Tag Archives: práce
Aby ekonomické toky fungovaly (Seznam základních požadavků na křesťanské politiky I)
Blíží se rok 2012 a s ním minimálně volby do krajských zastupitelstev a Senátu. Rozhodl jsem se při této příležitosti vydat několikadílný seznam požadavků, které by měl křesťanský volič mít na politiky, které volí. Abych je voličům i politikům připomněl. Pokud na něco zapomenu, neváhejte to pod článkem připomenout.
Někdo by řekl, že jen malá část těchto témat se dá byť i jen částečně řešit na krajské úrovni a senátní volby nejsou zas až tak významné. Nicméně určité věci se i na krajské úrovni dělat dají. A co užitečného si strana jednou dá do programu, to tam má šanci zůstat. A mandáty získané v těchto volbách se výrazně promítají do státních příspěvků stranám a ovlivňují finanční akceschopnost strany tím více, čím méně má černých sponzorů. Není tedy ani v krajských volbách jedno, jaké jsou celorepublikový program a ideje strany.
V dnešním prvním dílu bych se věnoval otázce spravedlivého fungování ekonomických vztahů a toků. Zvolil jsem je jako první už proto, že jsou dle mého soudu absolutně bezrozporné a výhrady proti nim se v zásadě dají očekávat pouze od zlodějů a vydřiduchů, kterým by jejich splnění překáželo při „práci“. Neposkytnu kompletní kuchařku, spíše jen označím, co nefunguje. S několika poznámkami.
Radostné stáří
Už je to tak. Umřu v práci. Najdou mě pod pracovním stolem. Opodál budou ležet brýle s dvanácti dioptriemi a funebrák nejspíš zakopne o berle, co jsem zapomněl uklidit za skříň.
Včera večer mi na stanici ČR 6 radili, jak v pracovním procesu vydržet co nejdéle. Žádné mazlení s vnoučátky nebo vysedávání s fajfkou pod hrušní. To bych vypadl z rytmu, rychle přišel o pracovní návyky a tak trochu spáchal vlastizradu.
U Čechů je pes zakopaný v mentalitě. Zatímco jiné, rozuměj vyspělé, národy dřou do sedmdesáti s patřičným nadšením, Češi mají pořád plné hlavy sbírání hub, lenošení na chalupách nebo plavovlasých vnuček na klíně. Přitom není nic krásnějšího, než pocit uspokojení a seberealizace z podání výkonu ve vysokém věku.
Katolická cesta J. Durycha XXVII. – Aetiologie kulturního úpadku
Velmi podivným odstavcem uzavírá Durych tuto stať:
„Napsal jsem tento článek tak, aby jej četlo co nejméně lidí. Čím méně jich to bude čísti, tím spíše bude mezi nimi někdo, komu to prospěje.“
Lze se divit zejména tomu, že by článek mělo číst málo lidí. To by nesměl být nazván tak, jak nazván byl. Kulturního úpadku se totiž právem či neprávem obává nejen každý umělec, nýbrž i každý člověk, kdo má něco s uměním společného. Etiologie je pak nauka o příčinách, a tu je možno předpokládat, že mnoho lidí by tyto příčiny úpadku kultury měly zajímat. Tím spíše, že Akord četla především kulturní „obec“.
