Anděl z Budapešti

Když se mluví o holokaustu v Maďarsku, mnozí si vzpomenou na švédského bankéře a diplomata Raoula Wallenberga (1912-??), který zachránil tisíce budapešťských Židů, aby byl po „osvobození města“ odvlečen Sověty neznámo kam, kde neznámo kdy zemřel. Právě jeho krutý osud je patrně důvodem, proč v paměti lidí zastínil řadu dalších bojovníků za životy pronásledovaných. Nicméně 1. února uplynulo 45 let od úmrtí jednoho z těchto pozapomenutých, který byl v oné nemilosrdné hře o životy lidí ještě důležitějším hráčem, než samotný Wallenberg, apoštolského nuncia arcibiskupa Angela Rotty (1872-1965).

Angelo Rotta (1872-1965)

Angelo Rotta přijal  kněžské svěcení 10. února 1895 a poté se postupně prokousával diplomatickými službami Svatého stolce od nižších úřadů k vyšším postům. V roce 1922 jej papež Pius XI. jmenoval titulárním arcibiskupem thébským a poověřil jej posláním internuncia ve Střední Americe. V roce 1925 se stal apoštolským delegátem v Turecku a v roce 1930 byl jmenován apoštolským nunciem v Maďarsku. Tento post představoval vrchol Rottovy kariéry jak co do výše postavení, tak co do vykonaného díla.

Rotta (v „polních podmínkách“ často zastupován svým zmocněncem Verolinem) hrál za druhé světové války klíčovou roli v pomoci Židům: ustavil celou řadu bezpečných domů „pod ochranou Svatého stolce“, organizoval masové vydávání falešných křestních certifikátů, vydával Židům ochranné listy a falešné diplomatické pasy (dohromady asi 15 tisíc). Velice rozsáhlá byla jeho diplomatická aktivita: především neustále připomínal maďarským vládám konzistentní postoj Svatého stolce: „pokřtění Židé musejí být vyňati z působnosti rasových zákonů a se všemi Židy musí být jednáno lidsky“.

Jako doyen diplomatického sboru Rotta v klíčovém období, kdy se v nepřehledné situaci střídaly vlády a deportace začínaly a končily dle toho, kdo měl zrovna navrch, zorganizoval tři hromadné intervence diplomatů neutrálních mocností proti deportacím maďarských Židů (21. srpna, 17. listopadu a 8. prosince), i díky těmto intervencím podpořeným protesty švédského krále Gustava V. a papeže Pia XII. byly deportace několikrát zastaveny či odloženy.

Mezi osobními intervencemi Rotty zaujímá zvláštní místo protestní nóta z 5. června, která se svým tónem značně vymyká běžné diplomatické komunikaci. Rotta v ní nejen ostře napadl nelidské zacházení se Židy a deportace samé, ale především také se sžíravou ironií systematicky kus po kuse rozcupoval výmluvy vlády, že nejde o deportace, ale o odvoz na nucené práce. Člověk čtoucí nótu ani nemusel být diplomat, aby pochopil, že nuncius obviňuje vládu ze sprosté a cynické lži. Mimo jiné píše: „Když se odvážejí starci nad 70 a dokonce i nad 80 let, ženy pokročilého věku, děti, nemocní, ptáme se: Pro jakou práci jsou tyto bytosti určeny?“

Rotta po obsazení Maďarska Rudou armádou zemi opustil, apoštolským nunciem pro Maďarsko však formálně zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1957. V roce 1997 jej Jad Vašem posmrtně uznal za spravedlivého mezi národy.

Ignác Pospíšil

Poznámky:

Více informací o holokaustu v Maďarsku a aktivitách Angela Rotty a katolické církve v boji s ním si lze přečíst v článku Rottův protest.

Fotografie Angela Rotty, je podle zdroje, kterým je italská Wikipedie, volně použitelná.

One Response to Anděl z Budapešti

  1. Až 30 tisíc napsal:

    Díky za vynikající článek, A. Rotta si to plně zaslouží. Jen bych doplnil, že některé prameny udávají ne 15, ale až 30 tisíc falešných pasů, křestních listů, ochranných listů atd. Signifikantní je, že na jedné straně se skví jméno Wallenberg (nic proti faktu, plně si to zaslouží, byl to velký muž a dobrodinec pronásledovaných), ale na druhé straně se na arcb. Rottu, který má přinejmenším stejné zásluhy, zapomíná. Víme zajisté, proč.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *