Tag Archives: naslouchání
K některým výrokům o naslouchající církvi
Pojem naslouchající církve je sám o sobě zcela v pořádku. Jedná se o věc, která je nejen dobrá, ale dokonce žádoucí. To, že by církev měla být naslouchající, je pravdou. A že Hitler má zásluhy na budování dálnic pro lidi, aby jim usnadnil cestování, je taky pravda. Jedná se o nezpochybnitelná historická fakta. Přesto zůstává jedno Ale…
Nestačí se dívat pouze na nějaký výrok, jaký je sám o sobě, vytržený z kontextu. Když je nějaký výrok pravdivý, ale zazní v rámci nějaké nedobré propagandy, je to špatné, i když i nadále uznáváme, že je výrokem pravdivým. Pokud se o naslouchající církvi mluví v rámci propagandy (no, mnozí ani nevědí, že k nějaké propagandě v těchto souvislostech dochází; tím je vše ještě nebezpečnější), je to špatné, i když i nadále platí, že daný výrok sám o sobě je dobrý a pravdivý.
Nejprve, ani ne pro chytání za slovo, jako spíš pro zasmání, si uvědomme, že ti, co tuto propagandu za použití výrazu “naslouchající církev” činí, nachytali sami sebe. Církev je z více než 99,95 procenta tvořena věřícími bez svátostného svěcení. Tedy ne-duchovními. Takže z více než 99,5 procenta dopadá požadavek naslouchající církve právě na nevysvěcené věřící.
Víra
S příchodem víry do života člověka se svět stává dvojí. Už nejsme uvězněni v evidentní realitě našich všedních dnů. Odehrávají se zcela jiné skutečnosti, než jen ty přístupné zraku a vnímání smysly lidí. V tomto dvojím světě hraje významnou roli kontakt a sdílení. Najednou nezodpovídáme pouze za to, co jsme učinili dobrého či špatného z hlediska soudů světa, ale také za to, co je ve skrytosti našich srdcí. Někdy může být toto hodnocení dokonce v rozporu – za poctivost vůči sféře niterné můžeme být postihováni od sféry vnější. Každý rozhoduje sám, co je důležitější. Básně napsal Klement Bochořák.
