děti

Zamilovanost – zásnuby – svatba … a potom?

16. 6. 2014 - by Ignác Pospíšil - 19 Comments.

Milí mladí věřící,

nedávno jsem s několika z vás diskutoval o tom, že se člověk nesmí dobrovolně vystavovat příležitosti ke hříchu. Jako příklad jsem uvedl skutečnost, že není zasnoubeným z hlediska katolické morálky dovoleno někde na pláži užívat společnou dovolenou, dokud nejsou manželé. Pohled některých vyjadřoval úplné nepochopení, které ještě podtrhli tvrzením, že takové vidění věci je příliš přísné a kromě toho prý existuje kněz, který by proti něčemu takovému nic nenamítal.

Při tomto rozhovoru jsem si soucitně v duchu říkal: „Jaký to má smysl stěžovat si na tolik provinění dnešních mladých lidí, když jim jasně nepostavíme před oči kořeny dnešních problémů? Např. jak se v dnešní době dobře připravit na šťastné manželství?“

Proto bych rád využil tohoto dopisu k tomu, abych Vám důkladně vyložil několik důležitých principů, které katolická Církev v této oblasti stanovila. Nebude to souhrn vyčerpávající, ovšem v souladu s tím, co papežové, morální teologové a svatí v tomto směru učí. Rodina je základní buňkou křesťanské společnosti. Proto socialisté a s nimi kromě jiných také hnutí z roku 68 tolik usilovali o podkopání rodinné struktury – stačí si jen vzpomenout např. na zvrácenost tzv. rodinné, resp. sexuální výchovy na školách. Wilhelm Reich ve svém spise „Sexuální revoluce“ dokonce propagoval návrat do sexuálního ráje zrušením rodiny. Tímto spisem si v polovině 20. století získal enormní vliv. Dnes vidíme, kam takové počínání vede. Dnešní praktikování sexuální nevázanosti – často započaté ve velmi raném věku – zcela zneschopňuje (anebo přinejmenším značně ztěžuje) mnoha mladým lidem založení rodiny na křesťanských základech, totiž takové, kde jsou děti, vzájemná láska a věrnost až do smrti samozřejmostí. Kardinál Faulhaber jednou napsal: „Manželství je životem i smrtí našeho národa. Pokud se pohřbí svátostný charakter manželství, pak pro morální zdraví a sílu národa začnou platit slova ‚Nohy těch, kteří i tebe pochovali, stojí přede dveřmi‘.“ (srov. Sk 5, 9)

Tyto řádky by pro Vás všechny měly být výzvou k tomu, abyste i Vy se vší rozhodností hájili ideál křesťanské rodiny. Letos jsme byli svědky radostné události, když pět párů z vašich řad před Bohem vstoupilo ve svazek manželský a rozhodlo se založit rodinu na katolických základech. Přejeme jim všem Boží požehnání na novém úseku jejich životní cesty. Kéž se stanou rodiči vpravdě křesťanských rodin, aby tak mohli posloužit jako zářný příklad i ostatním mladým lidem! (Pokračování textu…)

Hibsch, David / Křesťanská politika

Omluva ženám všem

22. 5. 2014 - by Ignác Pospíšil - 8 Comments.

Když dnešní žena zaslechne slovo POTRAT, GENOCIDA NENAROZENÝCH či VRAŽDA NENAROZENÝCH DĚTÍ, většinou se naježí. Okamžitě se domnívá, že je na ní útočeno, zvlášť když některý z těchto pojmů užije muž. Je přesvědčena, že muž k tomu nemá co říci, ba přímo říct nesmí. Proč je tomu tak? Současné ženy totiž považují rozhodnutí o bytí a nebytí svých dětí za projev své svrchované individuální svobody. Kde na to přišly a mají to vůbec ze své hlavy?

