Čeká nás poslední říjnová neděle, o které slavíme slavnost Krista Krále. Tento svátek, který vyhlásil papež Pius XI., má oslavovat a připomínat Kristovu Vládu nad světem a zdůraznit, že Kristus je Vládcem nejen na konci věků, ale i v této době na tomto světě, a že žádný člověk není vyňat z této jeho reálné a přítomné vlády. Že žádný člověk se nemůže zříci své zodpovědnosti před Kristem a ke Kristu a že ani státní moc nemá právo rozhodovat o záležitostech, které přísluší Bohu, že nemůže vyhlašovat zákony, které se příčí Božím Zákonům.
Reforma liturgického kalendáře vyhlášená Pavlem VI. se na tomto svátku hodně podepsala – přesunula jej z poslední říjnové neděle na poslední den liturgického roku a formálně mu přiřkla větší význam, zároveň ale zamlžila jeho smysl, když přenesla důraz na Krista coby „Krále Všehomíra“. Tradiční katolíci ovšem stále používají tradiční kalendáře s původním umístěním a smyslem svátku.
Tak to jsem vůbec nevěděl, že slavíte svátek Krista Krále takhle brzy a že došlo k nějaké změně. Myslel jsem si že se v Církvi slaví odjakživa těsně před Adventem. Přikládám mu veliký význam a připadá mi to symbolické a logické. Začínat liturgický rok očekáváním a přípravou na Kristovo zrození a končit Královstvím. Nenapadá mne ani proč by tím měl být snížen. Termíny svátků se v Církvi mění často a odjakživa.
Přeložení svátku na poslední neděli má symbolický význam odsunutí Kristova Království až na konec světa a umožňuje tak snáze vyklizení snah o sociální panství Kristovo a sekularizace světa. (Krom toho to jistě udělalo radost teilhardistům vyznávajícím evoluci k bodu omega.)
Původní svátek měl připomínat fakt, že Kristus nebude Králem až na konci světa (konec liturgického roku), ale je králem nejen srdcí, ale i společnosti a národů (v původní kolektě se nemluví o lidstvu ale rodině národů) a veřejných i soukromých institutcí už teď a to ne jen jako Bůh, ale i jako člověk: „Byla mi dána veškerá moc na nebi i na zemi“.
Já bych k tomu ještě dodal, že na poslední neděli církevního roku je vyhrazen formulář 24. a poslední neděle po Sv. Duchu, který je na konec roku přímo ušitý, navíc k apokalyptické poslední neděli postupně směřují i neděle předcházející (22. a 23.) a pak to ve 24. vrcholí popisem konce světa samotným Spasitelem. (viz http://www.krasaliturgie.cz/wp-content/uploads/Ned%C4%9Ble-24.-a-posledn%C3%AD-po-Svat%C3%A9m-Duchu1.pdf) Umístěním svátku Krista-Krále na poslední neděli v roce by se tato tradičně poslední neděle, která to nese i v názvu, překryla.
Svátek Krista Krále byl ustaven také jako lék na „mor antiklerikalismu“, jak píše Pius XI. ve své encyklice Quas primas.
Odkazuji i na svůj starší článek na http://katolikrevue.ath.cx/fronda/kristus_kral_michal_kretschmer.htm .
Je někde na netu, prosím, autentická (z círk. schváleného překladu) encyklika Quas Primas česky?
Děkuji
Jan
Je to na http://katolikrevue.ath.cx/biblioteka/quas_primas_pius_xi.htm .
Překladatel, P. Čala byl dominikán, podílel se také na předválečném překladu Theologické summy sv. Tomáš Aq.,přispíval do časopisu Na hlubinu a předpokládám, že jeho překlad encykliky měl i církevní schválení.
Děkuji
Jan
Encyklika Quas Primas
http://www.vatican.va/holy_father/pius_xi/encyclicals/documents/hf_p-xi_enc_11121925_quas-primas_en.html
Pax
Jan