Biskup Strickland: Do Církve proniklo zmatené chápání autority

List emeritního biskupa z Tyleru v Texasu Josepha Stricklanda z 3. května 2024 

Drazí bratři a sestry v Kristu,

Roma locuta; causa finita est!” „Řím promluvil, věc je skončena!“

V pastýřských listech, které zveřejňuji, jsem psal o mnoha problémech, jimž čelíme v souvislosti se stále narůstající krizí v Církvi i ve světě. Jako katolického biskupa mě vždy zajímá v první řadě Církev – mystické tělo Kristovo, je však jasné, že současná krize, v níž se nacházíme, se netýká jen Církve, nýbrž všech aspektů lidstva. Když je Církev slabá a její pozemské vedení vážně zkažené, je v důsledku toho lidské společenství po všech stránkách zranitelné vůči zlu, a tuto zranitelnost vidíme na každém kroku. Třebaže všechny problémy, o nichž píšu, jsou závažné, nic není vážnějšího než překroucené chápání autority a poslušnosti, které se dnes tak rozbujelo. Schází-li nám jasné porozumění tomu, z jakých zdrojů vychází legitimní autorita, hrozí vážné nebezpečí svévole a zkompromitování poslušnosti. Pokud k tomu dojde, pak sama poslušnost, Bohem určená k tomu, aby všechny lidi směrovala k pravdě, může být někým skutečně zneužita pro jejich vlastní zájmy a nic netušící lidi od pravdy odvádět. Proto musíme vždy setrvat v pravdě a před takovýmito svody se mít na pozoru.

Dějiny Církve jsou plné líčení případů a událostí, kdy vznikl nějaký konflikt a Řím správně použil svou autoritu, promluvil a záležitost vyřešil. „Roma locuta; causa finita est.“ Katolíci se této kotvy božské autority v Katolické církvi moudře drželi. Bohem daná autorita, plně přítomná pouze v Katolické církvi, by měla být pro věřící útočištěm. Poslouchat božskou autoritu znamená poslušnost vůči Kristu, neboť on je tím, kdo danou osobu povolal k úřadu, s nímž je spojena. Ve svaté struktuře Církve je poslušnost božské autority nezbytná a významná, neboť nám pomáhá růst ve svatosti. Naneštěstí však skutečnost, že se na božskou autoritu Církve pohlíželo jako na „danost“, v mnoha případech vedla věřící v jejich poslušnosti k lenosti a lhostejnosti. Mnozí zapomněli, že jak řekl svatý Tomáš Akvinský, Boha je třeba poslouchat ve VŠEM, lidské autority v URČITÝCH VĚCECH. (Pokračování textu…)

Biskup Strickland: Do Církve proniklo zmatené chápání autority Read More

Expertova moc

G. K. Chesterton (1914)

Všechny lidské bytosti se shodnou, že na specialisty se spoléhává příliš mnoho, to ale nemůže zabránit veškerým politickým stranám spoléhat na ně ohledně toho, co chtějí umenšit. Jenže doby, kdy jsme expertům důvěřovali, protože jsou experti, jsou vážně pryč. Dospěli jsme k tomu, že jim věříme i v tom, v čem jsou amatéři. Ten, který se běžně věnuje osypkám, musí ustoupit velkému specialistovi na paměť a protože jiný specialista ví o hydrofobii víc než nějaký pes, očekává se také, že bude vědět o zubech víc, než dentista.

Člověk není autokratem jen v jednom oboru, ale ve všech ostatních oborech právem vydobytým v onom jednom oboru a smí být pánem desíti měst, protože byl jakýmsi monomaniakem v jednom z nich. Nepřeháním, jeden pohled do populárních magazínů a veřejných polemik vám nabídne kopy příkladů. Náboženství biologa Haeckela je důležitější než jeho biologie. Novinářská práce proslulého hráče kriketu je významnější, než jeho kriket. Každý týden mají nějaké noviny takzvané „Sympsium“, ve kterém všechny možné „autority“ nebo „representivní mužové“ přednáší své názory na nějaký veřejný problém. Téměř vždy zjistíte, že „autority“ jsou autoritami v nějakém jiném oboru a že „representativní mužové“ nerepresentují nikoho a nic jiného, než své nahodilé záliby a nechuti. (Pokračování textu…)

Expertova moc Read More