Vždy v dějinách existovala snaha oddělit sexualitu od zodpovědnosti. Po celé dějiny rovněž existuje snaha učinit z ženy příležitostný sexuální objekt a bohužel ženy jsou tuto roli dokonce ochotné akceptovat. Toho si v minulosti někdo všiml. Všimli si toho opět muži a zanesli to do svého velkého plánu revolučních celospolečenských změn. Samozřejmě vždy existoval i zcela opačný přístup. Existovali totiž i muži, kteří viděli v ženě krásnou bytost obdařenou schopností přivést na svět nového člověka a chtěli o ni pečovat a být jí jistotou. V dobách osvícenství a během 19. století však zesílil tlak určitých mužů na ženy ve smyslu, že by bylo vlastně lépe i oboustranně výhodné kdyby manželství, mateřství a rodinu nebraly příliš vážně. Proč? Zaprvé někteří muži chtěli svévolně užívat sex bez odpovědnosti, ale byla zde rovněž skupina vlivných mužů, kteří sledovali mnohem „vyšší“ cíl. Právě tito muži chtěli a stále chtějí změnit svět. K dosažení těchto změn potřebují redukovat lidstvo, zlikvidovat rodinu jako ustavující jednotku společnosti a získat absolutní ideový vliv na výchovu dětí (školství). Tyto své vize potřebovali prodat jako „dobro“, tedy jako projev osvobození člověka od tzv. dogmat. (Pokračování textu…)

Hibsch, David / Křesťanská politika

EU a děti

12. 5. 2014 - by Ignác Pospíšil - 15 Comments.

Zlo se vždy tváří jako dobro. Kdyby se tvářilo jinak, nebyla by po něm poptávka a ono se musí umět prodat. Jedním z institucionalizovaných zel je současná Evropská unie. Někteří namítnou, že jde o tvrzení poněkud přehnané, vždyť nám přece dávají peníze, dotují nás a bdí nad naším klidným spánkem. To je zásadním omyl a zároveň důkaz, že když zlo dobře zabalíte, mnoho lidí uvěří, že ona věc musí přeci být dobrá.

V současné podobě Evropské unie jde však o mnohem více než jen o peníze. Vždyť na určitých úrovních je oněch potištěných papírků přímo nadbytek. Jimi si Vás jen kupují. Teprve až bude pozdě, pochopíte, jak cynicky jste byli podvedeni. Jenže ono bude pozdě a vy budete bezmocní. Evropské unii jde především o budoucnost, takže jde rovněž o Vaše děti. Ideoinstituce EU přímo či nepřímo podporují určité skupiny lidí, a tito lidé mají zájem o Vaše děti.

(Pokračování textu…)

Akce / Pospíšil, Ignác

Katolické tábory, setkání a pobyty v létě 2014

25. 4. 201425. 6. 2014 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Toto je průběžně aktualizovaný seznam táborů, setkání a prázdninových pobytů vedených v (tradičně) katolickém duchu, které se uskuteční v ČR (či v blízkém zahraničí a s orientací na české děti a mládež) v čase letních prázdnin 2014.

Pokud zde podle vás nějaký chybí, ozvěte se, uvidíme, dá-li se tam doplnit. Podmínkou uvedení akce je důvěryhodný a osvědčený pořadatel, zajištěné (tradičně) katolické duchovní vedení a samozřejmě tradiční liturgie.

(Pokračování textu…)

Křesťanská politika / Pospíšil, Ignác

Je Le Penová pro křesťany vůbec přijatelná?

10. 4. 2014 - by Ignác Pospíšil - 20 Comments.

Nedávné komunální volby ve Francii skončily pro nacionalistickou Národní frontu velkým úspěchem. Není žádným tajemstvím, že toto euroskeptické a nacionalistické uskupení se těší výrazné podpoře mezi konzervativními a tradičními katolíky, z nichž mnozí jí dávají přednost před nespolehlivým politickým středem a otevřeně antikřesťanskou levicí. Možná se ale tito katolíci budou muset ptát, zda se zásadně nezmýlili.

