Synovi Salmána Tasíra hrozí smrt za vánoční přání Asii Bibi

Aciprensa, 4. ledna 2017

Šán Tasír je synem Salmána Tasíra, paňdžábského guvernéra, jehož zavraždil jeho osobní strážce za to, že veřejně hájil Asii Bibi proti pákistánským zákonům o rouhání. Nedávno se zachoval stejně jako jeho otec.

Zdálo se, že tato hanebná vražda umlčí jakoukoli veřejnou podporu Asie Bibi i kritiku zákona. Šán však nejenže nemlčel, nýbrž popřál Asii Bibi k Vánocům videem, v němž nadto pákistánský zákon proti rouhání kritizuje. Zanedlouho se i on stal cílem radikálů.

Všechno začalo na Boží hod. Šán natočil video, v němž popřál k Vánocům všem křesťanům v Pákistánu a obzvlášť Asii Bibi, a sdílel ho na sociálních sítích. Rovněž v něm zkritizoval zvrácené používání zákonů o rouhání (které označil za nelidské) k umlčování náboženských menšin a vyjádřil solidaritu s Asií Bibi a Nabílem Masíhem, dalším mladým křesťanem uvězněným ze stejných důvodů.

Několik hodin poté zahájila islamistická organizace Sunni Tehrík nátlakovou kampaň, která má přimět policii v Lahore, aby proti Šánovi použila ustanovení pákistánského trestního zákoníku proti rouhání za to, že se údajně vysmíval těmto zákonům a zranil náboženské cítění muslimů. Co je ještě znepokojivější, vydala proti němu fatvu za rouhání a apostazi. Fatva tvrdí, že Šán na videu vyzýval k modlitbám za Asii Bibi a Nabíla Masíha, čímž se dopustil apostaze a rouhání, tedy zločinů, které se podle islámského práva trestají smrtí.

Jeho odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Na Facebooku popřál svým pronásledovatelům k Vánocům a dodal: „Vaše odsouzení jen posílilo moje odhodlání. Ujišťuji vás, že zůstanu solidární se svými spoluobčany trpícími kvůli zákonům o rouhání. Vyzývám vás (…) k osobní diskusi, jestliže věříte, že tento zákon nařídil Bůh. Diskusi o zákonu o rouhání hlavně zbraní nezastaví.“

Veřejná podpora Asie Bibi se v Pákistánu opět stává hraniční čárou dělící život od smrti a důkazem neschopnosti vlády odolat nátlaku radikálního islamismu, který je na ulicích i v mešitách nesmírně silný.

Nejvyšší soud v Islámábádu v říjnu odložil na neurčito slyšení v posledním odvolání Asie Bibi proti rozsudku smrti, poté co z případu odstoupil soudce. Pozorovatelé upozorňovali na možnost vzniku pouličních násilností, pokud by byl rozsudek zrušen. Ulice v Islámábádu chránil velký počet policistů a vojáků, zatímco islamističtí agitátoři volali do boje za duši Pákistánu.

Šánovi nyní hrozí mučednická smrt za to, že Asii Bibi popřál k Vánocům a odsoudil užívání zákonů proti rouhání. Mohl by zemřít stejně jako jeho otec, jehož v roce 2011 ze stejných důvodů zavraždil jeho vlastní tělesný strážce. Radikálové z Mumtáze Kvadrího udělali národního hrdinu a jeho poprava v únoru loňského roku rozpoutala vlnu nepokojů v celé zemi, volání po pomstě Asii Bibi a nátlak na vládu, aby byla popravena.

