De Mattei: V Církvi probíhá „náboženská občanská válka“

Prof. Roberto de Mattei

ŔÍM, 5. prosince 2016 (LifeSiteNews) – Odmítnutí papeže Františka odpovědět na otázky, které mu v souvislosti s exhortací Amoris laetitia položili čtyři kardinálové, „je odpovědí samo o sobě“, prohlásil známý italský katolický historik Roberto de Mattei. Podle něj z toho vyplývá, že v Katolické církvi propukla „náboženská občanská válka“.

„Situace je tak vážná, že neutrální postoj už není možný. Dnes jsme ve válce, v náboženské občanské válce,“ uvedl de Mattei v listopadu v exkluzivním rozhovoru pro portál LifeSiteNews. „Je třeba chápat, že dnes existuje jasná volba mezi věrností Církvi, jejímu trvalému Magisteriu, a nevěrou, která znamená omyly, blud a odpadnutí od víry.“

De Mattei, profesor římské Evropské univerzity a předseda Nadace Lepanto, konstatoval, že „v Církvi panuje strašlivý zmatek“, který způsobilo papežovo nejednoznačné mravní učení, zejména obsažené v jeho dubnové exhortaci Amoris laetitia, jež podle něj vyvolala „rozdělení“ a „štěpení“ mezi biskupy, kněžími i věřícími.

Katoličtí věřící exhortaci kritizují zejména za to, že podkopává nerozlučitelnost manželství, otevírá dveře ke svatému přijímání párům žijícím v cizoložných vztazích a ze svědomí činí nejvyššího arbitra mravnosti. Řada kritiků se obává, že někteří liberální biskupové již teď exhortaci využívají k tomu, aby ve farnostech vítali otevřeně homosexuální „rodiny“ a cizoložným párům v určitých případech dovolovali přistupovat ke svatému přijímání. 

V září se čtyři kardinálové soukromě zeptali papeže – s využitím standardního vnitrocírkevního postupu – zda exhortace odpovídá katolické nauce o manželství, svátostech a svědomí, papež jim však neodpověděl. Konkrétně se tázali: 1) zda mohou cizoložníci přistupovat ke svatému přijímání; 2) zda existují absolutní mravní normy, jež je třeba dodržovat „bez výjimek“; 3) zda trvalé cizoložství představuje „objektivní situaci trvalého těžkého hříchu“; 4) zda se vnitřně špatný skutek může přeměnit „ve skutek subjektivně dobrý“ v závislosti na „okolnostech či úmyslech“; a 5) zda člověk může na základě „svědomí“ jednat v rozporu s „absolutními mravními normami, které vnitřně špatné skutky zakazují“.

Kardinálové potom v listopadu své otázky zveřejnili, za což se jim dostalo ostré kritiky vysoce postavených prelátů, včetně dvou, které papež František nedávno jmenoval kardinály. Autoři dubií byli obviněni z toho, že „obtěžují“, potřebují „obrácení“, dopouštějí se „odpadu od víry“ a „pohoršení“, dávají papeži „políček do tváře“ a vytvářejí „problémy a rozdělení“.

De Mattei nicméně argumentuje tím, že problém nevytvářejí čtyři kardinálové, nýbrž papež. „Příčinou, autory tohoto zmatku samozřejmě nejsou čtyři kardinálové. Domnívám se, že hlavním původcem zmatku je papež František, neboť situace se vyvíjí takto prudce, takto rychle od počátku jeho pontifikátu,“ uvedl. „Občas to vypadá, že vytváření tohoto zmatku se mu líbí.“

Když kardinálové svých pět otázek (dubií) předložili papeži, „z kanonického hlediska se zachovali bezchybně,“ řekl de Mattei. „Rád bych zdůraznil, že list čtyř kardinálů nevyjadřuje jejich soukromý či osobní názor, ale jde o postoje katolické víry… Domnívám se, že iniciativa čtyř kardinálů byla velmi vhodná. Prostě a jasně jde o otázky víry. Odpovídat na otázky týkající se víry a mravů je úkolem Kongregace pro nauku víry. Skutečnost, že papež, který je nejvyšší hlavou Kongregace, nechce odpovědět, považuji za velmi závažnou. To už je samo o sobě také odpověď.“

De Mattei považuje za „velmi vhodné“, aby kardinálové přistoupili k tomu, co jeden z nich (kardinál Burke) nazval „formálním aktem korekce“ omylů v papežově exhortaci. „Rád bych zdůraznil, že přestože by to bylo vnímáno jako právní akt, byl by to akt založený na lásce a spravedlnosti podle Evangelia, po příkladu sv. Pavla, který oponoval Petrovi. Význam této iniciativy je nejen v tom, že papeže upozorňuje na omyly v Amoris laetitia, nýbrž také v tom, že varuje a informuje věřící, neboť mezi věřícími existuje zmatek, ale i neznalost. Domnívám se, že je naší povinností upozorňovat věřící na vážnost této situace.“ Ta je taková, „že neutrální postoj již není možný. Dnes jsme ve válce, v náboženské občanské válce, bohužel. Tato válka se mi nelíbí, ale jsme do ní zataženi proti své vůli. Situaci jsme nezpůsobili, každého z nás však zavazuje k tomu, aby zaujal jasné stanovisko. Proto se domnívám, že čtyřem kardinálům musíme poděkovat za odvahu a povzbuzovat je k tomu, aby ve svém počínání a ve svém svědectví pokračovali,“ dodal Roberto de Mattei.

Pete Baklinski

Překlad a úpravy Lucie Cekotová

Zdroj: https://www.lifesitenews.com/news/watch-pope-francis-started-religious-civil-war-by-refusing-to-answer-4-card

https://www.youtube.com/watch?v=ufTUu3MZDgs

Nejde o přesný překlad článku – do článku byly překladatelkou zapracován i obsah videoverze,

44 Responses to De Mattei: V Církvi probíhá „náboženská občanská válka“

  1. Petra napsal:

    Otázky 4 kardinálov vnímam ako otázky kladené Ježišovi farizejmi: „Môže sa uzdravovať v sobotu?“ Alebo keď priviedli ženu k Ježišovi a chceli do nej hádzať kamene. Kto má právo hádzať kamene? Možno iba P.Mária – je bez hriechu… A Ježiš chce uzdravovať, chce hriešnikov zachraňovať – všetkých. Aj pápež chce dať nádej… Dáva šancu aj poblúdilým, aby zanechali hriech. Nemení náuku v otázkach viery a mravov. Hovoriť chce tak ako Ježiš: „Tvoja viera Ťa uzdravila“… „Choď a viac nehreš!“ To je evanjeliový postoj. Ani Ježiš neodpovedal, keď videl istú zákernosť v otázkach… Kto číta Evanjelium a radikálne ho žije, nájde správnu odpoveď.

    • Ignác Pospíšil napsal:

      Vy evidentně vůbec nechápete, o čem je spor. Problém je právě v tom, že papež František dává (nyní je již zřejmé, že nikoliv omylem, ale zcela úmyslně) hříšníkům falešnou naději a popírá to, co Kristus výslovně učil. Když zpochybňuje nerozlučnost manželství, když sugeruje, že je zde odpuštění bez lítosti a nápravy. .

    • Tomáš napsal:

      Nic ve zlém, Petro, ale kdybyste opravdu a dobře četla Evangelium, viděla byste jasně, na co vlastně papež neodpověděl. Na „zákeřnost“ učení Církve Svaté, t.j. na učení samotného Krista. Jak říká Ignác – jste absolutně mimo realitu tohoto sporu.

    • Lucie Cekotová napsal:

      Milá Petro, exhortace Amoris laetitia už nyní vedla k tomu, že různé biskupské konference i jednotliví biskupové vydávají protichůdné pokyny, jak v případě „znovusezdaných“ rozvedených (případně i dalších neregulérních situací) postupovat. Už dnes tedy platí, že co je v jedné zemi (Polsko) nadále těžkým hříchem, je jinde (Argentina, Filipíny) jen vcelku drobnou životní komplikací. I kdyby tento zmatek vznikl neúmyslně (doufejme, že ano), je třeba ho řešit, protože tato situace je dlouhodobě neudržitelná. Autoři dubií si to uvědomují, a je smutné, pokud si to neuvědomuje (?) papež. – Mimochodem, sama říkáte, že Pán Ježíš hříšníkům odpovídal „Jdi a už nehřeš.“ To je přesně to, co Amoris laetitia nečiní, a právě v tom je ten problém.

    • Libor Rösner napsal:

      Vám přijde normální, když se v AL píše, že znovusezdaní spolu mohou intimně žít, aby tak předešli ohrožení vzájemné věrnosti, příp. aby tím přinesli dobro svým dětem?

      • Kryštof napsal:

        Nemluvím za paní Petru, ale za sebe:
        Ano, přijde mi to normální.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          To je velmi smutné.

        • Tomáš napsal:

          Přiznáváte veřejně absenci katolické víry. Když to je normální, asi ji ani pro život nepotřebujete…

        • Libor Rösner napsal:

          A ať vím, jak reagovat – jste věřící? Tato otázka není škatulkováním.

          • Kryštof napsal:

            Jsem věřící.

            • David napsal:

              To je mi Vás upřímně líto. Ostatně v co věříte? Pokud jste Katolík (záměrně píši velké), měl byste vědět, že je také psáno, že vrazi, smilníci, modloslužebníci…., nedojdou do Božího království. Pokud jen provokujete, také Vám odpovím citací z Písma, tentokrát ze Sirachovce: „Nářek nad mrtvým trvá týden, nad svévolným hlupákem po celý jeho život.“

    • Radomír-1 napsal:

      Petra,

      neviem, ako si dospela k svojmu veľmi závažnému konštatovaniu, že kardináli kladúci otázky pápežovi Františkovi kladú tieto otázky z farizejskej pozície zameranej na pošliapanie toho, koho sa pýtajú. Možno dokážeš čítať myšlienky týchto ľudí, ale keďže vieš, že to tak nie je, tak si radšej dobre rozmysli, čo píšeš. Z každého slova sa raz budeme zodpovedať.

      Zodpovednosť za správne šírenie katolíckej viery má každý cirkevný hodnostár, a práve dôslednosť plnenia povinnosti šíriť pravú katolícku vieru zo strany cirkevných hodnostárov bude vystavená nekompromisnému svetlu Božieho súdu. Poslední pápeži sa veľmi často vyjadrujú do médií, ktoré majú sklony deformovať katolícke učenie pred masami obyvateľstva podľa poslednej módy. Práve preto je nesmierne dôležité, aby pápež razantne likvidoval akúkoľvek mediálne šírenú deformáciu katolíckeho učenia. Všetkých pomocníkov pápeža, ktorí ho na to upozorňujú, by dobrý pápež mal oceniť, a nemal by počúvať hlasy nedostatočne bedlivých pätolízačov, ktorí takýchto pomocníkov osočujú z útoku na Cirkev alebo na pápeža. Je v záujme Cirkvi, aby nepodľahla podsúvanému tvrdeniu, že ľudia obdarení darom bedlivosti a predvídavosti možných budúcich zmätkov budú ignorovaní alebo dokonca osočovaní.

    • Dr. Radomír Malý napsal:

      Ad Petra: O jaké „zákernosti v otázkách“ to mluvíte? Chtít vysvětlit nejasnosti, které mohou být fatální pro víru a mravy, je „zákeřnost“?

    • honzah napsal:

      Ježíš říká hříšnici: ,,Jdi a už více nehřeš.´´ Amoris Laetitia říká: ,,Jdi a hřeš dál.´´ (Případně: ,,Tvé nedokonalé dobro stačí.´´) To je jádro sporu.

    • Berchmans napsal:

      Kristus se zajisté někdy vyhýbal odpovědi. Ale na stejnou otázku, kterou nyní kardinálové Svatému otci kladou, odpověděl Pán naprosto přímo, jednoznačně a bez úhybných manévrů: „Kdo propustí manželku svou leč pro smilství a pojme jinou, cizoloží, a kdo pojme propuštěnou, cizoloží.“ (Mt 19,9) Slušelo by se, aby Svatý otec jednal stejně.

      • matěj napsal:

        Skutečně? Pokud je toto pravda, přímo a jednoznačně formulovaná, nelze udělat jiný závěr, než že propustit manželku pro smilstvo je v pořádku. Striktně vzato se k této možnosti ta věta nevyjadřuje („pokud prší, nosím deštník“ neimplikuje, že jej nenosím, pokud neprší), ovšem údajná „přímost a jednoznačnost“ by jistě umožňovala to takto interpretovat, protože uvádění nadbytečných podmínek, kdy tvrzení stejně tak platí i bez nich, se s přímostí a jednoznačností neslučuje. Nevím, do jaké sekty, do nichž se tu přispěvatelé vzájemně v každém druhém příspěvku škatulkují, se hlásíte vy, ale například v katolicismu se myslím zase až tak nepodporuje přístup „vytrhnu si z Písma pár slov a vyložím si je, jak zrovna potřebuju“. Problém přece naopak je právě to, že Svatý otec jedná stejně a poskytuje odpovědi, které se dají vykládat tak i onak, jako lze (bez dalšího) vykládat i tento vytržený citát, zatímco by se slušelo, aby se držel učení Církve

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Ano, propustit manželku (manžela) pro smilstvo je v pořádku. Ovšem pro smilstvo svazku samého, nikoliv jednoho z manželů! Ono „leč pro smilstvo“ odkazuje na zakázané krvesmilné svazky (jako byl ten Herodův, za jehož kritiku zaplatil životem sv Jan Křtitel) či jiné typy zvrácených a neposvěcených svazků (dnes klasickým případem je „druhé manželství“ rozvedeného katolíka).

        • Berchmans napsal:

          Já původně chtěl citovat Lk 16,18, kde žádné „leč pro smilství“ není, ale zajímalo mě, jestli někdo tuto námitku vznese. :-)
          Samozřejmě, pokud někdo chce (nebo, jako v Lutherově případě, dostane dobře honorované politické zadání) překroutit jakýkoli text, tak se mu s trochou mentálního úsilí pravděpodobně podaří jej překroutit. To ale neznamená, že je text nesrozumitelný.
          „Pro smilství“ je sice dovoleno manželku „propustit“ (dnešní technickou církevněprávní terminologií řečeno, je dostatečným důvodem k separaci manželů za trvání manželství), „pojmout jinou“ je ale v každém případě cizoložství.
          To je evidentní jak z gramatické struktury věty, tak z paralelních pasáží (zmíněné Lk 16,18 – kde se mluví pouze o těch, kteří propustí svou manželku a zároveň si vezmou jinou, takže mezi pasážemi není žádný rozpor, mimoto třeba 1 Korintským 7 etc.) i z Tradice Církve (potvrzené tridentským koncilem, jenž výslovně dogmaticky definoval nerozlučitelnost manželství i v případě cizoložství).

          • matěj napsal:

            V mém idiolektu to (dovoleno propustit, nedovoleno pojmout jinou) z gramatické struktury věty evidentní rozhodně není, to už spíš naopak, kdybych se musel rozhodnout pro jeden výklad. To není žádné úsilí o překrucování, prostě věta sama o sobě (tato konkrétní; česky ale jistě řečena nebyla a originál neumím posoudit :-)) má více možných čtení. A zcela souhlasím, že je tedy nutné se podívat i na paralelní pasáže a Tradici Církve, aby člověk zjistil, které z těch čtení je to jediné správné. No a to je přesně to, co jsem psal, že z nějaké věty vytržené z českého překladu uchu posluchače dvě tisíciletí po Kristu „přímo, jednoznačně“ může plynout leccos a připadá mi přinejmenším poněkud nezodpovědné to takto prezentovat, když ve skutečnosti je ke správnému výkladu potřeba právě ta Tradice. Tím spíš, pokud vlastně přiznáváte, že jste to udělal schválně.

            (Že už vůbec z toho „přímo, jednoznačně“ žádným způsobem průměrnému českému mluvčímu nevyplyne, že jde o „smilstvo svazku samého, nikoliv jednoho z manželů“, ale že tam už se bez opory o učení Církve dnešní člověk neobejde zcela určitě — což je právě to, co jsem psal — to snad ani není třeba zdůrazňovat.)

            • Berchmans napsal:

              Takže věta, dejme tomu, „Kdo překročí povolenou rychlost leč při převozu zraněného do nemocnice a převáží v autě výbušniny, porušuje zákon o silničním provozu.“ by ve Vašem idiolektu připouštěla interpretaci, že převážet v autě výbušniny při převozu zraněného do nemocnice není porušením zákona o silničním provozu? :)

              Cílem mého komentáře bylo poukázat na to, že Kristus přímo (a nejen z pohledu farizejů, ale i z pohledu apoštolů velmi tvrdě a velmi „nefrantiškovsky“) odpovídal právě na otázku, na kterou Svatý otec (zatím) přímo odpovědět odmítá, tudíž analogie, na níž výše poukázala Petra, se mi nezdá být příliš vhodnou.

              Samozřejmě nepatříme k těm, kteří slyšeli odpovědi Spasitelovy tak, jak byly proneseny; Jeho výroky mezitím interpretovaly (a dezinterpretovaly), přemýšlely o nich a přely se o ně celé generace lidí a my můžeme čerpat z výsledků jejich činnosti. Výroky papeže Františka slyšíme tak, jak je Svatý otec říká. Nemůžeme se opřít žádnou tradici, nemůžeme se postavit na ramena obrů. A nevíme, jestli papež pozítří nezmění názor a nevydá jasné stanovisko, nebo jestli za rok nevydá další dokument, jímž situaci ještě zkomplikuje. Nemáme zatím žádné „paralelní pasáže“ (aspoň ne úplné) ani žádnou interpretační tradici. Známe výroky Svatého otce jen tak, jak je sám říká. A tak, jak je říká, jasné nejsou.

              Církevním historikům za tisíc let, kteří budou znát celý kontext Františkova pontifikátu a budou se moci opřít o generace historických a teologických výkladů, slova současného papeže možná budou jasnější. Anebo nebudou. Osobně nemohu říct, že bych jim jedno nebo druhé záviděl.

    • solipso napsal:

      „Otázky 4 kardinálov vnímam ako otázky kladené Ježišovi farizejmi: “
      – Myslím, že tímo jste řekla vše podstatné – o sobě.

    • Kryštof napsal:

      Petro: Patří vám dík, že jste měla odvahu zde toto napsat.
      Naprosto souhlasím.

      Reakce, které jste vyvolala váš názor jen dokazují.

      Děkuji

      • Ignác Pospíšil napsal:

        Máte zvláštní představy o tom, co znamená slovo „dokázat“.

      • Libor Rösner napsal:

        Takže když pod článek oslavující AL napíšu odmítavou reakci a dostane se mi nesouhlasných reakcí od oponentů, bude to důkaz, že mám pravdu?

        • Kryštof napsal:

          Obecně ne.

          Ale v případě, že takových reakcí je deset, se již věc stává nápadnější.

          • Tomáš napsal:

            Takže podle Vás neměl Ježíš pravdu jen proto, že s ním nesouhlasila tehdejší duchovní vrchnost i mnoho dalších lidí, především z jeho rodiště?

      • Berchmans napsal:

        Je symptomatické, že jediná souhlasná reakce je jediná bez argumentů (ať dobrých či špatných).

        • Kryštof napsal:

          V tom případě prosím, abyste mi ukázal pádné (ať už správné či nesprávné) argumenty v reakcích na názor paní Petry.

          • Ignác Pospíšil napsal:

            Většina těch odpovědí argumentuje – a to zcela zjevně a jasně. Těžko tedy chápat tento Váš příspěvek jinak, než jako provokaci a nevůli se jakoukoliv argumentací zabývat.

  2. honzah napsal:

    Zajímavý je levý horní roh obrázku. Není to náhodou o církevním rozkolu?

    http://www.brotherjohnf.com/just-economist-2017-magazine-cover/

  3. Pax Jan - veliké nedorozumění! napsal:

    Veliké nedorozumění?

    Otcové kardinálové nevedou žádnou „náboženskou občanskou válku“ uvnitř Církve!

    Svůj cíl jasně deklarovali.

    Oni nebojují za „konzervativní“ křídlo v Církvi proti „progresivnímu“. Jejich cílem je, dle mého,

    jednota Církve :

    (Tedy ne rozdělení, naopak sjednocení, aby učení o manželství se ve všech diecézích vykládalo jednotně, i v praxi správně a bylo správně,požehnaně žito,…zcela orthodoxně! Orthodoxia a orthopraxia…

    Citát:

    „Doufáme, že nikdo nebude tuto záležitost vykládat pomocí paradigmatu „progresivní versus konzervativní“. Takový výklad by byl naprosto nesprávný. Máme hlubokou starost o skutečné blaho duší, které je nejvyšším zákonem Církve, a nesnažíme se v Církvi prosazovat žádné politické zájmy.“

    https://zasebepp.signaly.cz/1611/co-ctyri-kardinalove-napsali-papezi

    Jan

    • Lucie Cekotová napsal:

      De Mattei neřekl, že „náboženskou očanskou válku“ vedou kardinálové, kteří papeži poslali dubia. Řekl, že tato válka probíhá, že „nám byla vnucena proti naší vůli“ a že „neutrální postoj již není možný“. Neřekla bych, že jde o nedorozumění. Autoři dubií jistě „válku“ neměli v úmyslu, ale že v Církvi existuje spor o interpretaci AL (i mnoho jiných věcí) a že v něm zaujali jasné stanovisko, je myslím jednoznačné.

      • Dr. Radomír Malý napsal:

        Ad Pax Jan – Lucie Cekotová: Myslím, že spor o interpretaci AL je pouze součástí mnohem dalekosáhlejšího sporu o autentickou nauku Církve, která už od prvopočátku zakazovala nový sňatek v případě trvání platného manželství, i když jeden z partnerů opustil svého druha (Pastýř Hermův ze 2. stol.). Tento dvoutisíciletý postoj, opírající se o známá slova Kristova, by chtěli dnešní neomodernisté změnit a převrátit – a trvá to už několik desetiletí. Toto je válka, o níž De Mattei mluví – a každý z nás se bude muset postavit jednoznačně buď za odvěkou nauku Církve v této věci, která je zjevenou pravdou, nebo na stranu hereze, která se přizpůsobuje mentalitě tohoto světa a kapituluje jménem Církve před ní.

    • Fr. Albert T.O.P. napsal:

      Máte naprostou pravdu. Čtyři kardinálové nejsou žádní konservativci. Jedná se maximálně (v případě kardinála Burka) o koncilové konservativce, jimž, jak správně podotkl nino, záleží spíše na nauce papeže Wojtyly, než jiném.
      Tradicionalisté tito lidé nejsou už ani z rychlíku.

      • Dr. Radomír Malý napsal:

        Ad Fr. Albert: Osobně nemám rád toto nálepkování. Můžeme nazvat ty 4 kardinály tradicionalisty, konzervativci, wojtylovci a já nevím jak ještě, případně se přít o to, jsou-li jimi opravdu, ale to je úplně vedlejší a mně osobně zcela šuma fuk. Žádný, kdo věří a cítí katolicky, nemůže popřít hlubokou pravdivost jejich dopisu papeži Františkovi – a to je to podstatné a rozhodující, o to tady jde.

        • Fr. Albert T.O.P. napsal:

          Omlouvám se, pane Doktore, ale a váš závěrečný diskusní faul reagovat nebudu. Nesluší se to.
          Píšete, že nemáte rád toto nálepkování – ani já ne. Proto se trošku divím, proč tak často o sobě hovoříte jako o tradicionalistovi. Naproti tomu – když já označím čtyři kardinály za koncilové konservativce, nelíbí se vám to, přestože jde o faktický popis věcí. Prosím, abyste mne opravil, ale které starší dokumenty jsou v jejich dopise citovány a použity jako zdroj? Pouze ty, jež vydal papež Wojtyla. Nic staršího (o nerozlučitelnosti manželství přitom jednala celá řada koncilů – Tridentský, například). Není to podivné?
          Byl bych nesmírně vděčný, pokud by se našla mezi biskupy a kardinály stejná odvaha i v okamžicích, kdy papež hovoří o neexistenci katolického Boha, modlí se s luterány („kdo se modlí s kacíři, sám je kacíř“) a provádí další útoky na VÍRU. Protože hříchy proti víře jsou daleko vážnější, než ty ostatní. Možná se tato odvaha nenajde proto, že vlastně nikomu tato pluralita v duchu Druhého vatikánského koncilu vlastně nevadí.

          • matěj napsal:

            Hned několikrát se projeví mé „nemalé problémy s pochopením psaného textu“, ale co se dá dělat.

            Lze specifikovat „závěrečný diskusní faul“? Při krátkosti příspěvku dr. Malého asi musí jít o poslední větu. Myslel bych, že přesvědčení o nesporné katolicitě určitého dopisu lze třeba vyvrátit argumenty, ale označit to za faul? Nebo je problém v něčem jiném? V čem?

            Z mého pohledu, kdyby zůstalo u nálepky koncilových konzervativců, také bych aplikoval přístup „úplně vedlejší a mně osobně šuma fuk“. Někdy ovšem nezůstane u nálepek, ale jsou doprovázeny všelijakými „kdo se modlí s kacíři, sám je kacíř“. Proč zůstávat u náznaků a nemluvit jasně a jednoznačně: je papež kacíř? A pokud je to tak vysoce nakažlivé, je třeba kardinál Burke kacíř?

            Citace Wojtyły mi připadají zcela pochopitelné. Pokud linie argumentace je, že církev vždy až do historicky téměř „včerejška“ učila v určité věci totéž, je vhodné to doložit právě posledním výskytem, potvrzením daného učení, citace Tridentského koncilu by neprokazovala, že změnu se zdá přinášet až současný papež. Ale rozumím Vašemu pocitu, že byste to napsal lépe, také si při opravách studentských prací často říkám, že bych něco napsal jinak. Je holt potřeba se od toho oprostit a zkoumat jen to, jestli to je či není pravda, jak Vám ostatně psal již dr. Malý. :-)

          • Tomáš napsal:

            Pro Vás by bylo nejlíp stát se biskupem a měli bychom od Vás autentické zprávy ze zákulisí namísto teoretizování. Co myslíte? Že to není až tak úplně špatný nápad?

          • Dr. Radomír Malý napsal:

            Ad Fr. Albert: Nevím, o jakém „diskusním faulu“ tady mluvíte, ale to je vedlejší. Myslím si, že tady se používá pojmů „tradicionalista“, „koncilní konzervativec“ „wojtylián“ apod., aniž by tyto pojmy byly definovány. Já Vám nemám za zlé, že označujete kard. Burkea jako „koncilového konzervativce“, ale že tak činíte v jistých dehonestujících souvislostech, které statečnost jeho vystoupení (a dalších 3) poněkud degradují. Ano, já se považují za tradicionalistu, protože zastávám všechno, co Církev učila od prvopočátku až do současnosti, odmítám ovšem to, co je v pokoncilní nauce v rozporu s touto tradiční naukou.

            Nepovažuji vůbec za rozhodující, že 4 kardinálové necitovali např. Casti Connubii Pia XI., protože JPII. je cituje ve svých dokumentech vícekrát. A co se týká výčtu všech těch kauz následujících po vašem „Byl bych nesmírně vděčný…“, tak Vás mohu ujistit, že např. kard. Burke opravdu reaguje tak, jak Vy byste si asi přál, nemám čas vyhledávat na netu všechny jeho výroky, ale namátkovým dokladem budiž např. letos vyšlá kniha Petra Kwaśniewského „Povstávání z prachu“, kterou on na návštěvě u nás velmi propagoval, autor je jeho osobním přítelem. Nebo biskup A. Schneider: přečtěte si jeho „Corpus Christi“.

      • Kryštof napsal:

        Pokud se bavíme o kard. Burkeovi.

        Lze někde sehnat stanovisko nějaké české církevní autority k jeho nedávné návštěvě v ČR?

        Děkuji.

        • Ignác Pospíšil napsal:

          Jsou setkání a společný oběd s několika biskupy stanoviskem?

        • Lucie Cekotová napsal:

          Pan kardinál nepřijel na pozvání biskupů, ale tří pro-life organizací. Nevidím důvod, proč by „české církevní autority“ měly k jeho návštěvě zaujímat nějaké oficiální stanovisko. K pozvání se nicméně připojila Teologická fakulta Jihočeské univerzity, kde měl pan kardinál přednášku o manželství. Ve všech diecézích, kde pan kardinál veřejně celebroval (Vyšší Brod, Brno, Praha), se tak (na přání pana kardinála) stalo s výslovným souhlasem diecézních biskupa, třebaže podle kanonického práva by takového souhlasu nebylo třeba. Ve všech diecézích, které pan kardinál navštívil, se také s diecézním biskupem setkal. Brněnské konference Nejmenší z nás se kromě něj zúčastnil i Mons. Graubner.

  4. Karel napsal:

    Ga 1:8 Ale i kdybychom vám my nebo anděl z nebe zvěstoval v evangeliu něco jiného než to, co jsme vám zvěstovali, budiž proklet!….Pokud porovnám to, co jsme se kdysi učili v náboženství (římsko-katolickém) a v čem jsme byli vychováni, tak opravdu mnohé v současném učení(nebo výrocích) vnímám jako „něco jiného“.

  5. […] De Mattei (srvn. překlad publikovaný na DaH) správně napsal, že v Církvi vypukla „občanská válka“ mezi dvěma tábory. Ten […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *