V moderním pojetí křesťanství chybí jedna velmi podstatná součást autentického následování Pána Ježíše Krista: vítání zocelujícího utrpení, osamělosti a oprávněného pocitu vyhnanství a neútulnosti v tomto světě. I nevěřící, jsou-li vnímaví a neutěsňují-li své srdce a zrak před skutečností, poznávají, že se nacházejí v slzavém údolí, na které není žádné spolehnutí a nepanuje v něm žádný řád, který by člověka ochránil. Narozdíl od nich máme milost vědomí, že existuje opravdový domov, zcela odlišný od líhně neřestí a pýchy, která nás obklopuje. Proto se chopme střežení své spásy a opovhování léčkami tohoto světa. Básně napsal Giuseppe Ungaretti.

JAS

Po takové

mlze

procitají

jedna

za druhou

hvězdy

*

Vdechují

chlad

který mi nechává

barva

a oblohy

*

A shledávám

že jsem

míjivý obraz

*

stržený věčným koloběhem

TULÁK

Nikde

na této

zemi

nemohu

najít domov

*

Pod každým

novým

zeměpásem

kam přijdu

poznávám

malátný

že

jsem si kdysi

už na něj

přivykl

*

A  odcházím

vždy cizí

*

Zrozením

vrácený z dob

už příliš prožitých

*

Okusit jedinou

chviličku

života prvotního

*

Hledám zem

nevinnosti

*

Zdroj: UNGARETTI, Giuseppe. Veselí. In Cítění času. Překlad Jan Vladislav. BBART, Praha: 2005. ISBN 80-7341-495-3.