Tag Archives: Jan Hus
Tzv. ekumenismus na příkladu Mariánského sloupu
Ten ubohý farář vůbec nepochopil, že ekumenismus je tu proto, aby degradoval katolíky, a nikoliv aby přibližoval vzdálené bratry.
Jednou z mála pozitivních věcí na celém sporu o obnovu Mariánského sloupu je, že ukazuje, kdo je kdo. Někteří věřící s menším přehledem jsou dnes překvapeni, když tu vedle sebe pochoduje podivná skvadra odpůrců, kde vedle sebe můžeme vidět komunisty, sociální demokraty, zelené, piráty, Procházkovou a některé prominentní členy ODS…
Pan Zahradil tvrdí, že je jen konzistentní, v čemž má v jistém smyslu pravdu – má za sebou dlouhou historii coby militantní ateista a politik patologicky nenávidící křesťany a křesťanství (někteří naivkové se diví, že ho spojenectví s PiS v europarlamentu ani trochu nenapravilo – nu, to se prostě zas až tak často nestává). Pro Zahradila je boj proti křesťanství dokonce důležitější téma než deklarovaný eurorealismus a obhajoba práv národních států. Kdo ho podrobněji sleduje, si ovšem nemůže nevšimnout jisté taktičnosti, kdy Zahradil upozaďuje tyto své názory před volbami a naopak zcela volnou uzdu jim naplno popouští po volbách (jde to tak daleko, že po volbách klidně hlasuje v europarlamentu i pro rezoluce vlamující se do sfér národních států, které před volbami zuřivě hájí – stačí aby obsahovaly nějaké „dobré protikřesťanské“ pasáže, jako je např. podpora potratů etc.) Bylo by zajímavé vidět, co by se dálo a jak by se (ne)angažoval, kdyby se současné vyostření kauzy odehrálo o čtvrt roku dříve, před eurovolbami…
Eva Kantůrková: Jan Hus
Koncepce této rozsáhlé knihy (téměř 500 stran) je poněkud neobvyklá – představuje něco mezi beletrizovaným životopisem, literaturou faktu a historickou prací. Autorka se snaží popsat Husův život komplexně, včetně podstaty jeho učení a atmosféry a pozadí sporů, jichž byl ústřední postavou. Cituje dobové dokumenty, Husovo dílo i nejvýznačnější práce o Husovi a snaží se z nich vytvořit celkový obraz, k čemuž využívá i vlastní trpké zkušenosti politické vězeňkyně, lapené a drcené nespravedlivým systémem pro své správné postoje.
Kniha jistě poskytuje čtenáři spousty informací a vhledů do Husovy doby, do tehdejší krizové situace pozemské církve, do charakteru četných klíčových postav té doby, do podstaty Husova učení (mám nicméně pocit, že v tomto je kniha slabší a že autorka místy hluboce podceňuje důsledky Husova učení). Při jejím čtení je ale třeba pamatovat na to, že to není kniha objektivní. Navzdory obrovskému množství faktů, které přináší a prezentuje, to není kniha o tom, jaký byl Hus, jeho přátelé a protivníci. Je to dílo výkladové, kniha o tom, jakého autorka Husa mít chce a jací díky tomu musí být jeho přátelé i protivníci.
Husovo výročí a jeho odpovídající oslavy
Musím se smát, když vidím, jak případné dění u nás i na Slovensku provází letošní (2012) „svátek Jana Husa“ a husitů. Říká se že svůj k svému či vrána k vráně sedá a zde to velice přesně platí.
V Praze se sešla banda příznivců zlodějin, která by v divočejších dobách jistě s ochotou zastala místo husitských band – band lupičů a vrahů. Hlavní téma jejich setkání? Protesty proti restitucím církevního majetku. Padaly citáty Jana Husa o hejnu krkavců – jestlipak si řečníci uvědomili, že na nic by ta slova nepadla lépe, než na to shromáždění lůzy, jehož jsou součástí a ke kterému mluví…
Jak slavit Jana Husa…
6. července Česká republika oficiálně slaví státní svátek „Den upálení mistra Jana Husa“. Při něm si četní Češi připomínají památku Jana Husa, kacířského kazatele upáleného v Kostnici 6. července 1415. Co k tomu může katolík dodat?
Je nutné říct jedno: není správné připomínat Husa jako pozitivní vzor a označovat ho za mučedníka. Jistě, můžeme o něm mluvit jako o reformátorovi, tepateli zlořádů a velkém jazykovědci, tím vším skutečně byl, ale to nic nezmění na tom, že byl kacířem a šiřitelem nebezpečných bludů.
Proto jej také císař Zikmund nechal upálit, přestože byl původně jeho příznivcem a zaručoval mu bezpečí – neboť teprve na koncilu zjistil, co všechno Hus vlastně učí, a uvědomil si, jak strašlivý dopad by rozšíření jeho myšlenek mělo na fungování společnosti…
