Tag Archives: Jakub Deml
Děti
LHOSTEJNOST očima Ernesta Hella
LHOSTEJNOST: Ano a Ne jsou před námi. Mnoho lidí, kteří nic nevědí, vytýká pravdě, že jest nesnášenliva.
Řekli byste, slyšíce tyto lidi, že pravda a blud jsou dvě bytosti, které mohou spolu jednati jako sobě rovné; dvě královny, obě zákonné, mající žíti v pokoji každá ve svém království; dvě božstva, dělící se o svět, aniž má jedno z nich právo vyrvati druhému jeho panství. Odtud lhostejnost, která jest triumfem satanovým! Nenávist se mu líbí, ale nestačí mu: on potřebuje lhostejnosti.
Král Lásky
Jakub Deml a svatý Robert Southwell (1561 –1595) přinášejí verše o jediném dítěti na světě, které dokáže proměnit lidská srdce nadpřirozeným způsobem. Vítejme Krále Lásky, Jeho dobrou Matku a pěstouna svatého Josefa také ve svých vnějších i vnitřních domovech.
Smrt?
Co je pro nás, křesťany, smrt? Vstup do života, nebo hrozivé utrpení, kterého se bojíme, protože nemáme jasno, kam se po ní odebereme? Pro každého, kdo smrt vidí jako nezbytnou přestupnou stanici pro dosažení Nejsladšího Cíle, musí být rozjímání o ní něčím radostným, byť někdy znepokojujícím. Ono znepokojení by však mělo vést ke změně života a snaze přiblížit se co nejvíc tomu, co by v nás rád viděl Ten, který nás očekává. První báseň napsala Nea Marie Brkičová a druhou Jakub Deml.
Slunce v samotách
Není třeba příliš slov k následujícím dvěma básním. Vladimír Holan, který je autorem první z nich, a Jakub Deml, autor básně druhé, byli nejen dobrými přáteli, ale uměli ve své poezii vzájemně velmi upřímně a hluboce číst, asi tak jako lidé, kteří ve svých přátelích nehledají jen sami sebe a osobní uspokojení, ale opravdu naslouchají a darují se bez nároku na to, že získají něco nazpátek.
Poutníci na zemi
Jakub Deml a Jan Zahradníček zajisté věděli, co obnáší důsledná služba Bohu, odmítnutí model, konfrontace tváří v tvář nepřátelskému režimu a to nejen politickému, ale i tomu neviditelnému – režimu tohoto světa, který stále přetrvává.
