„Věrohodný učitelský úřad“ papeže Františka

Acta Apostolicae Sedis (AAS), orgán Vatikánu, v němž se promulgují oficiální akty Apoštolského stolce, tento týden zveřejnil vydání z října 2016 obsahující nechvalně známý dopis papeže Františka argentinským biskupům, v němž uvádí, že „neexistují jiné interpretace“ („No hay otras interpretaciones“) Amoris laetitia než výklad biskupů z Buenos Aires. AAS rovněž publikovala plné znění pokynů z Buenos Aires, jež v některých případech dovolují svaté přijímání párům žijícím ve stavu trvalého a veřejného cizoložství, které se nezavázaly k životu v naprosté zdrženlivosti.

Ještě významnější je to, že AAS povyšuje soukromý dopis papeže Františka argentinským biskupům na oficiální magisteriální úroveň „apoštolského listu“ (epistola apostolica) a zároveň obsahuje zvláštní reskript v podobě dodatku státního sekretáře kardinála Pietra Parolina. Prohlašuje se v něm, že je výslovným úmyslem papeže Františka, aby oba dokumenty – papežův dopis a samotné pokyny z Buenos Aires – měly charakter jeho „věrohodného učitelského úřadu“, a že papež osobně nařídil jejich zveřejnění v AAS a na webových stránkách Vatikánu.

Reskript zní v latině takto:
RESCRIPTUM «EX AUDIENTIA SS.MI»
Summus Pontifex decernit ut duo Documenta quae praecedunt edantur per publicationem in situ electronico Vaticano et in Actis Apostolicae Sedis, velut Magisterium authenticum.
Ex Aedibus Vaticanis, die V mensis Iunii anno MMXVII
Petrus Card. Parolin
Secretarius Status

Překlad:
Reskript „z audience u Jeho Svatosti“
Nejvyšší pontifik nařídil, aby byly oba předcházející dokumenty promulgovány jako věrohodný učitelský úřad zveřejněním na webových stránkách Vatikánu a v Acta Apostolicae Sedis.
Ve Vatikánu 5. června 2017
Pietro Card. Parolin
Státní sekretář

Katolická encyklopedie definuje papežský reskript takto: „Reskript je písemná odpověď papeže nebo některé posvátné kongregace na dotazy či žádosti jednotlivců. Některými reskripty se uděluje nějaké povolení, jiné se týkají výkonu spravedlnosti, např. výkladu zákona nebo jmenování soudce.“ Reskripty obecně mají sílu partikulárního zákona, avšak „pokud vykládají nebo promulgují obecný zákon, mají univerzální platnost“, jako je tomu i v tomto případě. Jestliže papežské reskripty odpovídají na otázky, mohl by tento být přímou odpovědí na dubia čtyř kardinálů?

Podle kánonu 8 § 1 Kodexu kanonického práva z roku 1983 je AAS řádným způsobem, jímž mají být promulgovány obecné zákony Církve: „Obecné zákony církve se vyhlašují zveřejněním v úředním věstníku Acta Apostolicae Sedis, pokud ve zvláštním případě nebyl stanoven jiný způsob vyhlášení.“ I když většina papežských dokumentů vycházejících v AAS nemá kanonickou ani disciplinární sílu, papežský reskript v rukou kardinála Parolina jasně zamýšlí udělit pokynům z Buenos Aires při interpretaci Amoris laetitia významnou úroveň magisteriální autority.

Obzvlášť znepokojivá je skutečnost, že papež používá termín „věrohodný učitelský úřad“, neboť se zdá, že má ve vztahu k pokynům z Buenos Aires, které převracejí tradiční nauku Církve, v úmyslu vyžadovat „nábožnou poslušnost rozumu a vůle“ podle kánonu 752:
Kánon 752: „Poslušnost rozumu a vůle z nábožnosti, ne však souhlas víry, se vyžaduje u nauky, kterou papež nebo sbor biskupů vyhlašují v oblasti víry nebo mravů, když vykonávají
věrohodný učitelský úřad, i když nemají v úmyslu ji vyhlásit s konečnou platností;
křesťané se snaží varovat se toho, co se s ní neshoduje.“

V odstavci 6 pokynů z Buenos Aires, s nimiž se má nyní zacházet výslovně jako se součástí „věrohodného učitelského úřadu“ papeže Františka, se jasně umožňuje svaté přijímání v případě párů žijících ve stavu cizoložství bez zachovávání zdrženlivosti:

„6) Za jiných, složitějších okolností a nelze-li získat prohlášení neplatnosti [manželství od počátku], je možné, že výše uvedená možnost [život ve zdrženlivosti] není ve skutečnosti proveditelná. Nicméně je stejně tak možná cesta rozlišování. Jestliže se v konkrétním případě uzná, že existují okolnosti omezující přičitatelnost a vinu (srov. čl. 301-302 AL), zejména má-li daná osoba za to, že by [zachováváním zdrženlivosti] upadla do další viny a poškodila tím děti z nového svazku, otevírá Amoris laetita možnost přístupu ke svátostem smíření a eucharistie (srov. pozn. 336 a 351). Ty této osobě naopak umožní s pomocí milosti dozrávat a růst.“

Kdysi soukromý dopis papeže Františka argentinským biskupům, který má být nyní pokládán za apoštolský list náležející do jeho „věrohodného učitelského úřadu“, tyto pokyny potvrzuje:
„Dokument je velmi dobrý a význam 8. kapitoly Amoris laetitia dokonale vysvětluje. Žádné jiné interpretace neexistují. A jsem si jist, že udělá mnoho dobrého.“

Je jasné, že problém s Amoris laetitia není jen v liberálních biskupech, kteří ji interpretují, nýbrž v papeži, jehož evidentní výklad jeho vlastního dokumentu je nemožné uvést do souladu s trvalou naukou a disciplínou katolické víry.

Příslušné vydání AAS na stránkách Vatikánu v PDF: http://www.vatican.va/archive/aas/documents/2016/acta-ottobre2016.pdf#page=21
Pokyny z Buenos Aires španělsky na stránkách Vatikánu zde: https://w2.vatican.va/content/francesco/es/letters/2016/documents/papa-francesco_20160905_regione-pastorale-buenos-aires.html

Andrew Guernsey

Překlad Lucie Cekotová

https://rorate-caeli.blogspot.com/2017/12/pope-francis-promulgates-buenos-aires.html

19 Responses to „Věrohodný učitelský úřad“ papeže Františka

  1. Ľudovít napsal:

    Len otázka, načo je taká cirkev, ktorá nevedie k spáse? Na všelijaké aktivity, často zbytočné tu máme aj občianske združenia, spolky, kluby, združenia. K všelijakým čudným aktivitám nás vedú nekonečné iniciatívy prezentované každý týždeň vo farských oznamoch. Ale už sa nielen zanedbáva, ale aj odmieta a neguje hlavné poslanie Cirkvi Ľudovít

  2. Dr. Radomír Malý napsal:

    Naštěstí my laici nemusíme bezprostředně řešit tuto otázku podávání či nepodávání sv. přijímání rozvedeným a znovusezdaným osobám, nicméně i nás se týká. Máme takové lidi v okruhu své rodiny, přátel a známých, někteří budou chtít slyšet náš názor, stýkáme se s kněžími, někteří z toho budou zmatení. Tady bude třeba, abychom zaujali jasné stanovisko. Samotné prohlášení arg. biskupů a dopis papeže Františka si nedělají nárok na neomylnost, pouze na „poslušnost rozumu a vůle z nábožnosti“.Když příslušné teze ale odporují nauce Církve, jež už tím, že je hlásána od prvopočátku, nese pečeť neomylnosti, potom samozřejmě je nutno dát přednost této neomylné nauce. Tady bych vyzval laiky i kněze ke „svaté neposlušnosti“ á la apoštolé ve Skutcích, když řekli před veleradou: „Je lépe poslouchat Boha než lidi.“ A Bůh mluví jasně skrze známé výroky Ježíše Krista o nerozlučitelnosti manželství a skrze nauku Církve od počátku až do pontifikátu papeže Františka, který nemá právo ji měnit. V tomto směru veďme náš apoštolát pravé poslušnosti nauce Církve, ale neposlušnosti vůči všem pokusům ji měnit, i dkyž jde o samotného papeže.

  3. a b napsal:

    Od ďábla a zlé moci – s heretickým papežem v jejich
    službách vysvoboď nás, Pane!

  4. Patrik Matyášek napsal:

    Jestliže tedy „jiná interpretace neexistuje“, tak se polští biskupové nyní asi budou muset přizpůsobit a zcela popřít svou původní interpretaci vyjádřenou slovy mluvčího polské konference biskupů Pawla Rytel-Andrianika, že „učení Církve ohledně sv. přijímání pro ty, kteří žijí v neposvěcených vztazích se po papežském dokumentu Amoris Laetitia nezměnilo“ (viz http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=polska-konference-biskupu-zadne-prijimani-pro-quotznovu-sezdanequot&cisloclanku=2017060075).

    Na celé věci je ale možné vidět i cosi dobrého: jestliže letošní synovské napomenutí upozorňovalo na nebezpečí rozdělení církve, kdy v některých zemích (např. Polsko) se budou nadále držet tradičního katolického učení a v jiných zemích (např. SRN, Malta, Argentina) zase novokatolického, tak nyní PP František proti tomuto nebezpečí zřetelně vystupuje a zakazuje se držet tradičního katolického učení, neboť takové již podle něj neexistuje (přestalo existovat). Kdo volal po vyjasnění, dostalo se mu ho.

  5. matěj napsal:

    Jistě je to pastoračně (nebo jaké je vhodné slovo) nerozumné, protože to evidentně svádí k nesprávným výkladům. Ale ta hereze je tam kde přesně? Odkazovaný článek 301 explicitně říká, že „je třeba mít neustále na zřeteli, že nikdy nejde o snahu redukovat požadavky
    evangelia“. (Pokud to přestanu mít na zřeteli a vložím si do textu vlastní význam, najdu třeba i herezi, ale je to k ničemu.) Celé to operuje s různou mírou viny za tentýž objektivně špatný skutek, ale to samo o sobě přece ve sporu s učením Církve není. Je to navíc uvozené slůvkem „jestliže“, což je výborná ochrana před herezemi, protože z vět typu jestliže 2+2=5, jsem ledadlo, neplyne ani 2+2=5, ani že jsem letadlo, ani že cokoli z toho tvrdím. Další podmínka je vůbec úsměvná a těžko napadnutelná: mluví o přesvědčení konkrétní osoby, z čehož by šlo herezi uvařit leda tehdy, kdyby k eucharistii nesměl být připuštěn nikdo, kdo (třebas i nezaviněně, to se tam nevylučuje) žije v omylu stran reality a/nebo nějaké části nauky — to tak také jistě není. Nejblíž ke spornému tvrzení vypadá být to „ve skutečnosti proveditelná“, ale to lze myslím klidně nanejvýš připsat formulační neobratnosti (zejména maje na zřeteli, co má mít čtenář neustále na zřeteli): není nutné to číst, že někdo musí zhřešit (nebo co by v tom případně kdo chtěl vidět), ale konstatování, že „je možné“, že ve skutečnosti nezvládne nehřešit. Jinými slovy, všechny ty formulace mi přijdou strašně mlhavé, nejasné, zmatečné, umožňující více výkladů — to je u hlavy Církve jistě politováníhodné, ale není to hereze. Rozumnou reakcí pak jsou dubia — ale pokud tázaný mlčí, opět z toho těžko uvařit herezi. Kdo tedy mluví o herezích a rozporech s naukou ap., v čem přesně je vidí, zejména je-li text poctivě čten se zřetelem na to, „že nikdy nejde o snahu redukovat požadavky
    evangelia“?

  6. Pax Jan napsal:

    Ono to může být ještě jinak

    https://onepeterfive.com/popes-letter-on-argentinian-commuion-guidelines-for-remarried-given-official-status/

    (neztotožuji se s celým obsahem článku a nepropaguji eventuální možné(?) heterodoxní věci).

    Jinak: Polská biskupská konference čítá cca 120 biskupů. Domnívám se, že se bude ještě jednat.(?)

    Nehledě na jasná prohlášení biskupů, shodujících se s předchozí naukou PO VYDANÍ Amoris Laetitia.

