Pátá úvaha
Rozjímejme o třetím zjevení Panny Marie svatému Juanu Diegovi.
Když se Juan Diego vrátil k biskupovi, aby mu zopakoval záměry Panny Marie, biskup žádal znamení. Panna Maria slíbila, že znamení přijde následujícího rána.
Biskupova žádost o znamení, jakkoli se může zdát rozumná, v naší hluboce materialistické společnosti podivně rezonuje. Náš svět tak hladoví po znameních něčeho vyššího, že se žalostně a marně snaží hledat hlubší významy v politice, v ideologiích, v materiálních rozkoších – ve věcech tohoto světa, které uspokojení nepřinesou. To však není tím, že znamení Boží lásky neexistují, nýbrž proto, že jsme ztratili schopnost je vidět.
Zjevení Panny Marie nám dává protijed proti tomuto materialismu: jsme povoláni být znameními přítomnosti našeho Pána v dnešním světě. Když jsme srdcem sjednoceni s jejím Srdcem Neposkvrněným v Nejsvětějším Srdci Ježíšovu, náš Pán doprovází naše svědectví dalšími znameními, která nás mají utvrdit a podporovat na naší pouti.
To není žádné klišé. Panna Maria volá jednoho každého z nás, abychom svůj život žili tak, aby byla Kristova pravda a láska okamžitě zjevná všem okolo nás. Kristus ze svého Nejsvětějšího Srdce do našich srdcí vlévá milost, abychom toho byli schopni.
Žít takto svůj život je povinností, kterou máme před naší Matkou a jejím božským Synem, naším Pánem a Spasitelem: musíme v životě věrně a velkodušně usilovat o svatost, která pronikne temnotou okolního světa.
Nemylte se, je to velký a obtížný úkol. Musíme prosit Pannu Marii, aby se za nás přimlouvala a abychom dostali milost být Kristovými spolupracovníky v Jeho díle pravdy a lásky.
Šestá úvaha
Pokračujme v rozjímání o třetím zjevení a o biskupově žádosti, aby svatý Juan Diego předložil nějaké znamení.
Náš Pán nazývá blahoslavenými ty, kteří neviděli, a přesto uvěřili. A přece nám ve svém milosrdenství dává hojnost znamení své lásky, abychom rostli v ještě větší lásce k Němu. Jedním z těchto znamení, opravdu pozoruhodným znamením Jeho lásky, je tilmàtli (svrchní plášť domorodých obyvatel Mexika – pozn. překl.), na který Bůh zázračně otiskl obraz Panny Marie pro nás, její děti.
Zamysleme se na okamžik nad znameními, která Bůh dal každému z nás. Dovolili jsme, aby naši duši otupovala a otravovala materialistická krátkozrakost, která prostupuje naši společnost? Nebo věříme, že Bůh každému z nás každodenně ukazuje známky své lásky?
Zkoušíme Pána Boha tím, že od něj žádáme přesné výsledky podle svého omezeného chápání? Nebo se snažíme vážit si Boží milosti podle svého současného životního stavu?
Měli bychom vědět a věřit, že i když nám dělá potíže vidět znamení, která nám Bůh ukázal, můžeme se vždy obrátit k zázraku lásky, jenž je nám k dispozici tady a teď v zázraku svátostí, skrze něž vtělený Bůh Syn přímo jedná, aby nás posvěcoval, nezměrně a neustále nás zahrnoval svou milostí a životem. Právě v této chvíli nám nabízí svou milost ve svátostném setkání s Ním ve svaté zpovědi. Nabízí nám sám svůj život – své Tělo, Krev, duši a božství – ve svatém přijímání.
Panna Maria nás vede k tomu, abychom jejího božského Syna stále více milovali. Proto vás naléhavě prosím: vyhraďte si během této devítiměsíční novény více času pro adoraci před Nejsvětější svátostí uchovávanou ve svatostánku nebo vystavenou v monstranci. Svatá Hostie je největším znamením Boží lásky, které máme. Kéž je naše láska k Pánu Ježíši v Nejsvětější svátosti každý den živější a silnější.
Raymond Leo kardinál Burke
Překlad Lucie Cekotová