Svatý Ondřej – První povolaný (Prótóklétos)

Sv. Ondřej

Apoštol a mučedník svatý Ondřej, jehož svátek je 30. listopadu, bývá také nazýván „klíčem“ či „bránou“ adventní doby a vůbec celého církevního roku. Ve starých breviářích zahajoval tento světec sanctorale neboli rok světců, ba dokonce v letech 1537 až 1878 se kalendářní měsíc prosinec velmi často nazýval právě Ondřejovým měsícem.

Místo úcty svatého Ondřeje je tam, kde by to nikdo neočekával, místo, kde tisíce lidí tráví rok co rok letní dovolenou a mnozí vůbec netuší, jaké drahocenné relikvie se tam uchovávají.

Ostatky tohoto apoštola jsou uložené v Katedrále svatého Ondřeje v Amalfi, v přímořském městečku nacházejícím se jižně od Neapole. Byly sem přeneseny v roce 1208, po vyplenění Konstantinopole křižáky v roce 1204, kardinálem Pietrem Capuano ( 30. srpna 1214), který pocházel právě z Amalfi. Ostatky svatého Ondřeje odpočívají pod oltářem v kryptě basiliky, která byla renovována v 19. století v duchu purismu v maurském slohu s neogotickými vlivy. Dóm leží jen několik metrů od pláže tohoto slavného lázeňského místa a před níž se tísní v létě večer co večer turisté i domácí obyvatelé.

Řecký despota Tchómas Palaiológos (1409 – 12. května 1465), který vládl v byzantské provincii Morejský despotát na poloostrově Peloponés, byl donucený uprchnout v roce 1461 do exilu na území dnešní Itálie, když Osmané překročili Korintskou úžinu. V roce 1462 předal papeži Piovi II. (Enea Silvio Bartolomeo Piccolomini; 18. října 1405, pontifikát 19. srpna / 3. září 1458 – 14. srpna 1464) lebku svatého Ondřeje, která byla uložená v Konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie ve městě Pienza v Toskánsku.

Papež svatý Pavel VI. (Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini; 26. září 1897, pontifikát 21./30. června 1963 – 6. srpna 1978) si přál jako výraz dobré vůle vůči Řecké pravoslavné církvi, aby všechny relikvie svatého Ondřeje, které se nacházely v Městském státě Vatikán a Pienze, byly vráceny zpět do města Patra, jako národní a posvátné věci řeckého národa. Německý kardinál Augustin Bea (28. května 1881 – 16. listopadu 1968) spolu s mnoha dalšími kardinály daroval lebku svatého Ondřeje pravoslavnému biskupovi Konstantinovi III. Platés v městě Patra dne 24. září 1964. Údajný kříž svatého Ondřeje byl ukořistěný z Byzance během křížových výprav vévodou z Burgundska. Byl uchováván v Opatství svatého Viktora v Marseille a odtud byl dne 19. ledna 1980 opět vrácený zpět do města Patra. Tento kříž byl předán biskupovi Nikódémovi Valléndrás katolickou delegací, kterou vedl francouzský kardinál Roger Marie Élie Etchegaray (25. září 1922 – 4. září 2019). Všechny relikvie svatého Ondřeje, které se skládají z malíčku, lebky (části vršku lebky) a kříže, na kterém byl prý umučený, jsou uložené v Katedrále svatého Ondřeje ve městě Patra.

Další ostatky svatého Ondřeje nalezneme také v Konkatedrále Zvěstování Panny Marie ve městě Sarzana v Ligurii a v Kostele svatého bratra Alberta a svatého Ondřeje Apoštola ve Varšavě. Po celém světě se nachází také mnoho menších relikviářů s ostatky svatého Ondřeje.

Svatý Ondřej, řecky Andréas, což znamená mužný, statný, odvážný, se narodil někdy na začátku 1. století (cca 5. až 10. po Kr.) v Betsaidě (Dům rybáře) severně od Galilejského jezera v Galileji.

Jelikož byl Žid, jméno Ondřej zcela jistě nebude jeho vlastním jménem. Tradice nám však pro něho nedochovala žádné hebrejské nebo aramejské pojmenování. Emeritní papež Benedikt XVI. (Joseph Alois Ratzinger; * 16. dubna 1927, pontifikát 19./24. dubna 2005 – 28. února 2013) ve své katechezi při generální audienci dne 14. června 2006 řekl: „První věc, která upoutává pozornost, je jméno Ondřej. Není hebrejské, jak by se dalo očekávat, nýbrž řecké, což svědčí o jisté kulturní otevřenosti jeho rodiny. Jsme v Galileji, kde jsou řecký jazyk a kultura docela přítomné.“

Americký novinář a spisovatel James „Jim“ Alonzo Bishop (21. listopadu 1907 – 26. července 1987) napsal ve své nádherné knize „Den, kdy zemřel Kristus“, že apoštol Ondřej „byl malý, snědý a svalnatý. Nikdy se prý nepouštěl do rozhovorů. Ostatní apoštolové dokonce žertem říkali, že Ondřej nemluví, leda když se chce na něco zeptat. Mezi galilejskými rybáři byl známý pro svou odvahu při bouřích.“

S největší pravděpodobností byl Ondřej ženatý, ale neznáme jméno manželky a ani nevíme, zda a kolik měl dětí. Později bydlel se svojí rodinou ve společném domě se svým mladším bratrem Šimonem-Petrem v Kafarnaum. V evangeliu podle sepsání svatého Marka čteme: Hned jak vyšli ze synagogy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a Janem. Tchyně Šimonova ležela ve vysoké horečce; hned mu o ní pověděli. I přistoupil a pozdvihl ji, vzav ji za ruku, a v tom okamžiku jí přestala horečka. I posluhovala jim. (Mk 1,29-31)

Oba bratři, Ondřej a Šimon-Petr, si vydělávali na živobytí lovem a prodejem ryb. Vlastnili, dnes bychom řekli, malou rodinnou firmu. Evangelisté Matouš a Marek nám zaznamenali: Když chodil Ježíš podél Galilejského jezera, spatřil dva bratry, Šimona, jenž se nazývá Petr, a Ondřeje, jeho bratra, jak pouštějí síť do jezera; byli totiž rybáři. I řekl jim: ,Pojďte za mnou, a učiním vás rybáři lidí! Oni hned zanechali sítě a šli za ním.“ (Mt 4,18-20) „A když šel podél jezera Galilejského, spatřil Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak pouštějí sítě do jezera; byli totiž rybáři. I řekl jim Ježíš: ,Pojďte za mnou, a učiním vás rybáři lidí! A oni hned zanechali sítě a šli za ním.“ (Mk 1,16-18)

Ondřej se rovněž vyznačoval hlubokou vírou. Evangelista Jan nám zaznamenal, že byl nejprve učedníkem svatého Jana Křtitele a pak prvním jmenovaným apoštolem Ježíše Krista. Z toho důvodu je svatý Ondřej nazývaný v pravoslavné tradici jako Prótóklétos neboli První povolaný.

Ondřej také přivedl k Ježíši svého mladšího bratra Šimona-Petra. V evangeliu podle sepsání svatého Jana můžeme číst nádherný text: Druhého dne stál Jan tam opět s dvěma svými učedníky. Když spatřil Ježíše, jak jde kolem, řekl: ,Ejhle, Beránek Boží! Jakmile uslyšeli ti dva učedníci, co praví, šli za Ježíšem. Ježíš se obrátil, a když je uzřel jíti za sebou, řekl jim: ,Co hledáte? Oni mu řekli: ,Rabbí – to je v překladě: ,Mistře – ,kde bydlíš? Dí jim: ,Pojďte a vizte! Šli tedy a uzřeli, kde bydlí; a zůstali u něho ten den. Bylo kolem desíti hodin. Jedním z těch dvou, kteří to slyšeli od Jana a následovali jej, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Ten vyhledal nejdříve svého bratra Šimona a řekl mu: ,Nalezli jsme Mesiáše! – to je v překladě ,Pomazaného. – I přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš se na něho podíval a řekl: ,Ty jsi Šimon, syn Janův; ty se budeš nazývati Kéfas – to je v překladě ,Skála.“ (J 1,35-42)

