Zmatek v Life Site News

Přední publicistický pro-life server Life Site News se propadá do totálního chaosu, který mu rozhodně neprospěje, ať už boj o vedení organizace dopadne jakkoliv. Nyní již dosti kuriózní konflikt započal počátkem července, když Správní rada většinou jediného hlasu na hodinu vyrazila Johna-Henryho Westena, který do té doby zastával pozici CEO celé organizace a šéfredaktora. Tento spoluzakladatel LSN byl přitom jednoznačně nejvýraznější a nejpopulárnější tváří celé organizace.

Velký ohlas přitom vyvolal nejen samotný vyhazov, ale též jeho provedení a prezentace. Jedna věc je odvolat někoho z pozice CEO a šéfredaktora, jiná jeho totální vyhazov. John-Henry Westen byl vyhozen i ze správní rady, v níž jako spoluzakladatel seděl od založení organizace, bylo mu znemožněno jakékoliv další publikování na stránkách a jeho vyhazov byl správní radou veřejnosti prezentován jako „sabatický rok“ (= roční studijní dovolená), což snad mohl být termín z právního hlediska i něčím oprávněný, ale normálnímu člověku zní jako drzý výsměch a demagogie.

Čtenářům a příznivcům serveru se nikdy nedostalo řádného vysvětlení, proč byl John-Henry Westen zčista jasna vyhozen (nebo tedy „sabatikován“), a pod stručnými informacemi o vyhazovu/sabatizování Westona nebyla (pro server zcela netypicky) umožněna žádná diskuse.

Pokud vezmeme vážně tvrzení několika lidí blízkých LSN a následně přece jen vydaná ultrastrohá vyjádření jednotlivých členů správní rady, důvodem vyhazovu byly ostré rozpory nad směřováním LSN pod Westonovým vedením, podpořené rozladěním správní rady nad finančními výsledky organizace. V podstatě šlo o to, že LSN vznikl jako pro-life organizace, která primárně nebyla ani výhradně katolická. Postupem času však v ní hlavní pozici získalo Westenovo „katolické křídlo“. Převážně katolické směřování by patrně Správní rada bez problémů přežila, ale Westen se postupně posouval do pozic tradičního katolicismu a v poslední době byl dokonce svými odpůrci obviňován z toho, že sympatizuje se sedesvakantismem.

Nakolik byla poslední výtka opodstatněná, netuším, ale každopádně Westonovo tradičně katolické směřování a neochota vyhodit některé k sedesvakantismu inklinující redaktory (z organizace, kde volně působí pravoslavní a protestantstí redaktoři, kteří nevadí) údajně rozzuřilo nejen některé členy Správní rady, ale i četné příznivce a donátory LSN (přijde mi, že ani ne tak ty protestanské, ale spíše „konzervativně-katolické“). Ovšem jediný zásadní důvod, který Správní rada (resp. někteří její členové) nakonec veřejně uvedli, byl výrazný propad sledovanosti servru, odběratelů a příspěvků pro LSN v posledních letech. Byl by to i pochopitelný důvod, i když je otázkou, za jak velký díl propadu může Westen a jeho reorientace organizace, a co naopak způsobilo samotné primární zadání servru, který se stal terčem zuřivých útoků progresivistů vedoucích v době CoViDu až k jeho dlouhodobému banování na sociálních sítích, což muselo jeho návštěvnost a schopnost vybírat peníze výrazně poškodit bez ohledu na to, kdo ho vede.

Už sám problém s hanebně nezvládnutým komunikováním Westenova nedobrovolného odchodu z čela organizace značně podryl důvěru v to, co by z LSN po jeho odchodu zbylo. Nicméně se ukázalo, že nejen komunikace byla nezvládnutá a celé odstavení Westena přerostlo ve skandál kombinovaný s fraškou. Původně se zdálo, že Westen založí nějakou novou tradičně-katolickou platformu a obě strany půjdou svou vlastní cestou. Nicméně to se rychle změnilo. Po pár dnech Westen rozeslal e-mail, v němž konstatoval, že jeho odvolání je neplatné, a požadoval po Správní radě okamžité navrácení pozic i pravomocí. Správní rada v reakci na to svolala mimořádné zasedání a v pátek pozdě odpoledne (tj. deset dnů po Westenově odvolání) zveřejnily LSN prohlášení, že Správní rada uznala Johna-Henryho Westena za CEO LSN.

Stručné a nijak přátelsky formulované prohlášení dává tušit, že to Správní rada neudělala dvakrát ráda a že Westenovi reálně vrátit vedení LSN spíše nehodlá. Nebo alespoň ne na dlouho. Zároveň se na youtube objevila uniklá nahrávka ze zasedání Správní rady, která ukazuje, že k vyhazovu Westena došlo na přímý a intenzívní nátlak biskupa Stricklanda, který dokonce hrozil odchodem z pozice duchovního rádce LSN, pokud nebude Westen odvolán ze všech vedoucích funkcí, včetně místa ve Správní radě. To poněkud nahlodává představu, že byl John-Henry Westen vyhozen kvůli příchylnosti k tradičnímu katolicismu – biskup Strickland, odvolaný papežem Františkem za to, že přes stupňující nátlak z Říma odmítal dostatečně brutálně omezit tradiční liturgii ve své diecézi, není ten typ člověka, u něhož bychom zrovna tento důvod očekávali. Na druhé straně si ale přiznejme, že vnitrocírkevní politika je velmi složitá věc a že i řada mnohem tradičnějších duchovních má pocit, že je teď ten správný čas zaujmout ke Lvu XIV. maximálně vstřícný postoj a doufat, že to něco přinese.

Nahrávky ale zjevně nejsou kompletní (přinejmenším chybí začátek, kde mohlo být i nějaké další či konkrétnější odůvodnění biskupova postoje) a (už vzhledem ke způsobu jejich zveřejnění a platformě, kde k němu došlo) nelze vyloučit ani jejich další úpravy ve Westenův neprospěch. Z těchto nahrávek se zdá, že hlavním důvodem (záminkou) vyhazovu mělo být podle biskupa Stricklanda a Správní rady nezvládnutí vedoucí pozice ze strany Westena, kdy mu byla vytýkána řada větších i menších manažerských selhání, nesprávných zacházení s penězi a nekalých praktik, oprávněnost těchto obvinění ale nelze z venčí posoudit a přijde mi, že Westen nedostal přiměřenou příležitost hájit se.

Každopádně to vypadá, že krize v LSN má ke konci hodně daleko a nikomu ze zúčastněných to neprospěje.

Aktualizace 26. 8. 25

Zdá se, že jsem se mýlil a krize v LSN již skončila. Westen je zpět ve vedení a zdá se, že má vše opět pevně v rukou. Přeji mu hodně štěstí.

Ignác Pospíšil

45 Comments on “Zmatek v Life Site News”

  1. Všechno je o penězích a pokud měl nevalné hospodářské výsledky tak se není čemu divit. Postoji biskupa Stricklanda se taky nemůžeme divit. On bojuje za zachování tradičního učení v církvi, zatímco pan Westen se stal tradicionalistou, což v podstatě nemá s tradičním učením nic společného. Ptáte se proč? Protože ten, který se snaží o zachování tradičního učení v církvi se od tradicionalisty dozví, že stejně dělá všechno špatně.

    1. Definujte pojmy „tradiční učení v Církvi“ a pojem „tradicionalista“.

      Jinak zůstane Váš příspěvek nesrozumitelný.

    2. A taky doložte, co z toho, co J.-H. Westen psal, nemá nic společného s tradičním učením Církve. Čtu jeho články pravidelně a nic takového jsem tam neshledala. Ale já jsem ovšem přiznaná tradicionalistka, tak se třeba dozvím pro změnu od vás, že dělám všechno špatně.

      1. 🙂 Hezky řečeno.

        Připojuji se k paní Cekotové. I já jsem tradicionalista – a proto jsou mi sympatické komentáře biskupa Stricklanda, ve kterých přesvědčivě dokazuje, jak katolická Církev schází z cesty a bloudí – kvůli modernismu, jež je útokem na samu její podstatu.

        Biskup Strickland si musel projít opravdu trnitou cestu – jeho statečný postoj oceňuji. – Bezpochyby podobný postoj má i ta, jež je kmenovou spolupracovnicí tohoto webu – a díky níž modlitby, biskupské listy a analýzy biskupa Stricklanda čteme v kvalitním překladu.

        1. Mělo být původně „Bezpochyby podobný názor má i ta…“.

          Slovo „postoj“ je v daném kontextu, kdy se dvakrát opakuje, trochu matoucí. Proto opravuji.

        2. Buďte tradicionalistou, Vy a všichni ostatní, především v lásce k blížnímu, ne pouze v kritice pokoncilní církve. To druhé je snadné.

          1. V překladu Váš příspěvek znamená: „Mlčte o tom, co nechceme slyšet.“ Vaše pojetí „křesťanské lásky“ je typické pro mainstreamové katolíky: máme se usmívat, přikyvovat, nekritizovat. Typická „církev pohody“.

            Čtěte církevní dějiny, pane Jane Bílku. Postoj i těch největších světců byl všechno, jen ne smířlivý k hříchu. O ničem jiném se zde nepíše. Pláčete na špatném hrobě.

          2. Ad Jan Bílek: Zcela nicneříkající fráze. Napomínat hřešící je skutek duchovního milosrdenství a tristní situaci v Církvi nijak nepomůže, když budeme mlčet k evidentním nešvarům. Je to přesně naopak: kritizovat není snadné, snadné a pohodlné je naopak mlčet.

  2. Jestli to povede k definitivnímu zániku obludného konspiračního webu Life Site News, je to jedině dobře. Bůh třeba vyslyšel modlitby liberálních křesťanů a spravedlivě zařídil, aby se duchovní egoisti navzájem požrali. Stejně tomu bylo ve sporu Tomáše Stritzka a Michala Semína, který vedl k likvidaci Institutu sv. Josefa. Váš bekot je srandovní. 🙂

    1. „Liberální křesťan“ je výrazem, který požírá sám sebe – protože je zcela nesmyslný.

      Samo vaše výrazivo („konspirační web“) prozrazuje, odkud k nám přicházíte.

      Víte, Jane Kohoutku, v životě, v politice, ve víře je zásadní jedna věc pro to, abyste byl v obraze: neplést si pojmy s dojmy.

      Šťastnou cestu životem!

      1. John-Henry Westen byl navrácen do své funkce, jeho odvolání bylo vyhodnoceno jako neoprávněné a nezákonné.

        Otec biskup Strickland zveřejnil 9. července 2025 na svých stránkách v aplikaci Substack (bishopjosephstrickland.substack.com) veřejné prohlášení, ve kterém uvádí, že veškeré údajné kontroverze mezi ním a Johnem-Henrym Westem jsou pouhé fámy.

        Vyjádřil generálnímu řediteli LifeSiteNews veliký dík za to, že jej morálně podpořil v pro něj nelehkých dobách, které následovaly po Bergogliově sesazení biskupa Stricklanda z čela diecéze v texaském Tyleru.

        Citace:

        „Žijeme v době, kdy je mnoho hlasů umlčeno – nikoli přímým nesouhlasem, ale manipulací a strachem. … John-Henry zůstává mým bratrem v Kristu, mužem, kterého si vážím a obdivuji, hlasem, který v tomto boji o duši Církve stále potřebujeme.“

        Podivná zlovolná touha Jana Kohoutka zůstává nenaplněna.

        1. Nemám teď čas na překlad, ale zde je vyjádření J.-H. Westena: https://www.lifesitenews.com/blogs/john-henry-westen-heres-what-actually-happened-to-lifesite-this-month/?utm_source=popular LSN se zjevně nechystá skončit – což je jedině dobře. V tom textu JHW říká několik zásadních věcí: 1) Příčinou celé té záležitosti skutečně byly, aspoň podle jedho názoru, jeho veřejné postoje ke zkaženosti v Církvi, které byly někomu nepohodlné. 2) Veškerá obvinění z neetického či nelegálního jednání JHW byly zcela vyvrácena. 3) Následně byl odvolán jeden z členů správní rady LSN; lze předpokládat, že ten, který celou záležitost spustil. 4) Správní rada zahájila vyšetřování, které by mělo do věci vnést jasno. Jestli si jako zasloužilá konspirátork a duchovní egiostka (nemohl by pan Kohoutek poskytnout nějaké vysvětlení tohoto neobyčejně zajímavého termínu? osobně přeji všem lidem duchovní dobro spočívající v poznání Ježíše Krista a věčné spáse a nijak duchovně egiosticky si nepřipadám) mohu trochu předčasně zakonspirovat, co když se přijde na to, že to celé mělo primárně vést spíše ke zničení LSN než čemukoli jinému? Možná se „liberální křesťané“ neomezovali jen na modlitby a rozhodli se (prozíravě) nespoléhat na vyslyšení shůry a poněkud celé věci napomoci. Liberalismus je hřích odsouzený mnoha papeži, a jak říkala moje babička, „psí štěkot do nebe nedoletí“.

    2. Jako ve vtipu Renčína – „Hele, kohoutek, co to tady rozhrabáváš …“ ale chci poděkovat za připomenutí, že na stránkách Institutu sv. Josefa jsou stále aktuální články, i když jsou se starším datem.

      1. Souhlasím. – Mnoho událostí, které se odehrály v naší Církvi doma i ve světě do roku 2014, jsou tady výborně popsány a analyzovány.

        – Je to permanentně živý archiv, který se vyplatí stále pročítat.

        Máme tu dobře zdokumentovanou dobu, kdy arcibiskup Vlk pásl své stádo – máme tu popsánu strastiplnou cestu Tomáše Halíka za Templetonovou cenou atd.

        Je to neocenitelný zdroj informací pro ctitele Tradice, kteří tuto dobu sami neprožili.

      2. Institut nezemřel jako sv. Josef, v náručí svého syna, našeho Pána Ježíše Krista, ale spíš jako Caesar, ubodán vlastními. Stačilo neposlechnout jednoho kněze, který má panské manýry. Až na to jeho obdivovatelé přijdou, zase jej vzkřísí.

        1. Že jde systém ke dnu, to snad vidí každý – pokud máte dostatečnou paměť a věk tak si vzpomenete, jak vysokou návštěvnost měly kostely při mších, a zejména na Půlnoční, koncem 80. a začátkem 90. let, a porovnáte to se současností. Pokud nemáte jedno či obojí, stačí se podívat na grafy návštěvnosti. Příčiny se zde rozebíraly opakovaně bezpočtukrát.
          Pro jednoduchost uvedu důvod, pro který systém funguje v Německu a Rakousku, jmenuje se to „církevní daň“. Pokud se k cíkvi přihlásí třeba anglický student na stáži v Rakousku, a zapomene jako cizinec ji zaplatit, tak „neznalost neomlouvá“ a budou to po něm vymáhat následně kdekoli po světě, včetně po návratu do Británie. Takže vlastně zprotestantizovaná část církve vydělává slušné peníze na „značce“, o kterou nejenže se nestará, ale navíc proti ní i jedná.

          1. Modernismem infikovaná část katolické Církve nemá kněžská povolání. Jen v Německu z ní podle oficiálních statistik odcházejí statisíce lidí ročně. Vyprazdňují a prodávají se kláštery – nebo se přímo bourají.

            Je to tak těžké nazvat toto naprostým úpadkem?

        2. Za těch více než 20 let co nechodím na NOM avšak pozoruji agonii koncilní humanistické sekty vidím progresi tohoto procesu a provádím prognozu na základě dosavadní zkušensti. Vymře to.

          Za tu dobu jsem urazil dlouhou cestu, a dnes si můžu říct, že jsem unikl ze spárů všech „kdo slídí po naší svobodě“, charismatickou sektou počínaje, a mocenským pašalíkem samozvaného „děkana“ konče.

          Těším se tomu luxusu, že sociální izolace, kterou jsem si od určité doby začal vyloženě užívat, mi dává svobodu pozorování a odstup, za který jsem velmi vděčný.

          Proces velmi urychlil Bergoglio, a současný pontifik se bude zřejmě snažit o jakousi mírnou korekci v mezích revoluce, nicméně situace je už tak katastrofální (stačí sledovat statistiky seminaristů), že časem nebudou mít kněze a když už někoho postí ke svěcení, tak to bude nějaký charoušský výlupek z KGB (Kiononia san Giovanni Batista) případě v exachátu nějaký banderovský feldkurát.

          Prostě končej, a v roce 2029 uvidíme, co se začne dít 100 let od požadavku zasvěcení Ruska. Bergoglio sice jakési zasvěcení i Ruska provedl, papežem asi nebyl, proto se zatím situace jen zhoršuje a smrdí vypuknutím velké války v Evropě.

  3. Vzpomínám, jak nebohý Daniel Herman hřímával: „Druhý vatikánský koncil je hlas Ducha Svatého!“

    Zároveň Herman doporučoval knihy, které naprosto demontovaly katolickou morálku (Bernhard Haring: „Jde to i jinak“, kde autor např. nepovažuje předmanželský sex za něco hříšného).

    Daniel Herman, který se novými pravidly neocírkve sám evidentně řídil, skončil v totálních morálních kotrmelcích, které ho přivedly k opuštění kněžské služby.

    Co jiného než symptom úpadku je tento příběh jednoho z desetitisíců kněží a řeholníků, kteří po Druhém vatikánském koncilu opustili své povolání? Co jiného než symptom úpadku je fakt, že strana, která má ve svém názvu „křesťanská“, z tohoto člověka vyrobí politika?

    Je opravdu fascinující to, o čem píše pan Ignác Pospíšil – to, že navzdory prokazatelným, evidentním faktům nám modernisté tvrdí, že cesta posledních šedesáti let je pro katolickou Církev blahodárná. – Připomíná to svědky Jehovovy, jejichž vedení cyklicky vyhlašovalo závěr dějin ve formě Armagedonu. Nikdy to nevyšlo. Nadšení stoupenci ale dál tleskali lidem v čele, o nichž věřili, že mají přímou linku k Jehovovi. Každé „nové světlo“, kterým vedení vysvětluje změny nauky, je přijímáno jako vůle jejich boha.

    Naprosto stejně argumentují modernističtí heretici v katolické Církvi. Ve svém rouhání tvrdí, že nejde o jejich lidské výmysly, ale že „Duch Svatý vede Církev na nové cesty“. Je to typický nástroj, který využívají všechny sekty na celém světě – jejich vůdci jsou prý „hlasem božím“. Jedná se o typické manipulace falešných proroků.

    Totální úpadek za pontifikátu Jorge Bergoglia byl jen vyústěním desetiletí trvajícího sesuvu v oblasti morálky, věrouky a liturgie. A stejně jako je dnes bývalých svědků Jehovových více, než současných členů, stejně tak se neustále scvrkává katolická Církev. – Ten, kdo si v Písmu svatém čte o seslání Ducha o Letnicích, kdy Církvi přibyly naráz tisíce nových bratří a sester, se může modernistickým vyprázdněným mantrám o „nových Letnicích“ Druhého vatikánského koncilu jen útrpně usmívat.

    O čem tohle všechno svědčí? O tom, že lidé typu pana Davida věří jen svým představám – a nepohybují se vůbec v oblasti reality.

  4. Teď jste jen ukázal, jak se mýlíte. Lidé typu pana Davida jsou katolíci a věří tomu, co vždy učila Církev svatá katolická. Lidem typu pana Davida vadí současný úpadek Církve a jsou rádi, že už nemusí s hrůzou sledovat to, co se děje na papežském stolci. Lidé typu pana Davida si však nemyslí, že se věci vrátí do normálu, když se začne sloužit podle Tridentského ritu a tvrzení, že nová liturgie vysluhuje neplatné svátosti, lidé typu pana Davida považují za zhovadilost.
    Váš pan David

    1. „Lidé typu pana Davida si však nemyslí, že se věci vrátí do normálu, když se začne sloužit podle Tridentského ritu…“

      To si tu nemylí nikdo, mnozí si však (zcela oprávněně) myslí, že (vzhledem k nepřehlédnutelným defektům NOMu) je návrat k tridentské liturgii jeden z nepominutelných kroků na cestě k tomu, aby se věci vrátily k normálu.

        1. Tak že je to jen jeden z kroků souhlasím. Pokud jde o zbytek, momentálně nevidím nedostatek ani v jedné položce.

    2. Nemyslím si, milý Davide, že svátosti vycházející z kněžských rukou stoupenců NOM jsou neplatné – ale těžko se dá popřít, že mše svatá sloužená v hospodě nebo na nafukovacím lehátku je karikaturou a bulvárním rouháním proti Kristu. A NOM svým přijetím v roce 1970 odstartoval tuto cestu těžkého poškození mešního ritu.

      Vaše představa, že stoupenci Tradice jsou lidmi, kteří „s tradičním učením nemají vpodstatě nic společného“ (jak píšete ve svém příspěvku z 23. 7. v úvodu tohoto vlákna), je zkratkovitá – těžko ji obhájíte.

      Navíc se jako pouhá představa a pouhé vaše přání projevila celková situace v LifeSiteNews: biskup Strickland vůbec není na kordy s Johnem-Henrym Westenem z důvodů příslušnosti pana Westena k Tradici. Dál spolupracují.

      A další vaší představou je to, že stoupenci Tradice stojí mimo Církev – vyplývá to z vaší charakteristiky biskupa Stricklanda, který podle vás na rozdíl od pana Westena „bojuje za zachování tradičního učení v církvi“.

      Nevím, jaká je vaše osobní zkušenost. Ale přes vaši sympatickou touhu po návratu Církve ke skutečným základům její existence jste poznamenán předsudky proti stoupencům Tradice. John-Henry Westen asi nebude až taková zkamenělina, se kterou by se nedalo rozumně hovořit…

      1. Když čtu nový příspěvek pana Contrase a znovu se zamýšlím nad tímto vláknem, které je reflexí současného stavu Církve a jejího faktického vnitřního rozdělení, nemohu se neustále nevracet k otázce pramenu všech těchto problémů v naší Církvi.

        A ta odpověď nemůže znít jinak, než: Druhý vatikánský koncil. Téhle otázce se prostě nelze vyhnout, tato příčina snad největší věroučné krize katolické Církve v celé její historii je tu s námi permanentně přítomná.

        Přijímáním heretických tezí „Nostra aetate“ a dalších nekatolických dokumentů tohoto koncilu, který svým modernistickým duchem permanentní revoluce otrávil klima v celé Církvi, začal proces rozkladu a úpadku.

        I duchovní, kterých si můžeme vážit za jejich obranu katolických hodnot, jako jsou kardinálové Burke, Eijk nebo Müller, se stále odvolávají na Druhý vatikánský koncil – aniž se o jeho temné stránce zmiňují či o ní do důsledku přemýšlejí.

        – Tohle není nic ve smyslu „zastánci Tradice vidí jen všechno špatné“, tohle je legitimní hledání příčin naší současné krize.

        Věřím pevně tomu, že kromě vytrvalosti v autenticky katolické víře a stálých modliteb za naši Církev to bude zásah Nebes, který jediný tuto vleklou agónii vyřeší.

        Věřím tomu, že nakonec Neposkvrněné srdce Panny Marie zvítězí.

        Kéž se tak stane co nejdříve.

      2. Svátosti v NOM strukturách jsou potenciálně neplatné.
        Primárně biskupské svěcení. Co z toho plyne, je, myslím, jasné.

          1. Pokud vezmu za svou tezi Otce arcibiskupa Marcela Lefebvra, že máme respektovat to, že papeži i po Druhém vatikánském koncilu jsou legitimními papeži, je logické, že nemohu zpochybňovat svátosti, spojené s NOM.

            Sdílím ideu Otce arcibiskupa Lefebvra, že nesmíme upadnout do sedesvakantismu – a jakkoli vidíme hlubokou krizi, postihující naši Církev právě po II. vatikánském koncilu, jakkoli vnímáme krizi samotného papežství, nesmíme zpochybnit to, že Církev má i v této době papeže.

            Pokud by ale neplatila kněžská a biskupská svěcení v Církvi po II. Vatikánu – je například současný papež Lev XIV. pouhým laikem. Laik nemůže být papežem. – A my se logicky ocitáme v pozicích sedesvakantistů.

            1. Argument z autority (zde Mons. Lefebvre) je argumentem nejslabším. Vy ho navíc aplikujete nekorektně. Všichni papežové po II. vatikánském koncilu, které Mons. Lefebvre zažil, byli svěceni na kněze i biskupy v římském ritu, nikoliv v obřadu Pavla VI. Vztah potenciální sedesvakance na základě neplatného biskupského svěcení Mons. Lefebvre (pokud je mi známo) neřešil.

              Váš argument má však ještě zásadnější vadu. Shrnuto má následující strukturu:
              1) Všichni papežové po DVK jsou nutně legitimními papeži, nemohou jimi být jen zdánlivě.
              2) Neplatnost NOM svěcení by znamenala, že někteří papežové po DVK papeži ve skutečnosti nebyli.
              Závěr: Důsledek věty 2) by byl v rozporu s tvrzením 1), a tedy svěcení musí být platná.

              Tvrzení 1) ovšem nedokazujete. Pouze se odvoláváte na arcibiskupa Lefebvra, což a) není žádným důkazem a b) odvoláváte se neoprávněně, neboť je prokazatelné, že arcibiskup Lefebvre tvrzení 1) nezastával. Ač dle svých vyjádření přijímal JPII za papeže, tvrdil zároveň výslovně, že by se mohlo stát, že by se stolec mohl uprázdnit. Pouze dle jeho názoru (alespoň od jisté doby) nebyly splněny podmínky pro to, aby mohl s jistotou prohlásit stolec za uprázdněný. Jestli by tak učinil po událostech, které se odehrály po jeho smrti, jsou čiré spekulace bez hlubšího významu.

              Pro zodpovězení naší otázky je to však stejně irelevantní, neboť argument z autority je argumentem nejslabším, i kdyby byl použit správně.

              1. Máte pravdu. Otec arcibiskup Marcel Lefebvre problém budoucího uprázdnění papežského stolce v budoucnosti do důsledku neřešil. A já jsem neměl v úmyslu argumentovat Otcem arcibiskupem jako jakousi nejvyšší autoritou ohledně současného obsazení papežského stolce.

                Chtěl jsem pouze uvést, že jeho názor ohledně uznávání legitimity papeže je pro mne jakýmsi orientačním bodem.

                A navíc: nikde netvrdím, že VŠICHNI papeži po Druhém vatikánském koncilu jsou nutně legitimními papeži. Je tu pochopitelně prostor pro možnost nelegitimní volby – ať už že strany volitelů či voleného.

                Pokud ale přijmu tezi, že jedinou autenticky katolickou skupinou (protože jedině tam jsou nesporné, autentické svátosti), je Odpor, co potom?

  5. To je špatně pochopeno. Prece nema platné svatosti jen Odpor. To ani nikdo nerika. Jiste platne sveceni ma kazdy, kdo byl svecen biskupem vysvecenym v tadicnim obradu, ktery pak svetil v tradicnim obradu. Nebo byl takto presvecen.

    U nas (zatim) kmenovi knezi fsspx, vsichni reckokatolicti knezi (linii JP 2 zachranili spolusvetitele, to je detailne zmapovano), par dieceznich knezi SC v utajeni , Odpor a sedesvakantiste. Ti vsichni u nas udeluji jiste platne svatosti. Mysleno ty, ktere zavisi na knezi/biskupovi.

    Ostatni podle Odporu jsou nejisti. A dokud Cirkev nerozhodne dogmaticky a autoritativne o platnosti novych obradu (Ratzinger nepotvrdil ve svem dokumentu platnost neomylne), tak na ne Odpor aplikuje zasadu tutiorismu.

    Pokud nekdo nema pozitivní pochybnost, tj. vážnou a oduvodnenou, tak považuje za platne vsechny svatosti knezi/biskupu svecenych v novem obradu.

    Mimochodem, uz v dobe abp. Lefebvra mnozi knezi fssp rikali ze je smutne ze nemaji jista sveceni. To je svedecky dolozeno.

    1. Kněží sloužící podle nového mešního řádu a svěceni podle nového ritu odsloužili mši svatou, z níž vzešlá hostie pak byla zázračně proměněna (tzv. eucharistický zázrak).

      1. To vysvětluje pan kolemjdoucí – pokud není důvodná pochybnost, jsou svěcení považována za platná; tedy i svátosti vzešlé z rukou kněží, svěcených v NOM.

        Není to zcela mé přesvědčení – a argument s eucharistickými zázraky mě napadl také. Ovšem zázraky proměnění hostie v srdeční sval Obětovaného a v Jeho krev, jenž se odehrály při mši NOM, by neměly být brány jako „Boží certifikát“ na novou mši. Jsou spíš výrazem nekonečného Božího milosrdenství s lidmi, voláním, upozorněním na to, co se při mši vlastně odehrává.

        Mým přesvědčením je, že přes všechny destrukce, kterým vládnoucí modernisté podrobili mešní obřad, obřady křtu či kněžských svěcení – že přes toto všechno náš Bůh nechtěl, aby jeho děti v těchto nelehkých časech skutečné bouře v Církvi zůstávaly bez svátostí.

        1. Nový mešní řád (NOM) nemění podstatu mše svaté. Jeho problém spočívá v tom, že je relativistický, subjektivistický a ekumenický. Názor, že NOM odvádí lidi od víry v pravou podstatu mše svaté, je těžko vyratitelný.

    2. Děkuji za podrobné vysvětlení. Je mi jasné, že celá problematika je značně subtilní a nejednoduchá. A je dobře, že o ní diskutujeme a vyjasňujeme si stanoviska.

      Já jsem v poslední větě svého předešlého příspěvku narážel na to, že podle mých informací se ve FSSPX (nevím, do jaké míry je to „celoplošné“, do jaké míry se to stává oficiální linií) v poslední době upouští od přesvěcování kněží, vzešlých z NOM. Pokud pominu sedesvakantisty, pak mi jako poslední nositel oněch kněžských svěcení a svátostí prokazatelně nespojených s NOM vycházel už pouze Odpor.

      Je tady mnoho věcí z dávné i nedávné minulosti, o kterých se běžně nehovoří a oficiálně nediskutuje. Ačkoli bych nemohl asi sdílet všechna stanoviska Odporu týkající se kněžských a biskupských svěcení, jsem upřímně rád, že jste mi je objasnil. Děkuji.

      1. Jen pro upřesnění: můj příspěvek z 15. 8. (9:33) je odpovědí panu kolemjdoucímu.

        Ohledně tradiční mše svaté bude – zdá se – v dohlednu svedeno mnoho bojů. Nový papež je vyzýván po celou dobu svého krátkého pontifikátu z mnoha stran, aby zrušil platnost Bergogliova „Traditionis custodes“.

        Většina komentátorů očekává, že teprve v příštím měsíci poznáme, kdo je vlastně Lev XIV., jaké jsou jeho osobní názory na program jeho předchůdce (jáhenky, podpora LGBT, odpor k tradiční mši, zrada podzemní čínské Církve).

        Lev XIV. často mluví o „jednotě Církve“. – Uvidíme, jestli je jeho představa radikálně jiná, než představa jeho předchůdce. Jorge Bergoglio totiž za jednotu považoval glajchšaltizaci a uniformitu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *