V mnoha životních okamžicích si uvědomujeme, že to nejsme my, kdo řídí události a vládne nad světem, ale někdo jiný, všemohoucí a vždy vědoucí, proč co dopustit a seslat na zemi. V té skutečnosti se nachází krom ohromení a bázně obrovská úleva – nemusíme se obávat, že věci, svěřené do Boží péče, zůstanou bez ochrany a spravedlivého řešení. Básně napsali Zdeněk  Rotrekl a František Hrubín.

KUCHYNĚ DO NÍŽ

nahlíží sídlící sýkorka

*

Nevykoupení a nezpůsobní

školáci

očekávají Pannu Marii

na modravém koberci kuchyně

Přichází z noční směny a nabízí

povětří neumírajících křídel ve Fatimě

Nevadí jí sýkorka nahlížející

žlutou skvrnou dovnitř

Vadí jí prostřený kámen

Jen chviličku  krátkého dechu

abych se mohl učesat

odvalit kámen

dát misky na stůl

uklidit

Nemůže být vše ztraceno dokud

sýkorka nahlíží do okna

dokud Vladimír  zapaluje svíci

Zbyšek píše dopis

dokud lze posedět s Jaromírem

a Karlem a slyšet  zpívajícího Josefa

Dokud lze očekávat  příchod z noční směny

a opravovat  úlohy

Především pokud  po pramenité obloze

kráčí Panna Maria

a navíjí  na paži

odlétající kostely

*

8. 30 dopoledne v předčasném mrazu

Hoří plyn

JÍZDA PO DEŠTI

Když kraj v šedi srázných dešťů

mramor oblohy

vytesal v svítivé stěny,

roztřásly se ruce větví

a z nich do hloubky

jako nástroj upuštěný

*

ptáci padají. A nyní

plátna  nebeská

slunce nadouvá a suší

a meze v zeleném spěchu

vítr ztrácejí

z keřů jak z děravých nůší.

*

Sloupy vzduchu kácejí se

na tekoucí zem

a do šatů, jež se lehce

blýskají na loktech lesů,

na kolenou vln,

krajina, jež s námi nechce,

*

utrmácená se choulí

a v té závrati

tančí výška bez chodidel –

o okoho tu bojujete,

vášni oddechu,

větrný osude  křídel?

*

Zdroj: HRUBÍN, František. Krásná po chudobě. Melantrich: Praha, 1935.

ROTREKL, Zdeněk. Stromy ptáci zvířata a podobní lidé. Archa: Zlín, 1994. ISBN 80-900249-7-1.