Odvahu k životu podruhé v Budějovicích

P1090580V Českých Budějovicích v sobotu 20. září už podruhé úspěšně proběhl pro-life pochod Odvahu k životu. Pro tentokrát se sice zúčastnilo méně lidí než napoprvé (65 oproti 90), nicméně tento fakt byl vyvážen tím, že v centru bylo přítomno výrazně více lidí než v březnu, takže pochod vzbudil více pozornosti a mohli jsme mnohem úspěšněji rozdávat informační letáky, což je jeden z hlavních cílů akce.

P1090609

Organizátoři u kašny. Zleva: Ignác Pospíšil, Lukáš Krutský a Ing. Miroslav Kratochvíl.

V centru u kašny ještě následovalo několik proslovů. Postupně vystoupili: speciální pedagožka Dr. Eva Kusová, která pracuje s postiženými dětmi, katechetka a porodní bába Štěpánka Talířová a spoluorganizátorka výstav  Stop genocidě Květa Lišková.

Na závěr ještě promluvil spoluorganizátor pochodu Ignác Pospíšil, který poděkoval lidem za účast a hlavním organizátorům Lukáši Krutskému a Miroslavu Kratochvílovi za práci na přípravě akce a informoval všechny, že na přelomu zimy a jara plánuje ve Vyšším Brodě zorganizovat v pořadí třetí český pro-life víkend.

Poté ještě následovala Mše svatá, kterou v kostele Panny Marie Růžencové u petrínů celebroval R.D. Zdeněk Prokeš z Vyššího Brodu. Jen pro zajímavost: zaujalo mne, jak velký počet věřících na ní přijímal na kolenou. (Faktem ale je, že to je pro pro-life akce typické.)

Jako spoluorganizátor bych rád využil této příležitosti, abych ještě jednou poděkoval všem účastníkům pochodu. Zvláštní dík si zaslouží setry řeholnice, které nás přišly podpořit v čele s matkou představenou, mniši z vyšebrodského kláštera, kteří akci podpořili svými modlitbami, R. D. Zdeněk Prokeš, který přijel odsloužit Mši svatou až z Vyššího Brodu, František Krutský, který akci fotil a od nějž pochází fotografie použité v článku, a všichni, kdo se s nadšením chopili informačních letáků, které rozdávali kolemjdoucím a okolostojícím. Díky a přijďte zas. Další pochod Odvahu k životu v Českých Budějovicích se předběžně plánuje někdy na čas Adventu.

Ignác Pospíšil

P1090616

Mluví Dr. Eva Kusová.

PS: Jedna věc mne v souvislosti s tímto pochodem opravdu mrzí. Ačkoliv na akci zvaly i stránky českobudějovického biskupství, jeden z kněží na Třeboňsku neváhal rozhlašovat, že jde o „akci radikálů“, a vyzýval věřící, aby na ni nejezdili, což se bohužel výrazně promítlo do počtu účastníků z těchto míst. Považuji to za velmi smutné. O to víc si vážím podpory ze strany vyšebrodského kláštera, účasti řeholních sester, obětavé pomoci otce Prokeše i ochoty českobudějovického biskupství umístit pozvánku na své stránky.

12 Responses to Odvahu k životu podruhé v Budějovicích

  1. Jakub napsal:

    „jeden z kněží na Třeboňsku neváhal rozhlašovat“ – Tenhle styl psaní nemám moc rád. To nevíte, jak se jmenuje?

    • solipso napsal:

      Souhlasím. Odporný alibismus, který navíc vrhá špatné světlo na všechny kněží na Třeboňsku. Buď nejsem srab a řeknu kdo to byl, nebo o tom mlčím.

  2. Václav napsal:

    Jestli mluvil jeden z kněží o radikálech tak toho neřekl zdaleka tolik jako říkají a nebo spíš píší někteří lidé i na těchto stránkách. Jako třeba Nino. Neboli Děťátko, což zní v této souvislosti zvlášť prapodivně. I to se pak projevuje na celkovém vztahu lidí k tradici, v celém jejím rozsahu. Od mezilidských vztahů přes účast na akcích až po vztah k samotné liturgii. Někteří lidé také konají ve jménu tradice prapodivné věci i v reálném životě. Ani se mi o tom nechce veřejně mluvit, abych někoho neinspiroval. Kromě toho si nejsem tak docela jistý jestli se k tradici hlásí doopravdy a nebo to jenom předstírají.

    • + b. Jan napsal:

      +!
      Opravdu si nejsem p. Ignáci jist, jestli takovýto osobní výpad p. Václava na p. Nina, něčemu pomůže nebo napraví… Podle mých zkušeností jenom udělá dusno a část přestane číst diskusi, než se sem po čase vrátí… (jako třeba pí. Anežka)
      Jsem vděčný p. Ninovi, že píše dost jasně a jadrně, podle Ježíšova ANO ANO, NE NE…
      Nevšiml jsem si, v poslední době, že by byl p. Nino příliš radikální…
      Osobně mi pomohl obecně pochopit (v diskusi) vztah mezi „starou“ a „novou“ mši sv. a jejich účinky.
      Jako duchovní, jsem si to dlouho nechtěl připustit a sváděl jsem to na všechno ostatní…, až když jsem tento rozdíl začal více vnímat pravidelnou účastí na „Liturgii všech věků“, no a potom přišlo jasné slovo p. Nino, s poznáním, že má (v tomto) pravdu a jasno.
      A tak tedy díky za to.., p. Nino a Pán Vám žehnej + J

      • nino napsal:

        Vdaka Jan, ale ak mam byt uprimny, ja som sa spontanne rozosmial pri vete:
        ,,Jako třeba Nino. Neboli Děťátko, což zní v této souvislosti zvlášť prapodivně.“
        Kazdopadne, tridentska sv. omsa je velky dar, nasim predkom pripadala samozrejma, a my dnes o nu musime bojovat. Rovnako o pravu nauku, a prave, katolicke vnimanie veci.

      • Markus napsal:

        Nino, ja by som to chcel trochu upresnit, ono sa to nesprávne oznacuje ze tridentská omsa, fakticky tridentskú podobu mala katolícká omsa uz od a.d. myslím 602 a jej základy idú od apostolov. Po trident. koncile nevznika nová omsa, ale sa kodifikovala, a navyse ríty, ktoré boli viac ako 200 rokov sa mohli pouzívat aj nadalej, na velký rozdiel od umelej Bugniniho NOM, pri ktorej „asistovali“ aj protestanti, kde sa uz nemohli iné ríty pouzívat aj napriek krásným slovám v úvode Sacrosacrum koncilium IIVK, to bolo len ako návnada, aby to biskupi schválili ale vlci z rýnskej skupiny uz mali velmi jasno, co urobia.

        Nasiel som nieco zaujímavé z homílie knaza pátra Juraja Víteka:
        Je zaujímavé, že už na Tridentskom koncile (16. stor.) sa hovorilo o rozšírení rodiny liturgických jazykov a zavedení národných rečí do liturgie. V tej dobe však Cirkev bojovala proti názorom Martina Luthera na premenenie v omši. Zastával totiž mylný názor, že k premeneniu dochádza nie cez konsekračné slová kňaza, ale až vierou prítomného ľudu (ktorý musí dokonale rozumieť, čo si žiadalo národný jazyk). Toto Tridentský koncil odsúdil a z toho dôvodu sa zavedenie národných jazykov do liturgie ešte odložilo. Aj dnes však jestvuje nebezpečenstvo, že budem považovať reč za najdôležitejšiu na to, aby sme sa s úžitkom zúčastnili na sv. omši. Faktom je, že je sv. omša v národnom jazyku, ešte nezabezpečuje jej zrozumiteľnosť. Dnešnému človeku viac než kedykoľvek predtým hrozí degenerácia a devalvácia slova. Sme bezduchí aj na liturgii vo vlastnom národnom materinskom jazyku. Latinčina je symbolom, že ide o niečo dôležité, posvätné. Môže nám len prospieť, ak z času na čas počujeme liturgiu aj v inom jazyku. Niekedy si myslíme, že ľudia rozumejú liturgii automaticky. Nie je to tak. Tým, že ju sledujú v národnom jazyku, sa ešte nezabezpečí, že jej aj rozumejú a sú v nej aktívne zaujatí. Koľkokrát sa opýtam, čo bolo v čítaniach, a ľudia ani nevedia, z ktorej knihy sa čítalo. A bolo to v ich materinskej reči!! Koľkokrát si myslíme, že rozumieme, ale v skutočnosti nerozumieme, lebo Božie myšlienky sú vysoko nad našími myšlienkami. Potrebujeme pokoru! Slávenie latinskej liturgie pomáha viesť k potrebnej pokore pred omšovými textami, ktoré nie sú naše, ale sú nám predkladané Cirkvou. Je to dar, nie naše vlastníctvo!

    • nino napsal:

      Václav, este tak uviest, v com som radikalny, aby som sa vedel napravit, pripadne utvrdit :)
      Kazdopadne, zachvilku (ak uz to tak nie je) bude v niektorych kruhoch za radikalizmus povazovane len samotne deklarovanie pro-life postojov, ci odpor k homopartnerstvam… a co potom?

    • nino napsal:

      Este k tomu Vasmu vysetrovaniu mojho nicku, ci psychoanalyze, ci co to bolo… Neviem, inak, ci by mi malo lichotit, ze niekto venuje mojej malickosti tolko pozornosti, ale Nino je pomerne bezne sa vyskytujuce meno napriklad v Taliansku.
      Asi som jeho vyberom stravil menej casu, nez Vy premyslanim nad tym mojim rozhodnutim :)
      Kazdopadne, detektiv by z Vas nebol zly, ale mozno tak v 50. rokoch 20. storocia, ked k vykonu tejto profesie nevyhnutne patrila i bujna fantazia…

    • F.K.Ladislav napsal:

      Takovéto výpady osobně znám a jsou hnus. Souhlasím s tím, že mohou diskutující odradit. Proto navrhuji registrované glosátory, s pravým jménem a příjmením.

    • Anička Kateřina napsal:

      U nicku „Nino“ máte zřejmě špatně zařazenou etymologii – není to španělsky („niño“ je „dítě“, „chlapeček“; „Niño Jesús“ je „Dítě Ježíš“, „Ježíšek“, „Jezulátko“; „Niño Jesús de Praga“ je „Pražské Jezulátko“), ale _italsky:_ zkráceně italsky „Tonino“ -> „Nino“, což je jméno „Antonín“ (zkrácených variant tohoto jména je samozřejmě více).

  3. Ivka napsal:

    Jméno „kněze z Třeboňska“ by se nemělo tajit.

  4. Lukáš Krutský napsal:

    Na vlastní uči výrok kněze /který není z Třeboňska, ale z Budějovic -ovšem na Třeboňsko mí určitý vliv /nikdo z organizátorů neslyšel. Ačkoliv je to z opravdu spolehlivých zdrojů, není proto dobré uvádět jméno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *