Canberra zákonem prolamuje zpovědní tajemství

Arcibiskup Prowse

CANBERRA, Austrálie, 12. června 2018 (LifeSiteNews) – Nový zákon Teritoria hlavního města Austrálie žádá, aby katoličtí kněží v Canbeře porušovali posvátné zpovědní tajemství a udávali lidi, kteří zneužívají děti. Zákon, proti němuž se ostře postavil canberrský arcibiskup Christopher Prowse, může vést k uvěznění věrných kněží, kteří odmítnou uposlechnout.

Návrh zákona, který Zákonodárné shromáždění Teritoria hlavního města Austrálie schválilo 7. června, rozšiřuje oznamovací povinnost v případě zneužití dítěte tak, že se týká i církví a církevních aktivit, včetně katolické zpovědi. Opatření podpořily všechny politické strany zastoupené v Zákonodárném shromáždění.

Katolický kněz nesmí porušit zpovědní tajemství. To znamená, že nesmí prozradit, co mu kajícník ve zpovědi řekl, jinak je automaticky exkomunikován. Katolická církev učí, že zpověď je svátost, setkání křesťana s Ježíšem Kristem. Zpovědník je jen Kristovým nástrojem.

Zatím se oznamovací povinnost na zpověď nevztahuje. Od 31. března 2019 kněží, kteří zneužití dítěte neohlásí na policii, riskují trestní stíhání.

Arcibiskup Prowse nový zákon kritizoval s tím, že „kněží jsou k zachování zpovědního tajemství vázáni posvátným slibem. Nebýt tohoto slibu, kdo by byl ochoten zbavit se břemene svých hříchů, hledat radu u kněze a přijmout milosrdné Boží odpuštění?“ Prowse, arcibiskup z Canberry a Goulburnu, napsal článek do listu Canberra Times, v němž vysvětluje, proč zákon proti zpovědnímu tajemství způsobí mnoho zla a žádné dobro. „Za prvé, který pachatel se půjde vyzpovídat knězi, ví-li, že ho udá?“ ptá se v něm.

Prowse vysvětluje, že je obecnou zkušeností kněží, že pachatelé zneužívající děti své zločiny nepřiznávají ani kněžím, ani policii. Bude-li odstraněno zpovědní tajemství, bude ztracena třeba jen teoretická možnost, že se pachatel vyzpovídá a kněz ho vyzve, aby se šel udat.

„Za druhé sama vláda přiznala [katolické] Radě pro pravdu, spravedlnost a uzdravení, že systematické zneužívání zpovědního tajemství je těžko představitelné,“ napsal Prowse. „Lidé, kteří chodí ke zpovědi, svých hříchů litují, dávají najevo odhodlání už nehřešit a hledají Boží milosrdenství. Pedofilové páchají zlo a nevýslovné zločiny. Svou trestnou činnost skrývají; sami sebe neudávají.“ Za třetí poukázal na to, že kněží nemusejí znát totožnost lidí, kteří se jim zpovídají, a za čtvrté uvedl, že tento zákon útočí na nedotknutelné zpovědní tajemství.

Vláda Teritoria hlavního města Austrálie původně vyzvala arcibiskupa, aby se setkal s generálním prokurátorem k diskusi o významu jak ochrany dětí, tak zpovědního tajemství. Zákonodárci však začali návrh projednávat dřív, než ke schůzce mohlo dojít. Arcibiskup odsoudil ztrátu příležitosti k dialogu a poukázal na to, že návrh zákona ohrožuje náboženskou svobodu.

„Náboženská svoboda je svoboda za prvé zastávat víru, a za druhé víru projevovat ve společnosti a na veřejnosti i soukromě a individuálně v bohoslužbě, praxi a nauce,“ vysvětlil arcibiskup. „Vláda ohrožuje náboženskou svobodu tím, že sama sebe pasovala do role znalce náboženské praxe a pokusila se změnit svátostnou zpověď, přičemž pro bezpečí dětí to žádné zlepšení nepřinese.“

Nový zákon o oznamovací povinnosti vyžaduje, aby kněz oznámil nařčení či skutečné trestné činy související s dětmi canberrskému ombudsmanovi vždy do 30 dnů.

Dva členové Zákonodárného shromáždění se domnívají, že nutit kněze porušovat zpovědní tajemství je krok špatným směrem. Andrew Wall, bývalý student Marist College, která je v Austrálii nechvalně proslulá obviněními ze zneužívání, řekl, že třebaže některá opatření pro ochranu dětí v novém zákoně měla přijít už dávno, proti jejich rozšíření i na zpověď protestuje. Podle listu Canberra Times Wall uvedl, že nutit kněze porušovat zpovědní tajemství znamená „výrazné narušení práva jednotlivců na sdružování, svobody vyjadřování a svobody individuálních práv.“ Druhá členka zákonodárného sboru Vicki Dunneová poukázala na to, že kněz, který poruší zpovědní tajemství, podléhá exkomunikaci, již může zrušit jen papež. Kromě toho by to podkopalo důvěru katolíků ve „svatý, svátostný, posvátný“ obřad. „Musíme se zastavit a dvakrát si to rozmyslet, než schválíme zákon, který po katolických kněžích žádá porušení zpovědního tajemství,“ varovala Dunneová.

Dorothy Cummings McLean

Překlad Lucie Cekotová

Zdroj:

https://www.lifesitenews.com/news/australia-passes-law-requiring-priests-to-break-seal-of-confession-bishop-p

40 Responses to Canberra zákonem prolamuje zpovědní tajemství

  1. Láďa napsal:

    Zpovědní tajemství? To kněží ještě dodržují? Ha ha. Od jisté doby již ke zpovědi nechodím.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Ti, kteří věří v křesťanského Boha určitě ano. Patrně je to spíš menšina, ale opravdu existují.

    • Libor Rösner napsal:

      To mi je Vás líto, pane kolego.

    • Takypijus napsal:

      Neznám kněze, který by porušoval zpovědní tajemství. Naopak, tohle je věc, která se (stále ještě) bere poměrně vážně. Dokonce ani ten zpochybňovač Vácha, kdyby přišlo na věc, by pravděpodobně žalovat nešel.

      • Láďa napsal:

        Stalo se mi několikrát, že jsem se od třetí osoby dozvěděl z čeho jsem se zpovídal. Nebyl to pouze jeden kněz. Od té doby žádnému knězi nevěřím.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Buďto se zpovídáte moc nahlas, nebo volíte špatné kněze. A jste-li si jist, že to pustil kněz, proč nejdete za biskupem?

          • Láďa napsal:

            Za biskupem? Naše země má jen jednoho biskupa (tedy arcibiskupa J. E. kardinála Duku). Ostatní jsou jen kariéristí!

            • Laurentius napsal:

              Láďo, nemáte pravdu. Neznám dobře všechny biskupy, ale za biskupy olomoucké diecéze se mohu zaručit, že jsou to lidé na svém místě.

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Ad Láďa: Neříkejte, že ke zpovědi nechodíte proto, poněvadž kněží nedodržují zpovědní tajemství. Věřím, že jste se mohl s tímto případem setkat (což podléhá exkomunikaci), kdo ale ví, co je to svatá zpověď, toho to neodradí a najde si zpovědníka, jenž toto dodržuje, případně jde tam, kde ho kněz nezná. Váš důvod, proč nechodíte ke sv. zpovědi, vězí určitě někde v hlubině vašeho srdce.

  2. Libor Rösner napsal:

    …ale brány pekelné ji nepřemohou…

    • Fr. Albert T.O.P. napsal:

      A co přesně si pod tím představujete?

      • Libor Rösner napsal:

        nepřemohou

        • Fr. Albert T.O.P. napsal:

          A co přesně si pod tím představujete?

          • Libor Rösner napsal:

            Já myslím, že v tomto Ježíšově příslibu není co vysvětlovat. Mimochodem, v Jeruzalémské bibli je „brány pekelné před ní neobstojí“, což je zajímavá výměna rolí.

            • Fr. Albert T.O.P. napsal:

              Kdyby nebylo, neptám se.
              Přestane na nějaký čas existovat, aby byla „vzkříšena“? Nepřestane nikdy existovat? Stačí jeden věřící, aby nebyla přemožena „bránami pekelnými“? Jeden kněz? Biskup?
              Fakt se ptám vážně, ale asi zbytečně. Vy si totiž evidentně nepředstavujete pod tímto vůbec nic.

              • Libor Rösner napsal:

                Přesně tak, odhadl jste mě. Vlastně ani nevím, proč jsem to napsal, asi jsem si dal do pytlíku papírky se slovy a namátkově je vybíral, pak z toho vznikl ten můj koment.

  3. micka napsal:

    Kdo zlu neodporuje, sám se proviňuje. Je zrůdnost krýt zneužívače dětí.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Tyhle kecy si nechte někam jinam. Bavíme se tu o zpovědním tajemství, o ničem jiném. A to je posvátné a neprolomitelné.

      • micka napsal:

        Kecy…???! Vaše svědomí je v pohodě se skutečností, že se dalo zabránit prznění dětí, ale nestalo se tak?? Proč je nadřazené právo na utajení u člověka, který neuznává základnější právo u toho dítěte??? Hlavně pořádejte protipotratové pochody….a pak ty děti klidně nechte zneužívat. Vy jste opravdu h****a!

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Nedalo. Zpovědní tajemství je neporušitelné. A i z prakt. hlediska je to tak dobře.

        • Jiří napsal:

          To, že platí neporušení zpovědního tajemství neznamená krytí! Musíte k tomu také přidat to, co ten kněz s tím dotyčným probere a co po něm bude jako pokání chtít!

        • Vladimír M. napsal:

          „Proč je nadřazené právo na utajení u člověka, který neuznává základnější právo u toho dítěte???“ …
          Je třeba si uvědomit, že svátost smíření představuje jediný způsob, jak po křtu dosáhnout odpuštění těžkých hříchů a nabýt stavu milosti posvěcující. Zdůrazňuji, JEDINÝ. (Vynechávám vzbuzení dokonalé lítosti v nebezpečí smrti, když není k dispozici zpovědník.) Proto musí být zachování zpovědního tajemství absolutní. Jde o záchranu duší a nelze kajícníka odrazovat od přístupu k této svátosti relativizací zpovědního tajemství. Samozřejmě, pokud hrozí, obecně vzato, recidiva zločinu, musí být kajícníkovi uložena taková opatření, která jej vzdálí blízké příležitosti k vážnému hříchu. V případě pedofilie např. zamezení přístupu k jakékoliv práci s dětmi. V ideálním případě ještě před udělením rozhřešení. Pokud to kajícník myslí vážně, zařídí se podle toho.

    • mmm napsal:

      Cize podla vas aj advokat ktory obhajuje pedofila pred sudom tak sa sam previnuje? Cize takyto ludia by nemali mat ani obhajcov, preto sa cudujem ze to do toho zakona neprikladali,
      ked uz tak vsetkym rovnako ci?

      • micka napsal:

        Jistěže má pedofil právo na obhájce, ale před ten soud se ani nedostane, když ho bude kněz krýt. A zneužívání bude pokračovat….

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Na tomto dopadání pedofilů opravdu nestojí. Viz článek, viz zdravý rozum.

        • Fr. Albert T.O.P. napsal:

          Vy asi vůbec netušíte, že v případě skutků, které jsou trestné i z hlediska světského práva, kněz ve většině případů jako součást pokání, respektive ponaučení penitentovi doporučuje, aby vše oznámil policii, že?

          • micka napsal:

            ….doporučuje…..:-DDDD

            Na to se vám penitent vykašle.

            • Lucie Cekotová napsal:

              Pokud je upřímný, tj. pokud upřímně lituje svých hříchů a hledá odpuštění, tak nevykašle. Pokud nelituje, zpovídá se neplatně, ba svatokrádežně. Proč by tam za takových okolností vůbec chodil? Každý, kdo absolvoval přípravu k 1. sv. přijímání, ví, že takovou zpovědí nejenže si nepomůže, ale přidává ke svým hříchům ještě další, smrtelný hřích.

              • Anthracit napsal:

                Není povinností sebe samého udávat a kněz nemá co podmiňovat rozhřešení tímto sebeudáním. To není upřímnost, ale hloupost.

            • Fr. Albert T.O.P. napsal:

              Domýšlíte do důsledků, co by znamenalo, kdyby došlo k prolomení zpovědního tajemství?
              Asi ne…

          • Vladimír M. napsal:

            Pokud je mi známo, není u trestných činů absoluce vázána na vydání kajícníka sekulární justici a strpění soudem uloženého trestu. To by přicházelo v úvahu, pokud by měl být místo pachatele obžalován a souzen někdo nevinný.
            Skutečný pachatel má legitimní právo usilovat všemi zákonnými prostředky o odvrácení nebo aspoň zmírnění trestu.
            Jiná věc je vztah mezi pachatelem a poškozeným. Tam by mělo dojít přinejmenším k prosbě o odpuštění a k odškodnění, nakolik je to vůbec možné.

    • Takypijus napsal:

      Kněz zneužívače dětí nekryje. Naopak, kdyby se něco takového stalo – jakože si myslím, že se to běžně nestává a už vůbec ne u lidí, kteří to půjdou hned udělat zítra znovu – má velkou možnost s ním važně promluvit a podle okolností mu i velmi vážně doporučit, aby se šel sám přiznat.

      • Jaroslav Klecanda napsal:

        Tady se dostáváme do nesmírně složité a navýsost citlivé roviny – hříšník, opakovaně upadající do stejného hříchu, si najde zpovědníka který je na tom podobně, a ten ho „bezproblémů“ rozhřešuje.
        Z vyšetřování pedofilních skandálů víme, že si tak navzájem „posluhovali“ pachatelé pedofilních zločinů … zvláště pedofilní kněží se uměli „najít“ … :-(
        Přesto je tu stále šance na obrácení hříšníka a
        a změnu jeho jednání. Je tu působení Boží milosti.
        A zpátky k těm zločinným jednáním – neznám případ, kdy by z roviny mimo foro interno (ze svátosti smíření) nebylo možno při lidské pozornosti rozpoznat, že je něco špatně – a v případě důsledné pozornosti následně rozkrýt hříšné jednání (zločin, trestný skutek). Každý takový zločin je odporný sám o sobě, zvláště vůči bezbrannému – ale vždy mě u těch případů možná ještě více šokovalo, kolik lidí okolo vědělo nebo velmi výrazně tušilo, že něco není v pořádku – a přesto „drželi hubu“ … takové osoby bych při dobrém zmapování jejich nečinnosti trestal obdobně jako samotné pachatele, a pokud by šlo o církevní představené nebo další osoby v církevní hierarchii, tak minimálně dvojnásobně …
        Shrnu to – v Austrálii v tom departmentu jsou naprostí amatéři nebo velmi anticírkevně zaměření matlalové, protože se strefují do nástroje možnosti pomoci obětem (skrze zastavení pachatelů), místo aby posilovali nástroje vedoucí k pozornosti ohledně jednání, za nímž se dají rozpoznat „temné stíny“ …
        K tomu si dovolím dodat ještě jeden sociologický posun – před desítkami let by oznamovatel zločinu opravdu riskoval naprosté společenské opovržení – dnes je mnohem více falešných obvinění – zvláště u pedofilie – jak blízkých, tak duchovních – než těch oprávněných … takže i v tom to případní pachatelé mají stále těžší … tedy, pokud nebereme v úvahu jisté kruhy, co se nám rády procházejí po ulicích a pedofilii, zoofilii, nekrofilii a jiné by rády legalizovaly … :-(

  4. Karol Dučák napsal:

    Priznám sa, že nerozumiem dosť dobre príspevkom niektorých diskutujúcich. Akékoľvek pochybnosti o zachovávaní spovedného tajomstva predsa vyvracia Kódex kanonického práva, ktorý je stále platný v plnom rozsahu! Citujem z CIC:
    „Kán. 983 – § 1. Sviatostné tajomstvo je nedotknuteľné; preto spovedníkovi je veľmi prísne zakázané slovami, ani nijakým iným spôsobom, ani z nijakého dôvodu ani len čiastočne prezradiť kajúcnika.
    § 2. Zachovávať tajnosť je povinný aj tlmočník, ak sa zúčastní, ako aj všetci ostatní, ktorí sa akýmkoľvek spôsobom dozvedeli o hriechoch zo spovede.
    Kán. 984 – § 1. Spovedníkovi sa úplne zakazuje použitie poznatku získaného zo spovede, ktorý priťaží kajúcnikovi, aj keď je vylúčené akékoľvek nebezpečenstvo odhalenia.
    § 2. Ustanovená vrchnosť nijakým spôsobom nemôže vo vonkajšom riadení použiť poznatok získaný o hriechoch v spovedi, vypočutej v ktoromkoľvek čase.
    Ochrana dobra sviatosti zmierenia a dobra kajúcnika predstavuje rozumný dôvod kodifikovania sankcií:
    Kán. 1388 – § 1. Spovedník, ktorý priamo porušuje sviatostné tajomstvo, upadá do exkomunikácie na základe rozsudku už vyneseného, rezervovanej Apoštolskej stolici; kto však iba nepriamo, má byť potrestaný podľa závažnosti deliktu.“
    § 2: „Tlmočník a iní, o ktorých sa hovorí v kán. 983 § 2, ktorí porušujú tajomstvo, majú byť potrestaní spravodlivým trestom, nevynímajúc exkomunikáciu.“

    Teda kňaz, ktorý poruší spovedné tajomstvo upadá do exkomunikácie! Toto nie je hra na slepú babu! To sú tie najprísnejšie sankcie a ja som skalopevne presvedčený o tom, že každý ozajstný kňaz si veľmi dobre rozmyslí, či ohrozí svoju vlastnú budúcnosť takým závažným spôsobom. Ak sa však vyskytne kňaz, ktorý napriek tomu poruší spovedné tajomstvo, potom určite ide o nehodného kňaza, ktorý to so svojím kňazstvom nikdy nemyslel úprimne. A takých je určite nepatrné minimum, ak sa vôbec takí nájdu.

  5. Karol Dučák napsal:

    Pre tých ktorí by mali záujem bližšie sa zoznámiť s odbornou stránkou problematiky, odporúčam nasledovný fundovaný materiál: http://tribunal.kapitula.sk/2006-1/porusenie.htm

  6. Renda napsal:

    Jenže Vachu nikdo nepotresta. Dál bude šířit bludy v KT , na veřejnosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *