„(Post)moderní doba“ plodí mnoho nepěkných vymožeností, mimo jiné interrupce a euthanasii coby státem oficiálně schvalovaná/akceptovaná řešení. Ty jevy zde nové nejsou, co je nové, je právě to schvalování, ta akceptance určitých typů vraždění. Odpor proti tomuto vedl ke zrodu hnutí pro-life. A společně se zrodem hnutí pro-life vyvolal i vznik pro-life kultury a pro-life umění.
To, co zde píšu, pro vás jistě není nic nového. Jistě znáte na stránkách tohoto časopisu nedávno odkazovanou pro-life píseň Dieťa žaluje od slovenské skupiny Jocara, nebo pro-life film Sarah´s choice, v němž hraje hlavní roli Rebecca St. James. A patrně znáte i E-maily z pekla od pravoslavného autora Jima Foresta, ve kterém je interrupcím věnována nemalá pozornost. Nicméně víte o tom, že dokonce i česká literatura má vlastní pro-life román? Nedávno jsem na něj narazil.
Autorem pro-life románu Proč právě já, který vydala Matice cyrilometodějská v roce 2005, je profesor MUDr. Václav Vojtěch Tošovský (1912-2007), legenda české pediatrie a dětské chirurgie a jedna z velkých postav českého protipotratového hnutí. Jeho kniha, o níž zde budeme mluvit, je román z lékařského prostředí, snad i s určitými autobiografickými rysy.
Autor bohatě čerpá ze svých zkušeností lékaře a chirurga, když vykresluje lékařský svět, včetně jeho temných zákoutí a intrik. Velkou pozornost věnuje antikoncepci a interrupcím a nikterak neskrývá svůj názor na to, že jde o špatnost, minimálně ve druhém případě velmi ohavnou. Zejména čtenáři mající rádi knihy z lékařského prostředí si přijdou na své.
Já za sebe bohužel musím říci, že mne kniha zaujala spíše jako rarita, než způsobem, kterým je napsána. Vadilo mi na ní, že jde o příliš nepokrytě moralistní dílo, které na můj vkus až příliš okatě a přímo mává čtenáři před nosem tím, co chce říci, a především kupí události mající přinést poučení příliš nahusto, až je to na úkor realističnosti.
Na druhé straně, není to nudná kniha, a každopádně je zajímavá, byť vás místy způsob, jakým je napsána, může trochu sejřit. Někdy i trošku víc. Nakonec tedy každopádně doporučuji minimálně k nahlédnutí a prolistování, a nakonec – klidně i k přečtení.
Děkuji,něco podobného dlouho sháním.