Tag Archives: Utrpení Krista
Ježíš Kristus: Spasitel nebo mučedník svobody svědomí?
„Ježíš nebude nikdy překonán!“ Hádejte, milí čtenáři, kdo pronesl tento patetický výrok. Katolický biskup? Misionář? Teolog? Mučedník pro Krista? Nikoliv, byl to Ernest Renan, bojovný francouzský antiklerikál 19. století, který se netajil svým záměrem zlikvidovat Katolickou církev. Nepředstavoval mezi svými souputníky žádnou výjimku. I náš T. G. Masaryk, velký nepřítel katolicismu, umísťuje na konci svého spisu „Světová revoluce“ nadšený výkřik: „Ježíš, ne Caesar!“
Málokdo z odpůrců křesťanství na Ježíše plive (to se dá těžko, byl bez jakéhokoliv osobního hříchu), všichni osvícenci, marxisté i současní genderističtí neomarxisté, existencionalisté, liberálové, zednáři a další esa protikatolického boje – pokud přímo nepopírají Kristovu historickou existenci (tím by se dnes ale z vědeckého hlediska znemožnili), tak ho vychvalují jako velkého filozofa, lidového proroka a náboženského reformátora, kterého pro jeho odvážnou kritiku tehdejšího náboženského establishmentu poslal židovský sanhedrin na smrt.
Má to však jeden háček. Takový Ježíš nikdy neexistoval, Ježíš-pouhý člověk není historickou osobností. Tou je Ježíš-Bohočlověk, Vykupitel a Spasitel světa. Toho ovšem odpůrci zjevené pravdy odmítají stejně hněvivě jako tenkrát židovský sanhedrin v čele s Kaifášem, tento Ježíš jim dnes překáží stejně jako tenkrát. Ježíš filozof a náboženský reformátor jim nevadí, takových zná historie víc, on je pouze jedním z nich. Ježíš tohoto typu je k ničemu nezavazuje, je to člověk podrobený omylům tak jako všichni. Ale Ježíš Kristus, ten, který o sobě prohlásil, že pouze On je Cesta, Pravda a Život, a nikoli jenom jeden z myslitelů a zakladatelů světových náboženství, se pro ně stal „úhelným kamenem“, který zuřivě odhazují.
Dnes je Velký pátek
Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)
Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a držíme přísný půst.
Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím, výletům na lodičky a podobně.
Dnes je Zelený čtvrtek
Poslední večeře podle Simona Ušakova (1626-1686)
Slavíme Zelený čtvrtek, odpoledne začíná Velikonoční triduum. Dopoledne se v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají Poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Kombinuje se tak radost z Eucharistie, symbolizovaná radostným začátkem Mše, s bolestí nad počínajícím utrpením našeho Spasitele. Hledáte-li možnost navštívit v tento den tradiční liturgii a nebyli jste dosud úspěšní, snad vám pomůže tento seznam.
Sluší se podotknout, že v řadě zemí, včetně zemí Koruny české, je Zelený čtvrtek (navzdory nesmyslnému opačnému tvrzení otce Stritzka v letáku FSSPX) tradičně dnem přísného postu, byť není Církví vynucovaný (je ovšem možné, že ve francouzské postní tradici, kterou se řídí a kterou se snaží i u nás prosazovat FSSPX, dnem přísného postu skutečně nikdy nebyl, což by mohlo být důvodem jeho omylu). Každopádně já jako Moravn tento půst držím a doporučuji to i ostatním, kteří na to zdravotně mají. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně – je to (vedle zkomolení německého jména pro tento den) jeden z důvodů pro jeho české pojmenování.
Velký pátek
Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)
Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a držíme přísný půst.
Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím, výletům na lodičky a podobně.
Zelený čtvrtek
Poslední večeře podle Simona Ušakova (1626-1686)
Slavíme Zelený čtvrtek, odpoledne začíná Velikonoční triduum. Dopoledne se v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají Poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Kombinuje se tak radost z Eucharistie, symbolizovaná radostným začátkem Mše, s bolestí nad počínajícím utrpením našeho Spasitele. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně.
Je to jen stručné shrnutí, ale jelikož pročtení si odpovídajících částí Bible, meditace nad nimi a návštěva večerních pobožností vám jistě zabere celý den (či alespoň veškerý volný čas), je zde stručnost neocenitelnou výhodou. Utrpení, sebeobětování a zmrtvýchvstání Krista, to je středobod naší víry. Prožívání tridua se nesmí flákat, v něm více než kdy jindy platí „pomni, abys den sváteční světil“.
Hledáte-li možnost navštívit v tento den tradiční liturgii a nebyli jste dosud úspěšní, snad vám pomůže tento seznam.
Doporučuji: Rozjímání nad obřady Zeleného čtvrtku.
Velký pátek
Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)
Je Velký pátek, den největšího smutku, neboť si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá a držíme přísný půst.
Je den nanejvýš vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím a podobně. Doporučuji Rozjímání nad obřady Velkého pátku a pro ty, co mohou, i návštěvu vyšebrodského kláštera: 15:00 – křížová cesta, 18:00 – velkopáteční obřady.
Za nás za všechny, za naše viny Ježíš trpěl a zemřel.
Ignác Pospíšil
Zelený čtvrtek
Poslední večeře podle Simona Ušakova (1626-1686)
Slavíme Zelený čtvrtek, odpoledne začíná Velikonoční triduum. Dopoledne se v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají Poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Kombinuje se tak radost z Eucharistie, symbolizovaná radostným začátkem Mše, s bolestí nad počínajícím utrpením našeho Spasitele. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně.
Je to jen stručné shrnutí, ale jelikož pročtení si odpovídajících částí Bible, meditace nad nimi a návštěva večerních pobožností vám jistě zabere celý den (či alespoň veškerý volný čas), je zde stručnost neocenitelnou výhodou. Utrpení, sebeobětování a zmrtvýchvstání Krista, to je středobod naší víry. Prožívání tridua se nesmí flákat, v něm více než kdy jindy platí „pomni, abys den sváteční světil“.
Doporučuji: Rozjímání nad obřady Zeleného čtvrtku.
Pokání
V čase pokání a obrácení k Bohu přinášíme našim váženým čtenářům padesátý žalm v překladu (přebásnění) Václava Renče. Přejeme a vyprošujeme sobě i čtenářům plodné rozjímání o Utrpení Spasitele a hojnost upřímné lítosti nad vlastními urážkami Boha.
Mater dolorosa
Někdy se zvěsti o naší Matce točí pouze kolem radostné a pokojné stránky Jejího života, ale zapomíná se na to, že tato veliká žena byla také trpitelkou a mučednicí. Následující slova Bohuslava Reynka nám pomohou znovu si uvědmit, kolik tíže a zármutku musela Královna andělů nést, a jak ochotně a odevzdaně to činila pro lásku Boží.
Utrpení Krista
Postní doba je skutečně dobrou příležitosti k rozjímání, kým je pro nás Pán Ježíš Kristus. Jakou roli hraje v našem životě? Jakým způsobem se naše přináležitost k Němu projevuje? Nejdojemnější scénou a nejvíce usvědčujícím okamžikem pro nás je Jeho osamělé bdění v Getsemanské zahradě. Okamžik bdění s Kristem není pro nás nadobro ztracen – ještě stále si můžeme vybrat, zda Ho necháme třást se a potit úzkostí samotného, nebo přidáme trochu ze svého času a zálib pro setrvávání jenom v Jeho společnosti. Básně napsala Nea Marie Brkičová a Bohuslav Reynek.
