Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je osmá neděle po Svatém Duchu a my slavíme památku sv. Bonaventury, učitele Církve.
Nejvýznamnější svátky a památky týdne: Blahoslavená Panna Maria Karmelská (16), bl. Pavel Peter Gojdič (17) a sv. Vincent de Paul (19). Příští týden otevírá devátá neděle po Svatém Duchu.
Modleme se tento týden za křesťany v islámských zemích, zejména pak ty v Sýrii a Egyptě, jakož i za ty nebohé muslimy, co je pronásledují. Ať si ti první uchovají pravou víru a ti druzí ji naleznou. (Pokračování textu…)
Pan doktor Uzel zřejmě potřeboval napsat reklamní článek na Pharmatex. V článku zcela chybí sdělení, že užívání Pharmatexu je velice nespolehlivý způsob umělé antikoncepce, který výrazně narušuje spontaneitu milování a má vliv na vaginální floru a tím neodmyslitelné důsledky v rozvoji těžce léčitelných zánětů.
Místo toho pan doktor zlehčuje metodu neplodných dnů. Při tom se všeobecně ví, že již podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) z 80. let minulého století je metoda přirozeného plánování rodičovství taková metoda, která je založena na sledování příznaků, měnících se v souvislosti s plodností. Tedy žádné výpočty podle návodu Knause a Ogina z roku 1933. (Pokračování textu…)
Konstituce II. vatikánského sněmu Dei Verbum uvádí (kap. 10): „Posvátná tradice a Písmo svaté tvoří jediný posvátný poklad Božího slova, svěřený církvi. … Avšak úkol autenticky vykládat Boží slovo psané nebo ústně předávané je svěřen pouze živému učitelskému úřadu církve, který vykonává svou pravomoc ve jménu Ježíše Krista. Tento učitelský úřad však není nad Božím slovem, ale slouží mu tak, že učí jen to, co bylo předáno, neboť z Božího příkazu a za pomoci Ducha svatého Boží slovo zbožně slyší, svědomitě střeží a věrně vykládá a z tohoto jediného pokladu víry čerpá všecko, co předkládá k věření jako zjevení od Boha. Je tedy zřejmé, že posvátná tradice, Písmo svaté a učitelský úřad církve jsou podle moudrého Božího rozhodnutí tak spolu spojeny a sdruženy, že jedno bez druhých dvou nemůže být, a že všichni tři činitelé zároveň, každý svým způsobem, pod vlivem jediného Ducha svatého přispívají účinně ke spáse duší.“(Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, je šestá neděle po Svatém Duchu a začíná čas dovolených.
Nejvýznamnější svátky a památky týdne: Nejdrahocenější Krve Páně (1), Navštívení Panny Marie (2), sv. Irenej z Lyonu (3), sv. Prokop ze Sázavy (4), sv. Cyril a Metoděj (5) a sv. Maria Goretti (6). Příští týden otevírá sedmá neděle po Svatém Duchu.
Z akcí připomínám především tradiční pouť v Chcebuzi (30), pražský pochod Odvahu k životu (3), cyrilometodějské poutě (5) a tradiční liturgii v Horním Dvořišti (7).
Modleme se tento týden především za křesťany v islámských zemích, jakož i za ty nebohé muslimy, co je pronásledují. Ať si ti první uchovají pravou víru a ti druzí ji naleznou. (Pokračování textu…)
Včera uplynulo 99 let od atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Ferdinanda d’Este. Pouhých 99 let! Jak se změnil svět za tu dobu?
Po technické stránce zajisté zcela radikálně. Věda a technika však jistě nejsou nejlepším kritériem pro hodnocení. Vždyť rozhodující ikony dnešní doby již tehdy existovaly. Po silnicích jezdily automobily, záznam zvuku již rovněž existoval, po Praze jezdily elektrické tramvaje a lidé se těšili i z elektrického osvětlení. Není důvod k přesvědčení, že tento vývoj by se zastavil, kdyby se svět vydal jiným směrem, než jak to historie zaznamenala.
Svět se však radikálně změnil i po stránce mravní. A tady už, obávám se, tolik důvodů k jásotu nemáme.
Jak to souvisí s atentátem? Nu, možná ani ne tolik. A přesto… (Pokračování textu…)
Představitelé slovenského hnutí pro-life jsou v šoku: železniční společnost Wagon Service travel jim odmítla vypravit zvláštní vlak z Bratislavy do Košic a zpět s následujícím odůvodněním: “Po dôkladnom zvážení a analyzovaní problematiky sme dospeli k názoru, že náš pohľad na ochranu života pred a po počatí je iný ako Váš, preto nedokážeme vybaviť prijatú požiadavku k Vašej spokojnosti.” (více ZDE)
Poněkud podivné, uvážíme-li, že společnost nabízí tyto služby bez toho, že by byly vázány na názorovou shodu s objednavatelem. Nemluvě o tom, že u společnosti, která dlouhodobě spolupracuje s Konferenciou biskupov Slovenska a dalšími církevními organizacemi na vypravování poutnických zájezdů do Lurd a dalších míst, je tak zásadně jiný názor poněkud překvapivý… (Pokračování textu…)
Písmo svaté je prosté všeho omylu. To vyplývá z inspirace celého Písma.V listu Super quibusdam z roku 1351, se táže Klement VI. jeho adresáta po víře mimo jiné takto: „Zda jsi věřil a věříš, že Nový a Starý zákon ve všech knihách, které nám předala pravomoc Římské Církve, obsahuje ve všem nepochybnou pravdu.“[i] Jan XXII. v konstituci Cum inter nonnullos z roku 1323 píše, že ze svatého Písma se dokazují články pravé víry[ii], z čehož vyplývá, že Písmo neobsahuje nic proti víře.
Encyklika Providentissimus Deus (bod 20) učí: „Všechny knihy, které církev přijímá jako svaté a kanonické, se všemi svými částmi jsou zcela sepsány podle slov Ducha svatého; a tak je vpravdě nemožné, aby s božskou inspirací byl nějaký omyl, ale ta sama sebou nejen vylučuje každý omyl, nýbrž i s nutností jej tak vylučuje a odmítá, jako je nezbytné, aby Bůh, nejvyšší Pravda, nebyl původcem žádného omylu.“[iii] To je neměnná víra církve, jak byla definována na koncilu florentském a tridentském a potvrzena I. sněmem vatikánským. Na ni se odvolává Benedikt XV. v encyklice Spiritus Paraclitus (bod 17), když píše o „absolutní imunitě Písem od jakéhokoliv omylu“[iv]. Neomylnost Písma vyplývá z toho, že Bůh je jeho hlavním autorem a že tudíž každý omyl v něm by musel být přisuzován Bohu. Pro toto přesvědčení svatí otcové věnovali velké úsilí tomu, aby spolu smířili ty výroky Písma, které si zdají odporovat. (Pokračování textu…)
Napište v záhlaví „Klaus“ a máte čtenost jistou. A pokud další text bude – jakkoli – protiklausovský, nemine vás ani všelijaké to poklepávání na ramenou. Prostě úspěch zajištěn.
Snad proto včerejší svou glosu Jan Dražan, zástupce šéfredaktora Lidových novin, nazval Klaus na návštěvě. Však název upoutal i mne. Pravda, spíše proto, že jsem si následně všiml zkratky D.O.S.T.
Před pár dny jsem se totiž zúčastnil na půdě ČSVTS setkání s Václavem Klausem, pořádaného akcí D.O.S.T. na téma Co učinit s českou ekonomikou. Takže mě hned napadlo, že se text týká této akce. A pojala mě zvědavost. Jak asi událost vidí představitel mainstreamového média? Čeho si všiml? Co mně uniklo? Popř. která prezidentova slova hodnotí jinak než já? (Ne snad, že bych měl nějaké velké očekávání…) (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. Je pátá neděle po Svatém Duchu. Nejvýznamnější svátky a památky týdne: Narození sv. Jana Křtitele (24) a sv. Petra a Pavla, apoštolů (29). Příští týden otevře šestá neděle po Svatém Duchu.
Z akcí připomínám především přednášku Michala Semína (25), brněnský Odvahu k životu (26) a tradiční pouť v Řeznovicích (29).
Modleme se tento týden především za opětovné pokřesťanštění Západu a za nápravu krize, v níž pozemská část Církve tone. (Pokračování textu…)
Václav Klaus nikdy nebyl mým oblíbencem a od jeho zločinné amnestie je můj náhled na něho ještě horší, nicméně tentokrát udělal všem slušným a zdravě uvažujícím lidem obrovskou službu, když na svých stránkách vyvěsil jednu karikaturu (viz obrázek).
Přínos této karikatury přitom není jen v tom, že je založena na zdravém rozumu a zdravém názoru. Ještě více nám poslouží její zveřejnění a následná reakce médií jako nádherný příklad a důkaz toho, jak naše média cíleně pracují na destrukci vkusu, morálky a zdravého rozumu ve společnosti. (Pokračování textu…)
Staronový místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, který již dříve prezentoval stanoviska jen těžko slučitelná s pozicí křesťanského politika, prohlásil v rozhovoru pro jindřichohradecký Deník, že cílem staronového vedení KDU-ČSL je „odklon od tradiční kostelní politiky, protože jsme stranou lidovou a pro lidi věřící a nevěřící.“
Těžko říci, co přesně myslí pojmem „kostelní politika“, nicméně uvážíme-li jeho dosavadní postoje a akce, patrně půjde o jakékoliv křesťanské postoje, které nejsou dostatečně populární na to, aby straně získaly nějaké hlasy. Koneckonců není tak dávno, co na Celostátním sjezdu MKD prezentoval názory, které jsou u křesťanského (či vůbec jakéhokoliv konzervativního politika) opravdu nepochopitelné. (Pokračování textu…)
Písmo svaté a ústní apoštolská tradice jsou prameny, v nichž je obsaženo celé zjevení. Kristus předal apoštolům Písmo svaté Starého zákona jako již stávající dílo obsahující Boží slovo. K němu pak byly přidány nové knihy obsahující křesťanské zjevení, jež byly sepsány z vnuknutí Ducha svatého apoštoly a jejich žáky. Všechny tyto knihy, Starého i Nového zákona, byly svěřeny církvi. Sám Ježíš nenapsal žádný spis a apoštolé Boží slovo především ústně zvěstovali a také toto ústní svědectví zanechali církvi, aby v ní bylo živé po všechny věky. Sv. Pavel vybízí Timotheje, aby opatroval „svěřený statek“ (1 Tim 6,20) resp. svěřený „drahocenný poklad“ (2 Tim 1,13-14). Obojí, tedy Písmo svaté a apoštolská tradice, obsahují Boží zjevení a tak obsahují Boží pravdu. Kristus pak ve své církvi ustavil učitelský úřad a vybavil jej charismatem neomylnosti, aby toto církvi svěřené Boží zjevení, tento poklad víry, udržoval a vykládal.
Téma je probíráno podle následující osnovy:
Inspirace Písma svatého
Neomylnost Písma svatého
Vztah Písma svatého k tradici a učitelskému úřadu církve
V sobotu 8. června se podruhé uskutečnila tradiční katolická pouť k Panně Marii, Matce Milosti. Na Maria Rast am Stein u Vyššího Brodu vyrazilo od vyšebrodského kostela po zelené značce 35 poutníků v čele s R.D. Zdeňkem Prokešem.
Menší účast oproti loňsku byla způsobena jak povodněmi, díky nimž se část potenciálních poutníků musela věnovat odklízení povodňových škod doma či u příbuzných, tak i dalšími okolnostmi – například jedna velká rodina nemohla dorazit, neboť se připravovala na příchod nového potomka, který se měl narodit už každou chvíli (nová členka rodiny, Anna Terezie, se coby páté dítě a první dcera narodila jen dva dny po pouti – Bůh žehnej jí i celé rodině).
Během pochodu do Martínkovského vrchu jsme se samozřejmě neopomněli modlit u zastavení křížové cesty, která ji lemují. Počasí nám přálo, neboť deště ustaly a vysvitlo slunce. Jedinou malou komplikací byly četné potůčky a louže coby příspěvek dřívějších dešťů, které na několika místech poutníkům komplikovaly cestu. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. I tentokrát (snad na delší dobu naposled) bude velestručné a omezené jen na kalendárium a akčník.
Dnes slavíme čtvrtou neděli po Svatém Duchu a světem hýbe informace, že Západ hodlá přímo podpořit syrské povstalce.
Nejvýznamnější svátky a památky nastupujícího týdne: Efrém Syrský (18) a Silverius I. (20). Z akcí připomínám především pro-life pochod Odvaha k životu v Olomouci (17). Příští týden otevře pátá neděle po Svatém Duchu.
Modleme se především za naše bratry a sestry v Sýrii, protože pokud Západ skutečně vojensky podpoří povstalce, mezi nimiž dominují islámští teroristé, je téměř totální likvidace syrské křesťanské komunity prakticky jistou věcí. (Pokračování textu…)
Tomáš Halík mne označil v souhrnné reakci na několik jemu ne příliš přátelských článků za „ultrakatolíka“ a „dědice druhorepublilového fašismu“. Mohu podotknout, že obě nálepky považuji za urážlivé a zcela falešné. Jsem katolíkem, to přiznávám, ale skutečně nechápu, proč by mě někdo měl označovat za „ultrakatolíka“. Co to vlastně je „ultrakatolík“? Já se považuji za katolíka zcela bez přívlastků. Ještě absurdnější je tvrzení o tom, že jsem dědicem druhorepublikového fašismu. S žádnou formou fašismu jsem neměl, nemám a nebudu mít nikdy nic společného. Tomáš Halík by měl lépe vážit svá slova. Já ho také nenazývám ultramodernistou a dědicem prvorepublikového modernismu, i když v jeho případě by šlo o nálepky celkem oprávněné. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí. I dnes bude velestručné a omezené jen na kalendárium, páč jsem se teprve odpoledne vrátil z Vyššího Brodu. Dnes slavíme třetí neděli po Svatém Duchu a v Čechách jsou očekávány a místy se už i objevují další povodně.
Nejvýznamnější svátky a památky nastupujícího týdne: sv. Barnabáš (11), sv. Antonín z Padovy (13), sv. Basil Veliký (14) a sv. Vít a druhové (15). Příští týden otevře čtvrtá neděle po Svatém Duchu.
Modleme se v tyto dny především za lidi postižené či ohrožené povodněmi, nicméně nezapomínejme ani za naše pronásledované bratry a sestry, především pak ty ze Sýrie a dalších arabských zemí. (Pokračování textu…)
Minulý víkend jsem strávil v Bělči s cca 150 dalšími tradičními katolíky. Bylo to krásné a všestranně užitečné setkání, byť jsem si ho neužíval tolik, jak jsem si přál – k bolestem zubů, co jsem měl už od začátku, se nakonec přidal ještě zánět průdušek (díky němuž jsem koneckonců dodnes nebyl schopen o Bělči něco napsat sám).
Zpočátku ve mne navíc vyvolávaly stísněný pocit i zklamání a nepříznivý dojem ze sporů, které poslední dobou doutnají ve významné čáti tradičně katolické komunity a které bohužel stále častěji vybuchují navenek v podobě nešťastných prohlášení na jistých nám všem dobře známých internetových stránkách…
Český knižní trh si zvykl na to, že každý rok před Vánoci vychází kniha Tomáše Halíka, kterou pak zájemci o plytké filosofování a lacinou spiritualitu naleznou pod stromečkem. Takový už je trh: lidé chtějí Harryho Pottera, dostanou Harryho Pottera, chtějí Halíka, dostanou Halíka. Autoři těchto publikací chtějí peníze, dostanou peníze úměrně tomu, jak moc lidé stojí o jejich díla. V souvislosti s Halíkovými knihami je zajímavá jiná věc – nejde totiž jen o komerční meditace na různá témata, ale podle prof. Halíka jde zároveň i o odborné knihy. Jak je to možné? Začneme trochu ze široka. (Pokračování textu…)
Vítám vás u dalšího rozhlédnutí, které dnes bude velestručné a omezené jen na kalendárium a akce, páč jsem se teprve dnes večer vrátil ze setkání tradičních katolíků v Bělči a neměl jsem čas sestavit podrobnější. Dnes slavíme druhou neděli po Svatém Duchu a v Čechách zuří povodně.
Nejvýznamnější svátky a památky nastupujícího týdne: sv. Norbert z Xantenu (6) a Nejsvětější Srdce Páně (7). Příští týden otevře třetí neděle po Svatém Duchu. Z akcí připomínám především sobotní pouť k Panně Marii, Matce Milosti.
Modleme se tento týden především za lidi postižené či ohrožené právě zuřícími povodněmi. (Pokračování textu…)
Abych řekl pravdu, kauza profesury Martina C. Putny ve mně nevyvolala potřebu veřejně se vyjadřovat. Takové veřejné angažmá by totiž znamenalo buď se postavit na stranu prezidenta Miloše Zemana, nebo na stranu M. C. Putny. Ani jedno jsem udělat nemohl, neboť v obou případech bych musel být nespravedlivý.
Kdybych podpořil Zemana, musel bych abstrahovat od toho, že jeho jednání bylo vedeno osobní antipatií vůči Putnovi a nemělo nic společného se snahou o zvyšování úrovně vysokoškolských pedagogů. Kdybych se postavil na stranu Putny, musel bych zapřít svoji představu o roli vysokoškolského profesora. Prezident republiky nechtěl podepsat Putnovo jmenování zjevně proto, že budoucí profesor se angažoval proti Zemanovi v jeho prezidentské kampani. M. C. Putna je zase zcela zjevně osobností, jejíž lidská stránka vylučuje, aby mu náležely vědecko-pedagogické tituly jako docent či profesor. Na jakou stranu se může člověk s takovým názorem postavit? Na stranu svévolného prezidenta, který se mstí? Nebo na stranu člověka, který aspiruje, aby byl jmenován profesorem, tedy aby získal nejvyšší vědecko-pedagogický titul, a přitom se ve svých 45 letech chová jako frustrovaný puberťák? (Pokračování textu…)