    Pax

    Jan

  7. František napsal:

    Obávám se, že nám moc nedochází, jak sofistikované zlo, ad absurdum, které nikdo z logiky věci ani nemohl očekávat, se na nás chystá. František si skutečně zvolil pro svůj pontifikát bezbřehou anarchii, ho nezajímají nějaké předpisy CIC, Magisterium a přesný postup, kterému i on jako pontifik podléhá, naopak, nestydí se zavádět nová nařízení, týkající se učitelského úřadu církve a obchází stanovený postup a direktiva, které by měl i on, jako papež, naprosto akceptovat, pokud chce pro církev vyhlásit z moci své autority cokoliv, týkající se změny učení církve, které máme již od dob apoštolů. A v rámci neomylnosti musí také být v souladu s kolegiem biskupů a poradního sboru kardinálů. Jak je vidět, poradní sbor kardinálů a biskupů nahrazuje svou soukromou korespondenci a sám si určuje, co je a není Božím zákonem a věřte, že se nebude „štítit“ ani za cenu velkých represí a donucovacích metod vůči svým kněžím, použít cokoliv, aby mu byli poslušní a tak tímto hanebným způsobem připraví dokonalé zničení Desatera a Božích zákonů a bude přivádět množství netušících laiků k oněm často zmiňovaným branám pekla spolu s pastýři, kteří chtě-nechtě budou „muset“ uposlechnout a konat podle nejvyššího diktátora /pardon – nejvyššího pastýře/.
    A my laici? Nebojte se, i na nás dojde, pokud nebudeme souhlasit s herezemi a veřejně vystoupíme, budeme černými ovcemi ve farnostech a nebojím se říci, že nás možná budou z této Františkovy podivné církve exkomunikovat pro naše schizmatické jednání /neposlušnost papeži/.
    Ale tady jde o věčnost a o věrnost Bohu a to je ta mimořádná situace, kterou církev nikdy předtím nezažila, totiž dilema, zda budeme každý za sebe věrní Bohu a jeho nauce nebo pro pár „mizerných“ let zde na zemi se staneme Jidáši a postavíme se zády k Božím zákonům a Jeho slovu a budeme tleskat a pochlebovat se servilním happy úsměvem člověku, který záměrně a vědomě ví, co dělá a tím i naplňuje svou vizi, kterou chce uskutečnit za každou cenu ve prospěch svého „boha“….
    Modleme se, situace je vážnější než si myslímme nebo si chceme vůbec připouštět.

  8. Pax Jan napsal:

    Chilský list El Mercurio uveřejnil rozhovor s předsedou a sekretářem chilské biskupské konference.

    Ústředním tématem návštěvy Ad limina byla otázka přístupu k přijímání rozvedených a civilně sezdaných dvojic.

    Oba preláti potvrdili, že papež vyslovil jasné Ne a zdůraznil, že toto Ne platí také politikům, kteří se zastávají potratů. Mons. Ferdinand Ramos mluvil také o papežově postoji k celibátu: Papež zdůraznil, že „dobrovolný celibát není jeho agenda“.

    (zpráva z jara 2017)

    (překlad -lš-)(jinak lumendelunine a pod odmítám a nepropaguji)

    podle Katholisches info

    (časopis K.info) nepovažuji za příliš objektivní, ale proč by tato zpráva neměla být pradivá, že?

    Msgre Zvolenský (Slovensko, prý při příjezdu z Říma(?) řekl, že lze vyložit Amoris Laetitiae ve shodě s Magisteriem (?). Nechci šířit spekulace, ale co když mu to žekl přímo sv. otec? Pokud to byla návštěva „ad limina“…(?)

    Jinak – k zásadní postoj Církve, se dle mého nemění.

    Doporučuji např. tyto články

    http://www.christnet.eu/clanky/5983/legalismus_liberalu.url

    nebo
    https://www.rcmonitor.cz/periodika-rc/?f=452

    Článek „Vést k nápravě nebo maskovat hřích“.

    Autor – tentýž – církevní právník Miroslav Kratochvíl.

    P.S. Škode že do diskuse zde nepromluví kněz – znalec CIC.

    Pax

    Jan

  9. František napsal:

    https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=hodina-milosti-pro-svet

    ještě připojuji důležitý odkaz pro ty, komu záleží nejen na sobě, ale i na mnoha jiných a neznámých dětí Božích, kteří potřebují naše modlitby za jejich spásu a záchranu…/protože všichni, kteří žijeme na této zemi, jsme zároveň i Boží děti, bez ohledu na víru v našeho Pána či na její absenci/

  10. Pan Contras napsal:

    Falešnému proroku nyní padla do oka modlitba Páně http://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=26831

    Jen tak se rozhodně nezastaví, s jídlem roste chuť.

  11. František napsal:

    ad Jan Pax
    ve chvíli, kdy máme daleko více jasných důkazů o tom, jak papež skutečně smýšlí a o jeho snaze prosadit AL a její hereze v ní obsažené,za každou cenu, se snažíte obhajovat neobhajitelné…?
    Prosím, nechtějte být naivní a přijměte realitu o PF takovou jaká je, ne jak vy si ji malujete a jak vy byste si ji přál podle svých představ, popírání reality totiž je dětinské a škodlivé, protože se připravujete o možnost zvažovat účinnou strategii v tomto boji, který je zatím sice pouze duchovní, ale brzy přejde v drsnou fyzickou realitu

    • Tomáš napsal:

      Ale prosím Vás; někdo věří tomuhle, jiný falešným citacím Panny Marie. Jedno za osmnáct, to druhé bez dvou za dvacet.

      • František napsal:

        Tomáši, ještě spíte?
        Nesledujete činy PF dost dlouho, abyste si mohl pouhým pozorováním pontifikátu PF udělat jasný úsudek?
        Nebylo těch jeho přešlapů směrem k herezím, víc než dost, tedy myslím, jasných důkazů o tom, jak smýšlí a kam směřuje s církví? K tomu, abyste to pochopil, skutečně není třeba ani víry, ani zjevení, stačí soudný rozum, který vidí a hodnotí… a poměrně dostatečná znalost katechismu, abyste pochopil, která bije… Strkání hlavy do písku nic neřeší a ironický posměch je pouze trapným důkazem, že ještě máte zřejmě zatemněno…

  12. Lucie Cekotová napsal:

    Několik čtenářů se mě soukromě dotazovalo na překlad termínu „authentic Magisterium“, neboť se jim „věrohodný učitelský úřad“ zdá nepřesný, zavádějící či kostrbatý. Ač s nimi v zásadě souhlasím, nemohla jsem postupovat jinak vzhledem k odkazu na CIC. Vždy, když existuje oficiální překlad podobně významného dokumentu, je třeba zachovat jeho terminologii. Protože oficiální český překlad CIC má v kánonu 752 „věrohodný učitelský úřad“, neměla jsem jinou možnost.

  13. František napsal:

    ad Lucie Cekotová
    v pracovním textu CIC 1983 /v překladu dr. Poláška/ je však jiný překlad, podle mého výstižnější a přesnější, než jak uvádí pozdější oficiální český překlad, určitě není třeba považovat tento za nějak zvláště závazný.
    Cituji:
    Kán 752
    „Když ne úkon víry, tedy při nejmenším náboženskou poslušnost rozumu a vůle náleží prokazovat nauce, kterou nejvyšší velekněz a sbor biskupů vyhlásí o víře a mravech při vykonávání autentické učitelské služby, i když tito nemají úmysl toto učení prohlásit s konečnou platností. Proto se věřící musí varovat všeho, co tomuto učení odporuje.“

    … slovo autentický je daleko přesnějším výrazem a více používaným, co se týká terminologie.

    • Lucie Cekotová napsal:

      Pracovní text je pracovní, jakkoli s Vámi souhlasím, že v tomto případě výstižnější. Při překladech se vždy používá oficiální, schválená verze. Důvod je jednoduchý: je třeba, aby všichni používali stejný text a stejnou terminologii, tak abychom přesně věděli, o čem se v daném případě bavíme. Jinak by mohly vznikat další zmatky.

      • František napsal:

        Učitelský úřad církve – to je jeho název, pokud někdo přiřadí přídavné jméno autentický nebo méně výstižný věrohodný -/což opravdu zavání i pochybnostmi, zda je opravdu autentický/, to je jiná otázka, domnívám se, že překladatelé CIC 1983 pochybili, když zvolili tento nepřesný termín a domnívám se, že tento nikdo neužívá, prosím, zkuste se zeptat církevních právníků. To, že tento překlad byl schválen, neznamená, že je správný, jedná se jen o přídavné jméno, nahraditelné jakýmkoliv jiným, důležitý je termín učitelský úřad. Nebojte se při svých překladech užívat svého vlastního citu pro správnější překlad, protože věrohodný učitelský úřad – kromě CIC 1983 se neužívá nikde, proto se asi lidé na vás obraceli, že tento termín slyší poprvé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *