Na volebním sjezdu KDU-ČSL byl zvolen předsedou strany ministr zemědělství Marek Výborný. Strana si tím zvolila smrt hned v několika rovinách:
- Volbou Marka Výborného si vybrala pokračování současného kurzu, který ji přivedl tam, kde je. K preferencím hluboko pod 5 %, které jsou potřebné ke vstupu do Parlamentu na samostatné kandidátce. Věšina delegátů ani nový předseda sám si zjevně nejsou sto přiznat ani to, že současný kurz je špatný, natož pak aby byli schopni byť i jen začít analyzovat proč.
- Zároveň jde o kurz, jehož smyslem je dříve či později učinit z KDU-ČSL apendix ODS. Což je plán logický z hlediska stranických špiček, co už nevěří na budoucnost své strany a chtějí si tak trochu prodloužit svůj pobyt na výsluní, ale těžko může dávat smysl jakémukoliv rozumně uvažujícímu členu strany (zejména je-li byť středního věku a u žádného výnosného korýtka ještě nesedí). A taky je třeba se ptát, zda se lidovci nepřepočítali, protože ODS se jich zbaví hned, jak dojde k názoru, že se jí to spojenectví nevyplatí, což bude nejspíše velmi brzy.
- Ač vystudoval teologii, je nový předseda strany, pokud jde o pro katolíky důležitá politická témata, dosti vlažný a otevřeně se staví proti účasti KDU-ČSL a vyjadřování jejích politiků v „kulturních válkách, které nikoho nezajímají“. Je tak zárukou další dechristianizace strany. Dokonce jde tak daleko, že už před sjezdem vyhrožoval těm nečetným konzervativnějším spolustraníkům, kteří v těchto oblastech dosud nekapitulovali, „přistřižením křidýlek“ ve jménu jednotně vystupující strany. To je už jednoznačný kurz k totálnímu definitivnímu zabití strany pro křesťanské voliče.
Volit lidovce jsem přestal už dávno. Nejsou křesťanskou stranou a nejsou už ani rozumnou volbou pro křesťanské voliče – naopak považuji existenci této strany jako největší překážku křesťanské politiky, neboť tím, že stále mate značný díl křesťanských voličů a odčerpává jejich hlasy, znemožňuje vznik strany, která by křesťanskou stranou skutečně byla a křesťanskou politiku skutečně provozovala. Líto mi jí není a nebude.
Ignác Pospíšil
Plně s panem Pospíšilem souhlasím, také je s manželkou už delší dobu nevolíme. Moc mě zklamali už po roce 2000, někteří jejich představitelé už tehdy „podlézali“ ODS. A vrchol byl, když před léty byl na návštěvě ve Křtinách kardinál Coppa, jak byli „zařazení“ do jedné řady nejen s okresním šéfem ODS, ale i paní Rujbrovou
Lidovci už dávno nejsou křesťanskou stranou, křesťanství, v rámci svého tradičního podlézání světu už dávno zahodili. Zkrátka a dobře, lidovec je schopen se spojit s každým, kdo mu nabídne funkci. To od nich známe z minulosti a toto, nikoli křesťanství je jejich tradice. Křesťanství bylo jen volitelný doplněk.
Přesně tak.
Nechápu, proč si ještě nechávají v názvu slovo „křesťanská“. Též je už dávno nevolím, přesně od chvíle, kdy řekli, že chtějí být „moderní politickou stranou“ a ustoupili od ochrany života. „Moderních“ politických stran je tady za korunu kornout, a kdo už má chránit nenarozené děti, staré lidi atd. a hájit pravdu, že rodina je prostě muž, žena a děti, když ne křesťanská strana? Po právu skončí v propadlišti dějin…
Jak trefně napsal Vladimír Palko v knize Lvi přicházejí, proč v Evropě zanikly všechny lidové strany:
Ateisti je nevolí, protože si myslí, že lidové strany hájí zájmy církve. A věřící je nevolí, protože ví, že to není pravda.
Tohle je problém všech evropských „křesťanských“ stran.
Opravdu by stálo za to vyvolat solidní veřejnou diskusi o „falešné reklamě“, kterou jsou názvy „křesťansko-sociální“ nebo „křesťansko-demokratická“. Protože v tichém mlčení okolo potratů, homosexuálního státem uznaného partnerství atd. tyto strany ve své praktické politice podporují smrtelné hříchy.
Politika samozřejmě nikoho nespasí, ale rezignovat na ni zcela není dobré – přece jen se tady rozhoduje o stavu společnosti, ve které žijeme.
Už kvůli mnohostrannému obrovskému pokrytectví bych ale já sám nikdy nevolil stranu s falešným křesťanským nátěrem, stranu, kde místa na kandidátkách mohou dostat padlí kněží, stranu, která ve svých činech stojí proti Kristu – a lže o svém údajném „konzervativismu“.
Souhlasím.
Matení velké části starších, ze setrvačnosti volících lidí přízviskem „křesťanská“. Tím se zodpovědní prohřešují také proti II. přikázání : „Nevezmeš jména Božího nadarmo.“
Nabubřelá slova, ale často protichůdné činy.
Zrada zásadních křesťanských hodnot.
Nedávná „aférka“ poslance za KDU-ČSL Jiřího Navrátila je toho dalším dokladem.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jiri-navratil-poslanec-narceni-znasilneni-maser-kducsl.A230419_105750_domaci_imat
Je cílem volby bývalé Miss předsedkyní strany „uzemnit“ kritického voliče…?
KDU-ČSL jsem několikrát volil. A také nevolil, podle aktuální situace. Volil jsem ale vždy. Nevyužít právo volit je pro mě vstupem do virtuální strany frflalů a brblalů.
Současnými lidovci, jakož i jinde, zmítají spory mezi konzervativci a liberály, umocněné i spory mezigeneračními. Možná v parlamentu opět skončí. Při vzpomínce na perspektivu, kterou jim předkládal J. Lux, je mi to líto. Na rozdíl od autora článku mi ale není jedno, že nemalá část katolíků nebude mít zastoupení lepší či horší, nýbrž žádné.
Že strana zápolící o 5% hlasů „brání vzniku strany skutečně křesťanské“ je sebeklam. Brání tomu jen neschopnost ji založit a převést přes 5% osvětou mezi křesťany a osobním příkladem křesťanského leadershipu. Na rozdíl od toho dnes převládajícího, s mentální kvalitou obecního bubnu. Lidsky rozumím neochotě jít do demokratické soutěže (a občas žumpy) s idejemi, které pokládáme za Bohem dané, svaté a věčné. Nevím ale, jaká jiná zkratka by vedla k úspěchu, aniž by neporušovala právo svobodné volby dané rovněž Bohem.
Blížící se volby nastolují ještě jeden aspekt „volby nevolit“. Budou i o tom, zda o těch dalších pak budeme naslouchat pastýřskému slovu z chrámu sv. Petra nebo odněkud z chrámu Vasila Blaženého. Může k tomu napomoci i jen lhostejnost k zániku demokratické „málo prokatolické“ strany, které nám nebylo líto.
Argumentace à la „jestli nezvolíme strany stávající koalice“, zvítězí Putin, je esenciálně ubohá. – Právě takovýhle typ argumentace a slovní ekvilibristiky dovedl původně křesťanské evropské politické strany do stavu podílení se na morálních zvěrstvech současné EU.
Není náhodou, že současní mainstreamoví katolíci (dojemné je např. „evropanství“ Tomáše Halíka a ideově příbuzných „katolických intelektuálů“) zrazují Krista – pro politickou linii, udávanou mainstreamovými vládnoucími ideology a jim sloužícími médii napříč celou EU. Opakovat nesmysly, které se na nás dnes valí ze všech stran, znamená stát se jen hlásným troubou těchto lhářů a manipulátorů.
A „pastýřské slovo z Vatikánu“? V současné době komické slovní spojení.
Kdyby taková křesťanská, vlastenecká strana vznikla , hierarchie by si ji nepřála. Nevolte populisty , extremisty , fašisty. Viz LSNS na Slovensku. Politici kopírují chování biskupů, když ti se snaží se všemi vyjít , světu poklonkovat , činí totéž.
Na prvním místě je to hierarchie, která poklonkuje vlivným politikům a obecně módním trendům ve společnosti.
Strana, která by vznikla, by nutně musela být na těchto věcech nezávislá, nepočítat s publicitou, případně jen negativní.
Ráda bych se zeptala: pane Pospíšile, vidíte v české společnosti dostatečný potenciál pro vznik takového uskupení?
Já sám za sebe si myslím, že takový potenciál neexistuje. Politických stran je v ČR nyní až nadměrné množství, hlasy jsou roztříštěné. A prorazit v národě, kde protikatolické resentimenty jsou vydávány za součást národní identity, je nyní podle mne pro autenticky katolickou politickou stranu vyloučené.
Katolíkovi, jenž bere svou víru vážně a půjde v ČR k nadcházejícím parlamentním volbám, nezbývá než volit opravdu „minimalisticky“. – Volit ty strany, které budou v opozici proti neomarxistickým nesmyslům typu „green deal“ nebo „přirozenost několika desítek LGBT+“.
Zvolí strany, které nám nebudou cenzorsky nařizovat, co si máme a co si smíme myslet. Zvolí strany, které nás na rozdíl od dnešní vládnoucí skvadry nepovedou zpět do totalitní minulosti, kdy jsme se museli bát vyslovovat nahlas svůj názor a kdy se na nás ze státu sloužících médií valily permanentní propagandistické lži a polopravdy.
Poutníče, v tomto se shodneme téměř stoprocentně.
Obávám se ovšem, že už zase nastal čas, kdy budeme pečlivě zvažovat, kde promluvit a kde už ne a kde promluvit, třebaže za to bude hrozit postih.
A média? Nevalí se z nich především propaganda?
Rostislave myslím, že jste to špatně uchopil. Nejde ani tak o to odkud přichází Světlo Boží. Náš Bůh není jen Bohem římských katolíků. Jde o to abychom hájili pravdy Desatera Božích přikázání. Jestli se od toho někdo vzdaluje nemůže pro mne být volitelnou autoritou. Bohužel už velmi dávno se tu děly podivné věci. Nedávno zemřel JUDr
Bartončík. Pamatuji si na jedny z prvních demokratických voleb již tehdy došlo k nedemokratickému podrazu, který značně oslabil Lidovou stranu. To jsem byl ještě voličem této strany.
Aspekt, o kterém mluvíte v posledním odstavci, ve skutečnosti neexistuje. A to nejen proto, že ČR nemá na konflikt na Ukrajině žádný reálný vliv a že Ukrajina v něm prohraje, protože Západ jí nikdy neposkytne dostatečně velkou podporu na to, aby mohla vyhrát. Bez ohledu na to, co k tomu řekne ČR. Bohužel.
KDU-ČSL není málo prokatolická strana, ona už je v podstatě protikatolická. Její nové vedení odmítá účat v „kulturních válkách“, které „nikoho nezajímají“ a otevřeně a veřejně vyhrožuje té malé menšině svých poslanců, kteří by ještě chtěli katolickou politiku dělat.
Vláda, v níž sedí tři ministři za KDU-ČSL, cpe do osnov LGBT ideologii a předem říká, že nebude možné z její výuky své děti omluvit. A co na to lidovci? NIC. Je jim to úplně jedno. Z pohledu katolického voliče je ta strana úplně k ničemu, je to jen zdroj pašalíků pro lidovce. Problém je, že řada (zejména starších) katolických voličů, si to pořád není schopna uvědomit a marní své hlasy tím, že jí to pořád ze zvyku automaticky háže.
Dodejme ještě, že staronový předseda KDU se někde vyjádřil, že lidovci musejí „přestat říkat lidem, jak mají žít“ – jako by to někdy za posledních pětatřicet let dělali. Jsem už docela pamětnice a vzpomínám si na návštěvu několika prolife aktivistů (včetně sebe) u poslance KDU-ČSL Janečka (kdo si na něj dnes ještě vzpomene?) v letech těsně porevolučních. Žádali jsme ho, aby lidovci zásadněji prosazovali ochranu života. Sdělil nám, že s námi sice osobně souhlasí, ale kdyby to udělali „prohráli by příští volby“. O pouhých několik let později to byl prosím předseda české zemské organizace KDU-ČSL dr. Antonín Brzek, který navrhnul a prosazoval vůbec první povinný program sexuální výchovy na základních školách. Právě kvůli tomu tehdy vznikl Výbor na obranu rodičovských práv. A opět, když jsme se kvůli tomu sešli s Josefem Luxem, odmítl s tím cokoli udělat.
A ještě jedna osobní vzpomínka z let mnohem nedávnějších. Když kniha Vladimíra Palka Lvi přicházejí, na niž tu v diskusi někdo rovněž odkazoval, vyšla v češtině a měla v Brně slavnostní uvedení za přítomnosti autora, pozval pak po té prezentaci vydavatel na večeři Vladimíra Palka s doprovodem, mě jako překladatelku, a také jistého, poměrně vysoce postaveného brněnského lidovce. Ten se u večeře velmi kasal, že čeští lidovci se od těch západoevropských zásadně liší, křesťanské hodnoty v politice prosazují, s liberály se nepaktují. Připomněla jsem mu tedy právě dr. Brzka s jeho sexuální výchovou. Nenechal se tím nijak zvlášť zmást a řekl mi otevřeně: „Však vy stejně nakonec budete volit nás. Koho byste volili? Topku nebo socany?“ V podstatě otevřeně mi řekl – v přítomnosti všech ostatních – že se o hlasy křesťanských voličů nemusejí ucházet, protože je mají jisté.
Po roce 1989 není v české politice žádná křesťanská strana, jen sporadicky jednotliví politici, jako byl pan poslanec Karas blahé paměti. Bohužel.
Navíc i kdyby Lidovci byli doma konzervativní, tak je pohřbívá bezmezná podpora Evropské uhnije. Zdechovský už před válkou opakovaně hlasoval proti Maďarsku a minimálně slovně kritizoval Polsko za PiS. Evropská unie podporuje všechny neomarxistické šílenosti, ať už vraždění dětí před narozením a po narození jejich mrzačení kultem transgender nebo islamizaci Evropy.
V návrhu na změnu smluv schváleném EP je předání pravomocí v otázce lidských práv EU, že by členské státy nemohli rozhodovat o lidských právech. Lidské právo je z pohledu EU vražda nenarozeného dítěte a brzy nejspíš i eutanazie (časem i nucená eutanazie dětí jako dnes v Nizozemsku) a změna pohlaví dětí.