Překlad Lucie Cekotová

Zdroj: http://infovaticana.com/2017/01/04/cristiano-podria-morir-asesinado-desear-una-feliz-navidad-asia-bibi/

Poznámky:

V původním článku titulek označoval Šána Tasíra za křesťana, nicméně v článku nic takového nebylo a co já vím, pochází z muslimské rodiny a sám se ke křesťanství nehlásí (a zmíněná fatva ho obviňuje na základě jeho videopřání z apostaze). Proto jsem titulek upravil. Pokud má někdo k tomuto nějaké informace, sem s nimi. (Pozn. šéfredaktora)

Dotyčné přání:

18 Responses to Synovi Salmána Tasíra hrozí smrt za vánoční přání Asii Bibi

  1. matěj napsal:

    Pákistán je islámská republika, takže je potřeba se na to nedívat pohoršeným okem západní liberální demokracie, ale z pohledu ideálního katolického státu. Že mapka na stránce https://en.wikipedia.org/wiki/State_religion vypadá, jak vypadá, není problém muslimů.

    Čím tedy přesně se popsaná situace liší od ideálů katolicismu? Má být katolík zastáncem svobody slova a umožnit komukoli veřejně se rouhat proti Bohu a dalším umožnit vyjadřovat takovému rouhání podporu? Např. http://www.duseahvezdy.cz/2014/10/01/je-dovoleno-nicit-pornograficke-a-magicke-materialy/ řeší spíše oprávněnost majetkové újmy, ale v diskusi lze najít i (patrně, možná je to implicitně omezeno kontextem článku, ale spíš ne) obecnější tvrzení:

    „Katolická nauka vždy rozlišovala mezi „forum internum“ a „forum externum“. Kdo hřeší ve svém ryzím soukromí, tak ho nelze násilím nutit, aby hříchu zanechal, nutno jej samozřejmě napomínat a vést k tomu, aby se hříšného života vzdal, to jsou skutky duchovního milosrdenství podle katechismu, není ale možno užít proti němu násilí“,

    kde dr. Malý sice netvrdí explicitně, že naopak proti veřejným hříšníkům násilí užít lze, ale jinak by to nedávalo příliš dobrý smysl, navíc pak pokračuje „Přiměřené násilí však lze, někdy dokonce je nutno, použít tehdy, když dotyčný tento hřích páchá na veřejnosti nebo jej dokonce rozšiřuje“, což se ovšem už může vztahovat pouze k ničení majetku, to není z kontextu zřejmé, navíc by byla otázka, co je přiměřené. Ale lze na DaH najít i jiné citace, velmi podnětná je třeba debata pod článkem http://www.duseahvezdy.cz/2012/07/04/jak-slavit-jana-husa/, kdy podle šéfredaktora DaH byl Hus upálen „pro šíření společensky nebezpečných postojů“, přičemž „křesťané neuznávají trest smrti jako pomstu a trest, ale jen v případech, kdy je nevyhnutelný jako nutná sebeobrana společnosti. A já si opravdu nemyslím, že lze jednoznačně říci, že se do těchto mantinelů trest smrti pro Husa nevejde“ (náhodně vybráno z mnoha takto vyznívajících příspěvků různých přispěvatelů).

    Že mu veřejně vytýkají apostazi, také není nijak překvapivé, byly snad jiné reakce na různé zájezdy katolických prelátů do Lundu či Assisi? Pokud se tito všelijak, ať už videem, nebo i osobně zdraví a modlí s jinověrci, také jsou cíli „radikálů“ — a taky se pak tváří, jak je to naopak v jejich konání posiluje. :-)

    Zdá se tedy, že (teoretická ideální) katolická i (reálně existující) islámská společnost se proti ztrátě víry brání obdobně, jakkoli o konkrétní síle trestů může být akademický spor, takže článek vlastně jen poukazuje na jediný zásadní rozdíl mezí islámem a katolictvím — nátlaku radikálního katolicismu, který je na ulicích i v kostelích nesmírně silný, abych parafrázoval článek, se skutečně nikdo obávat nemusí.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      1) Nelze srovnávat pravou a falešnou víru. To, c je ospravedlnitelné při obhajobě pravé víry a pravdy, není ospravedlnitelné při obhajobě falešné víry a lži.

      2) Rozdíl v trestech a v tom, co je chápáno jako rouhání či odpadlictví je zde taktéž zásadní.

