce, potraty, umělé oplodnění. Z „Každý má právo na ochranu před restriktivním výkladem náboženských textů“ vyplývá, že je tu právo na to nebýt obtěžován od druhých např. odkazem na přikázání „Nesesmilníš“ či „Nepožádáš manželsky bližního svého“, neboť to jsou přece restriktivní (tj. omezující) texty. Dokument dále uvádí právo „na přístup k bezpečným, účinným a přijatelným metodám kontroly porodnosti,“ neboli právo na to, je-li nemajetný, obdržet zdarma antikoncepční prostředky. Dokument dále uvádí právo každého „se rozhodnout, zda využije služby a které metody antikoncepce využije.“
Roman Joch: Pro-life tematika a feminismus
Sobotní odpolední sérii přednášek na Vyšebrodském pro-life víkendu zahájila přednáška MUDr. Romana Jocha, ředitele Občanského institutu a bývalého poradce premiéra Nečase pro lidská práva a mezinárodního politiku. Ten zadání „právo na život od početí po smrt – současný stav a trendy u nás i ve světě“ konkretizoval do podoby „Pro-life tematika a feminismus„.
To nejdůležitější v roce 2014
Jiří Dienstbier ml.
Stojíme na začátku nového roku a přihlížíme formování nové vlády. Vyhlídky jsou neradostné – navrhovaná podoba vlády vypadá příšerně, nás katolíky v ní (a vlastně ani v Parlamentu) fakticky nikdo nezastupuje a ty nejdůležitější posty obsazují ti nejhorší možní lidé…
Má-li tento rok přinést vůbec něco dobrého, je zapotřebí, aby křesťanští voliči konečně začali věnovat pozornost tomu, co politici dělají (a především ti, co se tváří, že zastupují křesťanské hodnoty). Aby si ujasnili, co je důležité, aby aktivně tlačili politiky a média, aby v těch důležitých věcech podporovali a prosazovali ta správná rozhodnutí. A aby už nikdy a za žádných okolností nevolili ty zákonodárce, co je zklamou.
Eugenics and other Evils (2): The First Obstacles
G. K. Chesterton
Now before I set about arguing these things, there is a cloud of skirmishers, of harmless and confused modern sceptics, who ought to be cleared off or calmed down before we come to debate with the real doctors of the heresy. If I sum up my statement thus: „Eugenics, as discussed, evidently means the control of some men over the marriage and unmarriage of others; and probably means the control of the few over the marriage and unmarriage of the many,“ I shall first of all receive the sort of answers that float like skim on the surface of teacups and talk. I may very roughly and rapidly divide these preliminary objectors into five sects; whom I will call the Euphemists, the Casuists, the Autocrats, the Precedenters, and the Endeavourers. When we have answered the immediate protestation of all these good, shouting, short-sighted people, we can begin to do justice to those intelligences that are really behind the idea.
Most Eugenists are Euphemists. I mean merely that short words startle them, while long words soothe them. And they are utterly incapable of translating the one into the other, however obviously they mean the same thing. Say to them „The persuasive and even coercive powers of the citizen should enable him to make sure that the burden of longevity in the previous generations does not become disproportionate and intolerable, especially to the females?“; say this to them and they sway slightly to and fro like babies sent to sleep in cradles. Say to them „Murder your mother,“ and they sit up quite suddenly. Yet the two sentences, in cold logic, are exactly the same. Say to them „It is not improbable that a period may arrive when the narrow if once useful distinction between the anthropoid homo and the other animals, which has been modified on so many moral points, may be modified also even in regard to the important question of the extension of human diet“; say this to them, and beauty born of murmuring sound will pass into their faces. But say to them, in a simple, manly, hearty way „Let’s eat a man!“ and their surprise is quite surprising. Yet the sentences say just the same thing. Now, if anyone thinks these two instances extravagant, I will refer to two actual cases from the Eugenic discussions. When Sir Oliver Lodge spoke of the methods „of the stud-farm“ many Eugenists exclaimed against the crudity of the suggestion. Yet long before that one of the ablest champions in the other interest had written „What nonsense this education is! Who could educate a racehorse or a greyhound?“ Which most certainly either means nothing, or the human stud-farm. Or again, when I spoke of people „being married forcibly by the police,“ another distinguished Eugenist almost achieved high spirits in his hearty assurance that no such thing had ever come into their heads. Yet a few days after I saw a Eugenist pronouncement, to the effect that the State ought to extend its powers in this area. The State can only be that corporation which men permit to employ compulsion; and this area can only be the area of sexual selection. I mean somewhat more than an idle jest when I say that the policeman will generally be found in that area. But I willingly admit that the policeman who looks after weddings will be like the policeman who looks after wedding-presents. He will be in plain clothes. I do not mean that a man in blue with a helmet will drag the bride and bridegroom to the altar. I do mean that nobody that man in blue is told to arrest will even dare to come near the church. Sir Oliver did not mean that men would be tied up in stables and scrubbed down by grooms. He meant that they would undergo a loss of liberty which to men is even more infamous. He meant that the only formula important to Eugenists would be „by Smith out of Jones.“ Such a formula is one of the shortest in the world; and is certainly the shortest way with the Euphemists.
Vzhůru! Zpráva Estrelové je opět ve hře!
Tzv. Zpráva Estrelové, kterou Europarlament nedávno těsnou většinou vrátil k přepracování, bude dnes a zítra opět projednávána ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. V prosinci by se jí pak mělo opět zabývat plenární zasedání Evropského parlamentu.
Europoslankyně Estrelová ve své extrémně propotratové zprávě a rezoluci, kterou jí předpřipravila hlavní mezinárodní potratářská organizace IPPF, prohlašuje tzv. „právo na potrat“ z lidské právo a vznáší požadavky přímo útočící nejen na právo nenarozených na život, ale i na práva rodičů na výchovu svých dětí, výhrada svědomí a svobodu vyjadřování.
Akce D.O.S.T. podpořila ruský zákon o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží
Znak Ruska
Akce D.O.S.T. podpořila ruský zákon o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží, který před nadcházejícím summitem skupiny G20 v ruském Petrohradu podepsalo více než sto křesťanských a konzervativních organizací z 33 států světa.
Prohlášení organizací z celého světa na podporu ruského federálního zákona na ochranu dětí před informacemi, ohrožujícími jejich zdraví a mravní vývoj
My, níže podepsaní, jsme vážně znepokojeni silnými útoky, jimž čelí Ruská federace v důsledku přijetí novely „zákona o ochraně dětí před informacemi, ohrožujícími jejich zdraví a rozvoj“, chránící nevinnost a mravní vývoj dětí zákazem propagace „netradičních sexuálních vztahů“ mezi nimi.
Něco málo k diskriminaci
Představitelé slovenského hnutí pro-life jsou v šoku: železniční společnost Wagon Service travel jim odmítla vypravit zvláštní vlak z Bratislavy do Košic a zpět s následujícím odůvodněním: “Po dôkladnom zvážení a analyzovaní problematiky sme dospeli k názoru, že náš pohľad na ochranu života pred a po počatí je iný ako Váš, preto nedokážeme vybaviť prijatú požiadavku k Vašej spokojnosti.” (více ZDE)
Poněkud podivné, uvážíme-li, že společnost nabízí tyto služby bez toho, že by byly vázány na názorovou shodu s objednavatelem. Nemluvě o tom, že u společnosti, která dlouhodobě spolupracuje s Konferenciou biskupov Slovenska a dalšími církevními organizacemi na vypravování poutnických zájezdů do Lurd a dalších míst, je tak zásadně jiný názor poněkud překvapivý…
Před 50 lety vyšla encyklika Pacem in terris
Přesně před 50 lety (11. dubna 1963) vyšla sociální encyklika Jana XXIII. Pacem in terris.
Již jednou jsem se na těchto stránkách o této encyklice obšírněji zmiňoval, v článku Bratrství práva a povinnosti, v němž jsem se zmiňoval i o velice zásadní dezinterpretaci této encykliky v médiích. Musím říci, že za ty skoro čtyři roky se nic nezměnilo a tyto nářky jsou stále aktuální. Koneckonců, stačí se podívat na ChristNet na příspěvek, v němž toto výročí připomínají. Slovo povinnost tam nenajdete…
Evropský soud pro lidská práva opět zklamal
ESLP
Evropský soud pro lidská práva opět zklamal. Ze čtyř kauz týkajících se pronásledování křesťanů ve Spojeném království se zastal křesťanské strany pouze v jednom, bohužel v tom nejméně podstatném. Zaměstnankyni British Airways, která byla vyhozena za to, že se odmítala vzdát nošení křížku, bylo dáno za pravdu s tím, že malé křížky v zaměstnání zaměstnanci BA nosit mohou. Dobrá zpráva? Jen částečně.
British Airways zjevně udělaly tu hloupou chybu, že otevřeně daly najevo, že jim jde o to zakázat nošení náboženského symbolu. Pokud by byly chytřejší a odůvodnily to bezpečností (což by nemělo být zas až tak těžké), byl by ten zákaz úplně v pořádku – jak soud uznal v případě zdravotní sestry, která by prý svým malým křížkem mohla ublížit pacientům nebo sobě. Je to sice jen průhledná záminka, jak koneckonců dosvědčuje už sám fakt, že dotyčná nosila křížek bez jakýchkoliv problémů celých třicet let, ale k omezování práv křesťanů je ESLP tradičně velkorysý.
