Tag Archives: arcidiecéze vídeňská

Pouť ke hrobu císařovny Zity 2020

Zita a bl. Karel I.

Spolek Císařovna Zita ve spolupráci s Kněžským bratrstvem sv. Petra i tento rok pořádá pouť do Vídně ke hrobu poslední rakouské císařovny, Zity. Letos se uskuteční 14. března.

Program

12.30 – asistovaná Mše sv. v kapucínském kostele se zpěvem gregoriánského chorálu, zpěvem Mši sv. doprovodí Husovický okrašlovací spolek pěvecký. Celebrantem bude jako v minulých letech P. Jakub Zentner FSSP. Po Mši sv. pobožnost v císařské kapli nad kryptou, kde je císařovna, Boží služebnice Zita, pohřbena. Individuální prohlídka je možná před a po Mši sv., hromadná letos nebude organizována.

15.30 – Odjezd autobusem na vrch Kahlenberg, odkud vedl polský král Jan III. Sobieski útok na turecká vojska obléhající Vídeň. Tam proběhne prohlídka s výkladem bitvy. Poté odjezd zpět do ČR.

Doprava

Pouť ke hrobu císařovny Zity 2019

Zita_-_pouť_2019
Spolek Císařovna Zita i tento rok pořádá pouť do Vídně ke hrobu poslední rakouské císařovny, Zity. Letos se uskuteční 16. března.

Tradiční pouť do Vídně ke hrobu císařovny Zity

Zita 2018

Letošní tradiční pouť do Vídně se uskuteční 10. března. Program: ve 12.00 asistovaná Mše sv. v kapucínském kostele, po níž bude následovat pobožnost v Císařské kapli a komentovaná prohlídka krypty s modlitbou u hrobu poslední české a uherské královny a rakouské císařovny, Boží služebnice Zity. Celebrantem bude P. Jakub Zentner FSSP.

Pouť k hrobu císařovny Zity 2017

Spolek Císařovna Zita i tento rok pořádá pouť do Vídně ke hrobu poslední rakouské císařovny, Zity. Mše sv. podle misálu z roku 1962 začne v karmelitánském kostele ve Vídni-Döblingu 11. března ve 13:00. Z Brna bude pro poutníky vypraven autobus, zájemci se mohou hlásit na e-mailu cisarovnazita@seznam.cz (kdo ale chce přijet jinak, bude samozřejmě taktéž vítán). Více viz plakátek:

zita-page-001

Slavná pontifikální Mše svatá ve Vídni

Karlskirche

V úterý 4. listopadu 2014, tj. na svátek sv. Karla Boromejského,  bude ve Vídni v Karlskirche sloužena slavná pontifikální Mše svatá.

Celebrantem bude J. E. Raymond Leo kardinál Burke, přední vůdce těch, co na Synodu o rodině 2014 bránili katolickou víru před nájezdy kardinála Kaspera, a (zatím ještě) prefekt Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury.

Hudební doprovod zajistí Cappella Borromea: uslyšíme Messa a cinque voci od Giovanniho Rovetty (1596-1668) a hymnus z Graduale Medicæum (1613/1614).

A z ostudy se stala tragédie

Kardinál Schönborn, arcibiskup Vídně

Před týdnem a něco jsem zde v článku „Úspěch“ voleb do farních rad v Rakousku poukazoval na jednu velkou ostudu, která z nich vzešla a která ve vší nahotě odkrývala temné stránky „úspěchu“ v podobě vysoké účasti. Byla to ostuda, velká ostuda, ale vypadalo to, že se s ní arcidiecéze Vídeň nějak popere. Bohužel – nakonec z ostudy stala tragédie a smutný doklad totálního rozkladu rakouské církve i na těch nejvyšších úrovních…

Bohužel (a přiznejme si, že to není zas až tak překvapivé) kardinál Schönborn svůj původní postoj k případu při nejbližší příležitosti opustil. Ve vyjádření, které se objevilo na stránkách arcidiecéze Vídeň, chválí vysokou účast ve Stützenhofenu ve volbách do farní rady (což je pro něj dokladem slibně se rozvíjejícího života farnosti!!) i úspěšného kandidáta, který  je nejen nejmladší (mládí vpřed!!), ale, jak měl arcibiskup možnost poznat v krátkém osobním rozhovoru, rovněž velice „zbožný, pokorný a připravený sloužit“. Prostě správný muž na správném místě.

Podtrženo a sečteno: kardinál i jeho rada jsou s výsledkem voleb spokojení a nemají proti němu žádných námitek. Rozhodně nevidí důvod je zpochybňovat…

„Úspěch“ voleb do farních rad v Rakousku

Kardinál Schönborn, arcibiskup Vídně

18. března proběhly v celém Rakousku voby do farních rad. Účast v nich byla dokonce vyšší, než je obvyklá návštěvnost bohoslužeb, což rakouští biskupové z nějakých mně nepochopitelných důvodů považují za úspěch. Podle  kardinála Schönborna je to „velmi silné znamení pro důležitost víry v zemi“. Že to ale taky patrně znamená, že lidi ve farních radách jsou voleni i katolíky, co ani nechodí pravidelně do kostela, což snad nikomu příčetnému jako klad připadat nemůže, zjevně není bráno v úvahu. Nicméně možná to některým biskupům časem dojde, protože na povrch už vyplaval první trpký plod tohoto „úspěchu“ …