Papež Benedikt XVI. ve své katechezi řekl: „V seznamech apoštolů Ondřej zaujímá druhé místo u Matouše (10,1-4) a Lukáše (6,13-16), u Marka a ve Skutcích apoštolů (1,13-14) pak místo čtvrté (3,13-18). Každopádně se v prvních křesťanských komunitách jistě těšil velké vážnosti.“

Evangelia svatého Ondřeje rovněž uvádějí jako jednoho z nejbližších Ježíšových učedníků, kteří směli být přítomni některým výjimečným událostem: A když seděl na hoře Olivetské naproti chrámu, otázali se ho v ústraní Petr, Jakub, Jan a Ondřej: ,Pověz nám, kdy se to stane? A jaké bude znamení, až se to všechno začne plniti? (Mk 13,3-4) Dí jemu jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra: ,Je zde jeden hoch, který má pět ječných chlebů a dvě ryby, ale co je to pro tak mnohé? (J 6,8-9)

Jako majitel firmy a obchodník s rybími produkty, jak bychom dnes řekli, musel velice dobře ovládat starou řečtinu, podobně jako dnes je v mezinárodním obchodě nezbytná znalost angličtiny. To nám potvrzuje událost, kterou zaznamenal evangelista Jan: Byli pak někteří pohani mezi těmi, kteří připutovali, aby o slavnosti vzdali Bohu čest. Ti přistoupili k Filipovi, který pocházel z Bethsaidy v Galileji, a žádali ho slovy: ,Pane, rádi bychom viděli Ježíše. Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip pak to pověděli Ježíšovi.“ (J 12,20-22)

Poslední zmínku o svatému Ondřejovi v Písmě svatém nacházíme ve Skutcích apoštolských: A když tam vešli, vystoupili do hořejší síně, kde se zdržovali. Byli to: Petr a Jan, Jakub a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub, syn Alfeův, a Šimon Horlivec a Juda, bratr Jakubův.“ (Sk 1,13)

První církevní historik Eusebios z Kaisareie (ca 265 – 30. května 339) ve svém velkolepém řecky psaném díle „Ekklésiastiké historía“ neboli „Církevní dějiny“ zaznamenal, že svatý Ondřej působil jako misionář mezi Skyty: „Svatí apoštolové a učedníci našeho Spasitele se však rozešli do celého světa. Ondřej, jak vypráví tradice, působil u Skythů.“ Celé toto velmi zajímavé dílo je online přístupné na webových stránkách společenství FATYM: https://www.fatym.com/taf/knihy/

Nestorův letopis“, týkající se raně křesťanských dějin Ukrajiny, tvrdí, že apoštol Ondřej kázal na jižních hranicích dnešní Ukrajiny, podél Černého moře. Legenda vypráví, že prý cestoval po řece Dněpr a dosáhl budoucího místa Kyjeva, kde vztyčil kříž na místě, kde v současnosti stojí Chrám svatého Ondřeje, a kde prorokoval založení velkého křesťanského města. Kvůli tomuto spojení s Kyjevem je svatý Ondřej považován za patrona dvou východoslovanských národů pocházejících z Kyjevské Rusi – Ukrajiny a Ruska. Třetí východoslovanský národ, Bělorusko, však uctívá jako svou patronku – řeholnici Eufrosiniji Polockou (asi 5. ledna 1104 – 23./25. května 1167).

Podle vzdoropapeže Hippolyta Římského (ca 170, pontifikát 217–235) apoštol Ondřej prý kázal v Thrákii, na historickém území nacházející se na východě Balkánského poloostrova. Arcibiskup a spisovatel Basil ze Seleucie ( ca 458/460) také věděl o misiích apoštola Ondřeje v Thrákii, Skýtii (území střední Asie a východní Evropy) a Achaji (sever Peloponésu). Podle jiné tradice kázal prý svatý Ondřej dokonce v Kurdistánu.