      3) Je otázka, zda se dotyční uvěznění oněch činů vůbec dopustili…

      • Jaroslav Klecanda napsal:

        1) V jejich subjektivním postoji jde o hájení pravé víry a pravdy, my jsme pro ně falešní a lháři.

        2) Rozdíly oproti středověké praxi Církve bych pro jistotu moc nehledal, protože moc nebudou.

        3) Ano, protože jejich „zločinné“ jednání bylo veřejné.

        Je samozřejmé, že chci jako každý normální člověk, aby křesťané v Pakistánu měli stejná práva jako muslimové, ale pak se nesmíme diviti, že jiná náboženství chtějí stejná práva jako chceme my pro Církev.

        Pokrytectví EU ve snaze všechna náboženství postavit do jedné množiny může překročit jen vyznávající víra.

        • Tomáš napsal:

          1) Sám Kristus říká (parafrázuji), že takto budou označováni jeho učedníci. (A vzápětí dodává – radujte se.)
          2) Můžete, prosím, srozumitelněji definovat tuto větu?
          „Pokrytectví EU ve snaze všechna náboženství postavit do jedné množiny může překročit jen vyznávající víra.“
          a)Nevím, co podle Vás znamená „pokrytectví EU“ (EU je od základu pohanská) a
          b) co to má být ta „množina (všech náboženství), kterou má překračovat vyznávající víra“. Jak může něco takového vyřešit pouhé vyznávání víry bez skutků? (viz Jak 2, 18)

        • AR napsal:

          Keď už bol Klecandov výsmešný komentár uverejnený, patrilo by sa, aby na neho dostal adekvátnu odpoveď (hoci Tomášov komentár to už do istej miery splnil).

          1) V islame je dovolené pri šíreni viery používať lož. Preto môžem implicitne predpokladať, že o pravdivosti svojej viery moslim klame (môže ju napr. šíriť za politickým účelom, čo je nakoniec aj Mohamedov prípad). Takže katolík ma v dokazovaní pravdivosti svojej viery navrch.

          Ako dôkaz svojej pravosti používa islam „silu meča“. Keď je tak, potom nech rozhodne meč, a teda môžeme ho použiť nielen pri obrane, ale aj pri útoku na islam.

          2) Je zaujímavé, že vytiahol stredovek, prečo nie napr. časy protestantizmu? To stredovek bol ešte dosť umiernený a pokiaľ viem, prinajhoršom sa použil princíp reciprocity (s trochou škodoradosti na myseľ prichádza aj dnes moderná obrana proti „hybridnej vojne“, prípadne „preventívny útok“). A ak by náhodou niekto chcel vytiahnuť Husa, tak ten obraňoval pravdu alebo lož? Bola to snáď tá pravda, ktorou sa riadili jeho teroristickí nasledovníci?

          3) Klecandov komentár spĺňa podmienku verejného rúhania a na základe vety „chci jako každý normální člověk, aby křesťané v Pakistánu měli stejná práva jako muslimové“ ho možno odsúdiť podľa zákona analogického k moslimskému.

          A nakoniec ešte objektívna poznámka k vyznávanej viere: Ak predpokladáme, že existuje spravodlivý a milosrdný osobný Boh a možnosť spásy po smrti, potom musíme pripustiť, že v každom veku (aj pred naplnením zjavenia) bola istá nádej na spásu (pre menej chápavých: myslím predpeklie) a tiež k tomuto účelu Bohom poskytnuté prostriedky. Preto dnes kresťania nemajú problém uznať predkresťanské spisy, ako Starý zákon, alebo napr. aj takého Platóna. Moslimovia neuznávajú (bez náležitej cenzúry) ani jedno ani druhé (pripomeniem, že logiku zavrhli v 12. storočí a odvtedy to s nimi ide z kopca). Tento argument však pokrivkáva, ak by sme uznali reinkarnáciu – pre jej vyvrátenie viď napr. Augustín: De civitate Dei XII,20; k téme pozri aj X,32.

          Boh však dal aj slobodnú vôľu odmietnuť prostriedky spásy, takže kto poznanú pravdivú vieru dobrovoľne spochybňuje, ten si potom iste nájde dostatok tvorivých podnetov v pekle.

          • Jaroslav Klecanda napsal:

            Vážený AR, děkuji za Vaši reakci – jen Vás musím zklamat – svým příspěvkem jsem se nechtěl ničemu vysmívat, jen jsem si dovolil upozornit, že jako my chápeme svaté právo konat dle své víry, tak to subjektivně chápou i muslimové (a samozřejmě další světová náboženství). Nikde jsem nepsal, že je na tom jejich postoji něco objektivně pravdivého. Neberu Vám Vaše svaté právo si o této myšlence myslet, že je výsměšná a rouhačská, a že bych za ni měl být patřičně potrestán (předpokládám, že upálením :-)), ale dovoluji se nahlížet Váš postoj jako nenávistný se zástupnou motivací „obrany svaté víry“. A to už tu v dějinách Církve bylo.

      • Felix Leo napsal:

        Vaši větu

        „Nelze srovnávat pravou a falešnou víru. To, co je ospravedlnitelné při obhajobě pravé víry a pravdy, není ospravedlnitelné při obhajobě falešné víry a lži.“

        by podepsal i každý muslim, jen o pravé a falešné víře má zrcadlové přesvědčení.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          To ale nic nezmění na tom, že nemá pravdu…

          • Anthracit napsal:

            Klecando, normální člověk je totéž co hnida a čertův sluha? Pokud ne, nemůže si normální člověk přát, aby měl křesťan stejná práva, jako následovník falešného proroka.

      • matěj napsal:

        Ad 1) Jistě to tu nikdo neospravedlňuje, já určitě ne. Jen podotýkám, že to dění může šokovat Západ, ale pro katolíky taková radikální obrana víry nemůže být překvapivá, jakkoli mohou být smutní, že je s takovou vervou bráněna jen víra falešná.

        To 2) jsem nepochopil. Jde mi o přijatelnost trestnosti rouhání ap. Jaké jsou tedy ty „mantinely“, kdy nenásilné rouhání či odpadlictví lze spravedlivě potlačit násilím (ne nutně popravou)? Například ta „společenská nebezpečnost“, pokud bych vyšel z Vašeho citátu z diskuse o Husovi, je myslím obecně dost obtížně použitelné kritérium, protože že je něco společensky nebezpečné, se s jistotou zjistí až ve chvíli, kdy už je na sebeobranu pozdě a už může jít leda o tu pomstu a/nebo trest. A pokud by mělo jít o potenciální společenskou nebezpečnost, není mi moc jasné, jak by se posuzovala/měřila.

        Ad 3) No tak samozřejmě, ale o tom jednak já nic nevím (a ani nevím, je-li to obecně známo, na Katopedii to nezmiňujete a ani jinde jsem o tom nic moc nenašel), jednak by to pak byl úplně jiný problém, sice také hrozný, ale ničím výjimečný (že někde v Tramtárii je někdo falešně obviněn a spravedlnosti nedojde, je asi bohužel běžná věc), no a teda i z praktického pohledu je to bohužel celkem jedno, když „dav“ je přesvědčen o vině, mohla by třeba být i s rodinou zmizena na Západ, ale propuštění pro ni stejně počítám už není řešením. Jinými slovy, Asii Bibi pomoci nedokážu, Šánu Tasírovi už vůbec ne (kdyby někdo psal dopis tlačící na Pákistán, aby ji zmizel, můžu přidat podpis, ale sám takový dopis napsat neumím), tak takový článek může být alespoň příležitostí k vyjasnění, jak tyhle věci fungují z katolického pohledu, viz Ad 2). Ostatně nevím, jestli by stejným hrdinou jako Šán Tasír byl například papež, kdyby na videu popřál k Ramadánu nějakému nespravedlivě pronásledovanému muslimovi. :-)

        • Tomáš napsal:

          A pokud by mělo jít o potenciální společenskou nebezpečnost, není mi moc jasné, jak by se posuzovala/měřila.
          @ To se dnes těžko chápe, protože už dávno neplatí, co dřív, že co řekl pan farář, je rozhodující, potažmo co řekla církev ústy duchovních, bylo svaté, protože modernismus a zednářství bylo nepřátelství vůči církvi.
          Dnešní klerici, jak jinde uvádí dr. Malý, nejsou všichni řádným způsobem vysvěcení, protože je tam porušena podmínka správné katolické víry.
          Ergo kladívko; fungovat to dnes tak, jako v minulosti, tak jsme měli duchovenstvo exkomunikacemi vyčištěno od heretiků a následné preventivní rozpoznání potencionálního nebezpečí by bylo nad slunce jasnější pro více lidí, než to je a m.j. by se určitě v internetových diskuzích neobjevovaly nic neřešící amatérské analýzy diskutujících či duchovních, kteří započali boj za víru pravou.

  2. Felix Leo napsal:

    Dotyčnému nehrozí smrt za vánoční přání Asii Bibi, ale za kritizování platných zákonů (že jsou z našeho pohledu špatné, to je jiná rovina). V tom je titulek zavádějící.

    Titulek paní Cekotové je

    „Synovi Salmána Tasíra hrozí smrt za vánoční přání Asii Bibi“,

    překlad původního titulku je

    „Hrozí smrt křesťanovi, který přál radostné Vánoce Asii Bibi“.

    Obávám se, že význam obou výroků je velmi rozdílný. Člověk by mávnul rukou nad jednotlivostí, ale tento „tvůrčí“ způsob překladu používá paní Cekotová velmi často.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Pane Felixi, než tu ze sebe uděláte ještě většího vola, přečtěte si laskavě poznámky pod článkem.

    • Lucie Cekotová napsal:

      1) Neřekla bych, že „význam obou výroků je velmi rozdílný“. Ten, komu hrozí smrt, je bezpochyby synem Salmána Tasíra, zatímco o tom, že je zároveň křesťanem, existuje velmi důvodná pochybnost. Proto šéfredaktor těchto stránek titulek legitimně upravil.
      2) Měnit u překladů titulek (článku) či název (knihy) je naprosto běžná praxe.
      3) Jsem vystudovaná překladatelka a svou práci dělám úspěšně třicet let. Vy jste to tak patrně nemyslel, ale překladatelství je vskutku tvůrčí profese. Překlad má sdělovat stejné informace jako originál a zachovávat jeho smysl, ale prostředky cílového jazyka, které se od originálu logicky liší. Budete-li překládat doslovně, dostanete výsledek hodný google překladače. Ani doslovný překlad titulku by však nebyl „…který přál radostné Vánoce Asii Bibi“, nýbrž „…za to, že přál radostné Vánoce Asii Bibi“. Španělské „por“ vyjadřuje příčinný vztah, nikoli pouhý přívlastek.

  3. Anthracit napsal:

    Copak Igníci, stále hodláte nechat tytéž hajzlíky užívat vaše stránky jako žumpy pro své duševní výměšky? Nebo Klecandu, Felixe etc. konečně zarazíte?

    • Tomáš napsal:

      To je dobře, že už je tu další zájemce o pročištění diskuze. Když nás takových bude víc, třeba to „demokraticky“ projde. (-.

    • Fr. Albert T.O.P. napsal:

      Jsem proti.
      Každá obec má svého obecního šaška. Kandidátů by tu bylo vícero, ale zmiňovaní pánové (nejsou-li pouze alter ego jednoho) suverénně vedou.

  4. pan Labe napsal:

    Šéfka AfD Frauke Petry kritizuje křesťanské církve za nekřesťanské chování, mj za to že nedostatečně bojují za víru.
    https://jungefreiheit.de/politik/deutschland/2017/afd-chefin-kritisiert-kirchen-wegen-unchristlichen-verhaltens/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *