Tag Archives: Charlie Gard

„Trest smrti“ pro dvouleté dítě: britský soud dovolil odpojení od přístrojů proti vůli rodičů

LIVERPOOL, 21. února 2018 (LifeSiteNews) – Britský vrchní soud v úterý rozhodl, že nemocnice může odpojit malé dítě od plicního ventilátoru v rozporu s přáním jeho rodičů. Nemocnice u soudu prohlásila, že nechat jednadvacetiměsíční batole naživu by bylo „nelaskavé, nespravedlivé a nehumánní.“

Alfie Evans, syn Thomase Evanse a Kate Jamesové, trpí podivnou nediagnostikovanou chorobou. Je v kómatu a má záchvaty, ale reaguje na podněty rodičů. Thomasovi je 21 a Kate 20 let. „Mému synovi jsou dva roky a odsuzují ho k trestu smrti,“ řekl Thomas Evans po rozsudku. „To je strašné. Chtějí, aby zemřel v pátek, a ani nám nedovolí nechat ho zemřít doma.“ Rodina Evansova se podle zpráv v britských médiích může odvolat.

Dětská nemocnice Alder Hey bojuje za odpojení podpory Alfieho životních funkcí, přestože ho rodiče chtějí dát převézt soukromou leteckou záchrankou do nemocnice Bambino Gesù v Římě.

Další Charlie Gard?

LIVERPOOL, Anglie, 1. srpna 2017 (LifeSiteNews) – Liverpoolská nemocnice chce ukončit podporu životních funkcí čtrnáctiměsíčního dítěte, ačkoli rodiče ho chtějí převézt na léčení do Spojených států.
Tom Evans a Kate Jamesová jsou rodiči Alfieho Evanse, který od prosince leží na jednotce intenzivní péče v nemocnici Alder Hey Children’s Hospital v Liverpoolu. Alfie trpí záhadnou, dosud nediagnostikovanou chorobou, je v kómatu a má záchvaty. Případ připomíná Charlieho Garda, který si získal mezinárodní pozornost. Charlieho rodiče řadu měsíců bojovali s londýnskou nemocnicí Great Ormond Street Hospital, aby ho směli převézt k experimentální léčbě do Spojených států. Nemocnice chtěla ukončit podporu jeho životních funkcí. Charlie byl odpojen od dýchacího přístroje v hospici v pátek 28. července poté, co rodiče právní bitvu nakonec vzdali.

Facebooková skupina Alfie’s Army, která vznikla na podporu Alfieho a jeho rodičů, má už více než 23 tisíc členů. Alfie’s Army na Facebooku sdílí video, na němž je vidět, jak Alfie otevírá oči a dumlá dudlík. Na jiné nahrávce se protahuje. „Lékaři upozornili, že možná podají žalobu, protože [Alfieho otec] Tom nedovolí jeho odpojení od přístrojů,“ píše list The Mirror. Tom uvedl, že jim pomoc nabídla více než desítka nemocnic ve Spojených státech, včetně jednoho zařízení v Miami.

Charlie Gard zemřel

Jedenáctiměsíční Charlie Gard, o jehož život statečně bojovali jeho rodiče i obhájci života z celého světa, zemřel 28. července poté, co nemocnice odpojila jeho ventilátor.

Naděje na okamžik svitla ještě v červenci, kdy po protestech a intervencích z mnoha stran, včetně amerického prezidenta a papeže, soud dovolil, aby Charlieho vyšetřil americký specialista, který se zabývá experimentální léčbou dětí s mitochondriální poruchou, jíž trpěl i Charlie. Ukázalo se, že je pozdě: jak si veřejně postěžovali Charlieho rodiče, kdyby Charlie tuto možnost dostal na jaře, mohl být dnes možná zdráv. Nedošlo k tomu proto, že britská nemocnice Great Ormond Street Hospital, v níž se léčil, podala žalobu, v níž se domáhala svolení soudů s odpojením přístrojů. Právě tyto soudní průtahy způsobily ztrátu vzácného času.

Návrat k barbarství starověké Sparty?

Případ Charlieho Garda, o němž píše paní mgr. Cekotová v předchozím příspěvku (viz Dítě jako majetek státu), je průlomový – a tím hodně nebezpečný pro další vývoj. Jde o to, že od dob nacistického Německa se zde poprvé upírá rodičům právo bránit život svého dítěte. Troufám si dokonce říci, že rozhodnutí britské justice a Evropského soudu pro lidská práva nastoluje ještě horší situaci. Němečtí nacisté, kteří v rámci svého programu eutanázie vraždili tělesně nebo duševně postižené děti v plynových komorách nebo injekčními stříkačkami, tak činili potajmu za zády rodičů, těm pak sdělili, že jejích dítě umřelo na chorobu, jejíž diagnózu si vymysleli. Přímo veřejně zabít dítě proti jejich vůli na základě výroku zmanipulované justice se samotní hitlerovci báli.
Ne tak ale současní „demokraté“. Jejich justice prostě rodičům Gardovým stroze sdělí úředním rozhodnutím, že jejích dítě nemá právo na život. Vůbec je nezajímá, že manželé Gardovi (před nimiž hluboce smekám) jsou ochotni financovat Charlieho nákladnou léčbu v USA (proběhla na to i sbírka mezi lidmi dobré vůle), byť s minimální nadějí na úspěch, ani to, že chtějí obětavě doma doopatrovat chlapce až k jeho přirozené smrti, ani to, že římská klinika Bambino Jesu otevírá Charliemu své prostory k důstojnému dožití jeho kratičkého života. Ne, to všechno současní bojovníci za lidská práva totálně ignorují. Postižené dítě nemá prostě právo na život – a basta! Přitom ale rodiče Gardovi vůbec stát finančně nezatíží, chtějí nést všechny náklady sami.

Dítě jako majetek státu

I mnozí nevěřící a lidé, kteří se o ochranu života nijak zvlášť nezajímají, zaznamenali v posledních dnech tristní výsledek dlouhé právní bitvy o život desetiměsíčního Brita Charlie Garda, který trpí vzácnou degenerativní chorobou. Ačkoli jeho rodiče sehnali peníze na experimentální léčbu ve Spojených státech, nemocnice Great Ormond Street Hospital, v níž Charlie leží, podala před několika měsíci žalobu, jíž se domáhala povolení odpojit Charlieho od přístrojů a tak ukončit jeho život. Britské soudy a posléze i Evropský soud pro lidská práva daly zapravdu zdravotníkům a rozhodly, že Charlie musí „důstojně zemřít“, což má údajně být „v jeho nejlepším zájmu“. Zdůvodnění britského soudce Francise stojí za to ocitovat: „I když rodiče mají rodičovskou odpovědnost, přednostní kontrola je svěřena soudu, který svůj nezávislý a objektivní úsudek uplatňuje v nejlepším zájmu dítěte.“ Pokud měl dosud někdo nějaké pochybnosti o tom, že v dnešní Evropě jsou děti majetkem státu – a to až po právo ukončit jejich život –, v tomto rozsudku to stojí černé na bílém.

Poté, co se v souvislosti s případem rozpoutala celosvětová smršť protestů obhájců života včetně internetové petiční akce, přistoupila nemocnice alespoň na to, že exekuci, která se původně měla konat 30.6., odloží, aby rodina měla více času se s Charliem rozloučit. K ukončení jeho života do okamžiku, kdy vznikají tyto řádky (5. července 19.00), nedošlo. Vatikánská nemocnice Bambino Gesù nabídla Gardovým, že Charlieho přijme a v tomto smyslu se také obrátila na Great Ormond Street Hospital. Ředitelka nemocnice Mariella Enoc k tomu uvedla: „Víme, že jde o beznadějný případ a že účinná léčba neexistuje. Jsme s rodiči v modlitbě, a budou-li si to přát, jsme ochotni přijmout jejich dítě na zbytek života, který mu bude dáno ještě prožít.“ Great Ormond Street Hospital nabídku odmítla; britská premiérka Theresa Mayová, kterou jménem Charlieho rodičů interpelovala poslankyně za Labouristickou stranu Seema Malhotra, odpověděla, že „si je jistá, že nemocnice zvážila a bude vždy zvažovat každou nabídku nových informací v zájmu prospěchu beznadějně nemocného dítěte“, a ač vyjádřila soucit s rodiči, intervenovat odmítla s poukazem na proběhnuvší soudní řízení.