Tag Archives: mediální bias
Medializace tématu zneužívání – nazývat věci pravými jmény
Akce D.O.S.T.: Nevyváženost vysílání ČT ohrožuje regulérnost voleb!
Akce D.O.S.T. vyzývá Českou televizi, aby respektovala rovný přístup ke všem politickým subjektům kandidujícím do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Postoj, který Česká televize zaujala k prezentaci kandidujících stran a hnutí před nadcházejícími předčasnými volbami, je podle názoru Akce D.O.S.T. vážným narušením principů, na nichž spočívá statut média veřejné služby, a může zpochybnit i samu regulérnost voleb. Pravidla předvolebního a volebního vysílání ČT zveřejněná 17. září 2013 (dále jen Pravidla) jsou skandálním pokusem o legitimizaci nerovného přístupu ČT k jednotlivým politickým subjektům, jež se voleb účastní. Bez ohledu na zásadu rovnosti před zákonem, jakož i na deklarovaný smysl a poslání veřejnoprávních médií, konstatují tato Pravidla údajnou nerovnost kandidujících politických stran a vydávají ji za oprávněné odůvodnění nerovného přístupu ČT k nim, který kodifikují a veřejně deklarují.
Za skandální považujeme zejména zavedení principu tzv. „odstupňované rovnosti“, které se v uvedených Pravidlech objevuje. ČT jej „vysvětluje“ takto (cit): „zásada odstupňované rovnosti znamená, že bude brán zřetel na politický a společenský význam kandidujících subjektů.“ Jelikož je zřejmé, že názory na „politický a společenský význam“ jednotlivých subjektů se nutně budou lišit, je takováto formulace zcela nepřijatelná. Na „orwellovský“ princip „odstupňované rovnosti“ v Pravidlech navazují další formulační a právní „perly“. V bodě třináct první části Pravidel např. čteme, že kritériem „je dosavadní politický význam politické strany a činnost ve veřejném životě.“ Nabízí se otázka, odkud plyne mandát ČT prezentovat v předvolebním čase divákům legálně působící politické strany jen na základě svého vlastního subjektivního hodnocení jejich „významu a činnosti“?
Mediální manipulace jako za komunistů
Radomír Malý
Ano, jinak skutečně nelze nazvat televizní debatu „Máte slovo“ 5.9. na ČT 1 se známou moderátorkou Michaelou Jílkovou, tentokrát na téma uvedení na trh abortivní pilulky Mifegyne, jinak známé též pod názvem RU 486. 6 účastníků debaty, 3 pro, 3 proti, jako obhájci nenarozeného života vystupovali prezident Hnutí pro život mgr. Radim Ucháč, pravoslavný kněz dr. Libor Halík a brněnská psychiatrička dr. Ilona Burdová.
Jílková – jak je vždy jejím zvykem – pustila ke slovu jen toho, koho chtěla. Kdykoliv začal Radim Ucháč hovořit, přerušila jej po pár větách pod průhlednými záminkami, že „nemluví k věci“ nebo že sám „klade otázky“, kněze Halíka „uzemnila“ hned na začátku. Paní Jílková si ovšem patrně plete televizní diskusní pořad s výslechem na policii, kde také otázky má právo
klást pouze vyšetřovatel, nikoli vyslýchaný. Jen paní dr. Burdovou Jílková celkem respektovala a nutno říct, že tato dáma argumentovala dobře, díky jí za to. Podobné poděkování patří i Radimu Ucháčovi za jeho věcné a klidné předkládání výmluvných faktů, ačkoliv musel čelit neustálému skákání do řeči ze strany moderátorky.
Podpořte rodinu a zdravý rozum
Prorodinné tričko
Vyzývám čtenáře našeho časopisu, aby (mohou-li) v pátek a v sobotu podpořili akce obhajující tradiční rodinu a přinesli tak alespoň špetku zdravého rozumu do „týdne sodomitů“, který charakterizuje na jedné straně mohutná manifestace a propagace sodomie v ulicích Prahy i v médiích, na straně druhé pak systematické potlačování „vadných názorů“ na tuto problematiku a neinformování o prorodinných akcích.
Klaus a sodomité: Média ve službách ďábla
Ona karikatura
Václav Klaus nikdy nebyl mým oblíbencem a od jeho zločinné amnestie je můj náhled na něho ještě horší, nicméně tentokrát udělal všem slušným a zdravě uvažujícím lidem obrovskou službu, když na svých stránkách vyvěsil jednu karikaturu (viz obrázek).
Přínos této karikatury přitom není jen v tom, že je založena na zdravém rozumu a zdravém názoru. Ještě více nám poslouží její zveřejnění a následná reakce médií jako nádherný příklad a důkaz toho, jak naše média cíleně pracují na destrukci vkusu, morálky a zdravého rozumu ve společnosti.
Putnova „profesura“
Doc. M. C. Putna
Televize i noviny jsou plné M. C. Putny a vcelku pochopitelné neochoty prezidenta Zemana jmenovat jej profesorem. Je to zvláštní, protože pokud by média byla objektivní, musela by se v prvé řadě důrazně ptát akademické obce, čím si Putna zaslouží titul profesora antropologie.
Pan Putna totiž není antropolog a jeho vědecký přínos antropologii se limitně blíží nule. Putna je kontroverzním literárním kritikem, který si znepřátelil řadu svých kolegů nejen prosazování kontroverzních názorů a těžce ideologizovaných přístupů, ale i značně neférovým chováním (viz aféra kolem vydávání Demlova díla) – což bude asi ten důvod, proč se pro něj musí hledat profesura mimo jeho obor.
