Štítek: komunistický režim v Číně

Zatímco se lamentuje nad tím, že katolické kněžské bratrstvo hodlá vysvětit biskupy, aby katolickým věřícím zajistilo přístup ke svátostem, Komunistická strana Číny – ateistická, materialistická a oficiálně k víře nepřátelská – po léta dává světit biskupy, kteří jí vyhovují, a tak dokonce obchází i dohodu podepsanou s Římem, která je politováníhodná sama o sobě. A neděje se nic. Lépe řečeno děje se přesný opak: vyměňují se úsměvy, vede se dialog, obnovuje se důvěra a hranice tolerance se rozšiřují.

Otázka v titulku není řečnická. Je právní a morální. Jestliže komunistický režim může vnucovat biskupy bez papežského pověření a nadále se s ním nakládá jako s platným účastníkem diskuse, podle jaké logiky se aplikují přísnější kritéria na bratrstvo, které nepopírá dogmata, nehlásá sedesvakantismus a neodvolává se na marxistický ústřední výbor, nýbrž na koncepci – ano, diskutabilní – objektivního stavu svátostné nouze? (Pokračování textu…)