Virtuální kasino mýtus bonus zdarma

  1. Ambassador Casino No Deposit Bonus: Tuto vzrušující hru můžete hrát na počítačích a mobilech v nejlepších online kasinech v New Jersey a Pensylvánii
  2. Automaty Fruit Shop Megaways Online Jak Vyhrát - Můžete použít Visa, Mastercard nebo jiné platební metody
  3. Automaty Double Play Superbet Hq Online Zdarma: Můžete hrát online poker doma a dokonce můžete hrát zdarma

Skutečné peníze kasino s 1 euro 2023

Automaty Legacy Of Dead Online Jak Vyhrát
Tento bonus přináší chlapa sedícího v elektrickém křesle a musíte vybrat rentgenové snímky níže, abyste viděli, co se bude dít dál
Spy Casino No Deposit Bonus
Přes tento konec týdne, BBC předvedla dva zápasy, zatímco BT Sport měl další čtyři
Balíček je také spojen s jejich sportovními sázkami, takže pokud se zaregistrují přes kasino, ale hrají na sportu, dostanete také tyto peníze

Online kasino první vklad

Casino Hry Za Peníze
Kromě bonusových výher, které v současné době obdržíte při hraní tohoto slotu, můžete také vyhrát další otočení v samotné hře
Automaty Mermaids Millions Online Zdarma
Tento způsob platby online hazardních her vám umožňuje okamžitě převést peníze do kasina
Automaty Hearts Of Venice Online Jak Vyhrát

O knihovnách pro zrakově postižené trochu jinak – Co?

V následujících řádcích chci dosáhnout dvou cílů. Chci trochu představit čtenářům projekt výzkumu, kterého jsem řešitelem (půjde tedy o popularizaci výzkumných záměrů a výsledků), a zároveň zamyslet se nad jeho významem v trochu jiném světle než přísně odborném. Tyto dva cíle budou rozloženy do dvou článků, tento článek s podnázvem „Co?“ bude mít za úkol představit samotný projekt, následující článek s podnázvem „Proč?“ přinese zamyšlení nad jeho významem a otázkami, které vyvolává, z hlediska křesťanství a filosofie.

V roce 2008 jsem podal žádost o získání grantu na výzkum v oblasti společenských věd, konkrétně pod hlavičkou pedagogiky a školství a na konci roku 2008 jsem se dozvěděl, že můj projekt pod trochu krkolomným názvem Specifika vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené a jejich uživatelů v České republice byl schválen a nadále je vedený pod číslem GA406/09/0374. Doba řešení projektu je dva roky. Řešení bylo zahájeno v roce v lednu 2009 a ukončeno bude v prosinci 2010. 

Kdo se pohybuje v oblasti vysokého školství a akademie věd, ví, že pod prvními třemi číslicemi se skrývá obor, kterého se výzkum týká, v tomto případě číslo 406 znamená pedagogiku a školství. Pedagogika a školství pak spadají do čtvrté skupiny oborů Grantové agentury ČR, kam patří společenské a humanitní vědy. Zvídavý čtenář se však na oficiálních stránkách projektu, které existují jednak v rámci Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI) provozovaného na základě § 30 č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, ve znění zákona č. 110/2009 Sb., či v rámci informačního systému Masarykovy univerzity, může dozvědět, že hlavním oborem výzkumu je dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi a vedlejším oborem pedagogika a školství. Anotace projektu a cíle, který si vytyčil, jsou uvedeny na odkazovaných stránkách.

Předmět výzkumu se rozložil mezi dvě disciplíny, protože oblast vysokoškolských knihoven, jejichž cílem je zprostředkovávat informace ve vzdělávacím procesu na vysoké škole, úzce souvisí právě s oblastí pedagogiky a školství a oblast zprostředkování informací lidem se zrakovým postižením patří velkou měrou ke speciální pedagogice. Pedagogika, školství, potažmo speciální pedagogika částečně vymezují předmět výzkumu z materiálního hlediska, protože jde o vysokoškolské (pedagogika a školství) knihovny pro zrakově postižené (speciální pedagogika). Vlastním (formálním) předmětem výzkumu je pak uchopení problematiky vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené z hlediska informační vědy a knihovnictví. S oběma oblastmi pak úzce souvisí také právní věda, protože problematiky vysokých škol, knihoven a osob se zdravotním postižením má také svůj právní rozměr (zákon o vysokých školách, knihovnický zákon, zákon o neperiodických publikacích, autorský zákon, zákon o svobodném přístupu k informacím atd.). V tomto projektu tedy hraje interdisciplinární propojování poznatků a metod různých oboru velkou roli. 

Problematiku předmětu a užitých metod jsem zohlednil v příspěvku na s názvem Kooperace knihovnických a speciálně pedagogických metod při budování knihoven pro zrakově postižené, který jsem přednesl na mezinárodní konferenci pořádané Univerzitou Palackého v Olomouci. Téma konference, kterým v letošním roce byly Aktuální problémy metodologie a metodiky ve speciální pedagogice, bylo k tomuto záměru vhodné. Článek vyjde v tištěném a CD-ROM sborníku z konference. V online podobě zatím dostupný není. 

Problematiku, o kterou ve výzkumu jde, v celé její šíři jsem nastínil na konference Inforum 2009 v příspěvku Elektronické zdroje a digitální knihovny pro zrakově postižené, kde byla naznačena typologie dokumentů pro zrakově postižené, klasifikace uživatelů se zrakovým postižením, problémy akvizice a katalogizace a specifika a typologie knihoven pro zrakově postižené v České republice. Na tuto poslední oblast pak navázalo zveřejnění článku Vysokoškolské knihovny pro zrakově postižené na portálu Vysokoškolské poradenství, který jsem napsal společně se svou kolegyní. Portál Vysokoškolské poradenství je mimo jiné elektronickým recenzovaným sborníkem článků s danou problematikou. 

Jiří Stodola - INFORUM 2009

Tematicky navazující (i když časově předcházející konferenci Inforum) bylo vystoupení mých kolegů na konferenci INSPO 2009 s příspěvkem Hybridní kniha – kombinovaný zdroj informací, při kterém podrobně představili unikátní elektronický zdroj pro zrakově postižené – tzv. hybridní knihu. Šlo o představení konkrétního typu dokumentu, který shromažďují knihovny pro zrakově postižené. 

INSPO 2009

V příspěvku Problematika sdílení elektronických zdrojů pro zrakově postižené na konferenci Slunečnice 2009 jsem se dotkl problematiky formátů a způsobů adaptace dokumentů pro zrakově postižené, katalogizace, typologie knihoven a možností a limitů sdílení elektronických zdrojů. 

Katalogizací elektronických zdrojů pro zrakově postižené a legislativní problematikou akvizice se budou zabývat dva články, které v prosinci vyjdou v časopisu Ikaros. Na konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě budou představeny legislativní aspekty týkající se knihoven pro zrakově postižené. V průběhu roku 2009 bylo pracováno na metodické příručce Katalogizace elektronických zdrojů pro zrakově postižené, která podrobně popisuje způsob katalogizace speciálních elektronických dokumentů z hlediska knihovnických pravidel AACR2 a výměnného formátu MARC 21. Hlavní práce na příručce by měly být dokončeny v roce 2009. 

Úhrnem bude v roce 2009 v rámci projektu navštíveno 5 konferencí. Mimo publikace textové verze konferenčních příspěvků ve sbornících a jiných médiích budou do konce roku 2009 publikovány 3 články. Vzhledem k tomu, že příspěvek z konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě bude publikován až v roce 2010 dohromady bude za rok 2009 v rámci projektu publikováno 7 odborných článků (bez tohoto článku popularizačního) a budou ukončeny práce na podrobné metodické příručce pro katalogizátory.

Rok 2010 bude ve znamení hlubšího zaměření se na jednotlivé oblasti, které byly v minulých příspěvcích rozpracovány ze široka či se střední hloubkou. Nakonec budou poznatky shrnuty do závěrečné studie. 

Nějak tak bych představil uplynulý rok řešení projektu i plány do budoucna. Z hlediska profesního je smysl výzkumu dosti jasný: oblast vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené je z hlediska informační vědy málo zmapovaná, přestože v jejím rámci dochází k bouřlivému rozvoji, který není podchycen prostřednictvím knihovnické metodologie, což sebou nese četné problémy. Vytvořit obraz této oblasti z hlediska knihovnictví, popsat problémy a naznačit řešení je nepochybně velmi důležité. Zde žádné problémy nejsou. 

Problémy se smyslem nastávají ve chvíli, kdy se člověk na celou problematiku podívá jako křesťan a jako filosof znalý ideologií, které vládnou světem. A právě zamyšlení z tohoto úhlu by mělo být obsahem navazujícího příspěvku. 

Co dodat na závěr první části? Snad jen obligátní: Článek vznikl s podporou projektu GA406/09/0374.

Jiří Stodola

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *