Tag Archives: Antonín Cyril Stojan
Zpráva o orelské pouti na Tetín
Foto po Mši svaté
Socha sv. Jana Nepomuckého tvoří barokní dominantu historického náměstí v Berouně. Zde se v prosluněnou sobotu 6. září 2014 o 10. hodině sešlo padesát poutníků na prvním ročníku orelské pouti ke sv. Ludmile, přemyslovské světici, která je patronkou rodiny a vlasti. Zásluhou sv. Ludmily byla naše vlast pokřtěna a upevněna moc přemyslovského českého státu na přelomu 9. a 10. století.
Naše trasa směřovala z Berouna do 3,5 km vzdáleného Tetína, poutního místa spjatého s mučednickou smrtí sv. Ludmily. Poutníci přijeli zblízka i zdáli. Pozdravili jsme se s orly a dalšími poutníky z Prahy, Kladna, Plzně, Komárova, Nižbora nebo Všeradic, avšak také ze vzdálených měst Chotěboř na Vysočině či z východočeského Ústí nad Orlicí, ze severočeského Polabí, z Chomutova, Jablonce n. Nisou nebo z jihočeského hraničářského Vyššího Brodu a Českých Budějovic. Z největší dálky doputovala orelka ze Zábřeha na severní Moravě. Měli jsme účastníky ze všech světových stran a všech generací, včetně mladých rodin s dětmi a mladých lidí a dětí obecně. Ocenili jsme, že trasu vedoucí částečně strmým úvozem bez problémů absolvovali i starší sestry a bratři.
Kdo je to: Uzavření soutěže.
V desátém kole zaslali odpovědi čtyři čtenáři. Nejúspěšnější byl ve svých odpovědích pan Štěpánek, který získal absolutní počet bodů (10) a s ním i vítězství v celé soutěži se ziskem 16 bodů. Další nejúspěšnější hráči v pořadí jsou pan Pavel Kučera s 11 body a Daniel Zouhar a Benedikt Vácha s 6 body… Věcné ceny v podobě katolické literatury se pokusím odeslat ještě před Vánoci.
Politik a „malé problémy“
Zaznamenal jsem úšklebky různých lidí nad tím, že se lidovečtí politici zabývají takovými pitomostmi, jako jsou boj s letním časem (Petr Šilar), otázka nepovinných maturitních předmětů na maturitním vysvědčení (Helena Šustrová) či Velký pátek coby státní svátek (předsednictvo strany). Dotyční by po KDU-ČSL chtěli pořádný program, který údajně nemá, a proto se zabývá těmito „pitomostmi“.
Katolická cesta J. Durycha XIX. – Co s pravoslavnými?
Nepokouším se proniknout k počátkům velehradské historie unionistického hnutí. Tato historie je pravděpodobně stejně stará, jako sám Velehrad. Záhy po vzniku Československa byly připomenuty velehradské unionistické tradice XIX. století. Ty ovšem byly od samého počátku pro Vídeň nepřijatelné a byly jí odsouzeny k živoření. Je tedy zcela zákonité, že teprve po převratu roku 1918 se dá o skutečném unionistickém hnutí na Velehradě mluvit. Toto hnutí je pak úzce spojeno s úřadem olomouckého arcibiskupa Stojana, který tomuto dílu věnoval mnoho svých sil a kdyby mu byl Bůh dopřál ještě aspoň tucet let putování tímto slzavým údolím, stal by se unionismus významnou složkou náboženského života celé československé republiky.
