Katolická univerzita vyhodila vyučujícího za to, že potrat nazval „vraždou“

Stéphane Mercier

23. března 2017 (LifeSiteNews) — Odborný asistent Katolické univerzity v Lovani (UCL) Stéphane Mercier si vysloužil ostrou kritiku představitelů univerzity za to, že asi stovce studentů prvního ročníku inženýrského studia rozdal patnáctistránkový materiál s filosofickými argumenty, proč je namístě nazývat potrat „vraždou“.

Stéphane Mercier zatím nebyl potrestán (platilo v době originálního vydání, viz poznámky za článkem – pozn. šéfredaktora), ale vedení univerzity uvedlo v prohlášení na univerzitních webových stránkách, že probíhá hodnocení statutu jeho textu, aby se zjistilo, zda byl skutečně použit jako součást jeho kursu filosofie. Ať tomu tak bylo nebo ne, univerzita se od Mercierova protipotratového postoje distancovala, protože „odporuje jejím hodnotám“.

Na případ upozornila organizace Synergie Wallonie, belgické sdružení podporující genderovou rovnost. Jejím cílem je podporovat „genderový mainstreaming při současném prosazování úcty k různosti a potřeby uvažovat o každé kategorii občanů (staří, mladí, postižení, imigranti, homosexuálové). Sexuální stereotypy a neutrální vyjadřování v mužském rodě udržují nerovnost, ale i respekt k rozdílným kulturám přítomným v našem regionu“.

Na „žalování“ Synergie Wallonie okamžitě zareagovali představitelé univerzity. V belgické televizi za ni vystoupila Tania van Hemelrycková, zvláštní poradkyně rektora pro genderovou politiku, která uvedla: „Vedení [univerzity] chce vyšetřit přesný status textu a způsob, jak byl při tomto kursu používán, přičemž je třeba mít na paměti, že Katolická univerzita v Lovani v každém případě hájí základní právo na potrat, a zejména právo žen na svobodu volby.“ Katolická univerzita tedy nejenže podporuje potrat, ale činí tak nejradikálnějším představitelným způsobem, neboť o samotném potratu hovoří jako o „základním právu“. Základní právo je právo, které nelze zpochybňovat a které platí pro všechny – jak ilustruje tato aféra.

Oficiální prohlášení, které univerzita zveřejnila na svých webových stránkách, říká v zásadě totéž: „Ať bude výsledek šetření jakýkoli, právo na potrat je zakotveno v belgickém právu a materiál, na který byla univerzita upozorněna, odporuje jejím hodnotám. Vyjadřování postojů, které je s těmito hodnotami v rozporu, v rámci výuky je nepřijatelné.“

Mercierův text, jenž byl distribuován mezi přibližně stovkou studentů inženýrského studia, kteří mají na Katolické univerzitě v Lovani v prvním ročníku kurs filosofie, nese název: „Filosofie pro život: proti tzv. ‚právu‘ zvolit si potrat.“ Jeho cílem mělo být pomoci studentům osvojit si filosofické uvažování při „snaze dobrat se pravdy v závažné věci“, což vyžaduje „vyslechnout si všechny strany“. „Jen blázni a špatně vychované děti si zacpávají uši a křičí, když slyší něco, co se jim nelíbí nebo co je rozčiluje,“ píše Mercier na začátku svého prohlášení. Argumentuje tím, že jeho text není náboženský ani militantní. Je to racionální argumentace akceptující racionální kritiku.

„Odmítání debaty (…) je nebezpečné; zakazování diskuse je typické pro totalitu a je to rovněž příznak strachu: kdo by chtěl někomu bránit v racionální argumentaci, kromě člověka, který se bojí, že zjistí, že některé z jeho názorů jsou nepodložené? Hledám-li, co je pravdivé, nebo co má značnou šanci být pravdivé, musím být schopen naslouchat argumentům, které jsou mi předkládány, akceptovat je, pokud jsou dobré, a odmítat je, jestliže jsou mylné nebo klamné. Odmítat tento intelektuální postoj znamená přijímat fanatickou pozici, kterou nezajímá pravda, ale triumf vlastního názoru za každou cenu.“

Mercierovým cílem bylo přimět studenty k přemýšlení, případně ke svobodné debatě. O potratu je však v mnoha zemích, například v Belgii a Francii, nyní zakázáno i diskutovat – dokonce i na katolické univerzitě v zemi, jejíž panovník je katolík.

Mercierův materiál je důkladně podložený. Jak Mercier píše, do značné míry vychází z amerického filosofa Petera Kreefta. Intelektuální kvality textu patrně vysvětlují pozdvižení, které vyvolal. Jeho hlavní argument je prostý: je-li lidské embryo naprosto jedinečnou lidskou osobou, je členem našeho druhu, nevinnou bytostí, která nesmíme zabít. Zabývá se mnoha obvyklými argumenty ve prospěch legálního potratu a poté je vyvrací jasnou logikou a vědeckými fakty.

Pramálo záleží na tom, zda je dítě v děloze matky „úplně vyvinuté či nikoli“, vysvětluje se v textu. „To není ani pětileté dítě.“ Je-li zabití nevinné osoby mravně špatné, pak „zabití dítěte ve stadiu embrya či plodu v mateřské děloze je špatné, právě tak jako je špatné zabití pětiletého. Vždy. V každém případě. Přesně jako znásilnění. Znásilnění je mravně špatné v každém případě. Neexistují okolnosti, které by tento akt učinily dobrým a ani jen akceptovatelným. Mluvíme-li o potratu nebo znásilnění, mluvíme o aktu, který nazýváme vnitřně špatným, o aktu, který je špatný sám o sobě a ze sebe. Sám o sobě je mravním zlem bez ohledu na okolnosti.“

A toto jsou slova, která vyvolala mediální hysterii v Belgii i mimo ni: „Pravda je taková, že potrat je vražda nevinné osoby. Dokonce je to vražda obzvlášť odpudivá, neboť dotyčný nevinný je bezbranný. (…) Od některých lidí dnes například slýcháme, že osobně potrat odsuzují jako nemravný, ale že by je nikdy nenapadlo ho učinit nelegálním. Takové uvažování je podivuhodně absurdní, pokud se obtěžujeme se nad ním zamyslet. (…) Jen si představte, že by tentýž člověk prohlásil, že znásilnění pokládá za opravdu nemravné, ale že ‚v zájmu respektování svobody každého člověka‘ (patrně kromě oběti) by kvůli tomu ještě nemělo být nelegální. To je evidentně absurdní! Jestliže je tedy potrat vraždou, jak jsme řekli, není ještě závažnější než znásilnění? Znásilnění je nemravné a naštěstí i nelegální. Neměl by i potrat, který je ještě nemravnější, být tím spíše nelegální?“

Novinové titulky v Belgii pobouřeně křičely: „Přednášející na UCL pokládá potrat za horší než znásilnění!“ Jedna studentka UCL údajně řekla: „Šokuje mě to zejména proto, že na hodinách filosofie se snažíte myslet, uvažovat a otevírat se jiným názorům.“ Není jasné, zda text Stéphana Merciera vůbec četla.

Zpravodajský portál pro mládež newsmonkey.be své čtenáře varoval před „značně urážlivou“ publikací kolující na internetu [1]. Slovo dal Baptistu Dethierovi z organizace Synergie Wallonie, původci informace. „Podle Baptista autor tvrdí, že potrat znamená ‚kulturu smrti‘, aniž by vůbec uváděl solidní argumenty, což je podle něj ‚velmi nebezpečné‘. Text neposkytuje kritické posouzení této věci a nepřipouští diskusi. Naopak, jak říká Baptiste Dethier: ‚Pro osmnáctileté studenty prvního ročníku je velmi obtížné zaujmout k otázce kritický postoj a dokázat vznášet protiargumenty‘.“

Toto se děje na katolické univerzitě, která nadále staví na odiv svou katolickou identitu. Má čtyři správní orgány, z nichž první je, podle webových stránek univerzity, „správní rada: arcibiskup z Mechelenu-Bruselu a valonští sídelní biskupové. Předsedou správní rady je arcibiskup z Mechelenu-Bruselu, který je zároveň kancléřem univerzity“.

UCL na svých stránkách také samu sebe nazývá „stabilizující silou v nejistém světě“. „Hodnoty, na nichž je založena vize Katolické univerzity v Lovani, jsou otevřenost vůči ostatním a vůči odlišnostem, solidarita, svoboda a respekt. Fakulty mají akademickou svobodu zakotvenou v konstituci, konkrétně svobodu myšlení při úsilí o pravdu dosahovanou vědeckými metodami bez nevhodných vlivů současných trendů. UCL je kosmopolitním a intelektuálním lidským prostorem, jehož diverzita stimuluje setkávání s lidmi z různých prostředí i se světem jako takovým v duchu racionální diskuse a vzájemného obohacování. Její křesťanská tradice je živým dědictvím, hnací silou autentického pluralismu, který přináší prospěch všem lidem bez ohledu na jejich přesvědčení a respektuje je.“

Kromě těch, kdo jsou přesvědčeni, že potrat je vražda?

[1] Celý text Stéphana Merciera je ve francouzštině zde: http://yvesdaoudal.hautetfort.com/archive/2017/03/21/universite-catholique-5923987.html

Jeanne Smits

Překlad Lucie Cekotová

Pozn. překl.:

Belgický list Le Soir přinesl v pátek 31.3. zprávu, že Katolická univerzita v Lovani Stéphana Merciera disciplinárně potrestala. Trest nebyl zveřejněn s poukazem na pracovní smlouvu. Stéphane Mercier byl hlavním hostem pochodu pro život, který se v neděli 26.3. konal v Bruselu. Jeho výuka byla zrušena.

 

https://www.lifesitenews.com/news/professor-could-be-in-trouble-for-calling-abortion-murder-at-a-catholic-uni

http://www.lesoir.be/1472875/article/actualite/belgique/2017-03-31/plaidoyer-anti-avortement-stephane-mercier-sanctionne-par-l-ucl

http://www.lesoir.be/1469100/article/actualite/fil-info/fil-info-belgique/2017-03-26/stephane-mercier-marche-pour-vie-je-suis-ici-comme-croyant

Poznámka šéfredaktora:

Aktualizovanou zprávu o události naleznete na postojáckém blogu Štefana Danišovského: Akože „Katolícka“ univerzita v Louvain. Článek je aktuálnější, informuje o vyhození Merciera (k 1. dubnu) i o  skandálním komentáři mluvčího belgické biskupské konference.

47 Responses to Katolická univerzita vyhodila vyučujícího za to, že potrat nazval „vraždou“

  1. Libor Rösner napsal:

    Tak kdo to kdy viděl, aby se na katolické škole vyučovalo křesťanským hodnotám…

  2. nevěřící Tomáš napsal:

    Možná Všemohoucí sešle na představitele tzv. Katolické univerzity v Lovani a zastánce jejich podivné gender ideologie zasloužený trest … Však oni muslimové jim už zvednou ztracenou výši morálky, když si o to svou do nebe volající pomateností sami říkají. Nepřeji jim nic zlého, ale sami si o potrestání říkají, které by je jako výchovná lekce, dokud ještě není pozdě,jen upamatovala, co je a není katolické, protože dělají ostatním katolickým univerzitám nehoráznou ostudu.
    Možná však, žel, je to i výstraha pro nás, abychom skončili s naivním smýšlením o nějaké domnělé svobodě v prosazování křesťanských principů, protože ta se nenápadně vytrácí do vytracena, stejně tak i svobodné vyjadřování se skrze média, nad kterým co nevidět již brzy dohlédne velký bratr skrze zákony jednotlivých
    zemí, které svobodu slova již nedovolí.
    Jinak …cituji text:“„Odmítání debaty (…) je nebezpečné; zakazování diskuse je typické pro totalitu a je to rovněž příznak strachu: kdo by chtěl někomu bránit v racionální argumentaci, kromě člověka, který se bojí, že zjistí, že některé z jeho názorů jsou nepodložené? Hledám-li, co je pravdivé, nebo co má značnou šanci být pravdivé, musím být schopen naslouchat argumentům, které jsou mi předkládány, akceptovat je, pokud jsou dobré, a odmítat je, jestliže jsou mylné nebo klamné. Odmítat tento intelektuální postoj znamená přijímat fanatickou pozici, kterou nezajímá pravda, ale triumf vlastního názoru za každou cenu….“
    Já sám jsem se častěji setkal s tímto takřka čítankovým postupem a totožným přístupem v debatě s člověkem, který si také zacpával uši,jak malé dítě, když mu došly jeho pošetilé argumenty a místo naslouchání a věcného uvažování a hledání pravdy, se málem jako to hysterické dítě začal chovat poněkud komicky a jal se kopat do všeho, co se mu nabídlo v dosahu, protože pravda bolí. Nic nového pod sluncem,
    my lidé jsme takoví…a když dochází argumenty,pak se třeba rázně ukončí debata tečkou nebo se práskne hlasitě dveřma, pokud je oponent fyzicky v dosahu.
    Takové chování jistě však nemá co do činění s moudrostí a pokorou, která je sestrou pravdy, a bojím se, aby se většina lidí po vzoru určitých autorit, které jsou známé svou „tečkou“, když jim argumenty již dochází, nepřikláněla k totalitářskému majetnění své „pravdy“, aniž by dovolila bystrým a logickým argumentům oponenta vůbec promluvit.
    Ale jak říká ap.Pavel v Ga4,31…a Ga5,1

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Katolické vysoké školy již dávno nejsou „katolickými“, mimocírkevním i vnitrocírkevním zednářům se podařilo je ovládnout. Já sám jsem vděčný Pánu, že už nepůsobím na teol. fakultě, původně jsem chtěl jako důchodce mít tam částečný úvazek, ale odmítli mi to s poukazem na mé názory. Nedávno jsem dostal informace, jak to tam teď chodí. Zdůrazňuje se především „kvalita vědecké práce“, dobrý vysokoškolský pedagog na teol. fakultě je podle těchto pochybných kritérií ten, kdo získává pro fakultu granty a vykazuje „vědeckou“ publikační činnost. Ta první věc je byrokratickou zátěží na úkor skutečné vědecko-pedagogická práce, jde o něco naprosto zbytečného, to druhé potom zdaleka neznamená, že někoho zajímá kvalita publikační činnosti v odborných časopisech, musejí to být pouze časopisy „impaktované“, kde vám vezmou články pouze tehdy, když je nejdříve schváli dva pro vás anonymní recenzenti. Když zveřejníte odborný článek mimo impaktované časopisy, tak se to nebere, jako byste žádnou publikační činnost neměli, na základě toho právě v poslední době z TF vyhodili 2 vyučující. To je ovšem hrubý zásah do akademických svobod: Já jako akademik mám přece právo publikovat, kde chci a kde sám uznám za vhodné, záleží na kvalitě článku, která se prověří odbornou diskusí a argumantací. Takže: Můžete mít stovky kvalitních článků a vydaných knih, můžete být sebeskvělejší přednášející, když ale nemáte žádné publiakce v impakt. čas., nemáte vlastně žádnou publikační činnost a nejste „na úrovni“, nikdo se s vámi nebaví a jdete „od válu“.
      Aby vaše vědecká publicistiká činnost byla uznána, musí být tedy v souladu se zednářskou ideologií, jejímž hlasatelem jsou právě impakt. časopisy. Ty samozřejmě nevezmou postoje, které jí odporují – a když někdo je publikuje jinde, příp. vlastním nákladem, tak s tím nepolemizují, nýbrž označí to za extrémismus a dotyčný je postižen. Přesně to byl případ toho Merciéra, kdyby v impakt. čas. chtěl své filozofické stanovisko k potratu zveřejnit, tak mu to samozřejmě nevezmou, když to vydá samostatně jako pracovní elaborát, je zle. Dokonalá totalita vůči univerzitním pedagogům! Že je běžná na světských školách, nepřekvapuje, že je běžná na katolických, je skandální. Hanba bruselskému arcibiskupovi kard. de Kesselovi, kancléři lovaňské „katolické“ univerzity. Ten přívlastek „katolický“ by si měla škrtnout, chování jejího vedení vůči doc. Merciérovi by ji spíše opravňovalo k názvu „zednářská“ nebo „genderistická“ univerzita.

      • br. Tomáš T.O.P napsal:

        Já bych to neviděl až tak černě. Mně třeba otiskli striktně protipotratový článek v relativně prestižním periodiku. https://is.muni.cz/publication/1369662?uco=40247

        • matěj napsal:

          (Což ale není impaktovaný časopis, jak požaduje dr. Malý. Na druhou stranu ve Scopusu to je, SJR to má, takže to je ceněno jak stávajícím, tak plánovaným kafemlejnkem, tak by to asi stačilo i na té TF. :-)

          • Alois napsal:

            Pan doktor Malý nemá jasno v terminologii. Impaktované časopisy (tzn. časopisy evidované v databázi WoS, které navíc mají tzv. impact factor, což je číslo vyjadřující citovanost článků v daném časopise za určité období) v disciplínách obvyklých na teologických fakultách prostě nejsou.
            Teologie je nemá.
            Filosofie je nemá.
            Historie je nemá.
            atd.
            Mají je časopisy přírodovědné, technické a lékařské, v jisté části i ekonomické.
            Jde asi o omyl v terminologii a myslí se tím časopisy evidované v určitých databázích (WoS, Scopus, Erih apod.). Tam tyhle časopisy jsou. Po pravdě řečeno když se tam podíváte, najdete tam skoro všechny teologické, filosofické a historické časopisy, co v Česku máme.
            Immaculata nebo Světlo tam samozřejmě nejsou, ale ty se ani netváří jako odborné časopisy.
            Jak ale říká pan Stodola, v těch databázovaných časopisech vám tyhle články vezmou, pokud jsou solidně podložené argumenty.
            A pokud je mi známo, na fakultách nikdo nebere nikomu svobodu publikovat něco, kde chce. Je to ale jako v jiných oblastech. Když uděláte něco skvělého a prodáte to za pakatel, tak nemáte peníze. Když publikujete něco skvělého v nějakém lokálním plátku, v hodnocení to nemá velký význam (a hodnotí nikoli samotné fakulty, ale komise sestavené ministerstvem nebo radou vlády podle každoročně upravovaných metodik – a ty jsou hodně obecné a dopadají na všechny stejně, není tam žádné privilegium ani nevýhoda pro teologii).
            Pravda je, že v impaktovaných časopisech vám nevezmou z teologie prakticky nic, ale ne proto, že by to byly zednářské vlivy. Důvodem je to, že na impakt faktor se v teologii prostě nehraje.
            Alois

            • Dr. Radomír Malý napsal:

              Ad Alois: Pokud vím, tak to, co píšete, platilo ještě v době, kdy jsem působil na fakultě. Teď už jsem 8 let v důchodu, ale podle informací mých kolegů, kteří tam ještě učí, toto platí i pro teologické obory, tj. i církevní dějiny, které jsem vyučoval. Možná se to nazývá oficiálně jinak, enž impakt, ale pricip je tentýž, ti kolegové, s nimiž jsem mluvil, by si to nevymysleli.

              • Benedikt napsal:

                Vážený pane doktore,
                Alois má pravdu, buď došlo k nedorozumění u Vašeho známého (pokud dotyčný úmyslně nelhal, tak je zmaten a neví, jak to funguje), nebo jste si neporozuměli navzájem. Stav je skutečně takový, jak byl popsán, a jak vy říkáte, fungoval v době vašeho působení na TF.
                Níže uvádím odkaz na platnou Metodiku hodnocení vědeckých výstupů a ještě nížeji (s omluvou za délku) i úryvek z této Metodiky, kde je popsáno, jaké typy článků Metodika akceptuje (tedy ve WoS, Scopus, ERIH i českém seznamu, jak o tom psal Alois).
                Domnívám se, že dotyční, s nimiž jste mluvil říkají „impakt“ prostě tomu, že je časopis, z něhož jsou články evidovány, zařazen na nějakou z výše vybraných databází. To je ale úplně něco jiného než impact factor, a jak už bylo řečeno, prakticky všechny teologické časopisy v těchto databázích jsou a pro seriozní časopis není problém se do nich dostat.
                Teologická reflexe (ERIH)
                Theologická revue (český seznam)
                Studia theologica (WoS, Scopus, ERIH)
                Communio (ERIH)
                Studie a texty ETF (český seznam)
                AUC Theologica (český seznam)
                Caritas et Veritas (Scopus)

                Benedikt

                http://www.vyzkum.cz/storage/att/471EC8E44A7C3AA09C01B666F1ED6B30/M2013-0815-kor2.pdf

                Cituji:
                „Recenzovaným odborným článkem“ je původní, případně přehledový článek zveřejněný v odborném periodiku (časopise) bez ohledu na stát vydavatele, který prezentuje původní výsledky výzkumu a který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o ucelené texty prací s členěním podle požadavků vydavatelů periodika na strukturu vědecké práce (nejčastěji souhrn, úvod, literární přehled, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěr) s obvyklým způsobem citování zdrojů, eventuálně s poznámkovým aparátem. V odborném periodiku bývají tyto typy článků zařazeny v obsahu do skupiny původních, případně přehledových sdělení.
                Odborným periodikem se rozumí vědecký recenzovaný časopis, s vědeckou redakcí, který vychází, případně vycházel periodicky, má přidělen pouze kód ISSN, případně e-ISSN a je vydáván v tištěné, v tištěné i elektronické nebo jen v elektronické podobě.
                Recenzované odborné články v odborném periodiku (časopise) se člení na:
                Jimp – původní / přehledový článek v odborném periodiku, který je obsažen v databázi Web of Science společností Thomson Reuters s příznakem „Article“, „Review“, nebo „Letter“, v roce 2013 i „Proceedings Paper“;
                JSC – původní/přehledový článek v odborném periodiku, který je obsažen v databázi SCOPUS společnosti Elsevier s příznakem „Article“, „Review“, nebo „Letter, v roce 2013 i „Conference Paper“;
                Jneimp – původní / přehledový článek v odborném periodiku, který je
                14 ) § 30 zákona a Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
                33 / 60
                obsažen v databázi ERIH;
                Jrec – původní / přehledový článek v odborném periodiku, které je zařazeno v aktuálním Seznamu neimpaktovaných recenzovaných periodik vydávaných v České republice (zveřejněno na http://www.vyzkum.cz).

  3. Kolesko napsal:

    Nedokázal by někdo napsat (např. v angličtině) jednak vyjádření podpory onomu filosofovi a dále vyjádření nesouhlasu s jednáním univerzity adresované univerzitě, které bychom mohli jednotlivě posílat mailem těmto zmíněným subjektům, aby věděli, že víme a že s touto diskriminací nesouhlasíme, protože je v protikladu s evangeliem??

    • Lucie Cekotová napsal:

      Tady je petice v angličtině s odpovídajícím textem:
      https://www.e-petitions.org/petition-ucl-eng/

      • Kolesko napsal:

        Díky za reakci a odkaz. Uvítal bych spíše něco osobnějšího, individálně zasílatelného, a to včetně podpory panu filosofovi. Nejsem ale jazykově zdatný, proto si na to netroufám, a nemám ani kontakt na pana filosofa.

      • paranoidandroid napsal:

        Petici jsem podepsal. Přišel mi pak email s doporučeným textem ve francouzštině na rozeslání světským i církevním univerzitním činovníkům. Našel jsem si adresu prof. Merciera (stephane.mercier(zavinac)uclouvain.be) a dal jsem jej do kopie. Dnes mi od něj přišla odpověď, že děkuje za podporu. Zjevně to není marné.

  4. Václav napsal:

    Podle mého názoru každý chce být ve svém životě šťastný. Někoho činí šťastným velká rodina, někoho svobodný život v kruhu přátel. Nelze použít na dva lidi stejný systém hodnot. Tím, že budu chtít někoho za každou cenu přesvědčit o své „pravdě“,a nevycházím z objektivní skutečnosti, dopouštím se zločinu páchaném na lidech. Objektivní skutečnost je to, že samostatný život má vždy větší hodnotu, než embryo, které je plně závislé na těle matky. Neberme lidem jejich důstojnost. Neberme jim svobodu volby. Nedělejme z nich stoje na výrobu dětí!

    • Ignác Pospíšil napsal:

      1) Naopak, je objektivní skutečností, že život embrya má úplně stejnou cenu, jako život kteréhokoliv jiného člověka.

      2) Důstojnost bere lidem ten, kdo snižuje jejich lidství, lhostejno v které fázi lidského vývoje.

      3) Svobodu volby nikdo ženám nebere. Právo zavraždit své dítě do ní ale nikdy nespadalo, nespadá a spadat nebude…

      • Pan Contras napsal:

        Nuže, nechci zpochybňovat hodnotu nenarozeného života, ale musím se vymezit vůči naturalismu:
        – život nepokřtěného embrya není srovnatelný s životem pokřtěného nemluvněte, neb první má přirouzenou lidskou důstojnost, druhé přirozenou i napřirozenou důstojnost.

        Dalších námitek nemám.

      • Libor Rösner napsal:

        4. Na všechny lze použít jeden systém hodnot, a sice Desatero, protože to nefunguje tak, že by pro někoho platilo Devatero a pro někoho Šestero.

    • Tomáš napsal:

      Takže z nich raději dělejme stroje na sex, které by byly kdykoli k dispozici chlapským choutkám? Máte opravdu hodně zvláštní myšlení, řeknu-li to hodně slušně…

      • :-) napsal:

        ad Tomáš /19.4./
        Chápu sice vaše rozhořčení, Tomáši, ale i když názor pana Václava v žádném případě neobhajuji a také se mi zdá jako vám, zcela zvrácený, je na místě otázka…jsme my křesťané dostatečným příkladem v zachovávání desatera v dnešní názorově podivné společnosti nebo naopak se pokrytecky přizpůsobujem? Pokud se důrazněji nedistancujeme od těchto zvráceností a mlčíme, pak se nedivme, že pan Václav možná ani nechápe, proč ta sprška komentářů protestuje proti jeho pojímání lidí jako strojů na sex, ne na výrobu dětí a proč máme námitky proti jeho touze po štěstí, byť za cenu zabití druhého člověka?
        Mimochodem, dnes spíše uvidíte jít po ulici exhibicionistu než kněze, nestydícího se za svoji sutanu nebo alespoň křížek na mikině či kolárek na své kněžské košili, aby byl rozpoznatelný…raději volí anonymitu a těm, co ho znají, pak jen vrtá hlavou, zda se stydí za to, že je kněz?

        • Tomáš napsal:

          Uděláme si mezi sebou jasno, pane smajlíku:
          1) Podsouváte mi rozhořčenost – bezdůvodně.
          2) Nesnáším generalizování „my křesťané“. Ať každý mluví sám za sebe jako o posledním soudu před Bohem. Kdybych měl řešit druhé lidi, nezbude mi čas na vlastní spásu.

          • :-) napsal:

            ad Tomáš, /z 22.4./
            cituji z vašeho komentáře:
            “ Kdybych měl řešit druhé lidi, nezbude mi čas na vlastní spásu.“

            Jste poněkud zvláštní křesťan, Tomáši, jedete sobecky sám za sebe a nevíte, že my křesťané tvoříme navzájem Tělo Kristovo, s jedinou Hlavou, kterou je náš Pán a patříme k sobě jako jedna rodina? Vy jste nikdy nečetl Nový zákon? Vypadá to tak, tak si prosím doplňte chybějící vědomosti a znalosti,protože zaviněná nevědomost se již v dnešní době nevyplácí, protože může mást a svádět ke spolupráci na hříchu pomatenosti a hlouposti, zaviněné vlastní leností a téměř žádnou snahou doplnit své chybějící základní znalosti katechismu. Toto kdyby si řekl Boží Syn a zvysoka se „vykašlal“ na záchranu hříšných lidí, pak kde bychom byli? Nemáme následovat svého Pána, který je cestou, životem a pravdou? Nemáme si navzájem sloužit a modlit
            se jeden za druhého, nemáme chtít pomáhat zachraňovat Bohu duše, nemáme evangelizovat, nemáme usilovat o spásu druhých? Nemáme se navzájem za sebe modlit a prokazovat si lásku a milosrdenství?
            Skoro mi připadá vaše cynická věta jako analogie s podobenstvím o boháči a Lazarovi …Vy nevíte, proč boháč nakonec skončil v pekle, přestože nehřešil nějak viditelně, jistěže však jeho největším hříchem bylo, že přehlížel jak rodné lány svého bližního Lazara a neřešil, jak by mu pomohl…Bůh pak neřešil, jak by pomohl boháči z pekla, když měl srdce tvrdší než žula, co se týká soucitné milosrdné lásky a touhy pomoci druhému a milovat jej jako sama sebe. Chcete se sobecky zachránit a myslíte si, že se Vás starost o spásu druhých netýká? To jste ovšem na hlubokém omylu…:-)

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Ad Václav: Je-li člověk člověkem hned od okamžiku početí, což je vědecky prokázaná „objektivní skutečnost“, na niž se odvoláváte, a jak Církev učí a předkládá v mnoha dokumentech, pak promiňte, ale nemáte absolutně žádné morální právo říkat, že „samostatný život má vždy větší hodnotu, než embryo….“ To je typická argumentace potratářů. Nota bene plně závislé na matce nebo vůbec na jiných lidech je i novorozeně a nemluvně, má tedy podle vás „samostatný život“ (tj. dospělého člověka, jestli vám dobře rozumím) také „vždy větší hodnotu“ než život malého dítěte v zavinovačce? Nechci vás urazit, ale tímto svým výrokem se řadíte mezi obhájce potratů, možná bezděčně a neúmyslně, abych vám nekřivdil, ale fakticky ano, to neoddiskutujete.

      Váš výrok o „zločinu páchaném na lidech“ tím, že obhajuji bezpodmínečně a bezvýjimečně nenarozený život, považuji – promiňte – za neomaleně cynický a hrubý. Totálně mne nadzvedl ze židle. Není snad tímto zločinem pravý opak, totiž schvalování potratu, nabádání k němu, jeho legalizace a provádění?

      • matěj napsal:

        „Je-li člověk člověkem hned od okamžiku početí, což je vědecky prokázaná „objektivní skutečnost““

        Lze požádat o nějaké odkazy na to vědecké prokázání? Asi ovšem bude potřeba nejprve vyjasnit, co vlastně přesně má být obsahem té prokazované skutečnosti, upřesnit ten prokazovaný výrok. Protože že je něco něčím, je obecně spíš otázkou definice, kterou ovšem těžko jakkoli prokazovat. Že jde o nějakou totožnost od početí až po smrt, je vědecky naopak jednoznačně popřeno, protože embryo se může dělit i dva týdny po početí — a jistě nikdo nebude tvrdit, že dvojčata jsou tentýž člověk.

        Kdybyste zůstal u toho, že Církev, případně pro nevěřící zdravý rozum, jasně říká, že člověk je hoden ochrany od početí, nebylo by co řešit, ale z nepochopitelných důvodů mají i mnozí katolíci pocit, že přívlastky „objektivní“, „vědecký“, „prokázaný“ ap. poskytují nějakou lepší pravdu než církevní učení. Že to ovšem postihne zrovna i Vás…

        • soplisko napsal:

          Můj názor je, že embryo, které se později rozdělí ve dvě, je osobou, která dá již v rané fázi svého života vzniknout druhé osobě. V tom bych neviděl problém.
          Jednou otázkou je pokračování identity této osoby po rozdělení – tedy zda lze rozhodnout kterému tělu patří původní duše a které získává duši až při rozdělení. To je však zřejmě pouze spekulativní problém bez praktických důsledků.

          • matěj napsal:

            Praktické důsledky na nutnost ochrany to samozřejmě nemá, vše to byla jen poznámka k té konkrétní větě obsahující velké procento dobře vypadajících slůvek, a přesto přinejmenším pro mě mající poněkud zastřený smysl, když to formuluji nějak zaobaleně.

            (Jinak teda lze v tom „dá vzniknout“ problém vidět poměrně snadno: znamená to tedy, že je jedna osoba primární a druhá nějak odvozená? Jak k tomu dojde, je-li proces dělení symetrický? Plyne to z něčeho, plyne z toho něco, pozná se to nějak, pokud ano, z čeho, co a jak, pokud ne, dává takové tvrzení vůbec smysl, nebo je na stejné úrovni s jakýmkoli jiným ničím nevynuceným, nic neovlivňujícím a nijak „netestovatelným“ scénářem (kdy tedy postulace jednoho z nich moc smysl nedává)? Navíc to celé presumuje, že oduševnění nastává v okamžiku početí, což lze držet jako soukromý názor, ale pokud by to mělo být učení, kterému jest věřit všem, prosím o zdroj, pokud ne, těžko to postavit jako obecně platný předpoklad, z něhož mají plynout nějaké další úvahy — což netvrdím, že děláte, naopak poctivě píšete „můj názor“, jen poznamenávám, že je to na podobné úrovní, jako když někdo napíše o své oblíbené barvě.)

          • Peter P napsal:

            Mozno je to naopak – embryo sa musi rozdelit na dvojcata, pretoze su v nom dve duse…

          • Ivan napsal:

            ad Soplisko
            Nebudu zde hovořit na vědecké platformě, protože toto solidní vědci ještě nemohli prozkoumat a dát tomu razítko vědeckosti, protože se pohybujeme na duchovní úrovni, která empiricky není měřitelná, jak by chtěly vědecké metody a tak se spokojte s tímto skromným nastíněním, které vás třeba podnítí k dalšímu objevování, jak to ve skutečnosti je,za pomocí duchovní literatury, dogmatiky spolu s antropologií. Podle jistých vysvětlení dogmatiky, z Písma sv. a soukromých zjevení uznaných církví, se vytvaroval názor a potažmo i dogma, že všechny duše stvořil Všemohoucí Stvořitel,každý člověk má svou jedinečnou duši a to nesmrtelnou, která směřuje k Bohu a má svou další existenci po smrti svého hmotného těla, má pouze jeden život, nikoliv více, jak tvrdí hinduistě a teorie o převtělování, a ještě před vtělením do určitého těla a určitým pozemským rodičům, má budoucí člověk na vybranou, jaké poslání a úkol na sebe přijme. Duše, stvořená Bohem, než se vtělí do určitého konkretního těla v okamžiku početí, nějakou kratší dobu pak vyčkává v blízkosti svých potencionálních rodičů a v okamžiku početí pak splyne s hmotou, která se pak tím stává již člověkem,lidskou bytostí, stvořenou Bohem, protože to,co dělá člověka člověkem, je jeho duše, které patří určité jedno pozemské tělo a život, daný Bohem. Tedy žádné dělení neexistuje, jsou to jakési konstrukce, nemající věrohodný podklad. Duše jako nesmrtelná je Bohem stvořená a jejím posledním cílem je žít věčnost u Boha. Duše jako oživující princip je jedinečná se svou neopakovatelností a vědomím, že vyšla od Boha a k Bohu směřuje. Volbu rodičů si svou svobodnou vůlí volí s pomocí Boží tak, aby určené poslání byla schopna splnit. Není to má teorie,je to dohledatelné v duchovní lieratuře nebo i ve skriptech dogmatiky, týkající se stvoření člověka, nakonec můžete bádat sám a dopídit se více informací.

        • Dr. Radomír Malý napsal:

          Ad Matěj: Přečtěte si cokoliv na toto téma od dr. Bernarda Nathansona, původně amerického potratáře, jenž provedl dle vlastních slov během své kariéry cca 25 tisíc potratů, a který natočil minikamerou, jak se plod chová v matčině lůně při samotném zákroku. Zjistil, že se chová jako člověk, má strach, uhýbá před kyretou, dokonce i pláče. Toto jeho nafilmování je známé jako filmový dokument pod názvem „Němý výkřik“. Právě toto zjištění přivedlo dr. Nathansona k tomu, že se z potratáře stal principiálním obráncem nenarozeného života a posléze konvertoval ke Katolické církvi. Potřebujete ještě lepší „odkaz na toto vědecké prokázání“?

          • matěj napsal:

            Já především nechápu, jaké tvrzení má být předmětem toho vědeckého prokázání. Doslova vzato, že je člověk člověkem, je tautologie, na níž není co prokazovat, a zůstává to tak za jakýchkoli okolností (a naopak není dost dobře možné tvrdit, že za nějakých okolností člověk člověkem není). Takže patrně je takovými výroky myšleno něco jiného. Například, že embryo je člověkem už od početí ap., ovšem pak pravdivost závisí na definici termínu „člověk“, kde opět není co vědecky prokazovat. Atp. No a protože jsem nevymyslel nic, co by mohlo být smyslem toho výroku a zároveň to bylo vědecky prokáza(tel)né, tak se ptám.

        • Tomáš napsal:

          Co je špatně na tom, když církevní učení podepírá vědecký poznatek? Kde je psáno, že to je špatně?

      • věřímposvém napsal:

        Tohle nucení rodit za každou cenu považuji za dost brutální fanatismus. Vám je jedno, že se dítě narodí matce, která ho NECHCE? Myslíte, že to na jeho psychiku nemá žádný vliv? Tohle považuji za větší zločin než potrat, pokud žena uváží všechna pro a proti a usoudí, že na to mít dítě psychicky nemá. Je to ohleduplnější k ženě i tomu nenarozenému dítěti. Než pak roky řešit něco u psychologů/psychiatrů. Nezapomeňte také na to, že duše nenarozeného dítěte vše vidí z jiné perspektivy než my už vtělení, a porozumí matce, která se na mateřství necítí. Vím o případech kdy ženy, které otěhotněly a dítě si nechtěly (z různých důvodů) nechat, oslovily duši dítěte a vše jí vysvětlily. V řádu dnů nastal spontánní potrat, zvnějšku viděno „sám od sebe“. Duše dítěte pochopila a souhlasila, že „nyní ne“ a pokojně odešla, a pak odešlo i fyzické tělíčko. Ženy to popisují jako mystický zážitek, ne jako nějakou hrůzu. Myslím, že takto by měl ideálně proběhnout potrat. Není tam žádné násilí, je to domluva.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          To je ale blbost…

        • LaFemme napsal:

          Ó, aká ohľaduplnosť! Koľká to empatia!
          A teraz vážne. Tento argument je taký hlúpy, že chápem, že hlúposť je hriech. Zabiť niekoho, aby iný bol uchránený od – predpokladaných – zranení! Tak to nesie logiku pekla. Myslím, že ľudia ako Vy si neuvedomujú hrôzu toho, že tieto „argumenty“ môžu byť raz použité proti ním – ako sa to už aj deje v problematike eutanázie. Keď tak sledujem progres vo využívaní eutanázie, príde mi ako logické vyústenie možno aj Vášho života, že jedného si Vaši príbuzní povedia, že majú práve na dôstojný život a nie život s Vami. Že majú právo byť slobodní. Že sa necítia na to, aby Vás znášali, lebo im to ubližuje a budú musieť ísť k psychológovi či psychiatrovi. Alebo že len jednoducho chcú Váš dom. Doplňte si sama AKÉKOĽVEK a pridajte k nim slovíčko PRÁVO NA…

          Ďalšie veci, ktoré ste písali, sú z oblasti okultizmu a ezoteriky, k nim sa vyjadrovať nebudem.
          Vaša duša je vo veľkom nebezpečenstve, keď tomu veríte. Ovocím Vášho života je smrť – ako ste jej vyjadrili podporu. Keď sa jedného dňa postavíte v takomto stave pred Spasiteľa, čo s Vami bude? Čo so sebou urobíte? Lebo do pekla neodsudzuje Boh, do pekla sa odsudzujeme sami.

          Kiežby ste našli Cestu, Pravdu a Život.

          • verimposvem napsal:

            Asi jsme se nepochopily. Neměla jsem na mysli, ze psychologa bude potřebovat matka, ale to dítě. Protože mu bude ublizovat bezcitna výchova matky, která ho vůbec nechtěla. Vám to fakt nevadí?? Mně to přijde hrozně bezohledné vůči tomu dítěti.

        • :-) napsal:

          Člověče, nebýt brutálního fanatismu vaší matky či někoho ještě jiného, pak byste vy tady nebyl…to nejste vděčný Bohu za to, že jste se mohl narodit a žít život, daný Bohem? Co kdyby se to týkalo právě vaší matky, která by si rozmazleně a sobecky popletla své poslání a zřekla by se ho…neuvědomujete si, že pouze a jedině Bůh je dárcem života, který rozhodne o životě a smrti a jen On smí rozhodovat o bytí či nebytí nenarozeného, který má mít právo na život jako každá jiná stvořená lidská bytost? Źádný člověk nemá mandát k tomu, aby rozhodoval o životě druhého člověka nebo o jeho smrti…
          Poslání ženy je rodit děti a vychovat je …poslání ženy, potažmo rodičů není kariéra, peníze, blahobyt a zážitkový luxusní život sobců, kteří mají deformace v myšlení a uvádí je do praxe…
          Je mi smutno a děsí mě, že mezi námi chodí lidé s takto zvráceným myšlením a ještě nechápou, proč se ostatní pohoršují. Přisoudit komukoliv právo rozhodnout o životě či smrti druhého člověka, které výlučně a pouze patří Bohu, to již je obrovská zvrácenost, to je hřích do nebe volající o pomstu /Kain, který zabil svého bratra a jeho krev křičela ze země k Hospodinu/ a která přivolává Boží tresty a prokletí až do 4.pokolení

        • Libor Rösner napsal:

          Další varianta, jak si člověk sám pro sebe obhájí VRAŽDU – dá jí humanitární znaménko takřka na úrovni heroického činu. Přiznám se, že takto capsky jsem to ještě vysvětlit neslyšel.
          Prý mystický zážitek, domluva…

        • Tomáš napsal:

          Žena, která dítě nechce, ho přece nemá – nežije v manželství, necizoloží. Když už některá cizoloží, nemá tím automatické právo zabíjet. Ale kdo nectí Desatero, pro toho není nic svaté. Však to je vidět na rozkladu celé společnosti, která žije bez Boha a spoléhá výhradně sama na sebe.

          • verimposvem napsal:

            Žena, ktera dítě nechce není nutne žena, která nechce mít sexuální vztah. Takže může otěhotnět i nechtěně a nastává otázka jak to řešit. Buďte realista.

    • br. Tomáš T.O.P napsal:

      Systém hodnot pana Václava je opravdu hrůzostrašný. Zločinem v něm není, když někdo zabije bezbranné, nevinné dítě, ale když někdo někoho přesvědčuje o své pravdě.

    • jan napsal:

      My křesťané, Václave, na rozdíl od vás, vidíme naše priority zcela odlišně, řídíme se desaterem a 5.přikázání- NEZABIJES zapovídá zabít lidskou bytost. Ta svou existenci začíná již v okamžiku početí podle všech skutečných vědeckých kapacit, a tento neoddiskutovatelný fakt je objektivním a zásadním, proč v potratu vidíme vraždu člověka, který podle ústavy každého vyspělého státu má nezadatelné právo na život.
      Hovořit o svém sobeckém „štěstí“ a právu se stát vrahem těchto nevinných, znamená, že vaše svědomí je velmi deformované nebo ovlivňované názory značně zvrácených ideologií. Jaké hledání štěstí na úkor druhého člověka,který má právo žít stejně tak, jako vy a být šťastný stejně tak jako vy? Je smutné, že nevnímáte sebemenší pocit zahanbení nad vašimi subjektivními deformovanými názory, které vydáváte za objektivní a ještě je chcete hájit…

    • Berchmans napsal:

      „Podle mého názoru každý chce být ve svém životě šťastný. Někoho činí šťastným velká rodina, někoho svobodný život v kruhu přátel“ a takového Jacka Rozparovače činily nesmírně šťastným sadistické vraždy.

      Ale proto ho přece nemůžeme odsuzovat! „Nelze použít na dva lidi stejný systém hodnot.“ V žebříčku hodnot Jacka Rozparovače má vražda větší hodnotu než svobodný život v kruhu přátel a má proto právo si vraždit dle libosti.

      Kdo by ho mohl kárat? Kdo by mu to mohl vyčítat? Nebo kdo by se mu dokonce opovážil bránit v jeho cestě za štěstím?!

      „Tím, že budu chtít někoho za každou cenu přesvědčit o své „pravdě“, a nevycházím z objektivní skutečnosti, dopouštím se zločinu páchaném na lidech.“

      Kdyby se někdo snažil chudáka Jacka přesvědčit o své pravdě, že život takové osoby má větší cenu než Jackovy sadistické choutky, dopustil bych se tím nevýslovného zločinu na člověku. Mějme to na paměti!

      Neberme Jackovi jeho důstojnost! Neberme mu svobodu volby! Nedělejme z něho stroj na ponechávání lidí naživu!

  5. nevěřící Tomáš napsal:

    Díky za zveřejnění odkazu na petici, domnívám se, že je správné a na místě, ji podepsat a připojit se k těm, kteří protestují proti nespravedlivé dehonestaci profesora Stéphane Merciera a proti svévolnému
    prosazování gender ideologie na univerzitě, honosící se názvem katolická

  6. LaFemme napsal:

    Václavovi.
    Vaša argumentácia je divná.
    Najskôr šťastie (svojským spôsobom) charakterizujete ako absolútnu hodnotu, hoci nepomenúvate konkrétne, čo to šťastie je.

    Potom napíšete, že ale každého robí šťastným niečo iné a že jeden systém hodnôt nemožno uplatniť na dvoch ľuďoch.
    Zatiaľ čisto subjektívne uvažovanie (mimochodom s mylným záverom) a čisto subjektívna dedukcia. Ale dobre, poďme ďalej.

    Vyzývate, aby človek vychádzal objektívnej skutočnosti a nenútil druhého k prijatiu vlastnej pravdy, lebo ide o zločin.

    A potom – podľa Vás – objektívnu skutočnosť pomenúvate, a to, že embryo má menšiu hodnotu ako samostatný život.

    Moja otázka – o akú autoritu sa opierate, keď tvrdíte, že toto je objektívna skutočnosť?

    Vlastne píšete – výrok (alebo životný postoj, názor atď.), že embryo má menšiu hodnotu ako samostatný život, je objektívna skutočnosť. Iné názory sú subjektívne. Nenúťte svoje subjektívne názory iným, je to zločin. Teda – o akú autoritu, objektívnu skutočnosť sa opierate, že toto tvrdíte?

    Žiadam Vás o autoritu, prosím, nepíšte, že americkí vedci zistili, že…

    No a nakoniec ste útočný – tých, ktorí potrat dôvodne pokladajú za vraždu, označujete ako tých, ktorí 1. berú druhým ľuďom dôstojnosť, 2. berú druhým slobodu voľby, 3. robia z ľudí stroje na výrobu detí.

    Moja druhá otázka je – prečo ste túto vec vlastne prezentovali. Ale je to asi rečnícka otázka…

    :-)
    Vďaka.

  7. :-) napsal:

    cituji:… „neboť o samotném potratu hovoří jako o „základním právu“. Základní právo je právo, které nelze zpochybňovat a které platí pro všechny – jak ilustruje tato aféra.“
    Madam Hemelrycková ve svém genderovém blouznění zapomíná, že tím základním právem je právo na život pro každou lidskou bytost…
    Ovšem začínám se velmi bát, když vidím, že tyto ďábelské zvrácenosti lidé absorbují bez sebemenšího náznaku odporu a ťukání si na čelo, zda to, co slyší, může vycházet z úst ženy na akademické půdě ve vyspělém 21.století. Jako ilustrace takto satanské zvrácenosti gender ideologie a jejich příznivců však alespoň ukazuje v celé nahotě hrůznost této a podobné ideologie, vnucované těm, kteří samostatně „nemyslí“ a raději přejímají gender názory, jež se jim po určitou dobu masírování těmito ideologiemi, zdají přijatelnější než přirozeně správně lidské uvažování podle normálního a ještě nedeformovaného selského rozumu, jež někteří lidé až donedávna měli ve zvyku používat

    • Tomáš napsal:

      Někde jsem četl, že selský rozum je nočním strašidlem pro tyto samozvance. Doufejme, že se toto strašidlo na nich projeví v tak velké míře, že v hrůze prchnou od svých koryt. (-.

    • Libor Rösner napsal:

      Jak to nějak napsal abp. Fulton J. Sheen: moderní společnost odmítla uvěřit v nesmrtelnost své duše, proto taky odmítá nesmrtelnost svého rodu, a to tím, že ničí jeho reprodukční schopnosti…
      Snadněji se vraždí, když se v myslích vraždících popře, že zavražděný je taky člověkem. Nácci měli zejména židy za podlidi, bolševik hovořil o třídních nepřátelích s oblibou jako o bývalých lidech, no a dnešní totalita pojmenovává lidský plod všelijak, jen ne člověkem…

  8. nevěřící Tomáš napsal:

    ad Soplisko

    http://spotter.tv/www/913379-od-poceti- k-narozeni.htm#!

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Oplodn%C4%9Bn%C3%AD

    http://hnutiprozivot.cz/download/1993-clovekemodpoceti.pdf
    doporučuji část III.

    Mám pocit, že máte poněkud v této oblasti nepřehlédnutelný chaos, máte-li zájem, zkuste se ho zbavit:-)
    odkazů je mnoho

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *