Monthly Archives: Listopad 2011
Rozhlédnutí 2011/11/20
Vítejte u dalšího rozhlédnutí. Nový týden začíná poslední nedělí v mezidobí, na kterou podle nového kalendáře připadá Slavnost Ježíše Krista Krále. Z ostatních svátků a památek stojí za připomenutí památka Zasvěcení Panny Marie (21.), sv. Cecílie (22.), sv. Jana od Kříže (24.) a sv. Kateřiny Alexandrijské (25.)
Z očekávaných akcí a událostí připomínám především tridentinu v Uherském Hradišti (20.) a modlitební akci HPŽ ČR (26.) A připomínám anketu Zlatý brk, která se pomalu chýlí ke konci. Hlasujte, prosím!
O velikonoční zpovědi
Sv. Jan Maria Vianney
Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky. (Jn 6,4)
Ach! Kdybychom se narodili za časů prvních křesťanů, prožili bychom, s jakou svatou radostí očekávali postní dobu! Ó, svatý dni spásy a milosti, co se z tebe stalo! Kam se poděla ta svatá radost, jakou během tebe prožívaly vyvolené děti Boží.
Ano, věrní křesťané, čas postní doby se může obrátit k naší záchraně, jestliže ho budeme využívat a spolupracovat s milostí Boží; ale může také přispět k našemu zatracení, jestliže ho promarníme. Co znamená to slovo „pascha“, velká noc? Znamená to tolik jako přejití. Je to přechod ze smrti hříchu do života milosti. Pokud to budete mít stále na zřeteli, budete moci lépe posoudit, zda jste se v této době dobře připravili na velikonoční svátky, a to zvláště vy – muži – kteří jenom jednou za rok v době velikonoční z povinnosti jdete ke zpovědi a ke svatému přijímání, zda můžete být s touto přípravou spokojeni.
Zamyšlení nad demokracií
Rok se s rokem sešel a opět tu máme 17. listopad. Od toho minulého se příliš nezměnilo, tedy co jsem napsal před rokem, dnes bezezbytku platí. Této zemi stále vládnou zloději, podvodníci a vrazi. Pravda, vraždí méně, než komunisté, a už „jen“ nenarozené děti, nicméně: to nám toto, tato verze „svobody“, opravdu stačí? Já doufám a věřím, že ne!
17. listopad je podle mne ten správný den, kdy bychom se měli alespoň krátce zamyslet nad pojmy svoboda a demokracie. Dnes zkusme mrknout na to druhé… Jaká je demokracie jako politický systém? A co může k demokracii říci křesťanství?
Slavíme doma církevní svátky (Společně k Bohu XVI)
Církev nám po celý rok zpřítomňuje činy našeho Pána Ježíše. Po celý rok nás volá do chrámu, abychom život Pána Ježíše prožívali při bohoslužbě. A co jsme v chrámu společně začali, má pokračovat doma. V rodině máme dál a společně prožívat svátky církevního roku.
Jak prožívat v rodině dobu vánoční, o tom jsme už mluvili. Je možné prožívat podobně celý církevní rok? Je to možné i v dnešní době? Věřte, že je, i když televize nabízí zábavu, při které se nic nemusí, jen sedět a koukat. Ale právě o to víc je třeba, aby se doma něco dělalo, zpívalo, hrálo, debatovalo, aby z dětí nevyrostla generace pasivních konzumentů.
A tak se pojďte učit slavit a svátečně žít.
Obětování – druhá část (O tridentské mši svaté VI)
Okuřování, které následuje, vlastně patří do slavné mše svaté, ale není zakázáno ani při zpívané. Jelikož v dnešní době se mše svatá podle tridentského ritu přijímá vesměs jako cosi výjimečného, co chápeme s velkou vděčností, není od věci počítat s tím, že bude slavena s největší pečlivostí, tedy i s okuřováním.
S okuřováním jsme se setkali už dříve, v druhé části, tam však šlo jen o okuřování oltáře, kdežto při obětování jde o okuřování obětních darů (obě okuřování nejsou nezávislé úkony – chybí-li jedno, není možno připustit v téže mši svaté to druhé).
Rozhlédnutí 2011/11/13
Sv. Josafat Kuncevič
Přichází nové rozhlédnutí. Z důvodu časové tísně je zredukováno pouze na kalendárium a akčník, příští by už ale mělo být normálně i s událostmi a doporučenými články.
Týden začíná svátkem s. Anežky České (13.),v následujících dnech vystupují památky sv. mučedníků Josafata Kunceviče a Mikuláše Taveliče a jeho druhů (14.), učitele Církve sv. Alberta Velikého (15.) a sv. Alžběty Durynské (17./19.) Následující týden zahajuje dle nového kalendáře svátek Ježíše Krista Krále.
Připomínám, že listopadová českobudějovická mše FSSPX připadla na dnešek (tj. 13. 11.) Zajímavými akcemi těchto dnů jsou především přednáška MUDr. Ilony Burdové v Dolní Dobrouči (13. 11.) a bratislavská demonstrace na podporu pronásledovaných křesťanů (16. 11.)
Jak s dětmi mluvit o sexu, manželství a rodičovství
V lítých bojích okolo sexuální výchovy padají ze strany zastánců amorální „uzlovské sexuální výchovy“ na školách „argumenty“ typu „všichni odborníci s námi souhlasí a proti je jen pár tmářů“, „VORP je proti jakékoliv sexuální výchově“ a „rodiče neumí a nemohou učit sexuální výchovu“. Ve spolupráci s VORPem vydaná kniha doktorky Burdové „Jak s dětmi mluvit o sexu, manželství a rodičovství“ je pádnou odpovědí na tyto nesmysly.
VORP má ve skutečnosti na své straně také četné osobnosti, které lze v oblasti sexuální výchovy považovat za odborníky. Že v médiích je tato informace potlačována a prim hrají odborníci či „odborníci“ uzlovští, kteří neustále melou něco o tmářích, je zásluha jednak zaujatosti těchto médií, jednak mohutné podpory, které se straně Radima Uzla dostává ze strany sexuálního průmyslu. Ilona Burdová patří k odborníkům, kteří podporují postoj VORPu. O sexuální výchově přednáší rodičům a ve své praxi psychoterapeutky se setkává s dopady důsledky vadné sexuální výchovy či selhání souvisejících se sexuálním životem – o její kompetentnosti tedy nemůže být pochyb.
O pokání
Sv. Jan Maria Vianney
Proto čiňte pokání a obraťte se,
aby byly smazány vaše hříchy. ( Sk 3,19)
Sv. apoštol Petr vyčítá Židům jejich nevděčnost vůči Ježíši Kristu. Ti, kteří u toho tehdy byli, začali plakat a řekli: „Co máme dělat, aby nám bylo odpuštěno?“ Apoštol je těšil a oznámil jim, že jejich jediná naděje a záchrana je v Ježíši Kristu, který umřel za hříchy všech lidí a vstal z mrtvých (Sk 3,19).
Mnoho křesťanů Krista rovněž zapřelo, protože ho těžce znevážili svými hříchy. Jaký jim tedy zbývá prostředek k řešení? Pokání a upřímné obrácení. Kdo žil pro svět a pro zlého ducha, ať začne žít život pro Boha a pro věčné štěstí. V dnešním kázání vám chci říci, jak nutné je dělat pokání za spáchané hříchy.
Jdeme do kostela (Společně k Bohu XV)
V leckteré rodině dozrává chvíle dávno malými dětmi vymáhaná: Aby směly jít s dospělými do kostela. A tak maminka řekne synkovi: „Když budeš hodný, tak tě o Vánocích vezmeme do kostela. Ale nesmíš tam zlobit! Musíš tam sedět potichu a ani se nehnout!“
A jak radostně a slavnostně první cesta dítěte do kostela začíná, tak neslavně to za nějaký čas ve většině rodin končí: „Představte si,“ naříká ustaraná maminka. „Tomu našemu chlapci je sotva šest let a už nechce chodit do kostela.“ – Ale copak to může u normálního dítěte skončit jinak? Jediná průprava z domu, kterou dítě na cestu do kostela dostává, je často jen napomenutí. „Jak tam nebudeš klidně sedět, jak budeš mluvit nebo zlobit, tak doma dostaneš.“ Copak je to vůbec v silách 4 až 6 letého dítěte, vydržet celou hodinu bez hnutí a potichu? Tomu, co se tam říká, nerozumí – je to pro dospělé. Nového se tam nic neděje, je to každou neděli stejné. V kině, v televizi, je každou neděli jiný program – tam je to lepší!
Zločinci v taláru
Odvolací soud v rakouském Gratzu potvrdil skandální a iracionální červencový rozsudek soudce Erika Nauty, který kriminalizuje pouliční pro-life poradenství, modlitby a vůbec jakékoliv protesty před potratovými klinikami. Z českých médií o tom informují na Res Claritatis, další podrobnosti lze nalézt v angličtině ZDE, ZDE, či ZDE. Odsouzení se nejspíše odvolají k Evropskému soudu pro lidská práva, jakou ale budou mít před touto pochybnou institucí šanci, je ve hvězdách.
Rakousko každopádně udělalo velký krok na cestě státního vnucování potratů svým občanům: od legalizace potratů ke kriminalizaci odpůrců potratů a jejich akcí. Není nikterak originální – tentýž zločin už systematicky (a mnohem brutálněji) páchají Čína (viz Chen Guangcheng), Kanada (viz kanadské vězeňkyně svědomí Linda Gibbons či Mary Wagner) či některé „liberální“ státy USA.
