Zákaz potratů chrání ženy

Chile je jedním ze šesti států světa, kde je potrat úplně zakázán včetně případu údajného ohrožení života matky. Stala se tato země hromadným hrobem žen – jak straší levice pokaždé, když někdo navrhne toto řešení? Nikoli, dokonce naopak . od doby naprostého zákazu potratů statistický ukazatel úmrtnosti žen klesl o 69 procent!

Projděme si to od začátku. V r. 1931 byl potrat v Chile povolen na základě dobrozdání lékaře pouze z tzv. „terapeutických důvodů“. Ke změně došlo na sklonku vlády generála Pinocheta r. 1989. Od té doby nikdo v této latinskoamerické zemi nemá právo z žádného důvodu zabít nenarozené dítě. Přípustný je pouze v rámci zásady dvojího efektu lékařský zákrok k záchraně matky i za tu cenu, že vedlejším důsledkem může být usmrcení plodu, čili přesně tak, jak učí Katolická církev.

Je těžké předpokládat, že se tento chilský zákon zalíbí všem. Bylo nutno počítat s tím, že chilská levice začne dříve nebo později bojovat proti němu. Socialistická prezidentka Michelle Bacheletová podala již dříve návrh na jeho liberalizaci, 31. ledna letošního roku ho postoupila parlamentu. Nyní jej projednává senátní komise pro zdravotnictví. Protlačení liberalizace potratového zákona leží prezidentce obzvlášť na srdci. Jak informuje panampost.com, není vyloučeno, že zastánci potratu se budou potýkat i s ústavou. Článek 19 .1 chilského ústavního zákona totiž nepřipouští žádnou pochybnost: „Zákon chrání život nenarozených.“

Pokud ale plánované změny vstoupí v platnost, tak potrat v Chile bude legální ve třech případech: ohrožení života matky, neodstranitelného poškození plodu a znásilnění. Lékaři se z principu budou muset zapojit do tohoto nového systému, a to i v případě, že jim zůstane možnost odmítnout vykonat potrat z důvodů svědomí. To je ale neosvobodí od povinnosti odeslat pacientku do jiného zařízení, kde potraty probíhají. Tak budou de facto všichni lékaři zapojeni do této potratové procedury – konstatuje Jonathan Abbamonte na lifesitenews.com. Ochrana svobody svědomí se tak stane iluzí.

Záležitost tzv. „reprodukčníhio zdraví žen“ není současné chilské prezidentce cizí. V letech 2010-13 byla ředitelkou jedné sekce pro ženy při OSN. Je dcerou generála Alberta Bacheleta, Pinochetova vězně, jenž v důsledku perzekuce zemřel. Osoby obviněné z jeho údajného mučení byly r. 2014 odsouzeny. Proto změnu potratového zákona chápou někteří jako „definitivní skoncování s autoritativní vládou“.

Trefně shrnul tuto demagogii chilský poslanec René Manuel García: – Dá se říci, že vojenská vláda nebo diktatura (…) zabíjela dospělé. Vy ale chcete zabíjet děti ještě dříve, než se narodí. Mezi těmito zločiny není žádný rozdíl.

Levice nenávidí obranu nenarozených

Chilský protipotratový zákon levice nenávidí. Nejen ta chilská, nýbrž celosvětová. „Chile musí bezpodmínečně skončit s tímto drastickým zákazem potratu z Pinochetovy éry. Důkazy jasně říkají, že zákaz potratu ve všech případech nesnižuje počet vykonaných interrupcí. Místo toho nutí ženy a dívky hledat nelegální zákroky a tím je vystavuje nebezpečí smrti. Navrhovaná legislativní změna, i když počítá s omezením potratů, může být přesto prvním krokem dobrým směrem“, přesvědčovala v září r. 2015 r. Amnesty International (amnesty.org). V tomto duchu intervenovalo i OSN: r. 2004, 2007 a 2009.

Má však současný platný protipotratový zákon opravdu tak „drastický“ charakter a vystavuje ženy nebezpečí smrti? Autoři článku na stránkách vědeckého časopisu Plos One (journals.plos.org) podávají důkazy, že neexistuje souvislost mezi zákazem potratů a úmrtností matek, naopak úmrtnost matek vykazuje při platnosti totálního zákazu potratů pokles.

V rozmezí let 1957 a 2007 ukazatel úmrtnosti matek na 100 tisíc živých porodů klesl z 293,7 na18,2. Vliv na to měly především zvýšená hygiena žen, kvalita zdravotnického personálu, snadný přístup k čisté nezávadné vodě atd. Od zákazu potratů r. 1989 se toto číslo snížilo ještě o 69,2 procenta – z 41,3 do 12,7 na 100 tisíc živých porodů. S naprostou jistotou tedy nelze hovořit o zvýšení úmrtnosti těhotných žen v důsledku zákazu potratů. „Právní statut potratů nemá žádnou spojitost s celkovou úmrtností matek,“ tvrdí autoři výzkumu. Vzdělání matek, kvalifikovaný porodní personál, lékařská péče v těhotenství a náležitá hygiena jsou receptem proti ohrožení těhotných žen na životě.

Zákaz potratu navzdory předpovědím zastánců jeho liberalizace neměl tedy prokazatelně žádný vliv na úmrtnost matek v důsledku nelegálních – a tím neodborně provedených zákroků. Naopak autoři studie udávají, že počet nelegálních potratů po r. 1989 nevzrůstal, ale naopak klesal a stále klesá. Strašák levice je proto opravdu jenom strašákem.

Chile w elitní skupině 6 zemí

Chile patří k jedněm ze 6 států světa, kde je potrat zcela zakázán. Dalším je Dominikánská republika, která r. 2009 prohlásila potrat za jakýchkoli okolností za trestný čin. Podle údajů dostupných na data.worldbank.org i v této zemi úmrtnost matek poklesla po vyhlášení tohoto zákona. R. 2009 obnášela 105 na 100 tisíc porodů, r. 2015 – 92. Následně Nikaragua zakázała r. 2006 vraždění nenarozených. Ukazatel úmrtnosti matek obnášel tenkrát 164 a klesl na 150 r. 2015. Salvador vyhlásil zákon kriminalizující potraty r. 1988, kdy ukazatel úmrtnosti matek obnášel 100 na 100 tisíc porodů. Podle nejnovějších údajů klesl tento počet r. 2015 na 54. Tentýž zákon schválila r. 1981 Malta. V letech 1990 – 2015 úmrtnost žen spojená s těhotenstvím a potratem klesla tam ze 13 ročně na 9.

Život žen a dětí – není třeba volit!

Jak upozorňuje hlavní tvůrce výzkumu publikovaného na Plos One dr. Elard S. Koch v rozmluvě s portálem  mercatornet.com, zákaz potratu nejen neohrožuje život žen, ale také chrání život nenarozených. Je těžké s tím nesouhlasit. Ani Chilané, ani obyvatelé jiných zemí nemusí na štěstí volit mezi úmrtností matek a smrtí dětí. Současný platný zákon v Chile ve spojení s dobrou kvalitou lékařské péče chrání jedny i druhé. Občané této latinskoamerické země mohou být na to právem hrdi. Jejich řešení si zaslouží nejenom, aby bylo zachováno, ale aby se stalo též vzorem pro jiné země.

 

Marcin Jendrzejczak 

pch24.pl    11.11.2016

  přeložil PhDr. Radomír Malý

22 Responses to Zákaz potratů chrání ženy

  1. zghfzhjfgjhgfj napsal:

    Logická poznámka: úmrtnost pri potratu není logicky započítávána do úmrtnosti při živých porodech, protože potrat není živým porodem.

    Prosím Vás, abyste příspěvek zvěřejnili, i když se Vám nehodí, protože potrat prostě není živý porod.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Úmrtnost matek, o níž se v článku píše, ovšem zahrnuje obě čísla. Takže Vaše námitka není logická, ale stupidní…

      • matěj napsal:

        Dle originálu „maternal mortality ratio (MMR, the number of maternal deaths related to childbearing divided by the number of live births)“.

        MMR klesalo, i když potraty zakázané nebyly (a víc, což ovšem není divu, měla odkud). O těch ostatních státech článek nemluví, tedy by bylo ještě potřeba ukázat, že pokles MMR se zákazem potratů souvisí. To je jako v diskusi vedle, že B nastane po A prostě neznamená, že z A nutně plyne B: může to tak být, nebo A a B mohou být zcela nezávislé, nebo dokonce A může působit i proti B, ale nějaký další vliv převáží ještě víc (tedy že bez zákazu potratů by MMR v daných zemích klesalo ještě více, jako ostatně, mohl by „argumentovat“ demagog na druhé straně barikády, tomu bylo v tom Chile).

        Nestudoval jsem to celé, ale myslím, že i co se týče Chile, ten článek říká jen tolik, že ani úplný zákaz potratů MMR nezvyšuje, jak někteří tvrdí či se obávají, nikoli, že MMR snižuje (což tedy vlastně český text taky netvrdí, ale mohl by vyvolávat takový dojem). Např. „The slope of the MMR did
        not appear to be altered by the change in abortion law.“

        Plus teda dle originálu MMR mezi 1957 a 2007 kleslo z 293,7 na 18,2. I od zákazu potratů r. 1989 se toto číslo do roku 2007 pochopitelně snížilo opět jen na 18,2: těch 12,7 není poslední stav, ale minimum z roku 2003, pak to zase narostlo.

        • Dr. Radomír Malý napsal:

          Ad Matěj: Článek, alespoň dle polského textu, tkerý jsem překládal, nic neříká o tom, jestli po r. 2007 úmrtnost matek narostla, nejspíš po r. 2007 neměli k dispozici údaje.

          • matěj napsal:

            „Narostla“ mezi 2003 a 2007 — to ale nemusí být překvapivé, nutně to přirozeně fluktuuje, takže zejména kdyby to už vyklesalo na nějakou „přirozenou“ úroveň (netuším, jaká je), bude to kolem ní skákat a dlouhodobě se třeba lehounce snižovat s ještě dalším pokrokem medicíny. Pak ale není moc korektní bez dalšího vzít to nejmenší číslo, buď vezmu poslední, nebo hodnotu z nějaké křivky nejlépe prokládající ty fluktuace.

            Čili mezi 1957 a 2007 se to snížilo z 293,7 na 18,2, ale pak že od „1989 se toto číslo snížilo ještě o 69,2 %“ je poněkud zmatečná formulace, protože se jednak nesnižovalo „ještě“ těch 18,2, ale hodnota 41,3 z roku 1989, no a celkově se snížila jen na právě těch 18,2, těch 12,7 (a 69,2 %) je jen minimum, kterým oni argumentují proti možnému očekávání zvýšení: „abortion prohibition in 1989 did not cause an increase in the MMR in this country. On the contrary, after abortion prohibition […] decrease of 69.2% in fourteen years“. No a jako efektní číslo to flákli i do abstraktu, ale jinak tvrdí (i přímo v tom abstraktu), že ten zákaz na průběh toho snižování MMR podle nich neměl žádný vliv.

            Viz http://journals.plos.org/plosone/article/file?id=10.1371/journal.pone.0036613&type=printable

      • gtrhbfggfnghn napsal:

        Takže ten odstavec: „V rozmezí let 1957 a 2007 ukazatel úmrtnosti matek na 100 tisíc živých porodů klesl z 293,7 na18,2. Vliv na to měly především zvýšená hygiena žen, kvalita zdravotnického personálu, snadný přístup k čisté nezávadné vodě atd. Od zákazu potratů r. 1989 se toto číslo snížilo ještě o 69,2 procenta – z 41,3 do 12,7 na 100 tisíc živých porodů. TEĎ POZOR S naprostou jistotou tedy nelze hovořit o zvýšení úmrtnosti těhotných žen v důsledku zákazu potratů. „Právní statut potratů nemá žádnou spojitost s celkovou úmrtností matek,“ tvrdí autoři výzkumu. Vzdělání matek, kvalifikovaný porodní personál, lékařská péče v těhotenství a náležitá hygiena jsou receptem proti ohrožení těhotných žen na životě.“ Slovo tedy zde znamená vyvozování. Jestli mou stupidnost dokazujete na základě jiného, druhého textu, pak jste ji vyvodil špatně. Ve Vašem článku není jasně řečeno, že by se jednalo o úmrtnost v těhotenství, naopak konkrétní statistické údaje jsou uvedeny je ohledně živých porodů. Jestli se přece jen mýlím a Vy uvádíte čísla o úmrtnosti v těhotenství, a ne při živém porodu, pak se omezuji na informaci, že bezpečnost potratů nelze hodnotit podle bezpečnosti živých porodů.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Nikoliv, z článku podle mne jasně plyne, že jde o souhrnnou úmrtnost matek při těhotenství i porodu.

          • gtrgztrdhrdgtr napsal:

            Pane, tak se Vám moc, ale opravdu moc omlouvám. Tu předložku „na“ jsem chápal jako „při“. Mně totiž nenapadlo, že by se mohla počítat úmrtnost v důsledku těhotenství na živé porody, a ne na těhotenství. Nejde mi do hlavy, jak se tím může vyjádřit bezpečnost těhotenství, jak se ten údaj dá použít, když ne každé těhotenství končí živým porodem (zvláště když každý není živý). Já bych se z něj pravděpodobnost úmrtí v těhotenství nedozvěděl, jestliže se tedy neudává k počtu těhotenství (to může být cokoliv nad 100 000.r

        • matěj napsal:

          Možná se p. Pospíšil mohl zdržet toho slůvka stupidní, ovšem se silnými slůvky jste si „začal“ Vy, když jste vyrukoval s „logikou“, aniž byste si ověřil, že dobře rozumíte článku. Ten v jednotlivostech skutečně může být trochu nejasný či zmatečný, ale dohledat primární zdroj je otázkou pár vteřin, takže jste si to mohl snadno ověřit přímo tam. No a když už jste si to tedy neověřil sám, svými příspěvky jsem se snažil reprodukovat podstatné z originální studie, v tomto případě tedy m.j., co autoři myslí tím, co je v českém textu převedeno jako ten ukazatel úmrtnosti matek, v originále MMR — co přesně teda sporujete? Ano, „tedy“ tam znamená vyvozování, jakkoli zde značně triviální. :-) Konkrétní statistické údaje jsou v článku uvedeny nikoli „ohledně živých porodů“, ale uvádějí „ukazatel úmrtnosti matek na 100 tisíc živých porodů“. Buď špatně čtete, nebo nerozumíte čtenému, pak je ale vhodné si to nejprve vyjasnit a pak teprve rozporovat. „Bezpečnost potratů“ mi není úplně jasná, tak či tak tipuju, že to je mimo zaměření článku i původní studie.

    • Berchmans napsal:

      I kdyby se zvýšila, tak to na morální hodnotě potratu vůbec nic nemění.

      • matěj napsal:

        Ovšemže ne. Jenom o to myslím v tomto konkrétním případě nejde, řeč je o souvislosti MMR a zákazu potratů, kdy obecně opakovaným předpokladem je, že zákaz potratů MMR zvýší, zatímco studie dokládá, že v Chile to na to nemělo naprosto žádný vliv, což reprodujuje i český článek, jen místy možná trochu matoucími formulacemi (typu „neexistuje souvislost mezi zákazem potratů a úmrtností matek, naopak úmrtnost matek vykazuje při platnosti totálního zákazu potratů pokles“ — žádné „naopak“, prostě neexistuje souvislost, tečka, ergo úmrtnost matek klesá nezávisle na platnosti zákazu) a sporným titulkem, že zákaz „chrání“ ženy, což článek rozhodně neprokazuje (tedy myšleno stran MMR, od Zlého je jistě chrání :-). Stejně tak pochopitelně nelze citovanou studií argumentovat proti částečnému povolení potratů — studie zkrátka dokládá, že to nemá souvislost.

  2. mila napsal:

    Dotaz na překladatele pana dr. Malého :

    Pomiňme nyní list papeže Františka, ve kterém dovoluje zpovědníkům odpustit potrat – a tím zřejmě ruší exkomunikaci za tento zločin. Pomiňme i to, jaké to může mít morální konsekvence.

    Otázka zní :
    Vztahovala/vztahuje se exkomunikace za potrat i na ženy či páry, které podstoupily umělé oplodnění?

    Případně na ženy, které braly antikoncepci a věděly o tom, že má abortivní účinek?

    Závažné morální otázky. A v kázání o tom neuslyšíte…

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Odpověď na druhou otázku zní (v případě hormonální antikoncepce) ne (je rozdíl jít na potrat a připustit vědomě riziko potratu). Otázkou je, jak je tomu u nitroděložního tělíska, to si nejsem jist. U první otázky je to složité – viděl bych to tak, že pokud šlo o metodu zahrnující potrat a oni ji podstoupili s tímto vědomím, pak ano. Jinak ne.

      • mila napsal:

        Jde o to, že při umělém oplodnění prakticky vždy dochází k potratům. U ženy podstupující UO se vysokou hormonální stimulací uvolní větší počet vajíček (cca kolem 4 – 5ti), která se odeberou, následně „oplodní“. Z nově vzniklých embryí se vybere tzv. „to nejlepší“ – to se imlantuje do těla ženy. Ostatní embrya se buď zmrazí (z nichž polovina nepřežije), ostatní zlikvidují.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Jistě, ale metody umělého oplodnění jsou různé a široce upravitelné. Existují i takové postupy, které nevyhnutelné aktivně vyonávané potratové jevy neobsahují. Podstatné tedy je, zda daná metoda toto zahrnuje a zda si je toho pár, co to podstupuje, vědom.

    • Tomáš napsal:

      Umělé oplodnění je proti Bohu. Proto bych se divil, kdyby se exkomunikace nevztahovala i na něho. Řešit potrat po něm je proto naprosto druhotné a nepodstatné.

  3. mila napsal:

    Rozhodně nejsem odborník. Ale nevím o metodách UP, které neobsahují potraty. Snad jen teoreticky, kdyby se odebralo ženě jen jedno vajíčko. Jenže pravděpodobnost „úspěchu“ je hodně malá – i s ohledem na následný eugenický výzkum, takže se to prakticky neprovádí. Ostatně dr. Lázničková na Pochodu pro život 2016 varovala, že za UO jsou skryté potraty. O výjimkách se nezmínila.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      1) Umělé oplodnění je jakékoliv umělé oplodnění, včetně třeba jen přenosu spermatu pomocí injekční jehly.

      2) Více vajíček se odebírá a více embryí tvoří, protože to extrémně zvyšuje jinak malou šanci na úspěch. Klidně je možno oplodnit jen dvě-tři vajíčka a ty prostě implantovat všechna s výhledem, že se pokud se ujmou všechna, budou i odnošena všechna. Tím se lékaři vyhnou nadpočetným embryím i redukci embryí v děloze. Pořád zde zůstane fakt, že jde o těžce hříšné jednání (prostě protože metody umělého oplodnění jsou morálně neakceptovatelné samy o sobě), nicméně nebude zahrnut žádný potratový jev, pročež exkomunikace jako trest za potrat nepřipadá v úvahu…

      Pravdou ale je, že se tak obvykle neděje, protože kdo ignoruje Boží zákony natolik, že si nechá udělat umělé oplodnění, je obvykle ignoruje i v otázce potratů. A lékař ho samozřejmě bude přesvědčovat, aby se na tyhle věci neohlížel…

      • mila napsal:

        V každém případě jde skutečně o velký morální problém. Často zde narazíte i u těch, kteří potraty „neschvalují“.
        Je zde patrná velká ambivalence.

        Můžete upřímně a radostně gratulovat páru, který Vám sděluje „radostnou novinu“, když víte, že to bylo metodou UO?

        Další problémy mohou být s identitou a sebepřijetím u těch, kteří takto „vznikli“, vědí o tom, jsou v Církvi a znají její morální učení o UO.

        Závěr je takový:
        Lidský život je třeba chránit od početí. Jsme proti potratům a všem metodám, které k nim spějí. Pokud je lidský život počat metodou UO, je třeba ho chránit také, stejně jako ostatní. Bůh ho miluje stejně jako kterýkoli jiný život – ideálně počatý přirozeně a ve svátostném manželství. To ale nemění fakt, že metody UO jsou těžkým hříchem proti 1., 5. a 6. přikázání.

        V každém případě je potřeba ocenit manželské páry, které navzdory velkému pokušení UO zůstávají věrní Bohu, jedinému Stvořiteli. Jen On zná jejich utrpení, modlitby a oběti.

        Nezřídka se pak stává, že je po letech Bůh „odmění“, tak jak to učinil Abrahámovi se Sárou.

  4. Valentinxrom napsal:

    úžasně
    Еx̣klꭒȥіṿṇí Ⅴaḷеṇṭýṇṣⱪé aⱪce
    Spоleĉṇě ṣ nasіmi рarṭṇerу ǰṣᶆе si рrо ṿảṣ рřірṛaⅴіlі ṇḝ̱kоlik exkḷuⱬiⅴních ṿalеnṭýṇsкých akcí, ɗíⱪy ⱪṭeṛýᶆ usеṭříṭe.
    Ⅴšеcḥny nеjḷepsí рropạ̣̱ꬶaĉní кódy a nabídⱪy рṛо ṇáкսр ɗảrкů a роřáɗání ṛоmaṇticк̱é dоṿоḷеṇė ṿ čеsкėm segmеntu іntеṛṇetu:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *