Kardinál Burke v hledáčku Vatikánu

T. S. Flanders

Uprostřed množících se zpráv o špatném zdraví Svatého otce bylo také několika zdroji potvrzeno, že papež má v úmyslu odebrat plat a ubytování v Římě kardinálu Burkeovi. Zatím se nepotvrdilo, zda má být kardinál Burke rovněž odstraněn z kolegia kardinálů.

Od zveřejnění této nyní potvrzené zprávy počátkem minulého týdne ani kardinál Burke, ani Vatikán nevydali žádné prohlášení. V úterý 28. 11. vyšla na portálu One Peter Five analýza agresivního postupu papeže proti pravověrným biskupům, jejímž autorem je kanonista Antonio Francés PhD. Argumentuje v ní, že k odstranění biskupa musí mít papež vážný důvod, jinak se jedná o svévolný akt odůvodněný pouze papežovou vůlí.

[https://onepeterfive.com/pope-depose-bishops-without-grave-cause/]

Jinými slovy „právo má ten, kdo má moc“.

Ve zprávách o tomto možném postupu proti Burkeovi se nám nicméně jistých odůvodnění od papeže dostává. Jakých?

Slovy Austena Ivereigha [https://wherepeteris.com/what-pope-francis-said-about-cardinal-burke/]: „S papežem Františkem jsem se setkal 27. listopadu odpoledne. Byla to krátká schůzka, protože měl zápal plic, kvůli němuž se mu obtížně mluvilo. (Druhý den večer byla zrušena jeho cesta do Dubaje, poněvadž se jeho zdravotní stav dostatečně nezlepšil.) Během našeho rozhovoru mi František řekl, že se rozhodl odebrat kardinálská privilegia – byt a plat – kardinálu Burkeovi, protože je používal proti Církvi. Sdělil mi, že i když toto rozhodnutí není tajné, neměl v úmyslu ho oznámit veřejně, ale že ten den (v pondělí) uniklo na veřejnost.“

Ospravedlněním tohoto kroku je tedy to, že Burke dělá něco „proti Církvi“. Co přesně?

Za prvé Ivereigh tvrdí, že papež popřel, že by Burkea nazval „nepřítelem“, jak uváděly předchozí zprávy: „V úterý večer se mi papež ozval zpět. ,Nikdy jsem nepoužil slovo nepřítel ani zájmeno můj. Na schůzi šéfů dikasterií jsem tuto skutečnost prostě oznámil, bez zvláštních vysvětlení.ʼ“

Podle dvou zdrojů [zde: https://apnews.com/article/vatican-cardinal-burke-conservatives-strickland-163f2d3522a80fa5f908421cc812cfc9 a zde: https://www.reuters.com/world/pope-strips-conservative-us-cardinal-vatican-privileges-vatican-official-says-2023-11-28/] přítomných na schůzi ve Vatikánu, kde papež Burkea údajně nazval svým „nepřítelem“, papež řekl, že Burkeova činnost vyvolává „nejednotu“ a že to je důvodem k jeho potrestání.

Neuvádějí se tedy jiné důvody než vágní slogany, které jsme slyšeli již dříve. To upomíná na důležitý esej Dietricha von Hildebranda v knize The Charitable Anathema, kde autor několik desetiletí před papežem Františkem výstižně shrnuje klíčovou záležitost, která je za krize v sázce: „Klíčovou roli v krizi Církve hraje to, že se jednota cení nad pravdu.“ [1] Je-li v sázce věc pravdy, píše von Hildebrand, Církev pro pravdu dokonce rozbíjí svou jednotu užitím „anathematu z lásky“. Pravda se odděluje od lži a jedinou možnou jednotou je jednota v pravdě. Kardinál Burke vytrvale usiloval o obranu pravd víry a to jeho činnost ospravedlňuje.

Pokud vatikánský režim nedokáže uvést lepší důvody než vágní slogany diktátora, tyto důrazné akce proti dobrým biskupům z nich jen udělají vyznavače. Jestli Burke skutečně přijde o svůj příjem, pravověrní věřící se semknou kolem něj a jeho platforma se tím jedině zvětší.

Tato situace bude trvat, dokud se nepřistoupí k jedinému osvědčenému řešení:

PRAKTICKÉ KROKY K ŘEŠENÍ TÉTO KRIZE

1. Každý biskup má pravomoc nad společenstvím věřících ve své diecézi.
2. Každý biskup má pravomoc a autoritu anathematizovat herezi. Pokládá-li to za nutné, může tak učinit na diecézní synodě (synodalita!).
3. Každý biskup je schopen identifikovat a pojmenovat hlavní omyly naší doby. Nejobvyklejší omyly vyložil a kritizoval již dokument Objasnění pravd [https://www.duseahvezdy.cz/2019/06/30/objasneni-pravd-vztahujicich-se-k-nejcastejsim-omylum-v-zivote-cirkve-nasi-doby/#more-23940], který v roce 2019 podepsali přední biskupové, např. kardinál Burke a biskup Schneider.
4. Každý biskup by měl vydat anathema z lásky pro všechny katolíky ve své diecézi. Může si vzít výše uvedené Objasnění pravd a vydat jednoduchý dekret, například:

Jestliže někdo nevyznává pravdy obsažené v tomto prohlášení ve smyslu, jak je vždy učila a učí Církev, budiž vyobcován

5. Kdyby se to zdálo příliš extrémní, lze totéž učinit s již existujícím Professio Fidei nebo s antimodernistickou přísahou, která se užívala po desetiletí už od doby Pia X..
6. Každý případ hereze musí být řádně souzen podle pravdy a s láskou. To se může a má uskutečnit místně, nejen ze strany Dikasteria pro nauku víry ve Vatikánu.

[1] Dietrich von Hildebrand, The Charitable Anathema (Harrison, NY: Roman Catholic Books, 1993), 1.

Původní článek La Nuova Bussola Quotidiana

Riccardo Cascioli

Zde je článek, který jako první informoval o úmyslu papeže podniknout kroky proti kardinálu Burkeovi. Vedle italského vydání listu ho přinesla i jeho anglická verze Daily Compass. Kromě informace, která od té doby obletěla svět, přináší i ilustrativní přehled kroků pana kardinála na obranu katolické víry proti panujícím zmatkům.

Vatikánské zdroje blízké stránkám Daily Compass: V oznámení šéfům dikasterií římské kurie byl Burke označen za „nepřítele“. Kardinál dosud neobdržel žádné oficiální sdělení [tento článek byl publikován 27.11. – pozn. překl.], ale vzhledem k obdobným případům v minulosti není pravděpodobné, že by šlo o pouhou hrozbu, která by i tak byla velmi vážná.

„Kardinál Burke je můj nepřítel, proto mu odeberu byt a plat,“ měl údajně říci papež František na setkání s šéfy dikasterií římské kurie 20. listopadu, jak webu Daily Compass prozradil jistý vatikánský zdroj. Indiskrece byla později potvrzena z jiných zdrojů. Pokud víme, kardinál Raymond L. Burke, toho času ve Spojených státech, dosud neobdržel oficiální sdělení potvrzující papežova slova, ale vzhledem k precedentům – naposledy šlo o případ monsignora Georga Gansweina, bývalého osobního sekretáře papeže Benedikta XVI. – lze sotva pochybovat o tom, že po slovech budou následovat skutky. Překážkou patrně nebude ani obtížné kanonické zdůvodňování tohoto opatření, uvážíme-li pohrdání církevním právem, které dal papež František najevo i v případě odstraňování biskupů z jejich diecézí. [Viz https://newdailycompass.com/en/stricklands-removal-was-against-canon-law]

Údajným nepřátelstvím ze strany kardinála Burkea je papež František v poslední době opravdu posedlý, ale ve skutečnosti je na amerického kardinála vysazený již od počátku svého pontifikátu, patrně proto, že ztělesňuje některé prvky, které papeže nejvíc rozčilují: je to Američan a neustále připomíná nauku a Tradici Církve, a ještě k tomu bydlí v Římě, co by kamenem dohodil od náměstí svatého Petra, odkud – jak se papež domnívá – proti němu může „kout pikle“.

Burke jistě velmi zřetelně kritizoval koncept synodality, která se nyní stala mantrou, jejímž účelem je změnit povahu Církve. Na konferenci La Babele Sinodale („Synodální babylonská věž“), kterou La Bussola pořádala v Římě 3. října, přesně v předvečer zahájení synody o synodalitě, vyvolaly velkou pozornost jeho argumenty i přímá polemika s novým prefektem Dikasteria pro nauku víry Victorem „Tuchem“ Fernándezem, který nazval heretikem a schizmatikem kardinála Burkea i všechny, kdo žádají papeže, aby „chránil a podporoval depositum fidei“.

[https://newdailycompass.com/en/cardinal-burke-synodality-contradicts-the-true-identity-of-the-church]

Koneckonců napomínat papeže je součástí povinností kardinála a František sám opakovaně nabádá (alespoň slovně) k parousii.

Kardinál Burke vždy důrazně odmítal nálepku „papežova nepřítele“, kterou se mu někteří snažili dávat od počátku tohoto pontifikátu, zejména od té doby, co kritizoval postoj kardinála Waltera Kaspera, jenž během příprav na synodu o rodině v roce 2014 výslovně vyzýval, aby znovusezdaní rozvedení měli přístup ke svátostem. Burke nebyl sám, ale především proti němu se zaměřovala skutečná démonizující kampaň, která ho líčila jako vůdce tajných spiknutí proti papeži Františkovi (což Burke vždy důrazně popíral).

Již předtím, v prosinci 2013, ho však papež odvolal z Kongregace pro biskupy, v níž ho nahradil kardinálem Donaldem Wuerlem, jednoznačným liberálem, čistě náhodou spojeným s pachatelem sériových zneužívání a bývalým kardinálem Theodorem McCarrickem. Poté co talentovaný kanonista Burke přispěl do knihy Setrvat v pravdě Kristově [česky Brno: Kartuziánské nakladatelství, 2015] – spolu s kardinály Caffarrou, Brandmüllerem, Müllerem a De Paolisem – byl v listopadu 2014 odvolán i z úřadu prefekta Apoštolské signatury, kam ho v roce 2008 povolal Benedikt XVI. Namísto toho mu byl svěřen úřad patrona Suverénního řádu maltézských rytířů, pro dosud mladého a aktivního kardinála bezvýznamná pozice. „Odvetná opatření“ proti kardinálu Burkeovi přesto pokračovala, když podepsal dubia k posynodální exhortaci Amoris Laetitia (2016), a v roce 2017 byl prakticky zbaven i tohoto úřadu, když papež jmenoval svého zvláštního delegáta pro maltézský řád, nejprve kardinála Becciu a potom v roce 2020 kardinála Tomasiho. Třebaže kardinál Burke již nebyl se členy řádu v žádném kontaktu a v celé problematické „obnově“ jeho stanov nehrál žádnou roli, letos v červnu formálně rezignoval, protože dosáhl osudného věku 75 let, a jako by toho ještě nebylo dost, byl okamžitě nahrazen jednaosmdesátiletým kardinálem Ghirlandou.

Mezitím si však papež František v posledních letech nikdy nenechal ujít příležitost k osobním posměškům na adresu kardinála Burkea, přičemž vrcholu zřejmě dosáhl nešťastným (velmi mírně řečeno) vtipem, který pronesl, když kardinál Burke na pokraji smrti zápasil s covidem: „I v kardinálském kolegiu máme několik popíračů,“ pravil papež se spokojeným úsměvem při tiskové konferenci na palubě letadla na zpáteční cestě z návštěvy Maďarska a Slovenska 15. září 2021, „a jeden z nich je, chudák, s virem v nemocnici.“ [Italský videozáznam zde: https://www.youtube.com/watch?v=TGlBQzpq7NU ]

Druhé kolo dubií, která kardinál Burke vznesl společně s kardinály Brandmüllerem, Sarahem, Zenem a Sandovalem letos v červenci, avšak zveřejněna byla až 2. října, papeže, jenž po smrti Benedikta XVI. v lednu zřejmě ztratil všechny zábrany, bezpochyby rozhněvala ještě více. Proto mohl nový prefekt Dikasteria pro nauku víry Fernández kardinála Burkea osobně napadat v zářijovém rozhovoru pro list National Catholic Register, které lze při zpětném pohledu považoval za varování.

[https://www.ncregister.com/interview/exclusive-archbishop-fernandez-warns-against-bishops-who-think-they-can-judge-doctrine-of-the-holy-father]

A zde se dostáváme k ohlášenému papežovu rozhodnutí udeřit proti kardinálu Burkeovi přímo a odebrat mu byt a plat,což je vážné a bezprecedentní opatření porušující veškeré právní i církevní principy. Člověk by si myslel, že skutečným cílem je dostat Burkea z Říma a oslabit v blížícím se konkláve tábor těch, kdo se staví proti probíhající revoluci, je to však také varování těm, kdo působí v římské kurii. Faktem je, že konec tohoto pontifikátu svými metodami stále více připomíná jihoamerickou diktaturu.

Překlad Lucie Cekotová