Marine Le Pen totiž v povolební euforii vydala prohlášení, které by mělo každého katolíka varovat a přimět k zamyšlení, zda je Národní fronta vůbec volitelná (tedy rozumějme – ne zda je nejlepší možnost, ale zda je vůbec možno ji za možnost považovat). Oznámila totiž, že (mimo jiné) ve městech, kde Národní fronta zvítězila, nebudou už ve školních jídelnách připravována speciální jídla pro muslimy, židy a žáky nejedící vepřové maso. (Pokračování textu…)

Politika / Sulovská, Lucie Amálie / Výchova a vzdělávání

Boj o právo na domácí vzdělávání aneb Proč děti nepatří státu

10. 3. 2014 - by Ignác Pospíšil - 4 Comments.

Romeike vs. Německo

Uwe a Hannelore Romeike jsou manželé pocházející ze spolkové země Bádensko-Württembersko. Oba jsou vysokoškolsky vzdělaní a hluboce věřící evangelikální křesťané. V době, kdy se začal jejich boj proti státnímu monopolu na vzdělávání, byli rodiči čtyř dětí (dnes jich mají šest) ve věku 3-11 let.

Své tři školou povinné děti odhlásili ze základní školy v Bietingheim-Bissingenu v roce 2006 a Hannelore coby žena v domácnosti začala své děti sama vyučovat.

Romeikovým se nelíbilo, jakým způsobem stát jejich děti vzdělává. Zkrátka, že německé školy již nevyznávají křesťanské hodnoty, na nichž oni zakládají výchovu svých dětí; nejstarší syn Daniel se učil z učebnice, jež obsahovala explicitní až vulgární popisy sexu, jiné učebnice vedly dle názoru Romeikových děti k neúctě vůči autoritám v rodině, nebo obsahovaly okultní praktiky.

Nelíbila se jim ale ani úroveň výuky, její způsob a vedení. Uwe Romeike, povoláním učitel hudby, uvedl: „Situace ve veřejném školství se od doby, kdy jsem sám navštěvoval základní školu, velmi změnila. Stát věří, že děti musí být socializovány, vyrůstat a jednat stejným způsobem, jinak by nezapadly do společnosti.” (Pokračování textu…)

Křesťanská politika / Pospíšil, Ignác / Výchova a vzdělávání

Chládek v akci (Jsou lidovci k něčemu?)

21. 2. 2014 - by Ignác Pospíšil - 22 Comments.

Marcel Chládek (ČSSD) obsadil ministerstvo školství a obratem zahájil útok na práva rodičů, když oznámil, že do dvou let zlikviduje domácí vzdělávání na druhém stupni základních škol (viz Zprávy ČT, začátek reportáže ve 40:50). Nebude to pro něj problém – je zatím zavedeno pouze experimentálně. Sice se podle Národního ústavu pro vzdělávání osvědčilo, pročež on bude doporučovat jeho zachování, ale taková fakta samozřejmě nemohou zastavit marxistického radikála, kterého žene vpřed myšlenka, že dítě patří státu (a tudíž i do školy, kde si je stát může pořádně obrábět dle svého, rodičům navzdory).

Když tato vláda vznikala, upozorňoval jsem na to, že se na nás řítí katastrofa, protože ty z pohledu křesťanů a křesťanské politiky zásadní posty obsadí ti absolutně nejhroší možní lidé, a pana Chládka jsem jmenoval coby jednoho z těch nejhorších výlupků české radikální levice, kteří se derou do klíčových křesel. Je od pana ministra hezké, že takto briskně a přesvědčivě potvrdil, že mám pravdu. (Pokračování textu…)

Společnost

Akce D.O.S.T. podpořila ruský zákon o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží

5. 9. 2013 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Znak Ruska

Akce D.O.S.T. podpořila ruský zákon o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží, který před nadcházejícím summitem skupiny G20 v ruském Petrohradu podepsalo více než sto křesťanských a konzervativních organizací z 33 států světa.

Prohlášení organizací z celého světa na podporu ruského federálního zákona na ochranu dětí před informacemi, ohrožujícími jejich zdraví a mravní vývoj

My, níže podepsaní, jsme vážně znepokojeni silnými útoky, jimž čelí Ruská federace v důsledku přijetí novely „zákona o ochraně dětí před informacemi, ohrožujícími jejich zdraví a rozvoj“, chránící nevinnost a mravní vývoj dětí zákazem propagace „netradičních sexuálních vztahů“ mezi nimi. (Pokračování textu…)

Brychtová, Anna / Společnost

VORP: Povinné dělení rodičovské je nepřijatelné!

15. 5. 2013 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Níže uvádím stručnou tiskovou zprávu, kterou Výbor na obranu rodičovských práv reaguje na skandální návrh, který přednesly ženy ze sociálnědemokratického Oranžového klubu. Podle tohoto návrhu by se rodičovská dovolená musela rozdělit mezi oba rodiče. Návrh byl prvně prezentován jako návrh ČSSD, aby byl posléze po prudké odmítavé reakci velké části strany i celé české veřejnosti přeprezentován jako „podnět k debatě“…

Ignác Pospíšil

vydavatel (Pokračování textu…)

Simajchl, Ladislav / Výchova a vzdělávání

Mami, já nechci umřít! (Společně k Bohu VIII)

21. 9. 2011 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

Svátky zemřelých nás vedou na hřbitov ke hrobům a vyvolávají v nás i našich dětech otázky, na které není snadné odpovídat.

Pětiletý chlapec se ptá na hřbitově: „Mami, kdo je to tu pochovaný?“ – Maminka odpovídá: „Zde leží malé dítě. Vidíš, hrob je docela malý.“ – „Ale mami, tys přece říkala, že když umře malé dítě, smí být u Pána Boha. Tak kam přijde doopravdy? Do nebe nebo do země?“ – Tazatel je důsledný, maminka hledá odpověď. Když řekne: „Do země přijde tělo a do nebe duše,“ – pak bude jistě další otázka znít: „A kdo je to ten duše?“ Dětem nejde o detaily ani o filosofii, dětem jde o celou osobu: kde je to děťátko? A maminka vidí, že nelze odpovědět jednou větou. Vždyť děťátko, osoba, není ani v zemi, ani to není nějaký lidský „duch“ – strašidýlko bez těla. Představa dvou samostatných složek člověka – boží duše a hříšného těla, – to je představa pohanská, předkřesťanská (Platon).

Tohle vše maminka asi ví, ale jak to povědět dětem, aby v nich nevznikly zmatené představy, to neví.

Pojďme si proto poslechnout, jak vysvětlovala otázky života a smrti svým dětem katolická spisovatelka Felicita (Blažena) Betzová. (Pokračování textu…)

Modlitby / Simajchl, Ladislav / Výchova a vzdělávání

Modlit se svými slovy – nebo naučené modlitby? (Společně k Bohu VII)

13. 9. 2011 - by Ignác Pospíšil - 5 Comments.

Už víme, že nestačí mluvit s dětmi o Bohu, že je třeba zároveň učit děti, jak mají mluvit s Bohem – modlit se. Ale musí se vědět, jak na to, nebo už v předškolním věku dětem modlitbu znechutíme. Přidržování k příliš dlouhé modlitbě, nesrozumitelnost, násilné donucování, to jsme si minule uvedli jako hlavní chyby.

První modlitbou je děkování a radost z Božích darů. Později se připojí i prosby. Děti se večer rády modlí na způsob litanií nebo přímluv v kostele. Maminka i děti vzpomínají, co kdo pěkného v tom dnu zažil. Všichni odpovídají: „Děkujeme ti, Pane Bože.“ Potom se přidají i prosby a všichni odpovídají jako v kostele: „Prosíme tě, vyslyš nás.“ Může se tu objevit i projev lítosti malého násilníka, který se pral se sestřičkou. (Pokračování textu…)

Simajchl, Ladislav / Výchova a vzdělávání

Děti se ptají (Společně k Bohu V)

31. 8. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Je třeba odpovídat dětem na jejich otázky pravdivě a přiměřeně jejich věku. Nesmíme je zesměšňovat, když se ptají naivně.

Maminka tohle vše vyslechne a plna dobré vůle začne odpovídat dítěti. „Mami, je v nebi také zmrzlina? Mami, proč měsíc svítí? Mami, z čeho se dělá tma? Mami, co dělá v nebi Pán Bůh – také tam tancuje?“ – Maminka chytí dech: „Ne, Pán Bůh v nebi netancuje, on se o nás všechny stará.“ „A jak se o nás stará?“ – „Drží nás všechny jako za ruku.“ – „Mami, a kolik má Pán Bůh rukou?“ – „A co dělá Pán Bůh v noci, když je v nebi tma?“ – Skončí to tím, že maminka zacpe zvídavou pusu makovou buchtou. Špatně odpovídat nechce, dobře nestačí. (Pokračování textu…)

Modlitby / Simajchl, Ladislav

Hovoříme s dětmi o Bohu (Společně k Bohu IV)

23. 8. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Z předcházejících úvah už víme, že první náboženská výuka dětí se děje beze slov. V pocitu bezpečí, jistoty, sytosti, v maminčině náručí, tam už v kojeneckém věku prožívá dítě skrytost v náručí Božím. Je až s podivem, jak péče rodičů o dítě zobrazuje Boží otcovskou péči o člověka: Velcí i mocní se sklánějí k malému bezmocnému tvoru, ujímají se ho, pečují o něj, chrání ho. Jako dítě je zcela závislé na rodičích, tak je člověk závislý na Bohu. Rodiče svou láskyplnou péčí ukazují dítěti, jak hodný je Bůh Otec.

A pak přijde čas, kdy je třeba povídat dítěti o Bohu i slovem. Každá maminka, když o to má zájem, vycítí, kdy je ta nejvhodnější chvilka, prvně dítěti o Bohu povědět. Třeba si malý Tomáš hraje na koberci s odstřižky látky, kterou maminka stříhá na nové, větší gatě. Tomášek najednou vyskočí a úprkem se rozběhne mamince do náručí. Vyškrábe se jí na klín a chytí ji kolem krku. A v téhle tiché láskyplné blízkosti poví maminka Tomáškovi: „Jak je krásné, že se máme rádi?“ Tomáš teď prvně uslyší o Bohu: To je ten, kdo mu dal maminku. Jindy se doví, že i to krásné jablko, které dostane, nechal dobrý Bůh vyrůst pro něj na stromě. (Pokračování textu…)

hledání Boha / Modlitby / Simajchl, Ladislav / Výchova a vzdělávání

Je možné výchovou vštípit víru? (Společně k Bohu III)

17. 8. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Jako student jsem přiučoval francouzštině mladšího spolužáka, který byl předtím na církevní škole, kde francouzština nebyla. Oslňoval mne zato znamenitými vědomostmi z náboženství: ať se jednalo o životopisy svatých, data z církevních dějin, katechizmové otázky nebo citáty z Bible, sypal to ze sebe jedna radost. Ale vždy s jakýmsi posměšným, ironickým přídechem. Až jsem se ho jednou zeptal, jak je to s jeho vírou. Řekl mi: „Já mám za sebou tolik vyučování náboženství, tolik modlení, tolik hodin v kostele, že má potřeba po této stránce je už asi na celý život vyčerpána.“ (Pokračování textu…)

Simajchl, Ladislav / Výchova a vzdělávání

Čemu se v prvním roce naučíš… (Společně k Bohu II)

10. 8. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Když si dítě v patnácti letech volí zaměstnání, obvykle se říká, že v této době se rozhoduje celá jeho budoucnost. Je to pravda jen částečně, protože důležitější než povolání je jeho charakter – osobnost, – a tu si dítě s pomocí rodičů vytváří už od narození. A nejen od narození – už před narozením se tvoří hluboké základy osobnosti.

O tom, jaký je život dítěte pod srdcem matky, se ještě donedávna nevědělo nic. Teď víme, že matka už v těhotenství ovlivňuje budoucí osobnost dítěte. Maminky slyší v poradně, že nesmějí brát zbytečně žádné prášky, že nesmějí kouřit. A kněz jim k tomu může povědět, že základní charakter dítěte roste už pod jejich srdcem z toho, jestli na dítě myslí s láskou nebo se zlostí, jestli žije klidně nebo v hádkách a pláči. Že si proto nemají připouštět žádné starosti a mít oči otevřené pro všechno pěkné a radostné, aby i jejich dítě bylo radostným, veselým, pokojným člověkem.

Víme také, že nejsou pravdivé názory, že s výchovou je čas začít, až dítě dostane rozum a začne chápat. Že se musí naopak začít hned po narození, aby dítě dostalo rozum a začalo vůbec chápat. (Pokračování textu…)

Simajchl, Ladislav / Výchova a vzdělávání

S pomocí školy? (Společně k Bohu I)

3. 8. 2011 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

Když si chceš postavit chalupu, musíš si dobře spočítat, co všechno na to budeš potřebovat. Když si chceš dobře vychovat děti, musíš si také hned z kraje dobře promyslet, co vše k tomu patří. Dnes budeme myslet spíš na děti než na chalupu.

Byly doby, kdy rodiče nechávali výuku i výchovu svých dětí na škole a na knězi. Bylo to pro ně pohodlné, ale málo účinné. Většina dnešních dospělých, kteří nevěří v Boha, chodili ve škole osm i více let do vyučování náboženství – ale užitek jim to valný nepřineslo. Každý katecheta, každý kaplan tohle věděl, že jen tam, kde i rodiče vedli děti k víře doma, jen tam, kde děti viděly dobrý příklad víry na rodičích, jen tam vyrostli věřící křesťané.

V našich státních školách se náboženství moc pozornosti nevěnuje. Stále ještě je to na rodičích, aby vychovávali děti křesťansky doma. Jenže rodiče mají pocit, že to neumějí a že na to nemají čas. A tak si vymýšlejí výmluvy. Říkají: „Je to vůbec nutné, doma děti nábožensky vychovávat? Není lepší, nechat je až budou velké, aby se rozhodly samy, zda chtějí věřit nebo ne?“ (Pokračování textu…)

Pospíšil, Ignác / Společnost

Proč jsou homosexuální svazky velice škodlivým nesmyslem

22. 7. 2011 - by Ignác Pospíšil - 116 Comments.

Státem uznávané homosexuální svazky, ať už jsou nazývané „registrované partnerství“ či dokonce „manželství“, představují jeden z nejviditelnějších a společensky nejnebezpečnějších příznaků rozkladu naší civilizace. Jejich nebezpečnost přitom spočívá nejen v tom, že takové svazky jsou nesmyslné a podporují amorálnosti, ale (a chtělo by se říci zejména) v tom, že sama jejich existence je přímým a jednoznačným útokem na manželství a rodinu, neboť se neobejde bez totálního a ve svých důsledcích katastrofálního předefinování těchto pojmů… (Pokračování textu…)

Koutek poesie / Kuchařová, Nea Marie

Matka

25. 4. 2010 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Matka je velmi důležitá osoba v životě každého z nás. Pán Bůh byl tak dobrotivý a plný pochopení pro naši slabost a bázlivost v tomto světě, že nám zanechal tu svoji, která bude vždycky přítomna a naslouchající, s otevřenou náručí pro všechny, kteří se utíkají pod Její ochranu. Jako jsou malé děti důvěřivé a zcela závislé na svých pozemských matkách, buďme i my plni důvěry v Matku nebeskou. Básně napsal Bohuslav Reynek a Nea Marie Brkičová. (Pokračování textu…)

Koutek poesie / Kuchařová, Nea Marie

31. 1. 2010 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Jakub Deml (První světla) a Jan Zahradníček (Pozdravení slunci) ve svých básních vyjadřují svrchovanou úctu a obdiv vůči nejslabším a závislým na naší lásce a péči, kteří bez ohledu na svou tělesnou nepatrnost mají stejnou cenu jako kdokoli z nás „silných“ a jejichž utiskování a vražda v jakémkoli stádiu života není o nic menším zločinem, než vražda nebo utiskování dospělých a samostatných.

(Pokračování textu…)

Durych, Václav

Za všechno asi mohou brambory

27. 11. 2009 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Dvě strašlivé metly trestaly lidstvo po celou dobu jeho historie: nakažlivé nemoci a hladomory. Nakažlivé choroby prý zredukovaly počty obyvatel již v dobách prehistorických. (Pokračování textu…)