Co to znamená, když Vatikán k oslavám jubilejního roku vítá otevřené propagátory sexuální zvrácenosti? Opravdu: 6. září je v oficiálním kalendáři na webových stránkách jubilejního roku uvedena „pouť sdružení Tenda di Gionata a dalších spolků“ (https://www.iubilaeum2025.va/en/pellegrinaggio/calendario-giubileo/pellegrinaggi/pellegrinaggio-associazione-tenda-gionata-altre-associazioni.html). La Tenda di Gionata, „Jonatánův stan“, je italská heterodoxní aktivistická skupina, jejíž název má být patrně nechutnou narážkou na přátelský vztah mezi Jonatánem a králem Davidem. Je po léta velmi aktivní a dokonce ani nejde o její první akci v Římě. Na svých webových stránkách například popisuje zážitky z Pride pochodů, včetně toho římského.
Než se však budeme podrobně zabývat touto poutí, povězme si něco o jiné, která se v Římě nedávno konala.
Mnohé z nás potěšilo, když jsme zaznamenali, že webové stránky jubilejního roku uvádějí i tradiční latinskou mši svatou spojenou s poutí FSSPX do Říma, která proběhla před několika dny. Někteří říkali, že to nemá žádný význam, protože stránky jubilea v italštině prostě zaznamenaly všechno, co se dělo, aniž by to znamenalo souhlas či nesouhlas. Tak to není, tvrdili jiní. Britský list Catholic Herald to nazval „výjimečným okamžikem viditelné shody“.
Samotná pouť byla úžasná. Dr. Maike Hicksonová z LifeSiteNews byla u toho a zaznamenala téměř osm tisíc věřících a 680 kněží, řeholníků a řeholnic FSSPX, kteří za zpěvu Kréda, Te Deum a dalších krásných hymnů prošli Svatou bránou Svatopetrské baziliky. (https://www.lifesitenews.com/blogs/thousands-of-catholics-join-sspx-jubilee-year-pilgrimage-to-rome-process-into-st-peters-basilica/) Správa Svatopetrské baziliky jim dokonce poskytla místa k sezení a dovolila jim použít ozvučovací systém. Den předtím měli poutníci FSSPX mše svaté v katakombách a v parku za Koloseem. Bylo to ohromující. Proto je také pochopitelné, že mnohé lidi konsternovalo, když byla zmínka o FSSPX z vatikánských stránek jubilejního roku odstraněna.
Naším hlavním tématem však není pouť FSSPX, nýbrž „pouť“ LGBT. Odstranění zmínky o FSSPX jistě vypadalo jako delegitimizace a podkopalo myšlenku, kterou zhruba ve stejné době vyjádřil sám Vatikán, totiž že ze „zařazení“ (do kalendáře na webových stránkách) „automaticky nevyplývá souhlas“. Pokud tomu tak je, proč tedy byla pouť FSSPX smazána?
Také tvrzení, že ze zařazení nevyplývá souhlas, je evidentně nepravdivé. Opravdu se domníváme, že kdyby si letos osmitisícovou jubilejní pouť do Říma naplánoval Kukluxklan nebo Americká nacistická strana, bylo by to zahrnuto do seznamu událostí na oficiálním webu jubilejního roku? Jistěže ne. Samozřejmě nepřirovnávám FSSPX k těmto skupinám. Jen říkám, že i když třeba ze zařazení nevyplývá souhlas, něco z toho přece jen plyne. Znamená to, že daná skupina je v zásadě uvnitř Overtonova okna přijatelných myšlenek, že je „dovolená“, zatímco jiné jsou vytlačovány. A proto je tak znepokojivé, že se tento „Jonatánův stan“, sdružení La Tenda di Gionata, objevuje v seznamu na oficiálních webových stránkách Vatikánu k jubilejnímu roku. Zatímco FSSPX se nachází mimo okno přijatelného myšlení, tato homosexualistická skupina je pro Vatikán Lva XIV. evidentně uvnitř.
Alessandro Previti, jeden z organizátorů, řekl portálu „duchovní služby LGBTQ katolíkům“ Outreach: „Klíčovým cílem je být zde, modlit se, modlit se společně a cítit se jako součást církve, být vítáni takoví, jací jsme, kvůli tomu, čím jsme.“
Mši pro tuto skupinu – ano, opravdu tu mají svou mši – bude v sobotu 6. 9. v kostele Nejsvětějšího Jména Ježíš sloužit biskup Francesco Savino, místopředseda italské biskupské konference. Sám Savino událost nazval „nezvratným znamením, které nám připomíná, že Evangelium není manifest pro malý počet vyvolených, ale milostný dopis adresovaný celé lidské rodině“.
Událost tohoto druhu přivítal i kardinál Cobo, místopředseda španělské biskupské konference. Cobo napsal dopis další LGBT skupině, Global Network of Rainbow Catholics („Globální síť duhových katolíků“), která se minulý týden sešla v Madridu a akce jubilejního roku podporuje. Kardinál Cobo napsal: „V kontextu jubilejního roku, kdy Církev otevírá dveře těm, kteří společně putují v naději, doufám, že akce, kterou připravujete, vám pomůže dokonaleji ,projít Svatou bránouʼ a povede k hlubšímu setkání s Kristem.“
Další zajímavá věc: Tenda di Gionata byla vloni rovněž dočasně odstraněna z vatikánských stránek k jubilejnímu roku – než se tam později vrátila. Koordinátor Vatikánu pro jubilejní rok, arcibiskup Rino Fisichella v odpovědi na kritiku tohoto zařazení prohlásil: „Zařazujeme všechny, kdo nás o to žádají, protože chtějí prožívat víru… Proto nevidím důvod, proč by měl být někdo vylučován.”
Co to vypovídá o takzvané „inkluzivní Církvi“, když je Společnost svatého Pia X. nejprve uvedena a potom odstraněna, zatímco LGBTQ aktivisté jsou oslavováni jako vážení poutníci – a na web vráceni poté, co z něj byli odstraněni?
Webové stránky SSPX News se ptají: „Domnívá se snad Fisichella, že poutníci, kteří přijeli se Společností svatého Pia X., tam nebyli proto, že chtějí prožívat víru? Proč tedy? Za co je kritizuje?“ (https://fsspx.news/en/news/vatican-jubilee-website-removes-reference-sspx-pilgrimage-54064)
Jak jsem uvedl výše, o FSSPX opravdu nejde. Nevyzýváme k tomu, aby se jejich pouť vrátila na stránky jubilejního roku, ani se nedomníváme, že by Církev měla být něco jako cirkus nebo ZOO, složená ze skupin, které zastávají diametrálně protikladná přesvědčení a praktikují diametrálně protikladná náboženství. Neprosíme Vatikán, aby dal Společnosti sv. Pia X. koutek ve svém velkém stanu, kde by si mohla dělat, co chce.
Jde o to, že říkáme jasně: za Lva XIV. Vatikán dává prostor homosexualistickým skupinám, oslavuje je jako vážené poutníky a s jejich heterodoxií a herezí jedná jako s legitimními názory – a to je nepřijatelné. To, jak se zachází s FSSPX – vzpomeňte si, co jsem říkal o Kukluxlanu – to prostě jen zhoršuje a zvýrazňuje.
Je to nepřijatelné, nikoli však překvapivé. Sám Lev XIV. řekl ještě jako kardinál Prevost v roce 2023, že jeho dřívější odsuzování „homosexuálního životního stylu“ se za Františka změnilo. „Došlo k vývoji,“ jak řekl, takže „chceme být přívětivější a otevřenější a říkat, že v Církvi jsou všichni lidé vítáni“.
Všichni víme, co to znamená. Tento „vývoj“ dokonce přičítal Františkovi a jasně řekl, že on sám se s ním ztotožnil.
Ne, přátelé, Bůh nežehná hříchu – tím méně jednomu ze čtyř hříchů, které volají do nebe o pomstu. Církev nepředává své oltáře těm, kdo popírají její mravní nauku a veřejně oslavují hřích. Svatý Pavel varoval: „Nemůžete přece pít z kalicha Páně i z kalicha zlých duchů. Nemůžete jíst u stolu Páně i u stolu zlých duchů“ (1 Kor 10,21).
A přece v samotném městě Římě, ve stínu Svatopetrské baziliky, se pod názvem „inkluze“ oslavuje hřích, který volá do nebe o pomstu.
Všichni jsou zahrnuti. Svatými branami v jubilejním roce může projít kdokoli. Avšak svatá brána věčného života není otevřena komukoli, kdo má takový pocit, ale jen těm, kteří mají nadpřirozenou víru, naději a lásku Kristovu a zůstávají v Boží milosti.
Bez ohledu na to, co činí tito představitelé Církve, my za sebe se rozhodněme, že touto branou projdeme, ať nás to stojí cokoli, že budeme přinášet zadostiučinění za tyto i za naše vlastní hříchy a modlit se za obrácení lidí, kteří se na tomto odporném příběhu podíleli.
John-Henry Westen
pro LifeSiteNews a Sign of the Cross Media. Bůh vám žehnej.
Překlad Lucie Cekotová
Zdroj:
Je velikou otázkou, do jaké míry má nový papež v této chvíli opravdu „volné ruce“. Aniž mu teď chci dávat znaménka plus – mínus, je mi jasné, že zdědil vatikánský aparát po svém předchůdci. A že zdědil veškeré problémy předchozího pontifikátu, které v mnoha bodech překročily hranice hereze.
Sám Robert Prevost se v minulosti poměrně razantně vyjadřoval proti homosexuálním a lesbickým vztahům.
Je namístě se modlit, aby Lev XIV. našel sílu k tomu, aby byl skutečným suverénem, nesvázaným předchozími dvanácti lety děsivého úpadku. – Aby našel sílu být pastýřem podle evangelia našeho Pána, ne modernistickým nájemcem, sloužícím duchu tohoto světa.
Modleme se prosím za očištění Vatikánu od nositelů bludů, za uzdravení papežství a za první kroky k uzdravení celé naší matky Církve.
Tak ať se LEV zachová jako chlap a autorita (kvůli tomu tam je a ničemu jinému) a ten infiltrovaný darmožroutský buzerantský/feministický/alibistický (nehodící se škrtněte) rozbujelý aparát vykope ven – „do prdele“ a postaví si tam řádné a poctivé pomocníky pro údržbu Církve svaté.
Lavírování a úlisné kompromisy vedou akorát tak do pekel.
Ano=ano, ne=ne.
(Tak pravil LOGOS)
V tom máte naprostou pravdu – politikou zastánců LGBT uvnitř Církve je metodou „vařené žáby“ či „salámové metody“ postupně, po malých krocích, dojít k akceptaci homosexuálních a lesbických vztahů a k přepsání katolického katechismu. Dovolit po eskapádách Bergogliova pontifikátu „pouť LGBT do Vatikánu“ je hrubou chybou.
Na druhé straně proběhne ve dnech 24. až 26. října 2025 po dlouhých šesti letech Bergogliových sankcí a zákazů pouť Summorum pontificum do Vatikánu. Na oltáři katedry v chrámu svatého Petra bude sloužena tradiční mše – tohle předpokládá intervenci samotného papeže.
…
Vypadá to, že Robert Prevost bude papežským typem Jana Pavla II. – Bude se snažit (podle svého pohledu) udržet uvnitř Církve všechny názorové proudy. Jsem si plně vědom toho, že něco takového je dlouhodobě neudržitelné – je nemožné obhájit kompatibilitu zastánců LGBT s těmi, kdo berou vážně Písmo svaté a morální hodnoty staletí předávané naší Církví.
Papeže Lva XIV. čeká jednoho dne rozhodnutí, kterému se zatím vyhýbá: postavit se jasně a bez výhrad za učení našeho Pána – a za ty, kdo ho vyznávají a žijí.
Westen: „…ani se nedomníváme, že by Církev měla být něco jako cirkus nebo ZOO, složená ze skupin, které zastávají diametrálně protikladná přesvědčení a praktikují diametrálně protikladná náboženství. Neprosíme Vatikán, aby dal Společnosti sv. Pia X. koutek ve svém velkém stanu, kde by si mohla dělat, co chce.“ – To bych prosila blíže vysvětlit!
Je to pojetí Církve jako jakési „zastřešující organizace“, kde se katolíky smějí nazývat v partnerském vztahu žijící homosexuálové či lesby, vedle nich zastánci Tradice a vedle nich např. Tomáš Halík, který o sobě tvrdí, že je katolík a buddhista v jednom. Všem ponecháme svobodu – ať si v domě (či stanu) Církve dělají, co chtějí.
Robert Prevost se zatím snaží uspokojit všechny názorové proudy v naší Církvi – žel od jeho administrativy zaznívají typicky bergoglianské fráze o tom, že „nikdo nesmí být vylučován“.
Samozřejmě: musí být vylučován. Heretik, který se odmítá změnit a místo toho chce měnit Církev, musí být exkomunikován.
…
„Františku, jdi a oprav můj dům. Neboť, hle – rozpadá se.“
Dalšího sv. Františka nikde na obzoru nevidím, zato bergogliánských františků jsou v církvi celé zástupy…
Tak ani Prosťáček z Assisi nebyl někým, kdo by nějak delší dobu skýtal všeobecnou naději pro Církev. Najednou se vynořil a už to jelo.
Hezky řečeno.
Dne 17. září je svátek udělení stigmat svatému Františku z Assisi ( svátek, který v novém liturgickém kalendáři nenajdeme…).
Prosme velikého maličkého světce o následovníky – tento rozbitý svět tolik potřebuje novou Veroniku Giuliani či nového Padre Pia, nového Giovanniho Bernardona.
Potřebujeme živoucí bytosti, které samy na sobě díky veliké Boží milosti zrcadlí Ježíše Krista. Které zapalují lidská srdce – a strhnou další duše k následování našeho Pána. Které obnoví Církev.
Žijeme na poušti – ale cožpak právě z pouští nepřicházejí proroci?
Vymodleme si je.
Cituji z textu: „oslavuje se hřích, který volá do nebe o pomstu.“ Odstranění tohoto pohoršení by mělo mít přednost přede vším ostatním. Z textu vyplývá, že toho se nedočkáme, a to je důležitá informace.
Děkuji za překlad.