Křesťanská tradice považuje svatého Ondřeje za prvního apoštola na území Gruzie a za zakladatele Gruzínské pravoslavné církve. Tato tradice byla zřejmě odvozena z byzantských zdrojů, zejména byzantský spisovatel Nikétas David Paflagón ( ca 890), který tvrdil, že „Ondřej kázal Iberům, Sauromatům, Taurům a Skythům a všem oblastem a městům na Černém moři, jak na sever tak na jih“. Tuto verzi pak převzali gruzínští duchovní v 10. až 11. století a po úpravě s dalšími detaily byla vložená do „Gruzínských kronik“. Gruzínská pravoslavná církev slaví dva svátky na počest svatého Ondřeje – 12. května a 13. prosince. První datum je tradičně považované za příchod svatého Ondřeje na území Gruzie a zároveň je státním svátkem.

Pravoslavná tradice na ostrově Kypr tvrdí, že loď, která vezla svatého Ondřeje, narazila na mělčinu. Když Ondřej vystoupil na břeh, udeřil holí do skály a v tu chvíli vytryskl pramen léčivé vody. Pomocí zázračné vody uzdravil Ondřej zrak kapitána lodi, který byl na jedno oko slepý. Poté se místo stalo poutním místem a ve 12. století zde stál opevněný klášter, ve kterém se řecký vládce Izák Komnenos (ca 1155 – 1196) poddal anglickému králi Richardu I. Lví srdce (8. září 1157 – 6. dubna 1199) v období křížových výprav. Současná stavba kláštera pochází z 18. století. Vypráví se krásný příběh, že v roce 1895 byl unesený syn Marie Georgiou. O sedmnáct let později se jí ve snu zjevil svatý Ondřej a řekl jí, aby se modlila za návrat svého syna v klášteře. Žila v Anatolii a na velmi přeplněné lodi se vydala na cestu na Kypr. Když během cesty vyprávěla svůj příběh, jeden z cestujících, mladý derviš, se o to stále více a více zajímal. Zeptal se, zda její ztracený syn má nějaké zvláštní tělesná znamení, poté se svlékl se, aby odhalil stejné tělesné znaky, a matka se synem se tak opět setkali. Klášter se nachází jižně od Mysu apoštola Ondřeje, což je severovýchodní bod ostrova Kypr, na poloostrově Karpas. Klášter je důležitým místem pro Kyperskou pravoslavnou církev. Kdysi bylo toto místo nazývané také jako „Kyperské Lurdy“. Řecko-kyperské i turecké komunity považují tento klášter za posvátné místo.

Podle věrohodných zpráv se apoštol Ondřej nakonec usadil ve městě Patra a hlásal tam bez obtíží evangelium.

Město Patra či Patras je třetí největší město v Řecku, významný přístav v Patraském zálivu, středisko kraje Západní Řecko a regionální jednotky Achaia na severním Peloponésu. Leží 215 km západně od Athén, na úpatí masivu Panachaiko. Město bylo založeno již ve starověku a patřilo mezi 12 měst Achajského spolku, který byl ve 3. století př. Kr. v opozici zejména vůči Makedonii. Spolek zanikl po porážce Římany roku 146 př. Kr. a Patry se staly jedním z největších měst provincie Achaea a konkuroval jejímu středisku Korintu. Město se následně stalo arcibiskupstvím a epicentrem christianizace. Od roku 1207 spadalo město pod křižácké Achájské knížectví, posléze se dostalo do rukou Benátčanů a roku 1458 je dobyl sultán Mehmed II. a přičlenil k Osmanské říši. Město bylo jedno z prvních řeckých měst, ve kterých vypukla Řecká revoluce v roce 1821. Od Turků bylo osvobozeno francouzskou armádou 7. října 1828. Začalo se rychle rozvíjet především díky přístavu, přes který byly exportovány zemědělské produkty Peloponésu. Počátkem 20. století se zde jako první v Řecku používaly tramvaje. První světová válka zbrzdila rozvoj města a to se muselo potýkat s nekontrolovatelným přílivem uprchlíků z Malé Asie. Za druhé světové války bylo cílem italských náletů. Každoročně zde probíhá jeden z nejmohutnějších karnevalů v Evropě.

Kolem roku 60 či 62, v době Neronova pronásledování, byl apoštol Ondřej zatčen místodržícím Egeem. Jelikož odmítl pálit kadidlo před sochami bohů, byl odsouzen k trestu smrti.

Podle křesťanské legendy byl ukřižován, nebyl však přibitý hřeby, nýbrž přivázán provazy. Na kříži trpěl tři dny. Samotný kříž měl podobu X (crux decussata), proto se kříž nazývá křížem svatoondřejským.

Svatý Ondřej je také hlavní postavou novozákonních apokryfních spisů – „Skutky Ondřejovy“; „Zlomek Skutků Ondřejových“ a „Martyrium Ondřejovo“. Český překlad s bohatým komentářem lze nalézt v monografii – Dus, Jan Amos, ed. Novozákonní apokryfy. II, Příběhy apoštolů. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. 564 s. Knihovna rané křesťanské literatury; sv. 2. ISBN 978-80-7021-858-7. Uvádím alespoň krátkou ukázku:

Jakmile Ondřej přišel na to místo, viděl, že kříž už stojí. Nechal všechny vzadu, přišel ke kříži a nahlas k němu pravil: ,Buď zdráv kříži! Mohl by ses radovat. Každopádně dobře vím, že odpočíváš, protože jsi unavený, jak tady už dlouho stojíš a čekáš na mě. Přišel jsem k tobě a vím, že jsi můj vlastní. Přišel jsem k tobě, kterýs po mě zatoužil. Poznal jsem tvé tajemství, pro něž stojíš. Jsi totiž na světě, abys podepřel to, co nestojí pevně. Jedna tvá část se vzpíná k nebesům, abys zjevoval vysostné Slovo. Druhá tvá část se rozprostírá napravo a nalevo, abys zvrátil tu strašlivou vzdorující moc a shromáždil svět v jedno. Další tvá část je upevněna v zemi, abys věci pozemské i podzemní spojil s nebeskými.

Ó kříži, spásný prostředku nejvyššího!

Ó kříži, znamení Kristova vítězství nad nepřáteli!

Ó kříži, zasazený na zemi a v nebi nesoucí ovoce!

Ó kříži – jak milé slovo – jsi věc naplněná veškerenstvem!

Sláva tobě, kříži, ty jsi sevřel kruhový tvar světa!

Sláva tobě, kříži, ty jsi z neforemnosti vytvořil soudržný tvar!

Sláva tobě, neviditelný treste, ty pádně trestáš základ toho poznání, které uznává množství bohů, a jeho objevitele odháníš od lidí!

Sláva tobě, kříži, tys na sebe přijal vladaře, u lotra jsi vydal plod, apoštola jsi povolal k obrácení a také nám jsi dovolil tě přijmout!

Přítomnost svatého Ondřeje v Byzanci je zmíněna v apokryfu „Skutky Ondřejovy“. Podle byzantské tradice založil v roce 38 po Kristu stolec Byzantium (později Konstantinopol) a je proto považován za prvního v pořadí patriarchů konstantinopolských. Jako svého nástupce ustanovil biskupa svatého Stachyse (38–54). Tato diecéze se stala sídlem Konstantinopolského patriarchátu za patriarchy Anatolia od roku 451. Svatý Ondřej je spolu se svatým Stachysem uznáván jako patron Cařihradského patriarchátu.

Svatý Ondřej byl patronem Burgundského vévodství, protože tzv. burgundský kříž svatého Ondřeje byl znakem Burgundska. Pravděpodobná relikvie Ondřejova kříže je uložená v klášteře v Beaune [čti Bón].

Tzv. svatoondřejský kříž byl vlastně původně symbolem zkříženého dřeva na ohnivém obětním oltáři a lze jej také nalézt na vyobrazeních oběti Izáka. Svým tvarem silně připomíná řecké písmeno chí (Χ) jako symbol pro Krista, například v Kristově monogramu chí-rhó (ΧΡ). Zejména pak v raných křesťanských dobách se pro jméno Krista často používal právě kříž svatého Ondřeje.

S Burgundskem má svatý Ondřej ještě jednu zajímavou spojitost. Vznikl zde Řád zlatého rouna, který založil burgundský vévoda Filip III. Dobrý (31. července 1396 – 15. června 1467) dne 10. ledna roku 1430 u příležitosti svého třetího sňatku s portugalskou princeznou Isabelou (21. února 1397 – 17. prosince 1471). A jak bylo slavnostně proklamováno, řád byl založený jak k oslavě Panny Marie a svatého apoštola Ondřeje, tak z důvodu podpory rytířských ctností.

Další zemí, kde je svatý Ondřej patronem je Skotsko.

Svatý Regulus (Rule), mnich a biskup z města Patra, měl prý sen, ve kterém mu anděl poradil, aby vzal skryté relikvie svatého Ondřeje „až na konec světa“ pro osobní ochranu. Kdekoli na misijních cestách ztroskotal, měl pro ostatky postavit svatyni. Svatý Regulus tedy vzal s sebou čéšku, pažní kost, tři prsty a zub svatého Ondřeje. Plul na západ, směrem k okraji tehdy známého světa, a loď ztroskotala na pobřeží Fife ve Skotsku. Relikvie svatého Ondřeje však pravděpodobně přinesl do Velké Británie v roce 597 jako součást misie svatého Augustina z Canterbury (ca 546 – 26. května 604) a poté v roce 732 do Fife biskup Acca z Hexhamu (ca 660 – 740/742), veliký ctitel křesťanských relikvií.

Podle jiné legendy se prý před bitvou s přesilou Anglů v roce 832 zjevilo piktskému králi Óengovi (Angusovi) II. (820–834) na obloze znamení, kdy mraky vytvořily kříž, na němž byl ukřižován svatý Ondřej. Óengus slíbil, že když svatý Ondřej pomůže jeho vojsku porazit nepřítele, učiní jej patronem svého království. Spojené síly Piktů a Skotů skutečně nad vojskem Anglů zvítězily a svatý Ondřej se stal patronem království Piktů. Když pak piktský král Kenneth I. (810, doba vlády 843 – 13. února 858) sjednotil Pikty a Skoty a stal se prvním skotským králem, stal se svatý Ondřej patronem celého Skotska. Ostatky svatého Ondřeje se nacházejí v Metropolitní katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Edinburghu.

Státní vlajka Skotska obsahuje bílý svatoondřejský kříž v modrém poli. Tato vlajka je součástí státní vlajky Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nazývaná také Union Jack. V roce 1687 založil skotský král Jakub VII. Stuart (14. října 1633 – 16. září 1701, doba vlády 6. února 1685 – 11. prosince 1688) Řád bodláku, celým jménem Nejstarší a nejvznešenější řád bodláku (The Most Ancient and Most Noble Order of the Thistle). Řád je nejvyšším státním vyznamenáním Skotska a jeho symbolem je skotská národní rostlina – bodlák. Řádovým heslem je „Nemo me impune lacessit“ („Nikdo mě nebude dráždit beztrestně“) a řádovým patronem je právě svatý Ondřej.

Podobný řád byl založený carem Petrem I. Velikým (30. května/ 9. června 1672 – 28. ledna/ 8. února 1725) jako Řád svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného (Orden Svjatogo apostola Andreja Pervozvannogo). V současnosti je nejvyšším státním vyznamenáním Ruské federace. Nositelem řádu byl například arcivévoda František Ferdinand dEste (18. prosince 1863 – 28. června 1914) nebo maršál Josef Václav Radecký z Radče (2. listopadu 1766 – 5. ledna 1858).

Válečnou vlajku se svatoondřejským křížem mělo válečné námořnictvo Ruského impéria (Rossijskij imperatorskij flot) v letech 1696 až 1917 a v současnosti ji opět používá Námořnictvo Ruské federace (Vojenno-morskoj flot Rossijskoj Federaciji).

Stejným symbolem byla označena na uniformách Ruská osvobozenecká armáda (Russkaja osvoboditeľnaja armija, lidově zvaná vlasovci podle jejich velitele generála Andreje Andrejeviče Vlasova; 1. září/ 14. září 1901 – 1. srpna 1946).

Svatoondřejský kříž rovněž nalezneme na vlajce Konfederovaných států amerických. Byla to vláda formovaná jedenácti jižními státy Spojených států amerických, v letech 1861 až 1865 během Americké občanské války neboli války Severu proti Jihu. Avšak je třeba poznamenat, že samotný tvůrce vlajky William Porcher Miles (4. července 1822 – 11. května 1899) výslovně řekl, že záměrně zvolil tento vexilologický tvar, aby to nebylo chápáno jako náboženský symbol.

V lidové kultuře byl den svatého Ondřeje po všechna staletí důležitým dnem pro předpovídání počasí. Pro zajímavost uvádím několik pranostik: „Bouřka svatého Ondřeje zdravou zimu nám zvěstuje. Svatého Ondřeje slzice, naplní ovocem truhlice. Má-li Ondřej na stromech kapky, bude příští rok hodně ovoce. Přijdou-li větry s Ondřejem, dobré zimy se nadějem. Sníh na svatého Ondřeje žitu velmi prospěje.

Po dlouhou dobu platila Ondřejova noc také za noc věštby pro jakékoli úmysly. Na počátku adventu ulomila dospívající dívka třešňovou větévku, na Slovácku o svátku svatého Ondřeje, vsadila ji do hlíny nebo do nádoby s vodou, postavila na teplé místo, zalévala denně nebo obden čerstvou vodou. Do Vánoc ratolest rozkvetla, dívčina ji nesla za šněrovačkou na půlnoční mši svatou (andělskou) nebo na jitřní mši svatou (pastýřskou); který hoch si větvičku vzal, dával tím najevo, že se chce o dívku ucházet. Nepřipomínaly původně tyto květy, mimořádnou cestou vypučelé a zdobící pučící prsa zachovalých panen, slova vánoční koledy: „Z růže kvítek vykvet nám…“?

Svatý Ondřej je patronem Skotska, Ruska, Španělska a Řecka; Sicílie a Dolního Rakouska; měst Neapole, Ravenny, Brescie, Amalfi, Mantovy, Bordeaux, Brugge a Patrasu; dále rybářů a obchodníků s rybami, řezníků, horníků, provazníků a nosičů vody; proti nemoci dna, bolestem krku, křečím a růži (tzv. Ondřejova nemoc); a za dobrou svatbu.

Umělci zobrazovali svatého Ondřeje jako starého muže s dlouhými bílými vlasy a vousy, s knihou evangelií v pravici, opírajícího se o kříž ve tvaru X, na němž byl podle legendy ukřižován. Mezi doplňující atributy svatého Ondřeje patří ryba, rybářská síť či loďka a provaz.

Vyprávění o životním příběhu a úctě apoštola svatého Ondřeje bych zakončil nádhernými Litaniemi ke svatému Ondřeji:

Pane, smiluj se.                                                                                  Pane, smiluj se.

Kriste, smiluj se.                                                                                Kriste, smiluj se.

Pane, smiluj se.                                                                                  Pane, smiluj se.

Bože, náš nebeský Otče,                                                                    smiluj se nad námi.

Bože Synu, Vykupiteli světa,                                                             smiluj se nad námi.

Bože Duchu Svatý,                                                                            smiluj se nad námi.

Bože v Trojici jediný,                                                                        smiluj se nad námi.

Svatá Maria,                                                                                      oroduj za nás.

Svatá Boží Rodičko,                                                                         oroduj za nás.

Svatá Panno Panen,                                                                          oroduj za nás.

Svatý Ondřeji,                                                                                  oroduj za nás.

Rodný bratře Šimona Petra,                                                             oroduj za nás.

Ze všech učedníků Páně jako první povolaný,                                oroduj za nás.

Z nalezení Mesiáše radostí naplněný,                                             oroduj za nás.

Apoštole Páně vyvolený,                                                                oroduj za nás.

Z rybáře na rybáře lidí proměněný,                                                oroduj za nás.

Božskému Pánu věrně oddaný,                                                      oroduj za nás.

Stálý průvodce Spasiteli světa,                                                      oroduj za nás.

Očitý svědku Kristových skutků,                                                  oroduj za nás.

Bedlivý posluchači pravdy Boží,                                                  oroduj za nás.

Důvěrníku Syna Nejvyššího,                                                        oroduj za nás.

Příteli vtěleného Boha,                                                                 oroduj za nás.

Apoštole Skythů a Řeků,                                                              oroduj za nás.

Zapuzovateli pohanských bludů,                                                  oroduj za nás.

Šiřiteli osvěty o Bohu,                                                                  oroduj za nás.

Posle pokoje a míru,                                                                     oroduj za nás.

Vůdce lidu na cestě spásy,                                                            oroduj za nás.

Duchovní otče na víru obrácených,                                              oroduj za nás.

Pro pokoru a mírnost svou milovaný,                                           oroduj za nás.

Božím spravedlivým nazývaný,                                                    oroduj za nás.

Neohrožený obránce Kristova božství,                                         oroduj za nás.

Pohany pronásledovaný,                                                               oroduj za nás.

Vladařem achajským mučený,                                                      oroduj za nás.

Po mnohé trýzni k smrti kříže odsouzený,                                    oroduj za nás.

Z nástroje své smrti potěšený,                                                       oroduj za nás.

Roznícený milovníku kříže v životě i ve smrti,                            oroduj za nás.

Řečníku z kazatelny kříže,                                                            oroduj za nás.

Orodovníku za krajinu a za lid z kříže,                                         oroduj za nás.

Účastníku umučení a smrti Ježíše Krista,                                     oroduj za nás.

Účastníku oslavy Ježíše Krista,                                                    oroduj za nás.

Abychom učení Kristovo ochotně přijímali,                                oroduj za nás.

Abychom přikázání Kristova věrně plnili,                                   oroduj za nás.

Abychom své zlé náklonnosti krotili,                                           oroduj za nás.

Abychom nesnáze života trpělivě snášeli,                                    oroduj za nás.

Abychom kříž svého stavu a povolání statečně nesli,                  oroduj za nás.

Abychom v kříži Páně útěchu a posilu nalézali,                          oroduj za nás.

Abychom se v čas pokušení znamením kříže ozbrojovali,          oroduj za nás.

Abychom se spasení získaného nám na kříži stali účastnými,    oroduj za nás.

Abychom pod praporem kříže dobrý boj do smrti bojovali,       oroduj za nás.

Abychom ve stínu svatého kříže v pokoji odpočívali,                oroduj za nás.

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,                                   smiluj se nad námi.

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,                                   smiluj se nad námi.

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,                                   smiluj se nad námi.

Kriste, uslyš nás.                                                                          Kriste, vyslyš nás.

Kriste, vyslyš nás.                                                                        Kriste, vyslyš nás.

Pane, smiluj se.                                                                            Pane, smiluj se.

Kriste, smiluj se.                                                                          Kriste, smiluj se.

Pane, smiluj se.                                                                            Pane, smiluj se.

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.

Modleme se…

Všemohoucí, věčný Bože, když vzýváme Tvou svrchovanou velebnost, uděl nám na přímluvu svatého Ondřeje, který Tvou pravdu horlivě hlásal a ke zvelebení Církve horlivě pracoval, svou milost, abychom se pravdou Tvého učení stále řídili, v křížích života na mysli neklesali a cestou vezdejšího utrpení se ubírali k věčnému životu. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Josef Mikulášek

One Response to Svatý Ondřej – První povolaný (Prótóklétos)

  1. Středověký tmář napsal:

    Všechny ostatky svatých patří jediné pravé Církvi Kristově – Církvi katolické a „vracet“ je schismatikům a heretikům, kterým z principu patřit nemůžou, je odporná svatokrádež!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *