Monthly Archives: Duben 2010
Katolická cesta Jaroslava Durycha I – Úvod
O „katolické cestě“ – jakožto o „zlaté střední cestě“ – s kterýmžto pojmem Jaroslav Durych zachází velmi opatrně – lze hovořit teprve tehdy, když je čtenáři představena nejzávažnější obtíž, s níž se poutník na této cestě záhy setkává; kterou však lze překlenout důsledným dodržováním jejího závazného směru. Touto mocnou překážkou je – atheismus.
Rozhlédnutí
Nejvýznamnějšími událostmi posledních dnů jsou úmrtí kardinála Špidlíka, pohřeb prezidenta Kaczyńského a jeho manželky a návštěva Benedikta XVI. na Maltě.
Svět
To, co se v křesťanství označuje jako nepřátelství se světem, je mnohdy mylně chápáno jako zbabělý únik nebo neschopnost konfrontovat se se životem v odvaze a síle dospělého člověka. Je nutné nejdřív poznat, vůči čemu se ohrazujeme a co odmítáme, ale také dobře vědět, co si volíme jako druhou cestu, tu správnou. Kdo ví, kvůli Komu opouští svět, nikdy tuto volbu nečiní z lidské nezralosti, ale z lásky. Opustit některé viditelné pomíjivé věci může znamenat nahlédnout království Boží, viditelné očima duše, už na zemi. A tento krok je vždy krokem odvahy a zralosti. Básně napsali Rio Presiner (13. listopadu 1925 Mukačevo, Československo – 20. října 2007 Indianola Pensylvánie) a Jan Vladislav (15. ledna 1923 Hlohovec, nyní Slovensko – 3. března 2009, Praha) a pocházejí ze sbírek Odstup a Hořící člověk.
Rozloučení s Lechem Kaczyńským
Lech Kaczyński (1949-2010)
V Polsku dnes proběhne oficiální veřejné rozloučení s prezidentským párem, který bude zítra pohřben v Krakově na hradě Wawel. Polsko smutní a i Česká republika pro tyto dny vyhlásila dny smutku. A je proč.
Nejde jen o rozměr tragédie polského národa, který při havárii ztratil velkou část své nejvyšší elity, ale též o to, že Polsko i Evropa ztratily něco, čím rozhodně neoplývají – velmi schopného konzervativního politika a zatím nejlepšího prezidenta, jakého svobodné Polsko mělo.
Dobré dílo
Duch Boží si vskutku vane, kam chce. A nám se to nechce zdát, nemůžeme tomu uvěřit, hlavy si můžeme ukroutit, jak se to mohlo stát, že náhle, beze vší výstrahy a zejména bez našeho dovolení zavanul až do Hollywoodu, do novodobé Sodomy. Právě toto město hříchu bylo vybráno Boží Prozřetelností, aby zde vzniklo dílo, které nemá ve světové filmové tvorbě obdobu – film o umučení našeho Spasitele. Dosud žádný film nedokázal v tak krátké době zburcovat a uvést v úžas tak veliké množství lidí, Také však značné množství diváků přivedl k roztrpčení a k pohoršení.
Jaroslav Ekumenický Vrchlický
Před nějakým časem jsem psal o své zálibě kupovat klasiky po pěti korunách v antikvariátech. Po Viktoru Dykovi došlo na Jaroslava Vrchlického.
Patero smrtí víry
Není účelem této knihy sledovat následnou a už vůbec ne moderní historii křesťanství, k níž patří spory, o nichž doufám plněji pojednám jinde. Zde se chci jen ukázat, že když se křesťanství ukázalo v pohanském lidstvu, mělo povahu čehosi jedinečného, ba nadpřirozeného. Bylo úplně jiné než ostatní věci a čím víc se jím zabýváme, tím méně se jim podobá. Vyznačuje se však od té doby až posud jednou poměrně zvláštní a ojedinělou vlastností, zmínkou o níž může tahle knížka docela dobře skončit.
Rozhlédnutí ve stínu Smolenska
Zprávou uplynulého týdne měla být slavnostní intronizace Dominika Duky do úřadu pražského arcibiskupa, byla však zastíněna tragickou událostí, k níž došlo téhož dne ráno u ruského Smolensku, kde cestou do Katyně při letecké havárii zahynul polský prezident Lech Kaczyński i s celou polskou delegací.
V rámci kalendária a nadcházejících událostí je třeba připomenout především devadesátiny arcibiskupa Otčenáška, 60. výročí provedení první fáze tzv. Akce K a běžící hlasování v anketě Rytíři života.
Kraj lásky
Lidé si ve chvílích bezradnosti a životní prázdnoty vypomáhají mnoha slovy a širokými výklady o sobě a světu. Někdy totiž obsáhlé řeči a zdánlivě hluboké myšlenky slouží jen k uspokojení ctižádosti a touhy působit dobře na druhé lidi, případně k přehlušení vědomí vlastní marnosti. Dokonce i tehdy, jsou-li námětem hovoru duchovní věci. Jan Zahradníček si v básních ze sbírek Návrat a Rouška Veroničina dobře uvědomuje, že hovoru není třeba tolik jako naslouchání. Autorkou fotografie je Marika Pečená.
