Duše a hvězdy – 102. stránka – Časopis psaný katolíky především pro katolíky

Rozhlédnutí 2011/12/11

11. 12. 2011 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Vítejte u dalšího rozhlédnutí. Tento týden začíná třetí nedělí adventní a my si v něm mimo jiné připomeneme památku sv. Lucie (13.) a sv. Lazara z Betánie (17.) Zapomínat bychom neměli ani na bl. drinské mučednice – 15. prosince uplyne 70 let od zavraždění čtyř z nich.

Z pozitivních událostí minulého týdne lze jmenovat omluvu irské státní televize za křivé obvinění otce Reynoldse z pohlavního zneužívání, ústup nemocnice ve Walter Reed od zákazu Biblí, vystoupení skotských anglikánů proti redefinici manželství či odvaha biskupa Churu vystoupit proti amorální sexuální výchově na švýcarských školách. Smutnými zprávami jsou nečekaná smrt otce Forgače, biskupského vikáře ostravsko-opavské diecéze pro charitu, a konec papírové verze časopisu Catholic World Report.

Připojuji se k bojkotu výrobků společnosti PepsiCo a všem ostatním doporučuji totéž. (Pokračování textu…)

Smutný svátek: Den lidských práv

10. 12. 2011 - by Ignác Pospíšil - 5 Comments.

Dnešní den je slaven napříč světem jako Den lidských práv. Skvělá příležitost, aby lidé o lidských právech řečnili, vyhlašovali rozličné ceny a kritizovali některá porušování lidských práv. Dokonce i někteří biskupové o tomto promluví v médiích, možná i v kostele…

Osobně vnímám Den lidských práv jako jeden z nejsmutnějších dnů v roce, připomínku smutné skutečnosti. Těžko bychom hledali dobu, kdy se o lidských právech mluvilo více, než dnes. Zároveň bychom ale našli jen velmi málo okamžiků v dějinách, za kterých byla lidská práva tak hromadně a systematicky pošlapávána. A kdy bylo téma lidských práv tak hrubě zneužíváno. (Pokračování textu…)

Katolická církev / Vianney, Jan Maria

O zpovědi

8. 12. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar,
ale kdo je vyzná a opouští, dojde slitování. (Př 28,13)

Nedávno jsme mluvili o tom, že jestli chceme přijmout odpuštění, je třeba, abychom při zpovědi vyznali všechny smrtelné hříchy, jejich druh, počet a souvislosti s nimi spojené. Je strašný zločin, jestli někdo ze strachu nebo ze studu úmyslně ukrývá své hříchy. Občas bývá důvodem svatokrádežné zpovědi i lenost. Stává se to tehdy, když někdo svědomitě nedělá zpytování svědomí a nechce upřímně poznat své hříchy. Velmi by také zhřešil ten, kdo by vykonal generální zpověď jenom proto, aby do ní mohl zamíchat hříchy spáchané nedávno. Tím způsobem chtějí někteří uniknout studu a navodit dojem, že současné těžké hříchy vykonaly už dávno. Kdo takto postupuje, ten obelhává zpovědníka, ale Boha neoklame.

Jedním z velmi nebezpečných následků hříchu je to, že zaslepuje člověka. Zaslepení způsobuje, že lidé dělají zpytování svědomí s rutinou, rozpomenou se na několik hříchů, které jsou u nich nejčastější, jako proklínání, braní jména Božího nadarmo, hněv, ale nesestoupili do hlubiny srdce, aby důkladně rozpoznali počet a zlo svých hříchů. Jiní se zase pozastavují nad tím, jakým způsobem mají přednést své hříchy, aby se nemuseli stydět. Je možno oklamat zpovědníka, ale ne Boha, který zhodnotil i sečetl všechny prohřešky lidí! (Pokračování textu…)

Pospíšil, Ignác / Životy svatých

Mikuláš a ekumenismus

6. 12. 2011 - by Ignác Pospíšil - 11 Comments.

Ilja_Jefimowitsch_Repin_005 — Sv. Mikuláš zastavuje popravu (Repin)

Dnes slavíme památku jednoho z nejctěnějších světců, sv. Mikuláše z Myry. Nepochybně si to zaslouží. Byl to mimořáný a skvělý biskup. Věrný Víře a Pravdě v časech dobrých i zlých. Skromný muž, který nebažil po mamonu a staral se o chudé.

Který miloval spravedlnost a zachránil nejdenoho podivína či cizince před předsudečnou a rozhodně ne neomylnou „lokální spravedlností“ tehdejšího světa. Jistě v rámci tohoto zachánil nejednoho jinověrce. Ideální vzor pro ekumenismus, co říkáte? Proč se o něm téměř nemluví? (Pokračování textu…)

Kindler, Evžen / Liturgie

Proměňování (O tridentské mši svaté IX)

5. 12. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Modlitby těsně před proměňováním

V této části pokračujeme v popisu mešního kánonu mše svaté podle tridentského ritu. Popis je zaměřen na ústřední část kánonu a eucharistické liturgie vůbec, na proměňování. Začneme však modlitbou, která by vlastně měla být popsána už ke konci části předcházející. Důvod, proč ji popisujeme až nyní, spočívá v tom, že je doprovázena prvními z gest, podle nichž mohou ministranti (a nepřímo všichni věřící a zvlášť varhaník) snadno poznat, že celebrant vyslovuje tiše právě tuto a následující modlitbu a že tedy proměňování je opravdu blízko. Celebrant se modlí:

Hanc ígitur oblatiónem servitútis nostræ, sed et cunctæ famíliæ tuæ, quǽsumus, Dómine, ut placátus accípias: diésque nostros in tua pace dispónas, atque ab ætérna damnatióne nos éripi, et in electórum tuórum júbeas grege numerári. Per Christum, Dóminum nostrum. Amen.

V doslovném překladu to znamená (upravujeme jen infinitivy s akuzativy):

„Tuto tedy oběť služebnosti naší, ale i vší rodiny tvé, prosíme, Pane, abys usmířen přijal: a dny naše ve svém pokoji spravoval, k tomu od věčného zavržení abychom byli vytrženi a do vyvolených tvých, kéž ustanovíš, stáda přičteni. Skrze Krista, Pána našeho. Amen“ (pro lepší porozumění si přesuňme slova „kéž ustanovíš“ hned za slova „k tomu“).

Slovo famíliæ v první větě je v latině nejen genitiv našeho slova rodina, ale i toho, co vyjadřujeme slovy „blízcí“, „příbuzenstvo“, „čeleď“, „služebnictvo“, ba i „majetek“. Ve všech významech lze slovo famíliæ v případě, o který zde jde, interpretovat. (Pokračování textu…)

Pospíšil, Ignác / Rozhlédnutí

Rozhlédnutí 2011/12/4

4. 12. 2011 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

Vítejte u dalšího rozhlédnutí. Je druhá neděle adventní. Během týdne nejprve oslavíme památku sv. Mikuláše (6.) a sv. Ambrože (7.), abychom následně ve středu slavili jeho největší svátek – slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie (8.) Za zmínku stojí nepochybně i památky svatých mučednic Valerie a Leokádie (9.) a Eulálie (10.)

Z pozitivních událostí minulého týdne bych vyzdvihl fakt, že se podařilo zorganizovat brněnskou verzi pro-life pochodu Odvahu k životu. Nejspíše tomu tak nebylo naposled. Naopak velmi smutnou událostí je vystoupení primase Anglie a Valesu, který navzdory katolické morálce a jasnému stanovisku Svatého stolce podpořil registrované partnerství homosexuálů. (Pokračování textu…)

Křesťanská politika / Pospíšil, Ignác

Aby ekonomické toky fungovaly (Seznam základních požadavků na křesťanské politiky I)

3. 12. 2011 - by Ignác Pospíšil - 23 Comments.

Blíží se rok 2012 a s ním minimálně volby do krajských zastupitelstev a Senátu. Rozhodl jsem se při této příležitosti vydat několikadílný seznam požadavků, které by měl křesťanský volič mít na politiky, které volí. Abych je voličům i politikům připomněl. Pokud na něco zapomenu, neváhejte to pod článkem připomenout.

Někdo by řekl, že jen malá část těchto témat se dá byť i jen částečně řešit na krajské úrovni a senátní volby nejsou zas až tak významné. Nicméně určité věci se i na krajské úrovni dělat dají. A co užitečného si strana jednou dá do programu, to tam má šanci zůstat. A mandáty získané v těchto volbách se výrazně promítají do státních příspěvků stranám a ovlivňují finanční akceschopnost strany tím více, čím méně má černých sponzorů. Není tedy ani v krajských volbách jedno, jaké jsou celorepublikový program a ideje strany.

V dnešním prvním dílu bych se věnoval otázce spravedlivého fungování ekonomických vztahů a toků. Zvolil jsem je jako první už proto, že jsou dle mého soudu absolutně bezrozporné a výhrady proti nim se v zásadě dají očekávat pouze od zlodějů a vydřiduchů, kterým by jejich splnění překáželo při „práci“. Neposkytnu kompletní kuchařku, spíše jen označím, co nefunguje. S několika poznámkami. (Pokračování textu…)

Vianney, Jan Maria / Výchova a vzdělávání

O špatné zpovědi

1. 12. 2011 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho,

aby na něho vložil ruku. ( Mk 7,32)

Hluchoněmý je jednou obrazem křesťana, který přichází ke zpovědi. Existují lidé hluší vůči výčitkám svědomí a jiní zase se jeví jako němí, když mají vyznat své hříchy. Ach, jaké je to strašné neštěstí, když někdo ze studu nebo ze strachu skrývá smrtelný hřích, protože obelhává Ježíše Krista. Uzdravení a milosrdenství, které zde Kristus prokazuje zkroušeným hříšníkům, si proměňuje v jed. A tak se mnozí při zpovědi dopouštějí svatokrádeže. Ach, kéž by tento hřích byl na tomto světě tak zřídkavý, jak zřídka se stávají neštěstí. Kéž by se tato moje řeč nemusela obracet vůči nikomu, kdo je zde v kostele! Ale popravdě, je možné spáchat větší urážku Boha a Spasitele? Ukáži vám dnes, jak těžce uráží Krista svatokrádežník a jak velké je milosrdenství Boží, které trpí takovéhoto svévolníka. (Pokračování textu…)

Simajchl, Ladislav / Výchova a vzdělávání

Proč jsou děti neposlušné (Společně k Bohu XVIII.)

30. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

Pěkně to říká svatý Pavel: „Buďte všichni zajedno, ať nejsou mezi vámi hádky.“ – A leckterá maminka nebo babička si asi povzdechne, když to slyší: Však u nás by to tak hezké bylo, jen kdyby ty děti nezlobily.

Každý kněz a každý vychovatel z povolání slyší občas starostlivé otázky rodičů: „My už nevíme, co už máme dělat s naším děckem. Takové hodné dítě to bylo. Teď, co jí jsou tři roky, jako by byla vyměněná. Nechce poslouchat – já sama! – NE! – všechno chce dělat jen sama, i když to neumí, a když ji nutíme poslechnout, tak brečí a vzteká se tak, že je nám za ni až hanba.“ (Pokračování textu…)

Pospíšil, Ignác / Společnost

Evangelium je argument! I v politice!

29. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - 34 Comments.

Jednou z petic, které otec Umlauf doporučuje ve svém článku, v němž lituje toho, že Češi dosud nezaložili českou pobočku či obdobu Wir sind Kirche, je obskurní petice Evangelium není politický argument. Je to neobyčejně zajímavé, protože doporučuje petici, která dílem bezobsažně plácá, dílem hlásá věci s křesťanstvím naprosto neslučitelné, věci v nepřehlédnutelném rozporu s tím, co Kristus říkal a učil. A která, formálně protestujíc proti „zneužívání Evangelia v politice“, je ve skutečnosti sama evidentním zneužitím Evangelia a brutálním porušením druhého přikázání. Rozeberme si tu slátaninu poněkud podrobněji. (Pokračování textu…)

Kindler, Evžen / Liturgie

Kánon (O tridentské mši svaté VIII)

28. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

Přistoupíme nyní k části mše svaté nazvané kánon. Zvláště té by se mohla týkat fráze, kterou vyslovují propagátoři pokoncilového ritu: „Při tom starém ritu si kněz furt něco pro sebe mumlal, a jen občas se k lidem otočil, aby řekl dóminusvóbiskum“ (sám jsem tato slova slyšel přímo z kněžských úst). Nebudeme zde diskutovat o tom, do jaké míry je toto pozorování alespoň na povrchu (z hlediska zrakového a sluchového vnímání) pravdivé. Všimněme si fenoménu nazvaného „mumlání“ z jiného pohledu. Obhájci tridentského ritu někdy argumentují tvrzením, že to neslyšitelné vyslovování vyjadřuje tajemství. S tímto odůvodněním lze sice v zásadě souhlasit, avšak je příliš slabé: znázornit tajemství – zvláště to hluboké, existující při přepodstatnění – prostě tím, že se „tutlá“, to je příliš primitivní prostředek. Je však vhodné si uvědomit, že při kánonu to, co se dnes s oblibou vyjadřuje slovem předsedat, mizí jako kapka v moři ve skutečnosti, jejíž důležitost převyšuje vše na zemi, totiž v té skutečnosti, že celebrant jedná jako „alter Christus“ (druhý Kristus), že v centru kánonu pronáší Kristova slova s celou jejich obrovskou a tajemnou mocí, jako by byl sám Kristem, a že v tomto kontextu stojí před Bohem. Promyslíme-li si toto, uvědomíme si i to, jak je vhodné, že pravidla tridentského ritu vedou celebranta, aby v tom nejvýš nábožném pozdvižení své mysli k Bohu byl v kontaktu jen s ním, s Bohem, a uvědomíme si i to, jak propastně hloupé, primitivní a arogantní jsou fráze o mumlání. (Pokračování textu…)

Pospíšil, Ignác / Rozhlédnutí

Rozhlédnutí 2011/11/27

27. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - 3 Comments.

Vítejte u dalšího rozhlédnutí. Je první neděle adventní, tedy nejen začátek nového týdne, ale i adventu a nového liturgického roku. Během týdne si připomeneme především sv. Saturnina (29. 11.), sv. Ondřeje (30. 11.) a sv. Františka Xaverského (3. 12.) 2. neděle adventní, která zahajuje příští týden, se setkala se svátkem sv. Barbory (4. 12.) Na 3. prosince navíc připadá 390. výročí narození Bohuslava Balbína. Z nadcházejících akcí doporučuji především první brněnský pochod Odvahu k životu.

Z pozitivních událostí minulého týdne bych vyzdvihl drtivé vítězství lidovců v parlamentních volbách ve Španělsku, které dává jakousi naději na zvrácení propotratových a prosodomitských zákonů zavedených socialistickým premiérem Zapaterem, a zrušení pákistánského zákazu používání jména Ježíše Krista v SMSkách. Naopak velmi smutnou zprávou je zavraždění katolického aktivisty Akrama Masiha muslimskými pozemkovými mafiány. (Pokračování textu…)

Durych, Václav

Zemřel Václav Durych

25. 11. 201120. 11. 2016 - by Ignác Pospíšil - 23 Comments.

S hlubokou lítostí oznamuji, že 23. listopadu 2011 zemřel ve věku 81 let RNDr. Václav Durych, jehož nejeden článek jsme měli tu čest v Duších a hvězdách publikovat. Pozemský svět je tak nyní chudší o jednoho skvělého novináře a strážce díla svého otce. Kéž se v Nebi přimlouvá za své kolegy. Pohřeb proběhne 2. prosince v Kostelci nad Ohří.

Ignác Pospíšil

Pospíšil, Ignác / Životy svatých

Kateřina Alexandrijská

25. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - 2 Comments.

Katerina Alexandrijska — Sv. Kateřina Alexandrijská

Dnes si připomínáme památku sv. Kateřiny Alexandrijské, panny a mučednice z dob římského pronásledování křesťanů. O jejím životě máme zprávy pouze v podobě středověké legendy, která pochopitelně není zrovna nejlepším historickým zdrojem, zejména v tomto případě, kdy fantasie jejího zpracovatele evidentně pracovala přesčas.

Nemožnost spojit sv. Kateřinu s konkrétní historickou osobností (ačkoliv podle legend měla být princeznou a známou vzdělankyní) inspirovala řadu nepřátel křesťanství k útokům na její památku a k tvrzením, že jde o zcela vymyšlenou osobu či přetvořený kult nějaké pohanské bohyně či pohanské filosofky Hypatie. Tyto teorie ovšem stojí pouze na přání svých autorů. (Pokračování textu…)

Vianney, Jan Maria

O podmínkách zpovědi

24. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Vstanu a půjdu k svému otci a řeknu mu:
Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. ( Lk 15,8)

Naše lítost nad hříchy by měla být podobná zkroušenosti marnotratného syna, který šel do sebe, přiznal svou velkou vinu a následky, které si přivodil, když utekl od tak dobrého otce. „Půjdu,“ – zvolal – „vrátím se k otci, padnu mu k nohám, budu je zkrápět slzami, řeknu mu, že nemám odvahu hledět na nebe ani na něho, protože jsem mu způsobil těžkou křivdu; ať mě k sobě vezme jen jako dělníka.“ Tisíckrát šťastný je hříšník, který se s takovým vnitřním postojem a důvěrou obrací k Bohu. Jistě v něm najde plnost dobroty a soucitu otce – otce, který mu ochotně odpustí hříchy a navrátí ztracenou milost.

O čem chci dnes k vám mluvit? Těšte se, protože vám oznámím velké štěstí! Rozložím před vašima očima nepřeberné poklady Božího milosrdenství! Raduj se, bídná duše, která jako slepec u Jericha voláš: „Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ (Lk 17,38). Můžete přistoupit ke svátosti pokání, ale musíte přitom splnit určité podmínky. Ať je vaše zpověď: 1. pokorná, 2. prostá, 3. moudrá, 4. úplná, 5. upřímná. Jen když splníte tyto podmínky, s jistotou přijmete odpuštění. (Pokračování textu…)

Simajchl, Ladislav / Výchova a vzdělávání

Dítě mezi dobrem a zlem – výchova svědomí (Společně k Bohu XVII)

23. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

„Co máme dělat, aby naše děti příliš nezlobily, aby z nich vyrostli svědomití lidé, dobří křesťané?“ Takové otázky táhnou myslí všem křesťanským rodičům.

Kdo jsou svědomití lidé? Jistě ti, kdo mají svědomí a řídí se podle něho.

Pojďme sledovat, jak se v dítěti svědomí tvoří a jak máme jeho správný rozvoj podporovat. Vývoj svědomí od raného dětství do dospělosti je samozřejmě plynulý, jak všechen růst, ale přesto můžeme pozorovat vývojové stupně. Našim vychovatelským úkolem je, pomáhat dětem z jednoho stupínku na druhý. (Pokračování textu…)

Pospíšil, Ignác / Životy svatých

Poselství sv. Cecílie

22. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - 1 Comment

Dnes Církev slaví památku sv. Cecílie, mučednice z dob brutálního pronásledování křesťanů římskou říší. Je jen velmi málo věcí, které o této světici víme jistě – hlavními zdroji o jejím životě jsou legendy vytvořené někdy v 6.-8. století, na jejichž přesnost se sázet nedá. Už protože bylo v té době běžnou praxí si příběhy a životopisy svatých domýšlet a upravovat. Koneckonců jejich hlavním smyslem nebyla historická přesnost (která ostatně byla za tehdejších podmínek dosažitelná jen málokdy), ale oslava Boha a poskytnutí vzoru svatého života novým generacím.

Co tedy víme jistě? Sv. Cecílie byla zámožná žena z vyšších vrstev, která žila a zemřela mučednickou smrtí někdy ve druhé polovině 2. nebo první polovině 3. století, buďto v Římě nebo na Sicílii. Pohřbena byla původně v Kalixtových katakombách, později byly její ostatky přemístěny do současného hrobu v bazilice sv. Cecílie v Zátibeří (basilica di Santa Cecilia in Trastevere). Jelikož podle legend během mučení a umírání zpívala písně oslavující Boha, je patronkou básníků a hudebníků a bývá zobrazována s hudebními nástroji. (Pokračování textu…)

Kindler, Evžen / Liturgie

Preface a Sanctus (O tridentské mši svaté VII)

21. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Fází mše svaté, kterou jsme popsali v minulém díle, končí obětování a na ně navazuje ta nejdůležitější část, existující v úzkém vztahu k proměňování. A v navázání se opět projevuje ta umělecká stránka tridentského ritu, o které jsme se zmínili už v kdysi (viz druhý odstavec na str. 76 třetího čísla loňského ročníku), tentokrát ovšem s použitím jiných prostředků: celebrant, který četl celou tichou modlitbu opravdu potichu, vysloví poslední slova Per omnia saécula saeculórum jejího závěru tak, aby je mohli slyšet ministranti (při recitované mši svaté všichni přítomní), a při zpívané mši svaté je zazpívá. Ministranti, resp. věřící, resp. sbor odpovědí Amen, a tím je fakticky ukončeno obětování, zatímco z hlediska komunikace je zahájen „dialog“ mezi celebrantem a lidem (reprezentovaným případně ministranty či sborem), který už zcela jednoznačně patří do té části následující. Doplňme ještě, že pokud byly čteny tiché modlitby s dvěma závěry, pak to, co jsme právě popsali, platí jen pro ten druhý závěr; ten první musí být vysloven tiše jako vše ostatní z tiché modlitby.

Na rozdíl od pokoncilního ritu, kdy se při zpívané mši svaté obvykle přednese celá tichá modlitba až do závěrečného Amen na jednom tónu, mají v tridentském ritu při zpívané mši svaté ta poslední slova tiché modlitby vlastní nápěv, který už melodicky předznamenává následující úseky dialogu. Ten pokračuje slovy celebranta Dóminus vobíscum, následovanými odpovědí Et cum spíritu tuo. Tato slova zazněla ve mši sv. dle tridentského ritu již vícekrát a ještě zazní, avšak nyní se celebrant neobrací k lidu, nýbrž zůstává stále obrácen k oltáři, a – podobně jako tomu bylo už s ukončením tiché modlitby – při zpívané mši svaté vyžadují tato slova jiný nápěv než výskyty stejných slov před tím. Jde také o nápěv melodicky příbuzný nápěvům dalších veršů dialogu (ještě se o tom podrobněji zmíníme). A celebrant ani nerozpíná ruce, nýbrž je položí – nesepjaté, ale vzájemně poněkud oddálené – na oltář. (Pokračování textu…)

Pospíšil, Ignác / Rozhlédnutí

Rozhlédnutí 2011/11/20

20. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - 6 Comments.

Vítejte u dalšího rozhlédnutí. Nový týden začíná poslední nedělí v mezidobí, na kterou podle nového kalendáře připadá Slavnost Ježíše Krista Krále. Z ostatních svátků a památek stojí za připomenutí památka Zasvěcení Panny Marie (21.), sv. Cecílie (22.), sv. Jana od Kříže (24.) a sv. Kateřiny Alexandrijské (25.)

Z očekávaných akcí a událostí připomínám především tridentinu v Uherském Hradišti (20.) a modlitební akci HPŽ ČR (26.) A připomínám anketu Zlatý brk, která se pomalu chýlí ke konci. Hlasujte, prosím! (Pokračování textu…)

Vianney, Jan Maria

O velikonoční zpovědi

18. 11. 2011 - by Ignác Pospíšil - Leave a Comment

Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky. (Jn 6,4)

Ach! Kdybychom se narodili za časů prvních křesťanů, prožili bychom, s jakou svatou radostí očekávali postní dobu! Ó, svatý dni spásy a milosti, co se z tebe stalo! Kam se poděla ta svatá radost, jakou během tebe prožívaly vyvolené děti Boží.

Ano, věrní křesťané, čas postní doby se může obrátit k naší záchraně, jestliže ho budeme využívat a spolupracovat s milostí Boží; ale může také přispět k našemu zatracení, jestliže ho promarníme. Co znamená to slovo „pascha“, velká noc? Znamená to tolik jako přejití. Je to přechod ze smrti hříchu do života milosti. Pokud to budete mít stále na zřeteli, budete moci lépe posoudit, zda jste se v této době dobře připravili na velikonoční svátky, a to zvláště vy – muži – kteří jenom jednou za rok v době velikonoční z povinnosti jdete ke zpovědi a ke svatému přijímání, zda můžete být s touto přípravou spokojeni. (Pokračování textu…)