Úvahy k novéně k Panně Marii Guadalupské 2-4

Druhá úvaha

Při prvním zjevení svatému Juanu Diegovi se Panna Maria představila jako Matka Boží a matka naše. Tato slova jsou stejně útěšná a inspirující dnes jako před pěti sty lety: „Mám čest být tvou soucitnou matkou, tvou i všech lidí, kteří společně žijí v této zemi, a také všech ostatních, rozličných lidských kmenů; těch, kdo mě milují, těch, kteří ke mně volají, těch, kdo mi důvěřují.“

Jako katolíci říkáme často, že Maria je naše Matka. Nazýváme ji svou blahoslavenou Matkou – možná tak často, že občas ztrácíme ze zřetele, jak neobyčejnou věc pronášíme. Maria, vždy panenská Matka Boží, je naší matkou: rozjímej dnes co nejhlouběji o krásných důsledcích tohoto výroku.

Pochop v srdci, že je tvou matkou. Věz nade všecku pochybnost, že její mateřská péče o tebe je reálná. Uznej, že chce pro tebe to nejlepší – a že nic si nepřeje víc než přivést tě k důvěrnějšímu vztahu se svým božským Synem, který se skrze její božské mateřství stal naším bratrem. Pochop, že to, že Bůh nám seslal Marii jako matku a Prostřednici všech milostí, je známka neprobádatelných hlubin Boží lásky k nám.

Pros v těchto dnech Marii výslovně o přímluvu, aby ti vyprosila dobré a svaté věci, po nichž toužíš, a aby tě to, po čem toužíš, přivádělo ještě blíže k Božímu plánu pro tebe.

Třetí úvaha

Rozjímejme o událostech druhého zjevení Naší Paní svatému Juanu Diegovi.

Přestože Juan Diego udělal, co mohl, aby žádost Panny Marie splnil, nepodařilo se mu přesvědčit biskupa Juana de Zumárragu o tom, že jeho tvrzení jsou pravdivá. Když se vrátil na horu Tepeyac, určitě ho trápil smutek nad jeho neúspěchem, možná byl i trochu zmatený tím, proč Panna Maria nezasáhla přímočařeji.

Mariina odpověď je výmluvná: místo toho, aby Juana Diega kritizovala, ho vyzvala, aby šel za biskupem znovu. Povzbuzuje ho, aby vytrval.

Naše selhání nás nečiní před Bohem neužitečnými, ani nás naše nebeská Matka kvůli nim nepřestává milovat. Bůh nás ostatně posvěcuje i v naší slabosti. Stačí, abychom se k Němu obrátili o pomoc Boží milosti. Sebevětší naše slabost je výzvou k většímu spoléhání na Boha.

Bratři a sestry v Kristu, známkou křesťanského života na zemi není okamžitá dokonalost, nýbrž vytrvalost. Ve křtu jsme se narodili v Kristu, abychom v Něm stále rostli a spolu s Ním stále věrněji a velkodušněji nesli kříž čisté a nesobecké lásky.

Jaká selhání právě teď tíží tvou duši? Naše Paní si přeje, aby ses smířil s jejím božským Synem. Jdi co nejdříve ke zpovědi a začni znovu pouť, na niž ses vydal při křtu a jež dospěje ke svému cíli ve věčném životě.

Jsme vyzýváni ke stejné vytrvalosti, jakou osvědčil svatý Juan Diego, když se znovu vydal uskutečnit poslání svěřené mu Pannou Marií. Prosme svou nebeskou Matku, aby nám u Boha vyprosila hojnou milost vytrvalosti.

Čtvrtá úvaha

Pokračujme v rozjímání o významu vytrvalosti. I když se svatému Juanu Diegovi nepodařilo přesvědčit biskupa, že jeho tvrzení jsou pravdivá, nedovolil, aby se mu neúspěch stal příčinou zoufalství. Naopak svědomitě splnil pokyn panenské Matky Boží, aby šel za biskupem Zumárragou znovu.

Schopnost uznat upřímně a pokorně svá selhání je sama o sobě darem Boží milosti a ostatně i známkou správného fungování svědomí. Světci si koneckonců byli velmi dobře vědomi svých chyb. Když cítíme vinu, měli bychom poděkovat Bohu, že nás (přinejmenším v tomto okamžiku) Jeho milost zachránila před omyly laxního či otupělého svědomí, což je stav, který v naší době evidentně postihuje mnoho lidí v obzvlášť zákeřné podobě.

Když selžeme, dovolíme si pyšnou domněnku, že nad hříchem můžeme zvítězit sami? Nebo se obracíme o pomoc k Bohu? A když prosíme o pomoc, žádáme okamžité výsledky? Nebo jsme ochotni vytrvale se držet Božího plánu pro naši věčnou spásu? Rozjímejme upřímně o těchto otázkách.

Jak se poučil svatý Juan Diego, plody přímluvy Naší Paní nejsou vždy okamžitě vidět. Jsou však skutečné a mocné. Nepřestávejme prosit svou Matku, aby pro nás získala všechny dobré a svaté věci podle plánu, které s námi má Bůh.

Raymond Leo kardinál Burke

Překlad Lucie Cekotová