krása

Tertullianus o zdobení žen

18. 9. 201420. 9. 2014 - by Ignác Pospíšil - 25 Comments.

Úvod

Církevní otcové jsou prvými svědky apoštolské tradice. Jejich četba nám ukazuje, jak se zjevená pravda beze změny jejího smyslu ve svých formulacích zpřesňovala, jak vykládali Písmo svaté a jaká byla jejich zbožnost. Pokud se v něčem všichni nebo skoro všichni shodují, je to známka, že se jedná o pravé učení. Proto se odkazy na církevní otce užívají v učebnicích dogmatiky na důkaz předkládané nauky. Jejich spisy někdy obsahují učení dnes polozapomenuté a opomíjené. Je ovšem nutné připustit, že jednotliví církevní otcové se někdy mýlí, dokonce někteří v něčem pobloudili (např. odmítání věčnosti pekla). Presto však zájem o ně a jejich četba je výrazem lásky k církvi.

Mezi latinsky píšícími církevními spisovateli nejstarších dob vyniká Tertulián (Quintus Septimus Tertullianus Florens) svým břitkým stylem, pevností svého charakteru a rozsahem svého díla. Je konvertitou z pohanství, působí jako učitel katechumenů a později se stává příslušníkem sekty montanistů vyznačující se nejen příchylností k některým proroctvím, ale především nepřiměřeným rigorismem ohledně některých morálních postojů (odmítnutí druhého manželství ovdovělých, nedovolenost útěku před hrozícím pronásledováním či nepřipouštění znovupřijetí křesťanů, kteří po křtu upadli do některých zvlášť těžkých hříchů). Pojednávaný spis ale patří do jeho katolického období. (Pokračování textu…)

Koutek poesie / Kuchařová, Nea Marie

Jaro

20. 3. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Dnešní báseň napsala Anna Moravčíková. (Pokračování textu…)

Poznání - zbavenost - umění / Stodola, Jiří J.

Poznání – postižení – umění. II.1.3 Rozum a vůle jako mohutnosti recipující krásu

10. 2. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Krása, která je cílem uměleckého díla, se formálně dovršuje v rozumu a vůli poznávajícího subjektu.[1] Objektivní základ krásy poskytuje vnitřní dokonalost a dobrota jsoucna, věcně se dokonalost, dobrota a krása neliší.[2] Liší se však pojmově. Kritériem je vztah k subjektu. Dobro je přiměřené vůli a chceme je dosáhnout, krása se vztahuje k poznání a chceme ji nazírat.[3] Proto se také říká, že krása je jas pravdy (pulchritudo splendor veritatis). (Pokračování textu…)

Poznání - zbavenost - umění / Stodola, Jiří J.

Poznání – postižení – umění. I.3.2 Námitky

16. 12. 2010 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

To, že je počátkem lidského poznání poznání smyslové, popírá teorie o vrozených idejích a jiné formy idealismu. Jednou z variant je kupříkladu Platónova teorie anamnese a Descartesovo pojetí vrozených idejí.

Platónova teorie anamnese vyplývá z jeho učení o preexistenci duše. Ve svém dialogu Faidros[1] přirovnává Platón duši k vozu taženému dvěma okřídlenými koni a řízenému vozatajem. Vozataj je metafora pro rozum a vůli, které řídí dobrého a špatného koně – dobré a špatné žádosti. (Pokračování textu…)

Poznání - zbavenost - umění / Stodola, Jiří J.

Poznání – postižení – umění. I.3.1 Umělecké dílo jako smyslový výraz krásy

14. 12. 2010 - by Ignác Pospíšil - 2 Comments.

Lidské poznání začíná u smyslů, smyslové představy jsou základem pro tvorbu pojmů. [1] Tedy i vnímání krásy začíná u člověka u smyslů a představ, z nichž rozum abstrahuje. Rozlišujeme krásu fyzickou a duchovní[2] podle toho, jakému typu jsoucen (hmotné – nehmotné) krása náleží. Umění pak zprostředkovává fyzickou i duchovní krásu člověku přístupným způsobem – je smyslovým médiem krásy. [3]

Protože u člověka je rozumové poznání závislé na smyslech a doprovázené smyslovými představami, na jejichž základě vzniká, participují při vnímání krásy smyslových předmětů i vnější a vnitřní smysly, a to ty, které jsou nejvíce poznávací – tedy zrak, sluch a představivost. Svatý Tomáš hovoří přímo o zalíbení smyslů: „Tedy krásno spočívá v náležité úměrnosti, protože smysly těší věci náležitě úměrné jako jim podobné, protože i smysl i každá poznávací schopnost je jakýsi rozum.“ [4] (Pokračování textu…)

Koutek poesie / Kuchařová, Nea Marie

První sníh

28. 11. 2010 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

V první adventní neděli Vám opět přinášíme básně manželů Bohuslava Reynka a Suzanne Renaudové, ve kterých znovu pozorujeme tematickou spřízněnost jejich tvorby a výjimečný cit pro zachycení kouzla krajiny a ročních období. Je zajímavé sledovat kontrast v atmosféře obou básní, zvláště při vědomí, že to byla Suzanne, kdo si na ostré zimy v Čechách špatně zvykal a snášel je s melancholií a zármutkem. Naopak Bohuslav Reynek byl na drsné přírodní podmínky zimní Vysočiny zvyklý a nepředstavovaly pro něj žádnou mimořádnou změnu. (Pokračování textu…)

Koutek poesie / Kuchařová, Nea Marie

Maličkosti

25. 7. 2010 - by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

Francouzský básník Francis Jammes je důkazem toho, že dobrá a upřímná báseň nemusí oplývat složitými metaforami a komplikovanou stavbou, aby dokázala vyjádřit jemný půvab Božích darů a stvoření. (Pokračování textu…)

Koutek poesie / Kuchařová, Nea Marie

Vyhnanství

18. 7. 2010 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

V moderním pojetí křesťanství chybí jedna velmi podstatná součást autentického následování Pána Ježíše Krista: vítání zocelujícího utrpení, osamělosti a oprávněného pocitu vyhnanství a neútulnosti v tomto světě. I nevěřící, jsou-li vnímaví a neutěsňují-li své srdce a zrak před skutečností, poznávají, že se nacházejí v slzavém údolí, na které není žádné spolehnutí a nepanuje v něm žádný řád, který by člověka ochránil. Narozdíl od nich máme milost vědomí, že existuje opravdový domov, zcela odlišný od líhně neřestí a pýchy, která nás obklopuje. Proto se chopme střežení své spásy a opovhování léčkami tohoto světa. Básně napsal Giuseppe Ungaretti. (Pokračování textu…)

Stodola, Jiří J.

Poezie

3. 6. 2010 - by Ignác Pospíšil - 5 Comments.

Užijeme-li na poezii nejčastěji užívaná kritéria třídění (materiál, smysl, na který se obrací, časoprostorové dimenze, stupeň zobrazení), zjistíme, že materiálem k tvorbě poezie je přirozený lidský jazyk, smysl, na který se poezie obrací, je sluch (čtení je převod vizuálních znaků do znaků auditivních), jde o umění výrazně časové (mluvená řeč plyne v čase) a míra zobrazení je vysoká (prostřednictvím slov je možné velmi subtilně reprezentovat nejen předměty vnějšího světa, ale i hnutí lidského nitra a abstraktní ideje). Co je však pro poezii nejtypičtější, je právě materiál, který užívá – lidský jazyk. Proto můžeme poezii definovat jako druh umění, které užívá k zobrazení lidský jazyk, jde tedy o umění slovesné. (Pokračování textu…)

Kuchařová, Nea Marie / Úvahy

Panna Maria, neobydlené příbytky, květiny a krásné věci

1. 6. 2010 - by Ignác Pospíšil - 9 Comments.

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč lidé ve chvílích úzkosti, prázdnoty a uštvání sebou samými vyhledávají rozptýlení spíše ve věcech záporných a škodlivých, než zdravých a užitečných? Je jisté, že málokdo řeší své existenciální chmury tím, že je prostě nechá působit, odevzdaně je snáší, aniž by musel vyvíjet nějakou horečnatou aktivitu pro rozptýlení. Podnět k úvaze na toto téma spatřuji v evangelijním podobenství o neobydleném příbytku uvnitř lidské duše: (Pokračování textu…)

Kuchařová, Nea Marie

Kraj lásky

11. 4. 2010 - by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

Lidé si ve chvílích bezradnosti a životní prázdnoty vypomáhají mnoha slovy a širokými výklady o sobě a světu. Někdy totiž obsáhlé řeči a zdánlivě hluboké myšlenky slouží jen k uspokojení ctižádosti a touhy působit dobře na druhé lidi, případně k přehlušení vědomí vlastní marnosti. Dokonce i tehdy, jsou-li námětem hovoru duchovní věci. Jan Zahradníček si v básních ze sbírek Návrat a Rouška Veroničina dobře uvědomuje, že hovoru není třeba tolik jako naslouchání. Autorkou fotografie je Marika Pečená. (Pokračování textu…)

Koutek poesie / Kuchařová, Nea Marie

28. 3. 2010 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Kde je Bůh, tam je krása. Není třeba se obávat nedostatku příjemných a lákavých výjevů, když se rozhodneme přijmout cestu Páně i s její nepohodlnou stránkou – holým a suchým dřevem kříže, které někdy umí zatlačit tam, kde bychom to chtěli snášet nejméně ochotně. Za vším tím umučeným, ztrápeným a pro naše hříchy ukřižovaným na nás hledí navždy věrná a nadevše krásná Božská Tvář.

U JIZERY

Jaroslavu Durychovi

Jak krásný je ten kopuletý křemenový val

proti ledům! Také řeka pod ním jako já

jej starodávně obdivuje,

je všechna od sebe, a když neví,

jak a k čemu jej přirovnat: zrcadlí jej prostě.

Srovnán s těmito balvany, nezhanobenými člověkem,

krutý byl osud náhrobních kamenů a oltářních desk…

Dnes ovšem lámou kámen jenom na žaláře…

KRÁSA BEZ RADOSTI

Naše smrtelnost je ustavičná. Není chvíle,

která by nám vyvrátila,

že jsme stále v pokušení a že mu stále podléháme,

takže i krása je nesmyslná,

protože je to krása bez radosti…

Jsme zlí… Byli bychom tak zlí

kdybychom byli bez svědků?

Zdroj: HOLAN, Vladimír. Les bez stromů. BBART: Praha, 2002. ISBN 80-7257-735-2.

Kadeřávek, Eugen

Krasověda (4)

18. 3. 2010 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Kterak se děje rozumové poznání krásy?

Zjevy krásných těles chápou ve příjemných pocitech naší smyslové zevnější, zvláště zrak a sluch, jakož i vniterný smysl povšechný. Od zjevů abstrahuje rozum náš, proniká k bytností tělesa, která ve zjevech se prokazuje, a shledává jí dokonalou, tj. idejí své odpovídající, a jednotnou, tj. s částí souladně v jeden celek složenou. (Pokračování textu…)

Kadeřávek, Eugen

Krasověda (3)

11. 3. 2010 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Krása nadsmyslnou vlastností věcí, jediným rozumem poznatelnou.

Že krása jest nadsmyslnou vlastností věcí, jediným rozumem poznatelnou, vysvítá ze tří důkazů:

1. Že třemi nižšími smysly: čichem, chutí a hmatem neznamenáme krásy, o tom není pochyby. Ale krásnými nazýváme tělesa, jež zrakem vidíme nebo sluchem slyšíme, na př. duhu, píseň. (Pokračování textu…)

Kadeřávek, Eugen

Krasověda (2)

4. 3. 2010 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Krása jakým přívlastkem bytce?

Každý bytec, kterýmžto slovem se označuje obecně to, co jest, těší se z bytností, t. j. z toho, skrze co jest bytec bytcem, právě takovým, jakým jest. Z bytnosti bytce vyplývají přívlastky, jež nejsou od bytce různy, ale jsou určitějšími projevy jeho, a jež se zovou přesažnými, odnášejíce se ku všem rodům bytců, všecky rody přesahujíce, samy však rodem nejsouce. Přívlastky jsou čtyřy. První přísluší bytci, o sobě uváženému: jednota, nerozdělenost; ostatní tři odnášejí se ku mohutnostem nadsmyslným, a sice ku mohutnosti poznávací: pravda, ke snaživé : dobrota, ku poznávací a snaživé pospolu: krása. (Pokračování textu…)

Kadeřávek, Eugen

Krasověda (1)

25. 2. 2010 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Aesthetika nevhodným názvem krasovědy.

Již od pradávna bylo vědecky o kráse jednáno, než krasovědě jako samostatné nauce filosofické stanovil teprv v 18. stol. zvláštní název Al. G. Baumgarten, jenž jí nazval aesthetikou. (Pokračování textu…)

Stodola, Jiří J.

O kráse a pravém umění se zřetelem k liturgické hudbě (3)

17. 12. 2009 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Krása

Dostáváme se k samotnému jádru definice umění, k požadavku, „aby se líbilo při samotném jeho poznávání“. Užití slovesa „líbit se“ může v někom budit dojem, že jde o nějaké hédonistické a subjektivistické pojetí, podle kterého je účelem umění prostá libost jako kupříkladu v případě sexu či jídla a tato libost je zcela závislá na tom, kdo si této libosti užívá (každému se líbí něco jiného). (Pokračování textu…)

Liturgie / Stodola, Jiří J.

O kráse a pravém umění se zřetelem k liturgické hudbě (2)

26. 11. 2009 - by Ignác Pospíšil - 9 Comments.

Zobrazení

Předeslali jsme, že umění je charakterizováno krásou. Přesto pro vysvětlení tohoto stěžejního pojmu bude pro nás lepší vyjít z definice umění, která tento pojem obsahuje v opisu. Podle našeho názoru výstižně lze umění vymezit takto: Umění je lidská tvořivá činnost, jejímž cílem je zobrazení skutečnosti určené k tomu, aby se líbilo při samotném jeho poznávání. (Pokračování textu…)

Liturgie / Stodola, Jiří J.

O kráse a pravém umění se zřetelem k liturgické hudbě (1)

19. 11. 2009 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Úvod

V diskuzích o liturgické hudbě při papežské návštěvě ve Staré Boleslavi bylo mnohokrát zopakováno, že podle církevního Magisteria musí mít hudba užitá k liturgii vlastnosti, kterými jsou posvátnost, uměleckost a všeobecnost. (Pokračování textu…)