Tag Archives: české školství
Premiéra filmu Sexuální výchova v Čechách
Ve středu 26. února bude mít premiéru dokumentární film Sexuální výchova v Čechách. Jeho režisérka, autorka i jiného zajímavého dokumentu, se na mou prosbu pokusila o vhled do sporu o sexuální výchovu, který hýbal českou veřejností. Ke spolupráci získala ředitele školy a spoluautora Příručky k sexuální výchově, která tehdy vzbudila největší kontroverze, PaedDr. Pavla Petrnouška. To, co se jí s ním podařilo natočit, ovšem přesahuje hranice běžného dokumentu…
Je to otřesná syrová sonda do života jedné malé základní školy v nádherném místě, ale s naprosto podivnými lidmi, kterým svěřit děti je snad doopravdy naprosté hazardování. Petrnoušek v oné moravské vesnici provádí školení pedagogického sboru v sexuální výchově a užívá si to on i většina jeho “žáků” – pedagogů dané školy. Předvede své pověstné praktiky – hru kompot, sexuální slovník a nechybí ani ruka navlečená v kondomu. Když se pak růžolící paní ředitelka přechodového věku při navlékání kondomu zeptá: “dělám to dobře, Pavle?”, sklapne čelist nejednomu otrlému divákovi.
Náměstek Svoboda k Sexmisi
Kamil J. Svoboda
Pan náměstek Kamil Jan Svoboda (KDU-ČSL) mi zaslal stanovisko ke svým údajným výrokům o výstavě Sexmise (viz předchozí příspěvek) a zodpověděl mi dotazy na toto téma. Níže cituji či místy stručně parafrázuji jeho vyjádření…
Nicméně ještě před tím považuji za svoji povinnost omluvit se za nepřesné informace v prvním článku na toto téma: životopis pana Svobody, který jsem využil při sepsání článku, nebyl dostatečně aktualizován – jeho dcery jsou dnes již obě žačkami na prvním stupni základní školy, takže bylo zbytečné ptát se, jak si představuje vkusnou výstavu na toto téma pro předškolní děti.
Zároveň bych mu rád poděkoval za to, že mi neváhal odpovědět, byť je aktuálně na dovolené.
S pomocí školy? (Společně k Bohu I)
Když si chceš postavit chalupu, musíš si dobře spočítat, co všechno na to budeš potřebovat. Když si chceš dobře vychovat děti, musíš si také hned z kraje dobře promyslet, co vše k tomu patří. Dnes budeme myslet spíš na děti než na chalupu.
Byly doby, kdy rodiče nechávali výuku i výchovu svých dětí na škole a na knězi. Bylo to pro ně pohodlné, ale málo účinné. Většina dnešních dospělých, kteří nevěří v Boha, chodili ve škole osm i více let do vyučování náboženství – ale užitek jim to valný nepřineslo. Každý katecheta, každý kaplan tohle věděl, že jen tam, kde i rodiče vedli děti k víře doma, jen tam, kde děti viděly dobrý příklad víry na rodičích, jen tam vyrostli věřící křesťané.
V našich státních školách se náboženství moc pozornosti nevěnuje. Stále ještě je to na rodičích, aby vychovávali děti křesťansky doma. Jenže rodiče mají pocit, že to neumějí a že na to nemají čas. A tak si vymýšlejí výmluvy. Říkají: „Je to vůbec nutné, doma děti nábožensky vychovávat? Není lepší, nechat je až budou velké, aby se rozhodly samy, zda chtějí věřit nebo ne?“
VORP: Otevřený dopis redakci Katolického týdeníku
Níže přetiskujeme otevřený dopis redakci Katolického týdeníku, kterým Výbor na obranu práv rodičů reaguje na skandální a nepravdy obsahující články Jiřího Zajíce:
KT 36/2010, str. 5, Jiří Zajíc: Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet
KT 39/2010, str. 9, Jiří Zajíc: Reakce na úryvek z dopisu Lucie Cekotové (dopis ani Zajícova reakce se patrně na internetu nedají dohledat)
Za Duše a hvězdy konstatuji, že se s obsahem dopisu VORPu naprosto ztotožňujeme a že jsme zklamáni tím, že Katolický týdeník článek „Nikoliv rodiče, ale nevhodné časopisy, kamarádi a internet“ vůbec publikoval.
Ignác Pospíšil, šéfredaktor
Příručka Sexuální výchova je nezákonná
Ve sporu o příručku SEXUÁLNÍ VÝCHOVA – VYBRANÁ TÉMATA nás mluvčí ministerstva školství Kateřina Bohmová poučila, že tradičnější přístup k sexuální výchově není možný, protože školy jsou ze zákona povinné žáky seznamovat s nejnovějšími poznatky vědy.
Proto se musíme v první řadě podívat na to, zda tato kritéria vědeckosti splňuje sama příručka. Proberu zde pouze několik hlavních připomínek, protože vzhledem k počtu sporných témat z mnoha vědních oborů by se podrobný rozbor musel rozsahem podobat původnímu materiálu.
