Bouře

Básně o bouři a utišení napsali Josef Kostohryz a Novalis.

Bouře

Hromnice již dohořívá;

oroduj, Matko, u syna.

O okna déšť si rozbíjí hlavu,

ticho je slité z úzkosti.

Hospodářova hlava v dlaních se modlí;

hospodářova žena před křížem klečí,

hospodářovým dětem oči na blescích visí.

Hromové ticho sténá,

větru se klaní bříza,

vlní se zasmušile,

česá si vlasy hřebenem zlatých blesků.

V jekotu síly

plamen šleh’ bílý.

Uhodilo.

*

Sta obrazů a na sta tváří

líčí tvou krásu, Maria,

však žádný ze všech nevyjádří,

jak v duši spatřuji tě já.

Vím jen, že všechna vřava světa

zmizela jak prchavé sny

a nevýslovně sladká věta

mi naplňuje vědomí.

*

Zdroj: KOSTOHRYZ, Josef. Básně. Kalina: Putim, 2009.

NOVALIS. Květinový prach. Květy poezie: Praha, 1967.