Ukončit setrvačnost, se kterou lidovce volí moravský venkov, by pomohlo přejmenování strany. K němu ale z pochopitelných důvodů nedojde a voliči budou klamáni dál. Na klamu je postaveno všechno ďábelské.
Založit novou, autenticky křesťanskou stranu již nelze, neboť by neměla dostatečný elektorát – na rozdíl od situace před sto lety.
Katolickou teologii nestudoval , jen tu novou , hermetickou , takže “ teolog“.
Lidovci si zvolili smrt! Opravdu jen oni? Není to hlavně Církev, která si není schopna přiznat, že současný kurz je špatný? Nejde snad o provázané nádoby?
Jako jsem se kdysi učila lidovce s těžkým srdcem volit, tak se dnes totéž odnaučuji. Musela jsem si totiž přiznat, že jsem léta zavírala oči před tím, že mnohé postoje této strany nejsou v souladu s Desaterem.
Snad ještě ta komunální politika, kde volím lidí, kteří se mnou sdílejí kostelní lavice – kéž bychom se společně stávali autentickými svědky evangelia!
Máte pravdu v tom, Terezie, že žijeme v době, kdy ona padlá část katolické Církve ve své duši zvolila Temnotu. – Jak potom dnes mohou vypadat původně křesťanské či dokonce katolické politické strany, když sama Církev ve svých špičkách je protikatolická? – A jací jsou dnes voliči těchto politických stran? Buď zmatení, nebo ve svých činech protikřesťanští.
Autentickému katolíkovi zbývá jediná volba: nepodílet se na tomto tanci smrti. Temná církev kráčí do pekel. A stejným směrem míří státy, které si do svého čela volí zjevné a aktivní nepřátele Boha. – Lidi, jejichž ideje a činy jsou parodií na skutečnou lidskost a lidskou vzájemnost; nikoli vůdce, ale svůdce, jejichž činy prosvítá satanský škleb.
….
Toto je onen čas časů a konec konců – kdy starý, protikřesťanský svět, postupně se formující po francouzské revoluci, umírá. Jeho struktury se rozpadají, jeho ideologie už jsou jen evidentním slovním balastem. Budeme svědky toho, jak „modernímu světu“ popadají jeho masky. Spatříme na vlastní oči důsledky faktu, že onen jed nenávisti proti skutečnému Bohu a autentické Kristově Církvi rozežral celý organismus lidské společnosti – v Evropě, Americe, ve všech zemích, které odmítly skutečné, autentické evangelium Ježíše Krista.
„Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení.“
Opravdu si ještě dnes někdo myslí, že „lidovci“ zastupují katolického voliče? Nestačila Vám (namátkou) jména lidoveckých politiků jako: Lux, Bělobrádek, Herman, Šojdrová, Hladík, Jurečka, Výborný, Grolich , Hayato Okamura, Kalousek, Parkanová, bratři Svobodové, Severa, Roithová, Zdechovský, Bartošek, Benešík, Hladík… Tito lidé nemají s katolicismem nic společného. To radši budu nevolič a žít jako disident a co nejvíce bojkotovat tento systém…
Je pěkné, že o tolika lidech víte, že nemají s katolicismem nic společného, ještě před rozhodnutím jeho Zakladatele. Že jste se rozhodl žít jako nevolič a disident (jedním z významů je „odpadlík“). Jen, prosím pěkně, co to má společného s katolicismem?
Stačí sledovat jejich politickou kariéru, jejich názory, to, jak hlasují. To, kým se obklopují. To co schvalují a to co neodsuzují. Vám nevadí, že například madam Šojdrová se nikdy ani slovem nedistancovala od „podnikání“ svého syna lichváře? Podvodník Severa Vám nevadí? Herman, který nejdřív zradil svou víru po předcích, pak církev a teď zrazuje české národní zájmy Vám také nevadí? Kšefty se sponzorskými penězi vykrmeného Zdechovského jsou také v souladu s Vaší křesťanskou vírou? Jurečka chlastající do rána v době střelby na FF UK je taky OK? Takových zmijí je tato strana plná… Vy jste slepý nebo ze stejného hnízda…
PS. Také sledujte jak tito „křesťané“ a „římští katolící“ hlasují v českém či bruselském rádobyparlamentu… Třeba se Vám konečně rozbřeskne. Tímto s Vámi končím, protože asi opravdu žijete ve slonovinové věži plné knih Halíka, Jandourka, Štampacha, Heryána, Vacka a podobných „katolíků“.
Howgh.
Program KDU-ČSL otevřeně oslovuje voliče, jejichž nejmenším společným jmenovatelem jsou základní křesťanské hodnoty a starost o zachování křesťanské Evropy. Nikoho nezrazuje a nic nepředstírá. Nejsou církevním spolkem ani podmnožinou jedné z církví. Vytýkat jim to, je jako kopat do dveří se štítkem „Novák“ za to, že tam bydlí Novák.
Ke „zradě lidovců“: – zradou je, že už 30 let tu není strana s vlastním programem, namísto odsuzování stran jiných. K malému elektorátu: – první strana křesťanů měla 12 členů. Na veskrze luteránskou dikci autorů výkřiků o „směšném Vatikánu“, mainstreamu nebo neomarxismu lze reagovat jen poznámkou o neoprotestantství a v tomto duchu pokračovat nebudu.
Převládajícím obsahem vlákna je milion důvodů, proč lidovce nevolit. Což je OK, nikdo nikoho k jejich volbě nenutí. Párkrát jsem je nevolil ani já. Nenalezl jsem ale ani jeden o tom koho volit. O seriózní úvaze o důsledcích takové volby či nevolby nemluvě. Tvrzení, že žádné nejsou, neřku-li úvahy o disidentství, jsou obelháváním sebe sama.
Jako rodák z moravského venkova, v němž lidovectví bylo formou přiznání k víře pro více než 4 generace mých předků v nelehkých údobích od vzniku republiky, volbu lidovcům sice neslibuji ale přežití jim upřímně přeji. Jinak bych se styděl jít o Dušičkách na hřbitov.
KDU-ČSL už dávno kašle jak na křesťanské hodnoty, tak na zachování křesťanské Evropy. Pokud to vidíte jinak, pak by mne fakt zajímalo, co podle lidovců a jejich voličů ty „základní křesťanské hodnoty“ vlastně jsou.
Pan Vlček je typem katolíka, žijícího už jen v představách. V představách o tom, co je křesťanská politická strana, v představách, jaká je dnešní katolická Církev.
Pro mne je až omračující, že tváří v tvář obrovské krizi celého, kdysi křesťanského Západu, tváří v tvář hmatatelné krizi Církve, jejíž hlava nám dnes hlásá evidentní hereze (to, že všechna náboženství nás vedou k Bohu, je přímý útok proti prvnímu přikázání Desatera), mohou existovat lidé, kteří toto nevnímají.
Pana Vlčka je mi skutečně líto – vždyť názory, o kterých se domnívá, že jsou jeho vlastní, které tak urputně hájí… – jsou jen floskule a fráze, které si kdykoli můžete přečíst na stránkách Katolického deníku, Christnetu – popřípadě na serveru ČT 24. Nikdy jsem v jeho příspěvcích nenašel jediné skutečně osobně, poctivě vyargumentované sdělení, které by mne přinutilo se zamyslet – a které bych mohl považovat za něco, co mnohokrát R.V. zvážil ve své duši.
Je to právě tahle ohromující prázdnota, která je vinná stavem současné lidské společnosti – i naší Církve.
….
K tomu, abych tady sám před sebou, před Bohem a před lidmi stál opravdu já – jako osobnost s jasně formulovanými postoji – je třeba neskonale víc. Chce to usilovnou práci na sobě. Chce to ověřovat si informace z několika zdrojů, abych nežil v umělém světě. Chce to nežít svůj spokojeňoučký malý život v závětří, kde mi připadá všechno v naprosto neměnném pořádku – tak, jak „se o tom píše v novinách“. Ano, je to veliké riziko, stát tady sám za sebe, vyčnívat z davu a nepochodovat s ním.
Ježíš nám neslíbil, že nás svět bude milovat. On sám je „znamením, kterému budou odporovat“.
….
Kristova Církev je Církví bojující, nikoli církví pohody. A z toho by měly vyplývat naše postoje – včetně těch politických.
Lidé, tlačící nás do kompromisů v otázkách křesťanské morálky či dokonce kořenů naší víry – jsou nepřátelé naší spásy. A je naprosto jedno, zda jde o politické strany, o vlády zemí či o padlého papeže.
Měli bychom se dnes silně modlit za Dary Ducha Svatého. Proto, abychom dokázali rozlišit pravdu od často všeobecně oblíbené lži. Abychom dokázali vždy poměřovat situace, které jsou před námi, Božím slovem – očima našeho Pána.
Protože právě toto – a nic jiného – je cesta ze současné krize.
Poctivě přiznávám, že je nad moje skromné schopnosti dosáhnout, abyste se zamyslel. Odpovědi na otázky, o nichž jsem skutečně psal a ne Vy vybájil, ani neočekávám. Výsledky práce na sobě jsou zřetelné. Patřím ale spíše k příznivcům práce pro druhé. Zdravím a přeji vám vše dobré.
Rád bych ukončil účast v tomto vlákně poctivým pokusem o odpověď.
Desatero, evangelium. Jejich interpretaci hledáme u církví. Jen římskokatolických je 24. KDU-ČSL není církev ale politická strana parlamentní demokracie. Její pohyb je tudíž „vertikálně“ omezen platnými zákony. „Horizontálně“ pak prostorem mezi Skyllou a Charybdou pragmatismu. Mnoho nároků =málo voličů=menší impakt ( šance cokoli změnit) – a opačně. Dokonce má i povinnost hájit menší zlo před větším, nelze-li jinak, v zájmu přežití společenství. Dnes obzvlášť aktuální.
Za 105 let se nasbíralo mnoho důvodů ku chvále lidovců. Například vybudování kostela a farnosti v mé rodné obci. Také mnoho důvodů ke kritice. Pro porovnání (v hospodské dikci „Kdo na co kašle“) je nutno znát důvody ke chvále a kritice praxe strany tradičních katolíků. O žádné straně bohužel nevím. Obory kompetence teologické katedry a obecního zastupitelstva jsou mimoběžné.
Fakt by mne ale (bez ironie) zajímal její koncept. Jak byste si, jako autor vlákna, představoval cestu k prosazení ideálů tradičního katolictví ve společenském měřítku a praxi? Jistě Vám o to jde, jinak byste se tak emocionálně nevrhl na jinou stranu. Kudy dál? V rámci parlamentní demokracie? Ne-li, tak v jakém jiném? Nový diktátor? Na které straně globu vidíte vhodný příklad? Historický? Současný? Tyto otázky tu občas „zabublají vespod“. Nezahlédl jsem tu ale ani náznak odpovědi. Pro (nejen) tradiční katolictví by byly poctivější a přínosnější, než prskání na cizí vrata.
Fakt by mne zajímalo, co se pokoušíte říci v první půli druhého odstavce. Někdo by ho mohl vykládat tak, že KDU-ČSl se může nazývat křesťanská, protože v dnešní době, kdy si říká křesťan kde kdo, a kdy si každý z těchto Evangelium a desatero vykládá po svém, se už pod tu nálepku vejde kdokoliv a cokoliv. Na tom se ale, obávám se, neshodneme, protože já to slvoo vykládám podstatně úžeji než Vy.
Přiznám se, že nevím, zda by mohla v současné době existovat parlamentní strana vedená a působící podle katolických zásad. Měla by to nejspíše dost těžké. Problém je, že o tomhle se tu teď nebavíme. Bavíme se o KDU-ČSL, o které já říkám, že tato strana definitivně přestává být stranou přijatelnou pro katolické politiky a voliče. Že to K do jejího názvu nepatří. A že volit (automaticky) ji znamená volit kontinuální úpadek křesťranské politiky, končící jejím nevyhnutelným zánikem.
Ten, kdo pořád volí KDU-ČSL by měl přinejmenším velice pečlivě vybírat a kroužkovat. Bohužel většina tradičních voličů KDU-ČSL něčeho takového vůbec není schopna, stará se o politiku tak málo, že dokáže maximálně tak zakroužkovat lidovce na kndidátce SPOLU. (Přičemž bohužel ten lidovec ne vždy musí být ten pro katolíky nejlepší kandidát).
KDU-ČSL se viditelně odkřesťanšťuje, její katoličtější část je systematicky vytlačována ze stranických pozic a dnes už to došlo tak daleko, že jí vedení strany otevřeně vyhrožuje, pokud praktikování a obhajování katolické politiky neomezí.
Jestliže dnes už někteří lidovečtí politici otevřeně podporují maželství pro všechny a další hlasují pro manželizaci (rozšíření práv) registrovaného partnerství, což je koncept, který nikdy neměl vzniknout a který by se křesťanská strana měla snažit naopak zrušit, tak o jaké křesťanské politice zde mluvíte. O tom, jak se lidvoci staví k potrčatům, už ani nemá cenu mluvit, tam přestali být spolehliví už kolem roku 2010.
Děkuji za upřímnost. Ano, problém je v tom, o čem se nebavíme. S omluvou za jednoduchý příměr, je to jako bojovat za krásu zahradnického umění máváním rýče nad bincem v zahradě sousedově. Na dotaz, jak vybudovat tu krásnou, pak slyšet, že o tom se teď nebavíme. Že by to asi šlo, ale bylo by to těžké…
Promiňte, ale snad tak nesrozumitelně jsem to nenapsal. Skutečnost je taková, že:
1) KDU-ČSL není křesťanskou stranou a často pro křesťany ani nepředstavuje tu nejlepší volbu.
2) Je zcela jednoznačně nasměrována v kurz, že bude pro křesťany ještě horší stranou.
3) Mate řadu křesťanských voličů, kteří si to nejsou sto uvědomit.
Pokud bychom měli přejít k příměrům, tak Vy (jménem lidovců) zde máváte rýčem nad bincem ve své zahradě, trvdíte, že ten Váš binec je ideál zahrady, který by všichni měli následovat, a to i ti, co mají zahradu v lepším stavu než Vy.
Pan Vlček svůj obraz světa založil na svých představách. Je s nimi emocionálně tak ztotožněný, že jakékoli narušení této své představy považuje za ohrožující. Proto své oponenty označuje jako nesrozumitelné či dokonce nenávistné jedince.
….
R.V. je vlastně odpovědí na otázku, proč i dnes stále tolik lidí nevidí pravdivě hloubku krize v naší Církvi i celé společnosti. Tihle naši bratři a sestry žijí jen ve svých představách – a cokoli, co nabourává tohle jejich přežívání v iluzi, považují (přes všechna uváděná a doložená fakta) apriori za lež a zlou vůli. – Ne, s lidmi, kteří živoří jako hlemýžď zavíčkovaný ve své ulitě, se žel nedá diskutovat. Oni nechtějí slyšet důkazy ani svědectví – oni se jen stále dokola chtějí ujišťovat v tom, že svět jejich iluzí je ten jediný správný a bezpečný. – Jinak by si totiž museli přiznat (pro ně ohrožující) věc: že většinu svého života věřili lžím a polopravdám, že většinu života žili v představách, které byly jejich obrovským omylem.
Modleme se za ně.
Nejsem mluvčím lidovců. Nevyjadřuji se k vašim výtkám na jejich adresu, m.j. i proto, že je zčásti sdílím. Ozývám se proto, co v článku postrádám, resp. pokládám za unfair.
Lidovci, podle vás, matou křesťany, kteří nejsou sto si uvědomit, koho volí. Nikoli. Mají jasný program, s nímž lze souhlasit nebo ne. Především ale oslovují voliče, kteří, ač z větší části venkované, nejsou žádní negramotní hlupáci. Umí číst, jsou přímí a svéprávní, mají paměť a právo i schopnost si vybrat. Jste to vy, kdo stojí na cestě se stopkou „tudy ne“, aniž ukážete, „tudy ano“. Kdo je tu tedy bezradný? Dokonce i vysoce vzdělaní katolíci s obrovským intelektuálním potenciálem tu opakovaně při každých volbách hořekují nad nevolitelností lidovců. Namísto aby už 30 let seděli v předsednictvu, byť jakkoli malé ale jasně profilované, strany nabízející opravdovou alternativu. A co víc – přikyvují k volbě populistů. Volebních rybářů lákajících slovy, která nejsou nic jiného než „muškařením“ na voliče. Slovy v ústech psychopatů a gaunerů v lepším případě bezcennými, v horším osudově nebezpečnými.
Neseme odpovědnost i za svoje slova. Vytvoří-li tito lidé opravdu stát na principu skutečně křesťanských hodnot, neznásilněných jinou ideologií, budu se za svůj omyl a tvrdost jednou muset zodpovídat. Vytvoří-li stát, v němž budou muset moji vnuci řešit, zda nosit kolem krku rudý hadr a katolíci přemýšlet o své víře v gulagu, budete se za svoje slova odpovídat vy. „Já to myslel dobře“ nám před Tím, kdo nám daroval rozum, nepomůže.
Děkuji, že mě tu tolerujete. Upřímněji a lépe to k tomuto tématu už vysvětlit nesvedu.
Zatím se ovšem zdá. že cestou k přemýšlení v gulagu – nejen o víře, ale například i o počtu pohlaví – vedou státy současného Západu většinově ti, kdo v nich nyní vládnou, v mnoha případech za asistence lidovců, majíce plná ústa svobody a demokracie (pravda, v současné době zpravidla s přídomkem „liberální“). Potlačování svobody slova a přesvědčení je dnes nepřehlédnutelné. Třeba Velká Británie už zavádí zcela přímočaře „myšlenkové zločiny“ – před potratovou klinikou se nejen nesmíte modlit nahlas, ale když jste známý prolife aktivista, můžete být odsouzen (pravda, prozatím „jen“ podmíněně) už jen za to, že jste se tam určitě modlil v duchu. https://www.lifesitenews.com/news/british-army-veteran-found-guilty-of-breaching-abortion-buffer-zone-by-praying-silently/ Pokud jde o „kolébku demokracie“, Spojené státy, portál LSN aktuálně spustil petici nově zvolenému prezidentu Trumpovi, aby splnil svůj předvolební slib a propustil politické vězně, zejména obránce života sedící v amerických kriminálech natvrdo. https://lifepetitions.com/petition/fullpardon Od podobného zneužívání justice vede ke gulagům už poměrně přímočará cesta. Jestli se domníváme, že to je záležitost „Západu“, která se nás netýká, jsme naivní. Domnívám se, že to, co českým lidovcům vytýkají katoličtí voliči především, je vcelku nepopiratelný fakt, že se ani nepokoušejí těmto věcem u nás bránit. Například jsem nezaznamenala, že by se někdo z KDU-ČSL – zejména ti, kdo za ně sedí ve vládě, v parlamentu a na ministerstvech – nějak zastal rodičů snažících se bránit opětovným pokusům o LGBT indoktrinaci dětí ve školách. Staronový pan předseda se naopak pohrdavě vyjádřil o „kulturních válkách, které nikoho nezajímají“.
Dovolila bych si malou opravu: za kolébku demokracie je považováno starověké Řecko.
Z Vašeho příspěvku leze mráz po zádech, bohužel máte stoprocentní pravdu!
Máte v mnohém pravdu a nejsem blázen abych ji zpochybňoval. V kontextu tohoto vlákna – rituál předvolební kritiky jiných stran ale nic nového nevytvoří. Je to jako tepat neřády v jiných manželstvích a sám do něho nevstoupit, abych se nezašpinil.
Nadávat na Západ a švidrat po Východu – nebo naopak – je další a dosti typicky česká metoda, jak nedělat nic tam, kde jsme.
Děkuji za reakci a přeji vše dobré.
Pane Vlček, četl jste vůbec ten program KDU-ČSL, když říkáte že „nikoho nezrazuje a nic nepředstírá“?
Je na http://www.kdu.cz: „Podporujeme rozvoj všech typů bydlení…Výstavbu je nutné v prvé řadě odblokovat, urychlit a zbavit byrokracie…..“ a podobné směšné výkřiky jako „Přejmenujeme MPSV na Ministerstvo pro rodinné, sociální a pracovní věci“, „Zajistíme více praktických lékařů, dětských lékařů a stomatologů“, „Ochrana úrodné půdy má přednost před výstavbou výrobních a logistických center.“
A tohle píše strana, která je roky v parlamentu a ve vládě.
A samozřejmě ani slovo o „zachování křesťanské Evropy“.
Pane M.R., děkuji za reakci. Nahlížíte do programu, citujete z něho a můžete se rozhodnout, s čím souhlasíte a s čím ne. Kde je v tom předstírání? U „křesťanské Evropy“ je třeba se nejprve shodnout aspoň na obsahu slova „křesťanská“. Aktuálně to nedokáže ani samotná Církev. Nazve-li se nějaká strana „Křesťanská Evropa“, pak se obávám, že 90% úsilí vyčerpá na spory mezi frakcemi, které tento pojem chápou „úžeji nebo šířeji“.
Při poctivém uvažování je křesťanská Evropa, ostatně podobně jako samotné Evangelium, mnohem spíše o tom, jak se v ní věci mají dít, než debata o pojmu pro vývěsní štít. Projevem křesťanství je např. institucionální podpora pro vznik hospiců a individuální ochota na něj přispět nebo osobně pomoci, podpora rodin, bydlení pro mladé atd.
Co dělali lidovci za uplynulá léta? Chyby a podařilo se jim oscilovat sotva kolem 5%. Sbor plaček, který namísto vlastního programu piluje analýzu hříchů stran jiných, to má, pravda, méně těžké. Maje na mysli trám v oku, mi to ale jako křesťanštější nepřipadá.
Jako vždy srozumitelně formulující a hodnotící, neurážející a předvídající, děkuji.
Já bych ještě z webu lidovců ocitovala, jak strana charakterizuje sama sebe: „jsme křesťanskodemokratická, konzervativní strana položená na křesťanských hodnotách a principech. Desatero, evangelijní zvěst lásky k druhým a křesťanská sociální nauka jsou východisky našich politických kroků.“
Hm, vysoký ideál. Jestliže si toto dám do programu a neprojevím nejmenší snahu tomu dostát, pak se nesmím divit, že mě nikdo nevolí!
Osobně si myslím, že by stačilo, aby strana vypadla z velké politiky, určitě by ji opustilo nemálo sběratelů funkcí a tučných prebend. Pak by možná zbyl čas na ony „kulturní války,“ prostě vyříkat si kdo jsme – kam směřujeme. Asi by nešlo o snadné debaty, ale mohla by z toho vzejít malá, ale jasně profilovaná strana, co myslíte?
Pamatuji si, jak se kdysi Paroubek holedbal, že má víc katolických voličů, než samotná KDU-ČSL. Dnes se samo katolíci holedbají, jak volili Spolu, STAN, Petra Pavla…
Dobrý den. Umíte, prosím, něco víc než kritizovat. Takto křesťanskou politiku v naší vlasti asi nepodpoříme.
Tradiční hodnoty hájí podle mého SPD,nic špatného jsem od nich neslyšela.
Paní Heleno,
ano, také si to myslím. Nad čím trochu přemýšlím, je jejich postoj k migrační otázce. Vysoce oceňuji jejich úsilí při bitvě o „manželství pro všechny,“ které nakonec nebylo schváleno!
Je otazka zda KDU-CSL kdy byla krestanskou stranou. Jiz za prvni republiky lidovce otevrene za jeji pasivitu kritizoval Pater Rudolf Vrba (https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Vrba_(kn%C4%9Bz)#cite_note-:5-5).
Jeji predseda Pater Jan Sramek byl modernista.
A po „revoluci“ to bylo jeste horsi. Snad jen na nejake vyjimky v regionalni politice ci poslance Karase.