Tag Archives: Pákistán
Islám v konkrétní praxi
K smrti odsouzená pákistánská katolička, manželka a matka 4 dětí Asia Bibi se údajně konečně dočkala spravedlnosti. Nejvyšší soud její země zrušil tento trest a prohlásil ji za nevinnou. Připomeňme jen, že strávila ve vězení čekáním na popravu téměř 10 let. Její delikt? Jako zemědělská dělnice diskutovala se svými muslimskými spolupracovnicemi o náboženství a řekla historickou pravdu, že Mohamed na rozdíl od Krista za nikoho krev neprolil. Za toto „strašlivé rouhání“ ji soud pod nátlakem radikálních muslimských organizací poslal na popraviště.
Na první pohled to tedy vypadá, že spravedlnost konečně zvítězila. Jenže omyl. V zemi probíhají masové demonstrace svolávané muslimskými duchovními, na nichž účastníci halasně a fanaticky protestují proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, soudce prohlašují za zrádce muslimské víry a dožadují se jejich zavraždění. Volají rovněž po revizi osvobozujícího verdiktu a potvrzení rozsudku smrti. Podle informací serveru kathnet ze 4.11. se pákistánská vláda už vyjádřila, že nebude bránit přezkoumání rozhodnutí Nejvyššího soudu a obnově původního verdiktu, znějícího na smrt. Zalekla se spontánního muslimského fanatismu.
Synovi Salmána Tasíra hrozí smrt za vánoční přání Asii Bibi
Aciprensa, 4. ledna 2017
Šán Tasír je synem Salmána Tasíra, paňdžábského guvernéra, jehož zavraždil jeho osobní strážce za to, že veřejně hájil Asii Bibi proti pákistánským zákonům o rouhání. Nedávno se zachoval stejně jako jeho otec.
Zdálo se, že tato hanebná vražda umlčí jakoukoli veřejnou podporu Asie Bibi i kritiku zákona. Šán však nejenže nemlčel, nýbrž popřál Asii Bibi k Vánocům videem, v němž nadto pákistánský zákon proti rouhání kritizuje. Zanedlouho se i on stal cílem radikálů.
Všechno začalo na Boží hod. Šán natočil video, v němž popřál k Vánocům všem křesťanům v Pákistánu a obzvlášť Asii Bibi, a sdílel ho na sociálních sítích. Rovněž v něm zkritizoval zvrácené používání zákonů o rouhání (které označil za nelidské) k umlčování náboženských menšin a vyjádřil solidaritu s Asií Bibi a Nabílem Masíhem, dalším mladým křesťanem uvězněným ze stejných důvodů.
Zkažená sůl
Nedávný atentát muslimských teroristů na redakci Charlie Hebdo v Paříži právem znepokojil i mnohé zbožné českomoravské věřící. Vyhlašují se modlitební iniciativy za ochranu naší země – resp. celé Evropy – před muslimským terorismem. Já ale některé z vás budu nejspíš šokovat svým vyjádřením, že se k těmto aktivitám nepřipojuji a na tento úmysl se modlit odmítám.
Proč? Poněvadž tato modlitba je v rozporu s Boží vůlí. Čtěme Písmo sv. a dozvíme se snadno a rychle důvod. O co se vlastně máme modlit podle těchto iniciativ, zajisté subjektivně zbožných a dobře míněných? O to, aby Bůh zachoval tuto Evropu s jejími liberálně socialistickými pořádky!!! Evropu, v níž je těžký hřích zákonem povýšen na „lidské právo“ (potrat, homosexualita, promiskuita) a obrana ctnosti klasifikována jako „extrémismus“, někdy dokonce jako trestný čin.
Státníci téměř celé Evropy se sjeli do Pařiže, aby tam – zavěšeni do sebe – demonstrovali při smutečním pochodu svou vůli hlásit se k tomu hnoji, prezentovanému časopisem Charlie Hebdo, a glorifikovali jeho redaktory jako světce a hrdiny, ačkoliv jejich rouhačské karikatury Nejsvětější Trojice, Svaté rodiny, Církve a papeže nelze nazvat ani žumpou, to by bylo urážkou tohoto jinak užitečného zařízení.
Bolestné absurdno
Minulý měsíc unesli muslimští nájezdníci ze sekty Boko Haram něco přes 250 křesťanských studentek z dívčího gymnázia v Chiboku v Nigerii. Jistě jim přitom pomohlo, že multikulturně korektní nigerijská vláda si hýčká v řadách ozbrojených sil umírněné muslimy, kteří ovšem všichni asi tak umírnění nebudou – Boko Haram má o armádních plánech a operacích natolik přesný přehled, že i ti velitelé, co chtějí s jejími akcemi něco dělat, jsou zpravidla zcela bezmocní.
Příliš slabá a ohleduplná vláda muslimsko-křesťanské Nigerie tedy nebyla schopna zabránit nájezdu a vyplenění internátu, ani následně dopadnout únosce a osvobodit dívky, takže s výjimkou skupiny dívek, co dokázaly uprchnout samy, je přes 250 křesťanek v rukou sekty, která je po cca 240 korunách „za kus“ rozprodala mezi své bojovníky a příznivce, kterým teď mají sloužit jako „manželky“ (rozuměj sexuální otrokyně). Část skončila na muslimském severu Nigérie, část si ale jejich noví páni dovezli do svých zemí (převážně Čadu a Kamerunu), kde si hodlají svých nových majetků v klidu užívat.
Modleme se za naše pronásledované bratry
Na konci Adventu, jakož i o samotných Vánocích, bychom neměli zapomínat na naše bratry a sestry, kteří ve svých zeních čelí systematickému pronásledování a nemohou Vánoce svobodně slavit, protože třeba ani nemají kněze a shromáždit se ke společné modlitbě pro ně znamená riskovat život.
Modleme se za ně, aby vytrvali ve své víře a aby se jim vyhnulo zbytečné utrpení. A opravdu vážně se zamysleme nad tím, jak bychom jim mohli pomoci a jak přinutit naše drahé (to není ironie, jsou opravdu velmi drazí), líné a neschopné politiky, aby i oni, tento stát a nadstátní spolky, jichž je ČR členem, také započali něco dělat.
Křesťané, proč opuštíte své bratry?
Křesťané jsou nejpronásledovanější skupinou v tomto světě. Jejich pronásledování má mnoho podob. Od příležitostné diskriminace a zatím ještě jen poměrně lidsky se tvářícího útlaku ze strany stoupenců antidiskriminační a LGBT ideologie a tzv. „ochránců lidských práv“ západního světa až po vyložené mučení a vraždění, které ve „svých“ zemích praktikují především muslimové, komunisté, ateisté a hinduisté.