O potratářských emociomentech I: Svoboda volby
V této sérii se podíváme na některé mimořádně oblíbené linie mlžení, které potratáři spolehlivě tasí, když se dostávají do argumentační nouze, a se kterými dobývají, řekl bych, největší úspěchy. Zajímavé je na nich to, že jde nikoliv o nějakou argumentaci nebo logiku, ale o falešné „emociomenty“, emocionální a lživé výkřiky apelující dílem na falešný soucit a dílem na sobectví. Prvním „emociomentem“ je „svoboda volby“.
Potratáři vždy zdůrazňují, že jsou „pro volbu“ (pro-choice) a odpůrci potratů netolerantní otrokáři bojující „proti volbě“ (anti-choice). Žena má prý právo svobodně rozhodovat o svém těle a zvolit si jestli a kdy bude mít dítě. Je to tak přesvědčivé, svoboda je tak krásné slovo, člověk by se hned chtěl přidat…
Jenže jaká svoboda volby zde ve skutečnosti je? Máme zde matku, otce a dítě (které samozřejmě, jak ví každý člověk, který dával na střední v biologii pozor, není součástí těla matky, ale již novým samostatným člověkem, který v těle matky jen dočasně přebývá). A stav, který většina potratářů prohlašuje za cíl, je ve skutečnosti ten, že žena se může „svobodně rozhodnout“, že již existující dítě zabije (zdůrazňuji, zabije, ne nebude mít), bez ohledu na přání otce a bez ohledu na zájmy toho dítěte. Tohle přece není žádná svoboda volby – tohle je ryzí sobectví a svoboda vraždit! Kampak by to došlo, kdybychom se svobodou zacházeli jako potratáři ve své argumentaci, krásně ukázal Charles A. Coulombe ve svém ironickém článku Legálně a bezpečně.
Se svobodou volby se však pojí další otázka, kterou potratáři úmyslně přehlížejí: Nakolik jí mohou ženy využívat svobodně? Absurdní? Ale vůbec ne. Naopak, je to logické, lidi mají tolik prostředků, jak někoho nutit k tomu či onomu, zejména pak v případě, že jde o „legitimní rozhodnutí“. Povolení potratů otevírá spoustu cest k potratům vynuceným, tím spíše, že žena, která se do těhotenství dostane nečekaně a nepřipravená, zpravidla nebývá v psychické pohodě a vrcholné formě, takže je mnohem snáze manipulovatelná.
Těžko může z potratových zákonů těžit někdo více než nezodpovědný muž. Tam, kde jsou ještě právo na život a rodičovské práva a povinnosti uznávány v plné šíři, je pro muže či okolí problém nutit svou těhotnou partnerku k potratu, víceméně nemá na vybranou, musí zatnout zuby a o dítě i o ni se postarat, i když nechce. Je-li ovšem právo na život osekáno a potraty mají volno, je velmi jednoduché toho využít, tím spíše, že je-li potrat povolený, je tedy přijatelné řešení a každé přijatelné řešení může být za určitých okolností vydávané za to nejsprávnější. „Jdi na potrat! Nejdeš? OK, Tvoje volba, důsledky si řeš sama!“
Méně uvědomělí potratáři běžně upouštějí tu hloupou průpovídku o tom, že ženy samozřejmě nechodí na potrat jako k zubaři, ale pouze když k tomu mají opravdu pádné důvody a jsou ve velmi složité životní situaci. Ti uvědomělejší se tomuto argumentu raději vyhýbají, protože dobře vědí, že to není vždy pravda, a že v těch případech, kdy to pravda je, ženu často do té složité situace dostávají právě potratové zákony a potratářské myšlení, díky kterému je k potratu, který sama nechce, efektivně nucena strachem či okolím (zpravidla rodiči nebo sexuálním partnerem) .
Podíváme-li se na aktivity předních potratářských organizací a vůdců, s překvapením zjišťujeme, že svoboda ženy je opravdu netrápí. Kdyby ano, jistě by nepodporovali nucené potraty v Číně (používané čínskými úřady nejen v rámci politiky jednoho dítěte, ale i v rámci cílené likvidace nežádoucích etnických skupin, například Tibeťanů), nevyhlašovali by ekonomickou válku státům, co respektují vůli znásilněné dívky a její rodiny nejít k potratu (viz ZDE), a mnohem více by se soustředili na poskytování pomoci ženám, které na potrat nechtějí.
Potratářům nejde o svobodu volby, ale o potraty, a někteří neskrývají, že legalizace potratů je ve skutečnosti jen jedním z kroků na cestě ke společností regulované porodnosti podle čínského vzoru. Jde jim o sterilizaci, antikoncepci a potraty jako prostředky boje s přelidněním, prostředky eugeniky, prostředky omezení plodnosti nežádoucích skupin obyvatelstva, prostředky dobrého výdělku… A samozřejmě pro mnohé je potrat vyhnutím se zodpovědnosti, poslední pojistkou, když selže antikoncepce nebo sterilizace… Svoboda volby? Jen dočasně a jak pro koho!
Ignác Pospíšil
Tentýž článek a iDnesáckém blogu
http://ignacpospisil.blog.idnes.cz/c/141857/O-potratarskych-emociomentech-I-Svoboda-volby.html
Dobře jste to napsal, Ignáci! Bohužel, ty fanatické výkřiky mnoha respondentů na idnes odpovídají IQ sádrového trpaslíka. Takže tam asi řádná diskuze nebude možná.
K tomu si dovolím dát krátké vysvětlení, proč jsem volil ty zas..né „liberály“ – Svobodné. Právě proto, že dávají svobodu i tomu dítěti: Svobodu narodit se, svobodu žít. To si většina jejich ‘oponentů-z hlediska třeba lidovců’ vůbec neuvědomuje. A svobodní jsou při hájení takové svobody i patřičně tvrdí, narozdíl od lidovců nebo zase od těch politických filosofů v našich řadách, kteří si naivně, ba hloupě přes jejich vzdělání, myslí, že všecno vyargmentují a pak už bude líp. Ne, síla a někdy i značná síla je potřeba. Samotný Areopag nestačí – sám sv. Pavel to poznal.
Ovsem bez „filosofu v nasich radach“ byste nemel laufy, kterymi strilite po potratarich cim nabijet.
Prijde mi nekonzistentni byt na jedne ztrane teskne litostivy po Christianitas a na strane druhe volit liberalni stranu. To jsou dva zaseky v jednom. Volby a liberalove.
O potřebe rozlišovat vizte, prosím, jinde.
dneska jsem náhodou na to narazil:
http://www.marinka.cz/na-citlive-tema/svobodni-lide-a-svobodna-volba
ouha až teď jsem zjistil, že jsem přehlídl dole, že je to z prolife.cz. tak to když smázněte 🙂
No a co, klidně to tu nechme…
jj ok. šak aby bylo jasno – nemyslel jsem to zle, jen jsem myslel přispět něčím zajímavým z internetových vod, ale vono to je pro mnoho lidí (tedy krom mě) důvěrně známo z prolife.cz.
V této sérii se podíváme na některé mimořádně oblíbené linie mlžení, které (proti)potratáři spolehlivě tasí, když se dostávají do argumentační nouze, a se kterými dobývají, řekl bych, největší úspěchy. Zajímavé je na nich to, že jde nikoliv o nějakou argumentaci nebo logiku, ale o falešné „emociomenty“, emocionální a lživé výkřiky apelující dílem na falešný soucit a dílem na sobectví.
Těžko může z potratových zákonů těžit někdo více než nezodpovědný muž. Tam, kde jsou ještě právo na život a rodičovské práva a povinnosti uznávány v plné šíři, je pro muže či okolí problém nutit svou těhotnou partnerku k potratu, víceméně nemá na vybranou, musí zatnout zuby a o dítě i o ni se postarat, i když nechce. Je-li ovšem právo na život osekáno a potraty mají volno, je velmi jednoduché toho využít, tím spíše, že je-li potrat povolený, je tedy přijatelné řešení a každé přijatelné řešení může být za určitých okolností vydávané za to nejsprávnější. „Jdi na potrat! Nejdeš? OK, Tvoje volba, důsledky si řeš sama!“
Takový dar musí te mít od boha, že dokážete vyjmenovat v jednom článku určité žánrové chyby a pak je sám ve svém textu (vědomě/nevědomě)prezentovat.
DNFTT
Pane Hamishi, chtěl bych Vás poprosit o dvě vysvětlení. Pokud si vzpomínáte, před časem, pod Vaším vedením, mě vás více označilo jako „spitfire“. Nerozuměl jsem tomu, ale teď tu někdo je podpesán zrovna tak. Nesouvisí to nějak? A pak se chci zeptat, co znamená „DNFTT“. Je pravda, že textu, který zde napsala značka Spitfire, taky nerozumím, ale to už není problém, se kterým byste mi mohl pomoci. Děkuji.
Moje je pouze slovo: (proti) v prvním odstavci a třetí odstavec.
Neznám žádnou odbornou studii, která by popisovala kategorii nezodpovědný muž. Dovolím si říci, že nic jako nezodpovědný muž jako kategorie neexistuje.
Stejně velmi neodborně zní prohlášení:
„je tedy přijatelné řešení a každé přijatelné řešení může být za určitých okolností vydávané za to nejsprávnější. „Jdi na potrat! Nejdeš? OK, Tvoje volba, důsledky si řeš sama!““
Tohle je klasický emocioment.
Na prvním odstavci se neshodneme. Druhý případ není emocioment – je to praktická ukázka nových možností, které se nezodpovědnému muži v potratářském státě nabízejí.
Mate, stejne jako spitfire, obdivuhodny talent psat nesmyslne o vsem a o nicem. Tolik k podobnosti vyjadrovani vas a spitfire (alespon vidite, ze tim idiotem nejsem jen ja sám, kdyz sám pripoustite, ze vam tuto vlastnost prisoudilo vicero diskutujicich).
Zkratka znamena „nekrmte troly“ a je to varovani. Najdete si na nejznamejsi ceske internetove encyklopedii pojem „trol na internetu“.
http://www.inflow.cz/troll-internetovy
To je dobrý odkaz, zvlášť vzhledem k tomu, že jsem tím internetovým trollem byl v tomto textu míněn já.
Děkuji za odpověď. (Je to pro Vás srozumitelné?)
To jsme se nasmáli.
„Mate, stejne jako spitfire, obdivuhodny talent psat nesmyslne o vsem a o nicem.“
Tohle vaše obecné ničím nepodložené tvrzení, není provokace, není to flame war?
v komentáři
05/06/2010 v 12:04
mě pouze zajímalo, zda nevidíte v textu o emociomentech použité také emociomenty.
Nevím kde tu vidíte záměr se hádat, nebo v čem je takový to názor provokací.
Hezky pokus 🙂
Vedro dneska, co?