Imigranti a láska k bližnímu

Jaký má být katolický postoj k imigrantům z muslimských zemí? Víme, že evropská společnost se zmítá mezi většinovým odmítáním a menšinovým nadšeným přijímáním, zastávaným hlavně liberálními a levicovými intelektuálními elitami. U nás v posledních dnech zveřejnily cca 2 tisíce univerzitních pracovníků svou výzvu proti údajné „xenofobii“ a dostalo se jim pokárání od prezidenta Zemana (resp. od jeho mluvčího Ovčáčka). Jak se ale mám k této problematice postavit já, český katolík, jemuž jsou drahé Písmo sv. a nauka Církve?
Neposkytnout pomoc bližnímu, který je v nouzi, je hřích, kvůli němuž mnozí nebudou spaseni, jak vyplývá zejména z 25. kapitoly Matoušova evangelia a z listu sv. Jakuba. Jenže jsou ti, kteří se k nám a poté dále do Evropy masově hrnou, opravdu těmi bližními, kteří potřebují pomoc?
Mimo jakoukoliv diskusi je poskytnutí pomoci iráckým, syrským a jiným křesťanům, kteří utíkají před pronásledováním a dokonce před hrozbou kruté smrti. Teroristický Islámský stát už řadu Kristových vyznavačů surovým způsobem popravil. Ujmout se toho, kdo je ohrožen na životě, zdraví a majetku, kdo je pronásledován z náboženských, politických, rasových, národnostních nebo třídních důvodů je reálným aktem pomoci bližnímu a křesťanského milosrdenství. Proto nelze než plně souhlasit s naší ČBK, která chce katolická charitativní zařízení otevřít přednostně křesťanům ze zemí ohrožených teroristy Islámského státu. Samozřejmě se nejedná pouze o křesťany, ale o všechny, kterým nespravedlivě kvůli pouhým názorům hrozí vězení a smrt.
Imigranti a láska k bližnímu Read More