Navedení k životu zbožnému: VIII. Kterak se má díti toto nové očišťování

Sv. František Saleský

Pravím tedy, že chceme-li se dokonale očistiti od náklonosti ke hříchu, nejprve se musíme vynasnažiti, abychom živě a jasně pochopili, jak veliké zlo nám hřích způsobuje. Pochopíme-li to, tenkráte nás pojme veliká a pronikavá lítost a zkroušenost. A jestliže i obyčejná lítost a zkroušenost, jen když je opravdová, a zvláště když je s ní spojena moc svátostného rozhřešení, nás dostatečně očišťuje od hříchu, bude-li lítost veliká a prudká, očistí nás také ode všech náklonností, které s hříchem souvisejí.

Má-li někdo v srdci jakési záští nebo odpor proti některému člověku, bývá mu takový člověk protivný, a on se mu vyhýbá; ale bude-li záští to hluboké a prudké, tenkráte bude se mu protiviti netoliko člověk sám, jehož nenávidí, ale i všecko, co s ním souvisí, bude se vyhýbat také stykům s jeho domácími, příbuznými a přáteli, bude nenáviděti i obrazu a všech věcí jeho. Stejně, když kajícník nenávidí hřích jenom jakousi lehkou, ačkoliv opravdovou, lítostí a zkroušeností,  jistě si pevně umíní, již nehřešiti; ale nenávidí-li jej lítostí velmi prudkou a mocnou, tenkráte zatracuje netoliko hřích sám, nýbrž také všelikou náklonnost a příležitost ke hříchu, i vše, co s ním souvisí.

Musíš se tedy, Filotheo, přičiniti, aby tvá lítost a zkroušenost byla co možná největší a nejpronikavější, tak aby se vztahovala i na nejmenší okolnosti hříchu. Tak Maří Magdalena obrátivší se, ztratila veškeré zalíbení ve hříších a hříšných zábavách, tak že již nikdy jich ani nevzpomínala. A David prohlašoval, že nenávidí netoliko hřích, nýbrž také všeliké cesty a stezky hříchu (Ž. 118, 114); v tom zajisté záleží omládnutí duše, které týž prorok přirovnává k obnovení orlovu. (Ž. 102, 5.)

Abys tedy dospěla takové lítosti a zkroušenosti, je potřebí, aby ses pilně cvičila v následujících rozjímáních. Budeš-li je dobře konati, vytrhají s pomocí milosti boží ze srdce tvého hřích i hlavní náklonnosti ke hříchu; proto také jsem je upravil tak, aby se hodila k tomuto účelu. Budeš pak je konati pořádkem, který jsem naznačil, a to každý den jen jedno, pokud možno ráno, protože se ten čas nejlépe hodí k všelijakým duchovním úkonům; za dne pak budeš se k tomu, o čem jsi rozjímala, stále vraceti a v myšlenkách se tím zabývati. Nejsi-li ještě způsobilá konati rozjímání, všimni si toho, co se o tom praví ve druhé části.

Sv. František Saleský, biskup Ženevy a učitel Církve

Přeložil Msgr. ThDr. Karel Vrátný

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *