Tag Archives: šikana
Doma vyučující rodiče žalují město New York
Sdružení pro právní obranu domácího vzdělávání HSLDA podalo žalobu na město New York za „systematické šikanování“ rodin, které své děti vyučují doma. HSLDA uvádí, že městská administrativa, která se domácím vzděláváním zabývá, je zastaralá a zbytečně zatěžuje doma vyučující rodiny, školské úřady i sociální pracovníky. Žaloba se snaží tyto problémy pojmenovat a přimět orgány města, aby dodržovaly státní předpisy, které domácí vzdělávání upravují.
„Jedna rodina za druhou se ocitá v právním limbu, protože centrální úřad prostě nemůže nebo nechce dodržovat časové lhůty v předpisech,“ uvedl James Mason, ředitel HSLDA pro občanskoprávní spory. „Nejedna doma vzdělávající rodina mě informovala, že měla potíže se službou pro ochranu dětí (CPS), protože úřad včas nevyřídil dokumentaci, která s domácí školou souvisí.“
Celá věc vyvrcholila případem Tanyi Acevedové, doma vyučující matky z New Yorku, která své dítě odhlásila z veřejné školy a začala ho vyučovat doma. Ačkoliv do písmene splnila všechny požadavky, měsíc po zahájení domácího vyučování ji jednou v sedm večer navštívili sociální pracovníci, protože systém jejího syna vykazoval jako záškoláka.
Je Le Penová pro křesťany vůbec přijatelná?
Marine Le Pen
Nedávné komunální volby ve Francii skončily pro nacionalistickou Národní frontu velkým úspěchem. Není žádným tajemstvím, že toto euroskeptické a nacionalistické uskupení se těší výrazné podpoře mezi konzervativními a tradičními katolíky, z nichž mnozí jí dávají přednost před nespolehlivým politickým středem a otevřeně antikřesťanskou levicí. Možná se ale tito katolíci budou muset ptát, zda se zásadně nezmýlili.
Marine Le Pen totiž v povolební euforii vydala prohlášení, které by mělo každého katolíka varovat a přimět k zamyšlení, zda je Národní fronta vůbec volitelná (tedy rozumějme – ne zda je nejlepší možnost, ale zda je vůbec možno ji za možnost považovat). Oznámila totiž, že (mimo jiné) ve městech, kde Národní fronta zvítězila, nebudou už ve školních jídelnách připravována speciální jídla pro muslimy, židy a žáky nejedící vepřové maso.
Problém šátku
Česká republika má první dvě studentky, žačky střední zdravotnické školy v Ruské ulici v Praze, které musely ukončit studium, protože jim škola neumožnila nosit ve škole šátek (podrobnosti ZDE). Nejsem žádný přítel islámu a rozhodně mi nevadí, když mu u nás někdo přistřihuje křidélka. Problém ale je, že zde už se ocitáme daleko za hranicí toho, co je ve slušné a spravedlivé společnosti povoleno…
Neexistuje žádný smysluplný důvod, proč by muslimky nemohly na hodinách teoretické výuky nosit šátek. Není to problém hygienický (!) a rozhodně ani společenský (ženy na rozdíl od mužů nemusí v místnosti sundávat pokrývku hlavy a ještě před takovými sto lety by na leckteré venkovské škole u nás byl problém najít ve třídě byť i jen jedno jediné děvče bez šátku). A pokud jde o školní řád – ten si přece škola stanoví sama. A nedovoluje-li muslimkám jejich šátek nosit, pak je chyba asi v něm. Protože naopak existuje poměrně zásadní důvod proti takovémuto zákazu.
Balada o oddacím listu
Manželství – nerozlučné spojení muže a ženy – požívá zvláštní ochrany státu z jednoho jediného důvodu. A sice, že rodina je základem státu, že je nejlepším prostředím pro výchovu dětí a že děti, ať se nám to líbí nebo ne, jsou nadějí národa a bez nich žádný národ nebude. To je jediný důvod, proč by se stát měl zajímat o manželství a nějakým způsobem jej „regulovat“, respektive chránit a mladé rodiny výrazně preferovat. Ostatní vztahy mezi lidmi stát nemusí nijak zvláště zajímat.
Nedávno jsem se oženil. Jsem katolík východního obřadu, tedy – jak vyžaduje litera kanonického práva – jsem měl sňatek v kostele. Bylo mi celkem jasné, že nezbývá než vyběhat papíry vlastně dvakrát. Byl jsem ochoten to překousnout. Než bylo po svatbě a s mou paní jsme narazili na úřednice na matrice Prahy 1.
