Tag Archives: Argumentace o interrupcích

Pár výroků o potratech

Myslím, že neuškodí, když zde dám pár výroků o potratech, které mne zaujaly či které považuji za velmi dobré či extrémně důležité. Pokud vám na mysli přijdou nějaké další, na které jsem zapomněl, prosím, nestyďte se a klidně je hoďte do diskuse.

O potratářských emociomentech I: Svoboda volby

V této sérii se podíváme na některé mimořádně oblíbené linie mlžení, které potratáři spolehlivě tasí, když se dostávají do argumentační nouze, a se kterými dobývají, řekl bych, největší úspěchy. Zajímavé je na nich to, že jde nikoliv o nějakou argumentaci nebo logiku, ale o falešné „emociomenty“, emocionální a lživé výkřiky apelující dílem na falešný soucit a dílem na sobectví. Prvním „emociomentem“ je „svoboda volby“.

Potrat jako druhé znásilnění

Dostane-li se potratář do úzkých, když argumenty docházejí a on už i přiznal, že potrat je vlastně hodně špatná věc, instinktivně se snaží zahrát na city a neomylně hmátne po příkladech, kdy přece „každý slušný člověk“ musí uznat, že potrat musí být povolen. Jako první se nabízí případy početí ze znásilnění. Pomiňme teď fakt, že drtivá většina žen, které jdou na potrat, nepočala při znásilnění, a soustřeďme se jen na podstatu tohoto specifického dilematu.

Záhada jednovaječných dvojčat

Je jakýmsi záhadným druhem šamanismu pěstovaným zastánci potratů, že poté, co se seznámí s argumentací, že už zygota je jedinec druhu Homo sapiens, a zjistí, že běžnými prostředky už s ní nepohnou, tak se vytasí s existencí jednovaječných dvojčat a začnou okolo této podivné relikvie tančit prazvláštní rituální tance, které spočívají v neustálém omýlání tvrzení, že existence jenovaječných dvojčat nějakým (většinou raději blíže nespecifikovaným) způsobem tvrzení o zygotě jako o jedinci vyvrací.

Potratářův trik první: Odlidštění

Vzpomínám si na klientku, která vždycky tvrdila, že to, čeho se zbavila, byl jen „shluk buněk“. Nikdy jí nepřišlo na mysl, že i ona, ve svých pětadvaceti letech, je stále jen shlukem buněk, pouze o trochu větším, a že bude shlukem buněk i v den své smrti. Ve skutečnosti je „shluk buněk“ skvělou definicí lidských bytostí všeobecně. Jim Forest: E-maily z pekla; 8. dopis Tasemníka Umaštěnkovi

Kašlete už na toho Beethovena!

Beethoven

Na internetu lze nalézt ve spoustě verzí argumentaci Beethovenem. Nebo její „zobecněnou light verzi“, kdy odpůrci interrupcí argumentují ve stylu: „o kolik géniů se už lidstvo interrupcemi připravilo“. Kdykoliv to vidím, zvedá se mi krevní tlak a adrenalin, protože tato linie argumentace je neskutečně hloupá a pravý stoupenec hnutí pro-life by ji nikdy neměl použít.